Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Střetnutí Minulosti - 6. kapitola

edbebylucily


Střetnutí Minulosti - 6. kapitolaŽivoty se jim propletly již dávno předtím, než si uvědomili, že to vše změní jejich budoucnost. Alice jako malá a roztomilá holčička se zatoulala až moc daleko a potká nejnebezpečnějšího predátora na zemi – Jaspera. Jasper jí zachrání život. Alice rodina a přátelé jsou mrtví. Ona se dozvídá pravdu o Jasperovi.

                                                        Kapitola  6

                 

                                                         ODHALENÍ

 

„Haló?“ váhavě, ale hlasitě řeknu.

 

Chodba je prázdná. Vyjdu na ni a dveře se za mnou s klapnutím zavřou. Vyděsí mě to. Pokouším se své srdce zklidnit. Pomalu se vydám chodbou. Moje kroky jsou tiché.

 

Objeví se přede mnou. Srdce se mi zrychlí. Jeho pohled je zkoumavý, bolestný a klidný. Cítím něco nepopsatelného. Snažím se zklidnit, ale nevím, co čekat. Co když mě zase přirazí ke zdi? Co když zase nečekaně zmizí? Přejede mi mráz po zádech. Můj nádech je hlasitější než doteď.

 

„Alice, jak - jak se cítíš?“ řekl zdráhavě. Vážně se mě zeptal? Jak bych se asi měla cítit? Měla jsme na něj sto otázek, ale strach mi nedovoloval je vyslovit.

 

 „Alice, vím, že jsi zmatená, ale mohu ti to vysvětlit. Tedy nemohu, ale budu muset. Jistě by ses chtěla na něco zeptat. Na cokoliv ti odpovím, jen mě nech vše doříct. Neměj strach.“ Jeho oči se vpíjí do mých. Ucítím úlevu. Strach trochu zmizí.

 

„Jak se jmenuješ? A kdo jsi? Proč jsem tady?“ řeknu velice rychle a tiše. Můj hlas má nádech hysterie.

 

„Jmenuji se Jasper Whitlock. Jsem.“ Poznám na něm zaváhání. I přes předchozí úlevu se můj strach zvýší.

 

„Co?!“ hlas se mi zaklepe.

 

Nevím, zda bych ti to měl takhle říct. Ohrozí tě to. Už teď si v nebezpečí. Alice, jsi tu, protože by si jinak byla mrtvá,“ řekl klidným hlasem, ale mě znepokojil.

 

„Mrtvá?! Co se stalo?!“ vyděšeně vyjeknu. Kousek se posunu od Jaspera.

 

„Celá vesnice je zničená a všichni nejspíš mrtví, Alice. Nemohl jsem Tě taky nechat zabít,“ mluví stále klidně, přeci jen je na něm vidět, že je to pro něj těžké a znepokojující.

 

„Mrtví? Kdo je zabil!? Lžeš! Chci jít domů! Hned!“ vyděšeně se rozeběhnu chodbou od něj. Srdce mi tluče čím dál rychleji. Dech je zrychlený.

 

Ucítím ledový dotek na ramenou. V sekundě se opírám o stěnu a dívám se do zlatých očí, ze kterých mám strach a pocit závrati. Přerývavě se nadechnu.

 

„Chci domů! Pusť!“ Pokusím sebou trhnout, jeho síla je však mnohem větší něž jsem myslila.

 

„Slyšíš mě!? Domů nemůžeš! Žádný domov nemáš! Zachránil jsem tě od smrti!“ Trochu se mnou zatřese, tím mě vyděsí víc. Mluví snad pravdu? Vážně jsou mrtví? Všichni a co Kyle? To přeci není fér! Jak? Něco na mě dolehne. Zvláštní vlna útěchy a klidu. Můj tep se zpomalí a já se rozpláču. Ve chvilce jsem přivinuta k ledové hrudi muže, který mi zachránil život. Muže, kterého se bojím. Muže, kterého když vidím, mám závratě. Muže, který skrývá tajemství. Cítím jeho ruce na mých zádech. V této chvíli mě vůbec netíží to, že jsou ledové. Objetí je mi příjemné.

                                         *  *  *

 

  JASPER

 

V náruči mi brečela velice dlouho, než vyčerpáním usnula. Dívám se na její spící, uslzenou malou tvář. Nevím, co bude dál, až se probudí. Bude mě nenávidět? Ano, to by měla. Bude se mě bát? To je samozřejmé. Ale copak jsem ji tam měl nechat? Sám se ztrácím v tom, co se to se mnou děje. Proč tohle vše dělám? Je mi jí líto! Ale tohle není možné - já city nemám!

 

Zamumlá něco ze spaní. Nevydržím to a přisednu na kraj postele. Deku jí přitáhnu k úzkému krčku. Nic víc si nedovolím, aby ji moje ledová kůže neprobudila. Přál bych si, abych ji mohl pohladit, utěšit, jako člověk a porozumět jí. Nemuset před ní nic tajit. Nemuset jí nic vysvětlovat. Přál bych si, aby se mě nebála. Abych ji poznal jinak, než takto. Něco se ve mně zhoupne. Nerozumím tomu. Jsem upír. Až moc ji ohrožuji. Pomoc si však nemohu.

 

 

                                              *  *  *

 

ALICE

Probudím se a spatřím zlaté oči, jak se mi vpíjí do tváře. Polknu. Už mi nepřijdou tak nebezpečné. Spíš zajímavé. Letmo se dotknu Jasperovy tváře malinko rozklepanou ručkou. Jeho tvář se odvrátí. Všimnu si, že se mračí.

„Kdo si?“ zdráhavě špitnu.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Střetnutí Minulosti - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!