Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 34. kapitola

By AngelsSisters

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 34. kapitolaJe tu další. Jelikož jsem nevěděla co dát za písničku je tam jen melodie a myslímže se tam hodí tak si jí puste.

26.11.2009 (16:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3028×

34. Konec?

Hudba

Probudila jsem se. Opět se mi zdál můj prorocký sen. A probral mě z něj Edward, který mě líbal na krku, aby mě vzbudil. Usmála jsem se na něj, aby nic nepoznal. Políbil mě.

„Tak jakpak se máš, sluníčko? Půjdeme do školy?“ Bylo to jako v tom snu. Nevím, jestli to mělo být varování, ale já se rozhodla pokračovat podle něj.

„Já nevím, necítím se ještě na to, ale ty běž ať to není tak podezřelé.“ Starostlivě se na mě podíval, pokusila jsem se usmát. Radši  jsem sklopila zrak. Vzal mě za bradu a zvedl mi ji.

„Romí, no tak, není čeho se bát. Já miluji jenom tebe a chci být jenom s tebou.“  Ano, miluje mě, ale jí víc, jen si to ještě nechce přiznat.

„Já vím, taky tě miluju a chci být jenom s tebou, ale nedokážu se na ní dívat, pochop mě,“ zašeptala jsem.

„Tak dobře, ale zítra tě tam vlastnoručně dotáhnu,“ a usmál se. Poté mě políbil a mě v hlavě problesklo, že je to náš poslední polibek.

 Proto jsem se do něj pořádně opřela. Ruce jsem mu zamotala do vlasů a natiskla se k němu, co to šlo. Stáhla jsem ho s sebou do postele. Jednou rukou se opíral, aby mě nemačkal a druhou bloudil po mém těle. Nechtěla jsem, aby tenhle okamžik někdy skončil. Ale bohužel jsem věděla, že skončí, a to nejen tento okamžik, ale i mé štěstí s ním.

Ne, tenhle polibek jsem si musela užít. Dala jsem do něj veškerou lásku, vášeň, bolest, dala jsem do něj vše. Byly to dlouhé polibky, ale začal je zkracovat. Až zbyl jen letmý.

„Pamatuj, miluju tě,“ šeptla jsem, když mě naposledy políbil.

„Já tebe,“ oplatil mi a pokřiveně se usmál.  Poté se zvedl a odešel. Poslouchala jsem auta, odjeli úplně všichni, jako v tom snu. Posadila jsem se na postel a přemýšlela, co jim napsat do dopisu. Nevím, něco mi říkalo, abych napsala Edwardovi, že ho nemiluji. Kdybych náhodou přežila. Vzala jsem svoje desky na psaní a pustila se do toho.

První byl pro celou rodinu.

 

 

Milá rodino,

Jestli toto čtete, znamená to, že jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se ulehčit v této situaci všem ale hlavně Edwardovi. Když jsem vás poprvé viděla, nevěřila jsem tomu, že existujete, ale ihned jsem vás měla všechny moc ráda. Bude se mi po vás stýskat, ale já vím, že dělám dobrou věc. Je mi líto, že se s vámi musím takto loučit. Přijde mi to zbabělé, ale já vím, že byste mě nepustili. Musím odejít, jelikož osud vás všech už byl napsán. A já jsem tu navíc. Nikdy na vás nezapomenu, dali jste mi rodinu, lásku, vše, co jsem potřebovala. Pomohli jste mi najít moje staré já, ukázali mi, že můj život neskončil a že jste tu vy a že mě máte rádi. Nechci, abyste mě přemlouvali, nechci, abyste se kvůli mně trápili. Ještě nevím, kam se vydám, ale asi zpět. Tam odkud jsem přišla.

 Carlisle, byl jsi a vždy pro mě budeš mým otcem.

 Esme, ty navždy zůstaneš mou maminkou, milující a starostlivou maminkou, kterou zbožňuji.

Alice a Rose, vy jste moje nejlepší kamarádky a taky nejlepší sestřičky, které jsem vždy chtěla.

Jaspere a Emmette, vy jste nejlepší bráchové, s vámi se  člověk nenudí. Nikdy jsem vám to neřekla, ale vy dva dohromady jste jako byl můj bratr.

 Edwarde, děkuji ti za vše, nikdy na tebe nezapomenu. Prosím, netrap se kvůli mně, dělám to pro tvoje dobro.

Všechny vás moc miluji, nejde ani pořádně vyjádřit jak moc vás mam ráda. Nikdy na vás nezapomenu. Děkuji vám za vše a prosím odpusťte mi, že jsem odešla takto. 

 

Vaše navždy milující

Romča

 

 

Teď byl na řadě dopis pro Edwarda. Nevěděla jsem, co napsat. Nechtěla jsem mu psát, že ho nemiluji, protože by to byla lež. A já mu nikdy nelhala a ani nechci. Moje slzy začínaly téct.

 

Edwarde,

omlouvám se, ale ty bys mě nepustil. Chci abys věděl toto. Milovala jsem tě od první chvíle, kdy jsem tě osobně poznala. Pomohl jsi mi hlavně díky své lásce a já nevím, jak ti za to poděkovat. Chvíle s tebou byly a budou ty nekrásnější chvíle v mém životě. Ani nevíš, jak se mi nechce odtud odcházet. Nechci tě opustit, ale musím. Tvůj příběh byl napsán. A já jsem tu navíc, překážím.

Edwarde, prosím, pokračuj v životě „existencí“ tak, jak máš, podle příběhu. Buď tím Edwardem, o kterém jsem četla a snila. Dodrž příběh, který miluji. Dodrž příběh Edwarda a Belly. Miluji tě a vždy budu a moje srdce bude vždy patřit jenom tobě. Ale já nejsem Bella. Už od začátku jsem věděla, že tohle jednou přijde a vidíš, je to tady.

Nechci, abys ses mě pokoušel najít, nechci abys ses kvůli mně trápil. Zapomeň na mě. Respektuj prosím moje rozhodnutí.

Miluji tě a navždy budu Tvá

Romča

 

Bolelo mě, že jsem mu tam napsala ten konec, ale tak to bude lepší. Moje slzy tekly proudem. Dala jsem dopisy do obálek a napsala pro koho jsou. Vzala jsem svůj batůžek, dala si do něj desky, moje osobní věci, pár kousků oblečení. A nemohla jsem odolat a vzala si i jedno Edwardovo triko a trenýrky na památku.

Dala jsem si do uší empétrojku a pustila si na plný pecky Evanescence. Podívala jsem se naposled na pokoj a jen stěží zadržovala pláč. Položila jsem dopis pro Edwarda na postel. A šla dolů, tam jsem na stůl položila dopis pro celou rodinu. Vyběhla jsem ven a jako ve snu  běžela celou cestu lesem. Až do města.

Vše probíhalo jako ve snu. Když jsem stála na přechodu, docela jsem si přála, aby ten kamion jel. Naskočila zelená a já šla.

Nic se nastalo, přežila jsem.

Autobusem jsem odjela do Seattlu. Odtamtud jsem letěla jako vždy do New Yorku a do Prahy.

Celou cestu jsem brečela. Nenechala jsem tam jen  lásku, ale i celou rodinu. Moje srdce bolelo. Cítila jsem, jak se mi tam dělá díra. Ale teď bolela dvakrát tolik. Nejen kvůli Edwardovi a celé rodině, ale teď když jsem nebyla s nimi, tak se mi vrátila i bolest za Romana a mámu. Nemohla jsem přestat brečet. Nešlo to, vše jsem nechala ve Forks. 

Můj život skončil.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 34. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře