Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tak to není fér 5. kapitola Problém a rande v jednom

Tak to není fér 5. kapitola Problém a rande v jednomTak tady máte 5. kapitolu. S názvem Problém a rande v jednom! Edward s Bells budou mít rande. Zbytek našich upírků bude řešit pár problémů… Budu moc ráda za komentáře, prosím víc, než bylo minule. I jeden smajlík mi bude stačit, jen ať vím, jak se vám povídka líbí. TerryBells. :D

Tady máte trailer:

    

 

5. kapitola:

Problém a rande v jednom!

Bella:

Upíří rychlostí jsme se dostali k domu za několik sekund.

Z domu jsme právě uslyšela, jak se rozbila Esméina starožitná váza, ta bude nepříčetná, i na upíra mám strach, a jestli se k ní přidá i Carlisle, tak to bude boj.

Z domu jsem najednou uslyšela Emmetta, jak křičí.

„Toto už není válka, ale něco horšího.”

Edward mi špitl.

„Neboj!”

Edward už stál u vstupních dveří a jako gentleman mi je držel. Začala jsem řvát, ale tak, jak mě nikdy nikdo neslyšel.

„Můžete mi vysvětlit, co to tady děláte? Úplně jste zdemolovali dům, co Esmé? Ta bude vyvádět.” Pomohlo to, všichni strnuli, i Edward, ale to jsem nechtěla.

„Bells, promiň,” omlouvala se mi Rose.

„No mně se neomlouvej, spíš Esmé. Můžete mi vysvětlit, co se tady děje?” Alice ke mně přišla a začala mi to vysvětlovat.

„No, když jsi odešla na lov a Edward někde zmizel...” U toho se mi pozvedly koutky a Edward si toho všiml.

„Tak Jasper vyváděl kvůli tomu rádiu a Emm kvůli těm plakátů, a tak mi vzali skříň a vyhodili ji oknem.” Podívala jsem se a okno bylo dokořán a po chodbě se válely kusy oblečení.

„No a Rose zmizel gauč, který měla v pokoji, a tak jsme se na ně vrhly, no a skončilo to bitkou,” dovyprávěla svůj příběh Alice a Rose, Emm a Jasper jen souhlasně přikyvovali.

 

O několik minut později, když jsme uklízeli různé střepy z podlahy a roztrhanou sedačku, přišel za námi Jasper a vedl nás do jeho pokoje.

„Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše, co se mezi váma děje? A neříkejte mi, že nic, já to poznám, nemůžu číst vaše pocity, ale i bez moci poznám, že se mezi váma něco děje. Edwarde, kde jsi byl, když byla Bella na lovu?” zeptal se a já okamžitě strnula, ale Edward odpověděl hned.

„Byl jsem si jen něco zařídit, proč? Chci si totiž koupit nové auto.” Tak teď vím, že Edward neumí skoro vůbec lhát. 

„Aha, to je zvláštní, taky bych si chtěl koupit nové auto, jaké měli zrovna ve výloze, Edwarde? Víš, chci nejnovější model, tak se tě ptám.” No a teď byl Edward nahranej.

„Jaspere, nikomu to neříkej, ostatní by nás zabili, kromě rodičů samozřejmě.” Plácla jsem se do čela. Tak brzo to vzdal... Já bych ještě něco vymyslela.

Jasper se uchechtnul.

„No dobře, já to nikomu neřeknu, ale co Alice? Ta vás může vidět, ne?” Ušklíbla jsem se a hned odpověděla.

„Ale neuvidí, já můžu mít i štít, pod kterým Alice ani ty nevyužijete schopnosti proti mně, to znamená, že Alice mě neuvidí a ty nebudeš znát moje pocity, chápeš?

A Edwarda pod něj dám taky.” Jasper jen nevěřícně zíral.

„No jo, ale nebude připadat Alici trochu zvláštní, že vás neuvidí? Ani jednoho?” Měl pravdu, co s tím, už jsem na něco přišla.

„Už vím, řeknu, že něco zkouším a zatáhla jsem do toho i Edwarda, hotovo.” Už jsem se jen mohla smát a Jasper vypadal, že právě žvýká už třetí rohlík se salámem.

„No fajn, tak jsi vítěz, ale kdyby něco, já o tom vůbec nevím, ještě by mě zadupali do země.” Teď mi něco došlo, nemůžou nás poslouchat?

„Edwarde? Neslyší nás?” podívala jsem se s hrůzou v očích.

„Ne, Emm se dívá na zápas a holky šly pro novou sedačku.” Ulevilo se mi.

Jasper za tu dobu už zmizel dolů za Emmettem. Najednou promluvi Edward tím svým medovým hlasem.

„Napadlo mě, nešla by jsi na to rande hned?” Jen jsem zakývala hlavou.

„Co řekneme Emmettovi?” chtěla jsem vědět.

„Emmett si toho ani nevšimne, ale kdyby něco, tak řeknu, že se jdu podívat na auta a ty jedeš třeba do knihkupectví, co ty na to? To zní fajn.”

„Fajn, ale mluvím já, ty moc dobře lhát neumíš,” zašklebila jsem se.

Šli jsme dolů a na sedačce seděl Emm a vedle něho Jasper.

„Kluci, kdyby přišly holky, tak jim řekněte, že jsem šla do knihkupectví,” zatvářila jsem se vážně a Jasper se na mě ušklíbl.

„Já se jedu podívat na nové kousky aut do Seattlu, tak se mějte,” řekl Edward a šel ke dveřím.

„Co jsem ti říkala o tom lhaní? Měl jsi to nechat na mně. Co když to Emm prokoukl?” ptala jsem se s panikou v hlase.

„Neboj, Emmett nás skoro vůbec neposlouchal, byl zabraný do zápasu, ale Jasper měl druhé Vánoce,” uchechtl se.

„Bello? Přehodila jsi kolem nás ten štít?” ptal se s vážností v hlase.

„Jo, už dávno, hned co jsem ti ukázala mou moc s myšlenkami.” Bylo vidět, že se uvolnil.

„Edwarde, musíme se zbavit aut, kam je dáme?” Bylo vidět, že přemýšlí. Po chvilce odpověděl, že je zavezeme do lesa kousek odtud. Zajeli jsme hluboko do lesa.

„Chytni mě za ruku, povedu tě,” řekl po sekundě Edward. Neváhala jsem a chytla ho za ruku.

Rychle jsme byli tam, kde chtěl být. Byla to krásná louka, celá rozkvetlá. Voněla jako Edward, asi tady byl často. Kousek odtud tekl vodopád. Zmohla jsem se jen na:

„To je nádhera, jak jsi ji našel, je úžasná.”

                                                             

Edward:

Bella jen lapala po dechu, a pak řekla: 

„To je nádhera, jak jsi ji našel, je úžasná.” Byla rozkošná, když obdivovala mou, nebo už naši, louku.

„Jen tak náhodou,” odpověděl jsem jí.

Potom jsme si lehli na tu louku a tam jsme leželi přes celou noc, s ní se tak dobře povídalo, asi ji vážně miluju.

„Bello? Mohla bys mi vyprávět příběh, jak se z tebe stala upírka?” prosil jsem ji.

Bella sklopila oči dolů a pak řekla.

„Jo, ale pak mi řekneš ty ten tvůj.” Rychle jsem přikývl na kompromis.

Bella začala vyprávět...

„V roce 1919, 10. prosince, jsem slavila svoje sedmnácté narozeniny s přáteli u mě doma. Byli jsme trochu opilí, a tak jsme si zašli do lesa, ani nevím proč.

Myslela jsem, že moji přátele jsou praví, mezi moje nejlepší přátele patřil taky Jevgenij DellaValle, měla jsem ho ráda, ale jenom jako kamaráda. Po nějakém čase stráveném v lese poslal všechny Jevgenij pryč s tím, že se mě pokusí zbalit.

Všichni odešli a já tam s ním zůstala sama. Nejhorší bylo, že jsem byla opilá a nemohla jsem se rozhodovat jako normální člověk.

Snažil se mnou flirtovat, ale vůbec mu to nešlo. Najednou když viděl, že se mnou mít nic nebude, vytáhl nůž a třikrát mě jím bodnul. Dvakrát do břicha a jednou do nohy. Utekl a mě tam nechal. Asi po hodině umírání ke mně přišla puma a pustila se do mě, ale někdo ji ode mě vzal, a tehdy jsem si myslela, že mě někdo zapálil, ale byla to přeměna. Pak už to znáš, byla jsem s Esmé a vzala ji jako svou matku, potom jsem našla Rose a Esmé našla Alici. Tak, a to je můj příběh. Tak a teď chci slyšet ten tvůj.” Páni, tak to mě odrovnalo, chudák, tolik si toho prožít.

Potom jsem se neudržel a přitáhl si její rty k těm svým. Zatočila se mi hlava, miloval jsem ji tak moc, tak moc, jak jsem si to nikdy nepředstavoval, v žádných knihách, kde to bylo popsané.

Její rty chutnaly, ani nedokážu popsat jak, naše rty měly takovou souhru jako naše prsty na klavíru, když jsme hráli naši ukolébavku.

Náš polibek trval snad pět minut.

Po chvíli se odtrhla a řekla:

„Nemysli si, že mi ten příběh neřekneš,” dořekla a šibalsky se usmála.

„Tak fajn. V roce 1918 jsem umíral na španělskou chřipku, moji rodiče už umřeli na stejnou nemoc, ale ještě předtím moje matka požádala Carlislea, aby mi pomohl. Aby mě nenechal zemřít.

Když už jsem byl skoro mrtvý, tak mě Carlisle vzal a do papírů napsal, že jsem umřel. V té hrozné době nikomu nepřišlo, že jim jedno tělo chybí, měli jich víc než dost.

Doma mě potom Carlisle proměnil.

Když jsem byl na lovu v roce 1919, viděl jsem, jak nějakého kluka trhá na kusy medvěd, byl hodně statečný, ale na medvěda doopravdy neměl. Byl už skoro mrtvý, když jsem ho přivedl k nám domů, aby ho Carlisle proměnil, ale jak vidíš, dopadlo to dobře. No dobře asi moc ne, ale neumřel, skoro.

Nakonec k nám přišel Jasper, proměnila ho nějaká upírka za občanské války. Tak, a to je konec příběhu,” dořekl jsem a Bella na mě pořád nevěřícně koukala.

Po pár hodinách vylehávání a líbání jsme se rozhodli, že půjdeme pro svá auta a pak domů, aby o nás neměli sourozenci strach.

Upíří rychlostí jsme se dostali k našim autům, nasedli do nich a už jsme jeli domů.

Přijeli jsme a celá rodina seděla na sedačce.

„Kde jste, proboha, byli?” vykřikla Rose se strachem v hlase.

Můj anděl ji začal uklidňovat.

„Rose, promiň, že jsem o sobě nedala vědět, byla jsme v knihkupectví a nějak ztratila pojem očase, byla jsem až v Seattlu, ale stejně jsem nenašla to, co jsem hledala, ale našla jsme něco lepšího.” S tím se usmála na mě.

Najednou Alice vyjekla: „A můžeš mi vysvětlit, jak to, že nevidím tvoji budoucnost? Víš, jak jsem se o tebe bála? A jak to, že jsem neviděla ani jeho budoucnost?” Tak, a teď musí Bella využít všechen svůj potenciál.

„No, trochu se cvičím, musím umět zaštítit víc než jen sebe, chápeš?” Páni, snad jí na to skočí.

„Aha, tak to promiň, jde ti to fakt dobře. Nevidím ani ťuk,” skočila na to.

 

Týden s Bellou utekl jako voda.

„Tak a zítra zase do školy, doufám, že všechno umíte a učili jste se,” promlouval nám do duše Emm.

„Emme, myslím, že toho umíme víc než učitelé,” promluvil můj anděl.

„A vůbec, co máte zítra za hodiny?” zeptal jsem se všech.

Bella začala vyjmenovávat hodiny.

„První mám biologii, potom anglinu, matiku. Potom je oběd a pak tělák, co máte vy?” Byl jsem šťastný, ty hodiny, co jsem si vyměnil nenápadně s Jasperem, byly totožné s Bellou.

„To je náhoda, já mám to stejné.” Jasper se málem rozesmál na plné kolo a já jenom slyšel v jeho podvědomí: „Jestli se teď rozesměju nahlas, tak mě zabijou a Emm bude mít druhé Vánoce.” Při tom jsem málem vyprskl smíchy.

„Asi si zajdu na lov, jde někdo se mnou?” zeptala se Bella a důrazně se na mě podívala.

„Bello, vždyť víš, že jsme byli všichni kromě Edwarda, který jel do města,” řekla Alice.

„No vidíte, málem bych zapomněla, Edwarde půjdeš semnou?” zeptala se Bella s úsměvem na rtu.

„Ti asi nepůjdou na lov.” Slyšel jsem v myšlenkách Jaspera, při tom jsem jenom zakýval hlavou, tak aby to zaregisteoval jen Jasper.

„Tak pojď, Bello, půjdeme dneska někam dál?” zeptal jsem se nenápadně.

„Jo, proč ne. Tak se tu mějte.”

                                              

Bella:

Vyšli jsme před dům a rozběhli se do lesa, cítila jsem na sobě Edwardův pohled, jak se vpíjí do mých očí.

Za několik minut jsme už seděli na Edwardově louce, ani jsem se nenadála a začal mě líbat, jeho rty se přizpůsobily těm mým.

Najednou jsem ležela na zemi a on mi sundával tričko, nijak jsem se nebránila a začala jsem mu rozepínat košili, jenže to košile nepřežila a byla na cucky, to samé se stalo s mým tričkem a kalhoty.

Nějak jsem chtěla, aby to jeho kalhoty přežily, ale marně.

Svou rukou jsem zajela do jeho bronzových vlasů a začala ho vášnivě líbat. Edward se do mé hry pustil také a ani jsem se nanadála a už jsme ležela na jeho hrudi.

 Začalo se stmívat, a když vysvitl měsíc celý, tak jsem viděla, jak se naše pevné mramorové těla třpytí.

Byl to nádherný pohled na jeho krásné vypracované božské tělo.

Ležela jsem mu na prsou a on mi kreslil na záda uklidňující kroužky, ještě nikdy jsem se necítila tak milovaná a ještě nikdy jsem neměla někoho, koho bych mohla tak vášnivě milovat. Cítila jsem se v bezpečí, bylo to uklidňující.

Ještě nikdy za mou existenci jsem necítila únavu. Tu únavu jsem pocítila po noci s Edwardem.

A tak jsme leželi několik hodin a ani jsme nemuseli otevírat pusu, protože stačil jediný dotek a my jsme si mohli říct vše, co jsme chtěli.

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tak to není fér 5. kapitola Problém a rande v jednom:

 1 2   Další »
11. Noelle
22.07.2012 [7:39]

Noelle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. laura
02.06.2012 [19:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. martty555
26.05.2012 [19:09]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.05.2012 [14:52]

krásné a milé jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Leníko
25.05.2012 [11:57]

pěkné, jen doufám, že v dalších kapitolách to nebude opět jen o E+B, ale i ostatních. díky Emoticon

25.05.2012 [10:03]

AngieCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. mona
24.05.2012 [20:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.05.2012 [20:44]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Jana
24.05.2012 [20:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.05.2012 [19:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!