Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stopy ve sněhu 6. kapitola

Stephenie Meyer


Stopy ve sněhu 6. kapitolaV Denali se všichni připravují na odjezd do Volterry a nadcházející ples. Při jednom z rozhovorů však Bella zjistí, že tam budou i Cullenovi. Na tohle v tom zmatku vůbec nepomyslela. Než se však naděje, je vtažena do Irinina a Katina plánu.

 

6.

 

Uplynuly dva týdny a ačkoliv jsem z návštěvy Volterry ještě stále měla obavy, tance jsem se nemusela bát. Zbožňovala jsem ho. S Danielem jsme utíkali do garáže tak často, co jen to šlo, aniž by to bylo nápadné.

Irina, Kate a Tanya celou dobu myslely také na blížící se ples. Dohadovaly se o šatech a účesech. Po jejich pokojích se všude povalovaly samé katalogy. Jen jsem na ně pohlédla a nechápavě zavrtěla hlavou.

„Já vím, že tebe to nebere, ale víš jak je obtížné se vyrovnat ostatním upírkám, natož mezi nimi zazářit?“ ohradila se Irina.

„Tyhle plesy se v zákulisí spíše mění na souboje. Předminule mi dokonce jedna závistivá kráva polila šaty krví.“

„Od té doby si Kate vozí raději jedny náhradní,“ zahihňala se Tanya.

Raději jsem zvedla ruce ve vzdávajícím se gestu. Tohle jsem neměla šanci vyhrát. Daniel se na mě pobaveně usmál, tak jsem mu to spiklenecky oplatila.

„Hele, co to máte vy dva? Nějak často spolu někam mizíte,“ zadívala se na nás Tanya a přimhouřila oči.

„Klídek,“ šťouchla do ní Irina.

„V konkurenci ve Volteře to bude mít náš Daniel pěkně těžký.“

Ten si nabručeně založil ruce na prsou.

„To jo, sjede se tam skoro každý. Dokonce i klan z Argentiny, Kanady a Culleni.“

Při tom posledním slově jsem zděšeně zajíkla. Kate a Irina se na mě překvapeně podívaly a Tanya s Danielem mě starostlivě přejeli pohledem. Téměř jsem je nevnímala. Na tohle jsem zapomněla, že tam můžou být i oni. Tak moc jsem se soustředila na sebe a to abych něco nezvorala, že tohle mě ani nenapadlo.

„Já tam nemůžu,“ zašeptala jsem.

„Co je to za kravinu?“ zakroutila hlavou Irina.

Pohlédla jsem do její tváře plné nesouhlasu. Neměla jsem sílu jí to vysvětlovat. Vyběhla jsem ven a sedla si do sněhu. Právě sněžilo a vločky mi dopadaly do vlasů a přejížděly po tváři. Nedokázala jsem si představit, jak bych se před ně mohla postavit. Vůbec jsem netušila, co udělám a toho jsem se bála snad nejvíc. Co když se tam uprostřed Volterry složím jako domeček z karet?

Vločky mi přejížděli po tvářích a já je cítila skoro jako své ledové slzy. Slzy vzteku. Minulost mi nikdy nedá pokoj.

Na rameni jsem ucítila něčí dotek. Vzhlédla jsem k Kate, která se ke mě posadila.

„Promiň, nevěděly jsme, že ty a...“

„To nic,“ přerušila jsem ji.

Chvíli jsme vedle sebe tiše seděli, než to nevydržela.

„Tys vážně chodila s Edím? Páni.“

Tvářila se u toho, jako by to byl IT, až jsem to nevydržela a vyprskla smíchy. Bylo na ní vidět, jak se jí ulevilo, že krize je zažehnána.

„Tak já sem jdu utěšovat a najdu tohle,“ zabručela naoko naštvaně Irina ode dveří.

Kecla si po mé druhé straně.

„No tak mě napadlo,“ podívala se Kate na Irinu. „Co takhle se na ten blázinec vydlábnout?“

Irině se po tváři roztáhl široký úsměv.

„Tak z toho Athenodoru švihne.“

„Bože, to je tak lákavá představa. Jdu do toho a Bellu bereme sebou.“

Naprosto neschopna slova jsem na ně zírala. Plánují tady dva týdny každý detail a pak tam nejdou?

„K vůli mě ne...“

„Klídek Bello, na to jsme až moc sobecký. Nás jen naprosto strhla představa toho, jak se budou ty rašple tvářit, až se tam neobtěžujeme ani dorazit.“

Než jsem ten obrat stačila vstřebat, už mě táhli zpátky do domu. Cupitala jsem za nimi, zatím co klusaly do schodů.

„Co se děje?“ křikla za námi Tanya.

„Jdeme balit. Uděláme si výlet a Bella s námi.“

Tanya za námi hleděla jako na šílence. Dlouho však netrucovala. Během pěti minut už byla u mě v pokoji a začala mi vyhazovat z kufru věci, co jsem si nabalila.

„V tomhle přece nemůžeš jít,“ vrtěla hlavou a v sama mi začala balit.

Seděla jsem na posteli a tiše ji pozorovala. Došlo mi, že je lepší ji nechat se vyřádit takhle. Teprve, až u dveří stála kupa přeplněných kufrů, zoufale se na mě podívala.

„Jak jsi mi tohle mohla udělat. Já se tak těšila, jak si to ve Volteře užijeme.“

Dosedla na jeden z kufrů. Sklouzla jsem z postele a klekla si před ni. Bylo mi to líto, ale já opravdu nevěděla, jak bych to zvládla. Neuvěřitelně jsem se setkání s Culleny bála. Vzala jsem její ruce do svých.

„Mrzí mě to.“

Podívala se mi do očí.

„Já vím,“ povzdechla si. „No aspoň se nemusím bát, že bych zanikla v tvém stínu.“

„To tedy opravdu ne,“ zasmála jsem se.

Náhle mi Tanya se zaječením vletěla do náruče. Někdo prudce rozrazil dveře a kufry včetně Tanyi odmrštil. Do pokoje vtrhli dvojčata jako neřízené střely.

„To přece nemůžeš!“

„Bez tebe tam nebude taková sranda!“

„Prosíííím. Musíš jet.“

„My je zbucháme a někam zamčem.“

„Ti bídáci se k tobě nedostanou.“

„Ochráníme tě!“

Poskakovali kolem mě, až mi z nich šla hlava kolem. Prosebně jsem se podívala na Eleazara a Carmen, kteří právě vešli do dveří.

„Tati, že musí jet.“

Všechny pohledy se upřely na něj.

„No, bylo by to tedy vhodnější...“

„Ale my to nějak zvládneme. Nebudeme tě do ničeho srdíčko nutit.“

Vrhla jsem se vděčně ke Carmen. Políbila mě na čelo a usmála se na mě. Jen dvojčata začala vztekle dupat a vztekat se. Oba jsem je objala.

„Taky se mi bude stýskat.“

Pak už jsme s Eleazarem a Carmen popadli kufry a nesli je k autu. Tanya zůstala stát u těch zbývajících, aby náhodou dvojčata zas nenapadla nějaká kravina. Nechápala jsem sice, na co mi bude tolik věcí, ale už dávno jsem se naučila nechat Tanyi volnou ruku.

Nastrkala jsem věci do BMV a než jsem se stihla vrátit pro zbývající, objevil se s nimi Daniel ve dveřích. Vděčně jsem se na něj podívala. Putovala jsem z jedné náruče do druhé až jsem nakonec skončila v jedné, velmi známé.

„Budeš mi chybět,“ zašeptal mi do ucha medový hlas.

Podívala jsem se Danielovi do zlatých oči.

„Ty mi taky.“

Zvykla jsem si na ty chvíle s ním. Jen neochotně jsem se vyprostila z jeho náruče a otevřela dveře auta. Náhle mě strhl zpět a než jsem se vzpamatovala, ležela jsem v jeho objetí v hlubokém záklonu. Jeho dech mě zalechtal na tváři a rty se přisály k těm mým.

Divoce mě políbil a znova postavil. Jen vzdáleně jsem slyšela Irinino pobavené hvízdnutí. Omráčeně jsem Danielovi hleděla do tváře, než mě otočila pošťouchl k autu.

Automaticky jsem nasedla a nastartovala. Vyjela jsem za mercedesem, ale ještě ve zpětném zrcátku jsem sledovala zmateně jeho spokojený úsměv a mrknutí mým směrem. Musela jsem razantně zatřást hlavou, abych si dokázala trochu utřídit myšlenky a soustředit se na cestu.

Pocítila jsem neuvěřitelnou touhu otevřít si okénko a nechat si padat zvířené vločky na tvář. Na vedlejším sedadle však byla přepravka s Bonboniérou. Na místo toho jsem tedy zapnula topení, aby zbytečně nemrzla.

„Tak holka, to jsem zvědavá co nás čeká.“

Sledovala jsem červený mercedes před sebou a přemýšlela, zda jsem přece jen neudělala chybu. Nebyla jsme si jistá, jak ty další týdny s Irinou a Kate budou vypadat.

 

<<   >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stopy ve sněhu 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!