Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 26. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 26. kapitolaJe tu další dílek a prosím komentíky.

18.11.2009 (16:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2907×

26. Návštěva

 

Je neuvěřitelné, jak čas plyne, když je člověk šťastný. A to já opravdu jsem.

Je už únor. Školu zvládám způsobem, co vymyslel Edward, ale já se doma i občas učím, když ho přemluvím. Ve škole už jsme jako pár a Edwardovi se to strašně líbí. Trvalo to dlouho, ale zvykli si na to. O Vánocích jsem byla doma, ale až po svátkách. Ty jsem strávila se svou novou rodinou. Konečně jsem se mohla rozloučit s Dani.

Nedokázala jsem si představit větší idylku, než co máme tady ve Forks.

A co se u nás teď děje? Čekáme návštěvu z Denali. Jsem zvědavá na tu Tanyu. Ani nemám moc strach. No co, proč taky? Nic mi neudělají, když mám u sebe Edwarda. Byl rád, že to tak beru a nechci utíkat. No ono ani nebylo kam.

Dnes měli přijet, ale Edward dělal jakoby nic a tak jsme šli jako každý den do lesa. Lezla jsem opět po stromě a Edward se mi smál, že mě moje Tarzanství ještě nepřešlo. Jako vždy jsme si užili spousty legrace. Jakmile jsem byla s Edwardem, pořád jsem se smála.

Když jsme se konečně dostali domů, v obýváku byli všichni i s návštěvou. Všichni na mě nevěřícně koukali. No, hlavně na mojí propletenou ruku s Edwardem.

Eleazer, Carmen, Kate, Irina, Tanya, ty jsem poznala, ale byla tam ještě jedna upírka. Zmateně jsem se podívala na Edwarda a ten se díval částečně vyděšeně. Nechápala jsem to.

Carlisle mi všechny představil, i tu záhadnou upírku, Selenu.

Nelíbilo se mi, jak se dívala na Edwarda a pak i na mě. Jelikož bylo trochu dusno a mě bylo jasné, že za to můžu, rozhodla jsem se ustoupit.

„Jdu se učit,“ řekla jsem, rychle pustila Edwarda a šla do našeho pokoje. Bylo mi divný, že mě jen tak pustil, většinou si vynutí pusu. No možná nechce před nimi? Měla jsem ze Seleny divný pocit. Nelíbila se mi.

Došla jsem do pokoje a protože jsem neměla myšlenky na učení, pustila jsem si Evanescence a koukala se z okna ven.

To mě po chvíli přestalo bavit a tak jsem si vzala knížku. Lehla jsem si na posteli na břicho. Až když jsem začala číst, uvědomila jsem si, co čtu. Stmívání. Už jsem ho hodně dlouho neměla v ruce. Rychle jsem se začetla.

Když jsem byla u baseballu, ucítila jsem na zádech studené ruce. Rozhodla jsem se to nevnímat. Nevím proč, ale cítila jsem se uraženě. Četla jsem zrovna, jak se líbají u Jeepu a zase se neudrží. No ani se jí nedivím. Ucítila jsem studené rty na mém krku, ale stále jsem si četla.

Už to nevydržel a vzal mi knihu z ruky. Povzdechla jsem si a přetočila se na záda.

„ Co je?“ Zeptala jsem se otráveně. Políbil mě jako vždy.

„Musím ti něco říct,“ začal a já přikývla, aby pokračoval.

„Máme menší problém.“ Přitom jsem si vzpomněla na Selenu.

„Přesně, ona je ten problém. Jde o to, že se před ní musíme tvářit, jako že jsme kamarádi.“ Nechápala jsem proč.

„Někdy ti to povím, ale ne teď. Jo a nedělej žádné scény, když se okolo mě bude motat,  prosím, jde mi o tvou bezpečnost.“ Jen aby. Přikývla jsem, co jiného mi zbývalo.

Mají být u nás týden, to jsem zvědavá, jak to dopadne. Edward mě políbil, ale dál nic z mých myšlenek nekomentoval.

„Ještě něco. Občas, no spíš čím dál tím častěji tě neslyším.“ Tomu jsem se usmála.

 

Chodili jsme normálně do školy a i tam jsme byli jako kamarádi. Opravdu mě zajímal jediný důvod, proč to děláme. Byla jsem zvědavá, jak to okomentuje, až odjedou. Tohle mě mučilo, ale já to vydržím klidně i déle. Doma to bylo ještě horší, zavírala jsem se do pokoje a raději nestarala o to, co Edward provádí.

Ne tomu nevěřím. Ale už mě to začínalo štvát. A to hodně. Večer přišel do pokoje jako by nic a to jsem se mu rozhodla utnout.

Jako vždy, už jsem byla v posteli a čekala. Přišel do pokoje a jako by nic si vedle mě lehnul a chtěl políbit. Odvrátila jsem od něj tvář a přetočila se na druhou stranu od něj.

„Jen kamarádi,“ řekla jsem na vysvětlenou a pokoušela se usnout. Ucítila jsem jeho ruce, jak je obtočil kolem mě.

„No tak, netrap mě,“ žadonil. Ale co já!

„Máš smůlu, chtěl jsi to ty a já jsem ještě neslyšela ani jeden důvod. Když nic přes den normálně, tak nic ani večer. Jsem unavená, dobrou,“ a už jsem si ho nevšímala. Ani když zakňučel. To mě překvapilo. Ale co, chtěl to, má to mít. Pořád měl ale jednu ruku kolem mého pasu.

Ráno v pokoji už nebyl jako obvykle. Smutně jsem si povzdechla a udělala pravidelné ranní záležitosti. V obýváku seděla naše návštěva. Selena se na mě pořád mračila. V kuchyni čekala Esme se snídaní a Edwardem. Na toho jsem se mračila zase já.

Po snídani jsem si vzala svoje Ferrari, které zanedbávám, a jela do školy. Když jsem tam dojela, ještě tam nikdo z rodiny nebyl. Přijeli Edwardovým Volvem. Edward se na mě zamračil a já na něj. Alice mu něco poslala v myšlénkách, protože k ní přikývl.

Na hodinu jsem šla, ani si ho nevšímala. Já to totiž, jak to bylo do teď, nevydržím. Lepší je úplná ignorace. Během hodin jsem dělala, že neexistuje a plně se věnovala studiu.  O obědě jsem si sedla k Jassice a ostatním. I před tím jsem se s nimi bavila. Mikovi se to líbilo a hned se dal do řeči.

Byla s ním celkem zábava. I s ostatníma a já souhlasila, že po škole někam zajedeme. Všichni chtěli vidět moje auto, kdo ne.

Jak jsme se dohodli, tak jsem s nimi po škole jela k Angele domů. Před domem všichni obdivovali moje auto a poté jsme šli dovnitř. Povídali jsme si a dívali se na komedii. Celkem jsem si to užila.

Když jsem si vzpomněla, že bych měla jet domů, už se začalo pomalu stmívat. Rychle jsem nasedla do auta a jela k nám. Tam bylo vše v pořádku, jako bych vůbec nechyběla. No jo, já nejsem důležitá, jsem jen člověk. Jsem něco jako pes. A oni mí majitelé.

Smutně jsem se ušklíbla, zaplula do koupelny a poté do postele.

Ani jsem nečekala na Edwarda.

 

 

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 26. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře