Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 9. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 9. kapitolaDalší díl a pro dnešek už vážně poslední. Komentáře prosím

01.11.2009 (15:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2834×

9. Chytrý nápad

 

Ráno jsem se probudila s úsměvem namísto křiku. V pokoji bylo světlo, ale slunce bylo ukryté za mraky, což byla škoda. Ze dvou důvodů. Zaprvé by bylo ještě krásněji a za druhé by všichni byli doma. Zvedla jsem se a šla do koupelny.

U umyvadla jsem měla nachystané oblečeni, oblékla jsem se a chvíli se věnovala ranní hygieně. Pak jsem sešla dolů. V kuchyni jsem měla připravené jídlo, ale Esme tam nebyla. Po snídani jsem šla do obýváku, kde na mě Esme už čekala.

„Co chceš dělat drahoušku?“ Zeptala se s úsměvem.

„No, kdyby ti to nevadilo, šla bych se projít po okolí. Nebudu chodit moc daleko a dam si pozor, přísahám.“ Chvíli přemýšlela a já se modlila, aby souhlasila. Moc jsem se chtěla podívat kolem. Nakonec souhlasila. Vzala jsem si svou MP3 a vyrazila ven. Poslouchala jsem svoje oblíbené písničky a přitom obdivovala les. Byl velký a krásně barevný. Byl úplně jiný než lesy v Čechách.

Různě jsem se procházela, po nějaké době jsem se rozhodla posadit se na spadlý kmen.

Naproti mně byl velký a asi hodně starý strom. Nevím proč, ale přitahoval můj pohled. Měl větve hodně nízko, takže by se po něm dalo vyšplhat vzhůru.

Šla jsem k němu a začala po něm šplhat. Jako malá jsem neustále lezla na stromy. Když jsem byla asi tři metry vysoko, posadila jsem se na větev a rozhlížela po okolí. Byla to krása. Z výšky ten les vypadal ještě nádherněji. Najednou jsem uviděla nedaleko dvě srnky. Běžely ladně pryč, bylo to neuvěřitelné.

V tom se ale stalo něco, s čím jsem nepočítala. Větev pode mnou praskla. A já padala k zemi. Levou nohu se zraněným kolenem jsem instinktivně skrčila a dopadla na pravou. Ta se podlomila bolestí a já se skácela k zemi. Rozhodila jsem před sebe ruce.  Zmírnila jsem tak náraz. Ale v mém levém zápěstí něco křuplo.

Ležela jsem v blátě, ale bylo mi to jedno. Mě zajímala spíš bolest v kotníku.V zápěstí jsem nic necítila, jen v uších jsem stále slyšela to křupnutí. Bolest nebyla tak hrozná, zažila jsem horší. Ale problém byl v tom, že jsem nemohla vstát.

Před lety bych skákala po levé noze, ale od té strašné nehody už nemohu. Když jsem zjistila, že mi nezbývá nic jiného, než čekat, dokud mě nebudou Cullenovy postrádat, nasadila jsem si kapuci a lehla si na zem. Koukala jsem do koruny stromů a čekala. Ještě že se mi nerozbila MP3, mohla jsem alespoň poslouchat.

Po chvíli mě to omrzelo, tak jsem zavřela oči a poslouchala les. V tom pode mnou zmizela zem. Vykřikla jsem a otevřela oči. Edward mě držel v náručí. Moje srdce se divoce rozbušilo a já zrudla. Zasmál se, ale hned zvážněl. A jej! Kárání je tady.

„Cos to prováděla?“ Zeptal se káravě a já se cítila jako pětiletá holka.

„Lezla po stromě,“ odpověděla jsem nevinně a čekala, co se bude dít.

„Proboha proč?“ Nevěděla jsem, co odpovědět. Nakonec jsem se rozhodla říct pravdu.

„Ten strom si o to říkal?“ Odpověděla jsem a on na mě vykulil překvapené oči. Rozesmál se a já s ním. Sice se pořád smál, ale už se mnou běžel směrem k domu. Měla jsem zavřené oči a netroufala si je otevřít. Jen jsem slyšela, jak sviští vzduch kolem. Když zvuky ustaly, otevřela jsem oči. Stáli jsme na verandě. Edward vešel dovnitř.

„Co se jí stalo?“ Vykřikla starostlivě Esme. To bylo poprvé, co se o mě někdo bál.

„Nic, jen si hrála na Tarzana,“ odpověděl se smíchem Edward a já smíchy vyprskla. Esme se nechápavě dívala. Bez dalších slov mě Edward odnesl k němu do pokoje, posadil mě na postel a zmizel.

Po chvíli se objevil,  v ruce čisté oblečení pro mě. Byly to černé džíny a červená mikina. Hodil to na postel vedle mě a podíval se mi na zápěstí. Pokoušel se s ním hýbat, ale to mě strašně bolelo. Vstal.

„Zavolám Esme,“ než se stihl otočit, zareagovala jsem.

„Ne, to je dobrý, já to zvládnu sama,“ protestovala jsem. Nemusí každý vidět mojí nohu zblízka, pomyslela jsem si smutně. Edward to pochopil a zavřel dveře. Rozhodla jsem se

nevnímat tu bolest v zápěstí a sundala si mikinu. Slzy bolesti jsem měla na krajíčku. Zažila jsem už hodně bolesti, ale tohle bolelo víc než jakékoliv modřiny.

Povedlo se mi to. Sundala jsem si mikinu a s obtížemi ale přesto se mi povedlo si obléct čistou. Povzdechla jsem si a postavila se. Začala jsem si rozepínat kalhoty, ale s tou rukou mi to moc nešlo. Po pátém pokusu jsem to vzdala a otočila se na Edwarda.

„Potřebuji pomoc,“ řekla jsem poraženě. Čekala jsem, že zavolá Esme, ale místo toho přišel ke mně a jedním rychlým pohybem mi rozepnul kalhoty. Zrudla jsem jako rajče.

Stáhla jsem si kalhoty pod zadek a posadila se na postel. Nevím, jestli tu mikinu vybral naschvál, ale byla moc krátká. Jemu to zřejmě nevadilo. Stáhnul mi kalhoty. Zadíval se na mé stehno, kde jsem měla velkou jizvu. A na koleno poseté mnoha malinkými jizvičkami. Bylo to odporné. Nejen, že mi to vše připomínalo, ale ještě to bylo na pohled odpudivé. Odvrátila jsem od mé nohy pohled.

Pocítila jsem na stehně v místě, kde mám jizvu, chladný, ale velmi příjemný dotyk. Podívala jsem se.  Edward u mě klečel, prohlížel si mou jizvu a prsty po ní zlehka přejížděl. Bylo to velmi příjemné, až jsem se divila. Nikdo na mě nesměl moc sahat a já ho znám sotva tři dny a dovolila bych mu vše. Jo, až moc mu věřím. Pomalu a zlehka přejížděl po mé jizvě a já si přála, aby nikdy neskončil.

Bylo to příjemné, ale vzápětí jsem si uvědomila, kdo je on. Je Edward Culen. A taky to, že já nejsem Bella. Rychle jsem zatřepala hlavou. Asi moje myšlenky neslyšel, jelikož se nic nezměnilo. Akorát se jeho prsty přesunuly na moje koleno. Zavřela jsem oči a vnímala jen jeho dotek.

„To je z té nehody?“ Zeptal se náhle a já otevřela oči a podívala se na něj.

„Jo, jizva na stehně. Ale ty na koleni jsou i z operací později.“ Smutně se na mě usmál a navlékl mi kalhoty, od půli stehen a jsem si je navlékla sama. Opět mi jedním plynulým pohybem zapnul poklopec.

„Díky,“ hlesla jsem a pokusila se jít sama, ale můj kotník zaprotestoval bolestí. Okamžitě mě vzal do náruče a odnesl do auta a jel se mnou do nemocnice. V autě bylo ticho a já se rozhodla ho prolomit.

„Nech mě hádat, Alice měla vizi, jak padám.“ Usmál se na mě.

„Jo, a proto mě tam poslala.“ Tomu jsem se usmála já.

„To je dobře, jinak bych tam ležela ještě teď.“

„No, nevypadalo to, že bys se někam chystala.“ Začali jsme se smát. Ještě chvíli jsme si povídali.

Pak se před námi objevila nemocnice.

 

SHRNUTÍ

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit, to co tolik miluju- 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře