Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The Grudge - Kapitola 5 - Noc na kterou se jen tak nezapomíná

16.12.2009 (07:30) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1893×

„Proč to musím být vždycky já, která dělá jenom samé chyby. Nejlepší je že důsledky z těch chyb vám dokáží poměrně pěkně zpříjemnit život.“

Pořád mě pozoroval a blížil se ke mně. Nechtěla jsem se s nikým vybavovat a tak jsem svůj pohled otočila na jinou stranu sálu a k němu jsem se otočila zády. Cítila jsem ho, byl již jenom pár metrů ode mě. A zřejmě pocítil to samé co já…

Upír. Byl to upír, další upír během jednoho dne. Že by další ze synů doktora Cullena? Kolik jich ještě tady dneska bude. O to víc mě to odradilo, a rozhodla jsem se že mu nebudu věnovat vůbec žádnou svoji pozornost.

Byl za mnou. Uslyšela jsem mírné vrznutí židle a i to že se posadil. Seděl těsně za mnou. Zrovna jsem se koketně usmívala na jednoho chlapíka u baru, když mi mírně poklepal na rameno. Chtěl moji pozornost, tak proč mu ji trochu nedopřát. Otočila jsem se na něj a svůdně jsem se usmála. Teprve až ted jsem si všimla jeho rysů, teprve ted jsem je viděla dopodrobna. I když měl škrabošku, tak byl krásný. Vypracované tělo, které se skrývalo pod tmavě zelenou košilí a oblekem. Bronzové vlasy, které vypadali jak neupravené a byli rozčepýřené do všech stran, ale i přesto to vypadalo svůdně. Pod škraboškou schované zlaté oči, byli jako tekuté karamelky. Krásně vytvarované a plné rty, u kterých jsem měla nutkání je políbit a které se zrovna na mě krásně usmívali…

Hned jsem se musela okřiknout, Isabello vzpamatuj se. Neznáš ho ani vteřinu a hned by ses s ním chtěla líbat. I když by to nebylo až tak špatné, jen takový flirtík na jednu noc, nic jiného by se nestalo. A bylo rozhodnuto, začnu se mu pro dnešek věnovat trochu více, dnes pouze dnes bude středem mé pozornosti. Svůj úsměv jsem ještě trochu více zvětšila a promluvila jsem:

„Takže? Copak vás zajímá?„

Nejdřív mu v očích proběhlo nepochopení, ale pak mu to zřejmě došlo a konečně na mě promluvil ten krásný sametový hlas:

„Víte, nejdřív jsem vás chtěl jenom upozornit že sedíte na našich místech, ale když jste se otočila, tak mě napadla zcela jiná věc. Zajímalo by mě jestli by jste byla tak hodná a věnovala by jste mi jeden svůj tanec. Mohu pouze doufat, že růže tak krásná jako jste vy, bude ochotná si jít se mnou zatančit.“

Byli to krásná slova. Krásná slova z úst krásného cizince. I když jsem ho neznala, tak si mě získal. A se svým úsměvem jsem mu podala svou ruku do té jeho, zvedli jsme se a přesunuli jsem se na parket. Jedna skladba skončila a začala hrát druhá. Byla to Clair de Lune od Debussyho, má nejoblíbenější. Pomalu jsem začali tančit v rytmu hudby. Nechala jsem se jím vést, a bylo to jako kdybych tančila s andělem. Čas se pro mě zastavil, a byli jsme zde jen já a on. On který věnoval celou svou pozornost pouze mě. Neustále se mi díval do očí, a když jsem se do nich podívala já, tak mi to připadalo jako bych se v nich měla utopit. Přišli na řadu poslední tony skladby a mi jsme byli až nebezpečně blízko sebe. Pomalu se začal ke mně naklánět, jeho neodolatelné rty byli čím dál blíže. Nešlo to již vydržet, nevím kde se ve mně vzala ta touha, ale udělala jsem to. Políbila jsem ho, spojila jsem naše ústa. Líbala jsem se již s pár upíry, ale tohle bylo oproti tomu něco jiného, něco božského. Naše jazyky se vzájemně proplétali a užívali jsem si ten pocit vzájemné přítomnosti. Polibky se začali stupnovat, začali jsem oba dva chtít více. Ale z našeho svět nás probudili tony další skladby.

Odtáhl se ode mě a pozoroval mě. Myslela jsem že odejde, nebo že já odejdu ale něco mi to nechtělo dovolit. Chtěla jsem mu být nablízku, ale říkala jsem si že je to jenom tím chtíčem a touhou. Nechtěla jsem zatím spěchat a tak jsem začali opět tančit. Tentokrát v hodně těsné blízkosti, a musela jsem se hodně udržet abych ho nepolíbila znova.

Již jsme tančili spolu pátý tanec a jen co dozněli poslední tony tak jsem se odtáhla a vracela jsem se zpátky ke stolu. Pomalu mi začalo docházet co jsem udělala, že jsem se jen tak začala líbat s upírem, kterého jsem ani neznala a málem jsem chtěla i něco víc. Ne málem, já jsem chtěla něco víc, ale to nesmím. Když jsem se blížila ke stolu, tak to co jsem tam viděla mi mále vyrazilo dech. Seděli tam Carlisle a Esmé. Seděli v těsné blízkosti, usmívali se na sebe a o něčem diskutovali. Teprve až ted jsem si všimla jejich propletených rukou, a Carlisle který hladí po tváři Esmé. Na jednu stranu mě to hodně zarazilo a hlavně mi to přišlo od Esmé neopatrné, ale když jsem si uvědomila že já jsem se před chvílí líbala s někým koho jsem neznala déle než pět minut, tak jsem to neřešila. A docela jsem to i Esmé přála, nikdy nenašla pravou lásku, tak snad ji najde s Carlisle. Otočila jsem se nazpět k parketu, s tím že jestli tam najdu svého cizince tak se s ním ještě rozloučím. Pro dnešek toho na mě bylo příliš, pojedu zpátky domu a budu se snažit na dnešek zapomenout. Šla jsem blíže k Esmé, a usmála jsem se na ni. Řekla jsem ji pouze tiché rozloučení a nechtěla jsem je déle rušit. Esmé vypadala velmi štastně, a taky at taková zůstane.

Po cestě jsem viděla i Alice a Rose, obě byli ještě s někým. Nechtěla jsem to ted řešit a tak jsem se vydala po schodech k hlavnímu vchodu. Byla jsem již v hlavním sále hotelu s recepcí, když v tom mě něčí ruce zastavili. Zastavili mě a jemně mě zatlačili na zed, jakmile jsem se dotkla zdi tak jsem již opět cítila ty rty na svých. Opět jsem cítila ten krásný pocit, opět naše rty a jazyky tancovali tance vášně. Přestala jsem rozumně myslet a nechala jsem se oddávat tomuto poslednímu polibku. Měl to být polibek na rozloučenou, ale nakonec se to zvrtlo do něčeho úplně jiného.

Již jsem začala zase přemýšlet a mírně jsem se odtáhla. Jeho krásné oči mě pozorovali, a byli plné vášně. Chtěla jsem něco říct, chtěla jsem se s ní rozloučit, jenže on mi to nedovolil. Jakmile jsem otevřela svá ústa, abych mu řekla sbohem, tak mi na má ústa přiložil prst, abych nekazila tuto chvíli. Nevím jak se to stalo, ale během chvilky jsem byla v jeho náruči. Byla jsem v jeho náruči a on i se mnou odcházel směrem k výtahům. Přivolal výtah a vstoupili jsem dovnitř, stále mě držel. Jen co se zavřeli dveře tak mě opět začal líbat, tentokrát mnohem vášnivěji. Naše polibky byli plné chtíče a vášně, který již nešel zastavit. Oddálil se od mých rtů a začal se věnovat mému odhalenému krku a rameno. Pomalu je začal laskat a líbat. Byl to neuvěřitelný pocit, pocit který mě naplnoval, ale i přesto jsem neměla dost, chtěla jsem víc. Věděla jsem že tahle noc bude mít následky, ale ty jsem hodila za hlavu. Nechtěla jsem to ted řešit, jsem tu jen já a on. A tahle noc patří pouze nám…

Když výtah zastavil tak se odtáhl a věnoval mi překrásný úsměv. Také jsem se usmívala, ale nic se nedala srovnat s jeho úsměvem. Myslela jsem že mě položí zpátky na zem, ale nepoložil a vyšel se mnou z výtahu. Začala jsem se rozhlížet, nacházeli jsem se v posledním patře kde byli pouze apartmány. Šel se mnou až nakonec chodby, kde vytáhl z kapsy kartu a projel s ní v zámku. Dveře cvakli a otevřeli se. Nohou je trochu více otevřel a vstoupili jsem. Rozsvítil světlo a já jsem trochu oněměla. Bylo to nádherné, všude byli rozsvícené svíčky a po koberci byli rozházeny lístky růží a tvořili cestu. Pomalu jsem šla tou cestou a zavedla mě do ložnice. Ložnice které vévodila velká bílá postel s nebesy, bylo to dokonalé, tak jak je dokonalý on. Otočila jsem se a stál hned za mnou, naklonila jsem se a vášnivě jsem ho políbila. Šlo vidět že chtěl víc, ale chtěla jsem ho trochu potrápit.

Tak jsem se odtáhla a šla jsem ke dveřím od ložnice. Šel vidět jeho zaražení z mého počínání, že by se bál že mu snad odejdu. Jindy bych možná odešla, ale dneska ne. Dneska jsem své rozumné myšlení a chování hodila za hlavu. Došla jsem ke dveřím, pořádně jsem je zavřela a vypínačem jsem zhasla světla. Sice jsem byla zvědavá kdo se skrývá pod škraboškou, ale svá tajemství si pro dnešek necháme pro sebe. Zhasla jsem a rychle jsem se objevila za ním. Začala jsem ho jemně líbat na krk, a přitom jsem chytla jeho sako a pomalu jsem mu ho svlékala. Když jsem mu ho svlékla, tak jsem chtěla pokračovat dál, ale on mi to nedovolil. Otočil se ke mně a pevně mě sevřel ve svém náručí. Opět mě začal líbat a začal se věnovat mému krčku, pomalu se s svými polibky přesouval k mému výstřihu a zastavil se u okraje mých šatů. Sice jsem si říkala že by byla škoda šatů, kdyby je ze mě strhl, ale nějak mi to bylo i jedno. On byl zřejmě jiného názoru, přetočil mě a pomalu mi začal rozvazovat korzet. Pokaždé když rozvázal část korzetu a odhalil tím část mých holých zad tak mi věnoval krásný polibek na odhalenou kůži. Schválně to protahoval, a možná ani nevěděl jako té bylo pro mě utrpení. Začala jsem být netrpělivá, chtěla jsem víc. Můj dech se pomalu začínal zrychlovat a slyšela jsem jak se u toho usmál když to uslyšel. Poslední zašněrování a tkanička odlétla na druhou stranu pokoje, korzet spadl dolů a opatrně a pomalu mi pomohl sundat i sukni. Zůstala jsem tam pouze ve svém krajkovém modrém spodním prádle. Otočila jsem se směrem k němu, a viděla jsem tu vášen v jeho očích. Prohlížel si mě a pak mě opět začal líbat. Opět mě vzal do náruče a odnesl mě k posteli, na kterou mě opatrně položil. Byl nade mnou a já jsem si všimla že je oproti mě v nevýhodě, je ještě oblečený. Tak to teda ne, ted si trochu pohraji já.

Odtáhla jsem se od něj a stáhla jsem ho také na postel. Poté jsem se přetočila a sedla jsem si na něj obkročmo. Když jsem dosedala tak jsem ucítila něco v jeho kalhotách. Ale někdo začíná být taky netrpělivý, ale ted ti to vrátím za to trápení s mým korzetem. Začala jsem mu sundávat kravatu a když byla dole, tak jsem si ji uvázala kolem krku. Mému počínání se zasmál a dlouze a vášnivě jsem ho políbila. Své rty jsem přesouvala směrem od obličeje pomalu po krku, laskala jsem ho a zastavila jsem se až u kraje košile. Velmi pomalu jsem začínala rozepínat knoflíčky. Po každém knoflíčku jsem ho políbila na část jeho odhalené hrudi, ale mnohem déle jsem si to vychutnávala. Když jsem byla u posledního tak jsem ho rozepnula a políbila jsem ho na holé břicho. Musím uznat že tělo měl mnohem vypracovanější než jsem si myslela, bylo nádherné. Košili jsem nechala pouze rozepnutou a začala jsem se věnovat jeho hrudi. Zahrnovala jsem ji svými polibky a celé jsem si to vychutnávala. Po delší chvíli bylo slyšet jeho mírné zavrčení, zrovna když jsem se věnovala jedné z jeho bradavek. Tak jsem se přesunula ke spodní části a začala jsem mu rozepínat kalhoty. Rozepnula jsem je a pomalu svlékla dolů, měl na sobě pouze spodní prádlo a nehorázně mu to slušelo. Mírně jsem se nadzvedla a otřela jsem se svou pánví o tu jeho. Opět se ozvala zavrčení ale také jiná odezva.

Najednou jsem se objevila pod ním a s polibky začal on. Nejdřív dlouhý polibek a pak se mi úmyslně rty vyhýbal. Roztrhl moji podprsenku, která jen tak mimochodem letěla nějak směrem ke dveřím. Chytl moje ruce a držel mi je těsně nad hlavou, vůbec jsem s nimi nemohla hýbat. Začal mě zahrnovat polibky směrem od mých rtů až k mému poprsí kde se zastavil. Začal se jim věnovat, laskal je a dokonce i mírně skousnul, což ve mně probudilo ještě větší touhu, začala jsem se mu vykrucovat a prohýbat se pod ním. Podíval se mi do očí a když v nich viděl tu nekonečnou touhu, tak mě dlouze políbil na rty. Strhl poslední části oblečení které nám bránili v tom pokračovat. Já jsem toho hned využila a svou nohou jsem ho obejmula kolem boku a ještě více jsem se k němu přitiskla. On na nic nečekal a pronikl do mě, najednou mě naplnil pocit plnosti. Jako by jsme byli stvořeni pouze pro sebe, dvě části které patří k sobě. Pomalu se začal ve mně pohybovat, naše dechy se zrychlovali a unikali nám tiché vzdechy a sténání. Začalo se to ve mně všechno hromadit a cítila jsem že se blížíme k vrcholu. Ještě více jsem se k němu přitiskla a začala jsem pohybovat i svou pánví, on hned zareagoval a začal zrychlovat. Blížili jsem se k tomu a pak se to stalo.

Bylo to jako kdyby ve mně vybuchlo něco krásného, pocit který se nedá popsat. Mírně jsem se začala klepat, ale byl to nádherný pocit štěstí. Hned po mě na tom byl stejně i můj cizinec, který se položil hned vedle mě. Vzal si mě k sobě do náruče a přehodil přes nás deku. Znovu mě začal zahrnovat polibky, ale tentokrát takovými jemnými ale stejně vášnivými.

Překvapilo mě že mi to nějak nestačilo, chtěla jsem ještě. A tak jsem se znovu na něj sedla obkročmo a začala jsem ho líbat…

Po našem posledním jsem se vedle něj lehla, ale opět si mě přitáhl více k sobě. Svou hlavu jsem si položila na jeho hrud a oba dva jsem oddechovali, a vzpomínali jsem na dnešní noc. Teprve až začali první paprsky pronikat do pokoje, jsem si uvědomila že jsem celou noc měli škrabošky. Jediné škrabošky nám zůstali a díky nim jsem neprozradili naši identitu. Ve mně se objevila trochu zvědavá stránka, a začala jsem toužit odhalit jeho tvář. Vidět tvář toho dokonalého stvoření, které po dnešní noci mělo pro mě nějaký význam. Chtěla jsem chytnout za tu škrabošku a stáhnout ji dolu, vidět ho a poznat ho lépe. Uvnitř sebe jsem bojovala s tímto pocitem. A nakonec zvítězila moje zvědavost. Jenže to jsem neměla dělat, to co jsem s tím způsobila zamotalo poměrně hodně naši budoucnost…

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The Grudge - Kapitola 5 - Noc na kterou se jen tak nezapomíná: