Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Střetnutí Minulosti - 10. kapitola

Já <3 twilight

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Střetnutí Minulosti - 10. kapitolaŽivoty se jim propletly již dávno předtím, než si uvědomili, že to vše změní jejich budoucnost. Alice jako malá a roztomilá holčička se zatoulala až moc daleko a potká nejnebezpečnějšího predátora na zemi – Jaspera. Jasper jí zachrání život. Alice rodina a přátelé jsou mrtví. Další komplikací v jejich soužití bude upír a dávný přítel Jazze. Bude Alice v ohrožení? Nebo návštěva dopadne bez komplikací? Jediným faktem je, že James není vegetarián. Poslední kapitola (nejdelší :D). Příjemné čtení.

12.09.2010 (21:45) • NettieMcCarty • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 608×

Kapitola 10

LAPENÁ

„Alice! Alice! Vzbuď se!“ Někdo mě hladí a drží ve své náruči. Strachem a bolestí, kterou stále cítím, si neuvědomuji, kdo to je. Po chvíli mi to dojde – Jasper. Můj Jazz. Snažím utéct plně ze tmy, abych se mohla schovat do jeho objetí.

Můj mozek se dostává k moci. Ruce se uchytí kolem Jasperova krku, kterého již plně vnímám. Na rtech cítím slanost slz stékajících mi z očí.

„Už je dobře.“ Konejšivě mě drží ve své náruči a já vím, že jsem v bezpečí.

„Jazz,“ tiše vzlyknu a přitisknu se k němu víc.

„Byl to jen sen.“ Ucítím jeho ledové rty na mém čele, uklidní mě. Má pravdu, jen sen.

„Já vím, ale,“ zadívám se mu do očí, „byl tak skutečný.“

„Jsem tu. Nemusíš se bát. Je ještě brzy, měla by ses ještě prospat.“ Jeho oči se vpíjí do mých, pohled je starostlivý, ale mě uklidňuje.

„Já už spát nechci,“ uhnu pohledem, ucítím, jak Jasper vstane. Rychle se na něj podívám.

„Udělám ti něco k jídlu,“ mírně se na mě pousměje.

„Nemám hlad. Zůstaň u mě, prosím,“ prosebně se mu zadívám do oček. Lehne si zpátky ke mně. Přitulím se k němu, jeho ruce mě obejmou. Chvíli tak ležíme. Konejšivě mě hladí po zádech a já začínám cítit únavu, která mě pohlcuje.

„Miluji Tě.“ Jsem v polospánku, ale tohle se přeslechnout nedalo. Vážně to řekl? Ne, že bych to nevěděla, ale zatím to neřekl. Je to jen má představa? Od posledního polibku uplynulo již hodně času. Když nad tím tak přemýšlím, ani nevím, jak jsem bez něj vydržela. Začínám po polibku prahnout. Zavrtím se a otevřu oči.

„Jazzi?“ kouknu mu do tváře, naše pohledy se střetnou.

JASPER

„Jazzi?“ Kouknu jí do tváře, naše pohledy se střetnou.

„Ano?“ natáhnu ruku k její tváři a pohladím ji. Její oči mi prozrazují, že něco chce. Její pocity jsou neurovnaně smíšené. Cítím chtíč, strach, zaváhání, smutek, lásku a plno dalších, ve kterých ani já neumím číst.

„Říkal jsi něco?“ Zaváhám. Ano, vlastně říkal. Samo to ze mě vyplynulo. Alice je pro mě vším. Její očka naléhají na mé odpovědi.

„Miluji Tě,“ pohladím ji ve vlasech, ona se ke mně přitáhne blíž. Pocity jasně říkají, že tohle není vše, co by chtěla. I tak se na její tvářičce objeví úsměv.

„Miluji Tě, Jazzi.“ Její teplá ručka mě pohladí po tváři. Uvědomuji si, jak moc mi na ní záleží. Vypadá tak křehce a zranitelně. Jak bych mohl žít bez těch krásných, stále zvídavých očí? Miluji na ní všechno. To, jak je tvrdohlavá. Její smích. Její, omluvný pohled, když něco nemotorně rozbije. Její smíšené pocity v mé přítomnosti. Mohl bych se nad tím zamýšlet hodně dlouho a slova by nedokázala ani zdaleka popsat, co cítím. Slovo Miluji Tě to zcela nevystihuje.

Přitáhnu si ji ještě blíž. Váhavě jí políbím na horké rty. Slyším, jak se její tep zrychlí. Ruce mi omotá kolem krku a jednou mi zajede do vlasů. Začínám být na pochybách, abych jí neublížil. Nemůžu se přimět přestat. Přetočím si Alice pod sebe, tak abych ji nezamáčkl. Jednou rukou se opírám a hladím ji ve vlasech. Druhou mám na jejím boku. Jemně ji políbím na krk.

ALICE

Jeho rty se přesunou na můj krk. Zalapám po dechu. Srdce se mi blahem div nerozskočí. Hladím ho po zádech. Chci ho mít k sobě ještě blíž. V tom mě ale pohltí tma a já uslyším svůj vlastní křik.

„Myslela sis, že se mě zbavíš, když nebudeš spát?“ jízlivý tón se nedal nepoznat. James.

Vyděšeně se dívám do černočerné tmy a čekám, co bude dál. Bolest? Uvidím ho? Nebo se ukáže až na konci?

„Jazzi!“ zakřičím. James se začne pobaveně smát. Smích mě děsí. Ledová ruka mě chytne pod krkem a surově přitiskne k něčemu tvrdému. Vyjeknu bolestí. Ruka na mém hrdle mi brání v dýchání. Nemohu se nadechnou. Mé tělo si kyslík žádá čím dál hysteričtěji. Ledová ruka mě odhodí a já se nadechnu.

JASPER

Dojde mi to, co mi mělo dojít již předtím. Nejprve jsem se lekl, že jsem mé malé Alice ublížil, než mi došlo, co se děje. James. Používá na ni svůj dar,

Nemůže být daleko. Bude někde v okolí. Zmučeně se zadívám na trpící tělíčko Alice.

„Přestane to, slibuji,“ vyskočím oknem do lesa a začnu hledat Jamese.

ALICE

Moje bezvládné tělo odletí někam do kamenné zdi. Můj křik se ozývá celým prostorem. Na nic víc se nezmůžu. Nevím, kde mám ruce, ani nohy. Všude je tma. Moje ruka se ocitne v ledových rukou, pak pocítím bodavou a ostrou bolest. Moje vnímání čehokoliv se ztrácí a já padám.

JASPER.

James je blízko. Cítím jeho i s jeho pocity. Uvidím ho. Stojí plně soustředěn na kraji lesa. Běžím k němu. Právě, když po něm skočím, uhne mi. Hbitě se zorientuji. James stojí pět metrů ode mě a pobaveně se usmívá.

„Víš, že se říká, že kdo zemře ve snu, zemře i doopravdy? Za tu dobu, co jsi mě neviděl, jsem se zdokonalil. Řekl bych, že tvé lidské děvce nezbývá mnoho času!“ Jízlivý smích mi projde celým tělem. Nenávist jako teď jsem necítil nikdy. V boji jsem byl vždy lepší než-li James, ale jak tomu je teď, netuším. Bez přemýšlení jsem se na něj vrhnul. Naše síly vypadaly vyrovnaně. James se za ten čas, co jsem po jeho boku nebojoval, zlepšil a to po všech stránkách. Ale stále má jeho boj ty samé chyby. Moc si věří. Udeřil mě silně do boku. Rychle jsem mu to vrátil kopnutím do břicha. Pár stromů kolem nás již leželo a na zemi byly hlinité rýhy od nohou. Vrčení se rozléhá po lese.

„Nechceš to vzdát hm?“ Jízlivosti v jeho hlase neubývalo.

„Zabiju Tě!“ zavrčím a znovu se na něj vrhnu. Nejprve mi uhne. Vyskočí na strom, který já i s kořeny převrátím na zem, kde si ho opět vyhledám. Boj se táhne a pokračuje. James mě chytne za ruce a trhne. Uslyším křupnutí v ramenou. Rychle ho od sebe odkopnu. Ruce mi srostou. Skočím po Jamesovi. Než se z toho stačí vzpamatovat, škubnu mu s hlavou a zlomím vaz. Vytáhnu sirky. James vzplane.

ALICE

Tma. Bolest. Strach. Tři věci, které právě teď vnímám ze všeho nejvíc. Přeji si, ať už se James nevrací. Nevím, kde jsem. Jestli stále na kamenné podlaze nebo ležím v posteli a spím? Podaří se mi pohnout rukou. Ucítím něco měkkého a hebkého. Jsem zpátky. Ale proč bolest cítím i teď? V ústech mám krev. Víčka jsou tak těžké, že je nemohu otevřít. Kde je Jasper? Je v pořádku? Pokouším se všemožně o to, abych oči otevřela. Nejde to.

JASPER

Vejdu do pokoje. Alice leží bezmocně na posteli. Přestanu dýchat, když uvidím stékající krev od jejich úst. Sednu si na postel vedle ní a jemně ji chytnu za zápěstí. Její srdce je slabé. Alice tělíčko sebou škubne.

„Já-,“ pokusí se promluvit.

„Ššš. Alice, nemluv. Vysílíš se,“ jsem si naprosto jistý třemi věcmi. Zaprvé Alice miluji. Zadruhé Alice umírá. A zatřetí nejsem schopen ji nechat odejít.

„Ne-nechci,“ od úst ji vytéká čím dál více krve, kterou se začíná i dusit, „umřít.“ Slzy, které má u očí, jí jemně setřu.

„Miluji Tě, Alice, a nikdy Tě neopustím,“ nahnu se k jejímu krčku a naposledy si dovolím zaváhat, než se zakousnu co nejopatrněji do její tepny. Dovolím si chvíli sát. Krev je horká, sladká. Ta nejlepší, jakou jsem ochutnal. Málem jsem se neovládl, než se jed konečně dostal do jejího oběhu.

KONEC

Děkuji, že jste se mnou počkali až do úplného konce. Vaše Nettie.

Autor: NettieMcCarty, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Střetnutí Minulosti - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře