Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí? Na to už nevěřím! - 7. kapitola

depresia


Štěstí? Na to už nevěřím! - 7.  kapitolaTak přes všechno s čím jsem počítala se mi podařilo (světe div se) napsat 7. kapitolu. Ale s další kapiotlou do neděle nepočítejte, to už nestíhám. Na rovinu říkám, že tahle kapitola měl taky být v neděli, ale vzhledem k tomu, že někteří si včera nepřečetli perex (že edmando), tak jsem právě pro tyhle napsala 7. kapitolu už dnes. Tak co? Zůstane Bella ve Volteře? A co si bude myslet o Nicholasovi? A co jí o něm řekne Ellen? A bude Bella dbát na varování všech (hlavně svého svědomí)? Přeji hezké počtení!

 

7. kapitola

 

Vypravěč

Mladá žena si přitiskla na hruď svoje ztracené dítě. Dlouho ho objímala. Netušila že právě v tu chvíli se rozhodlo o osudu jejím, jejich dětí ba i Cullenů. Tenkrát se vše změnilo.

 

Bella

Pořád jsem držela Ellen a nemohla jí pustit. Bylo to moje dítě! Sice vychovávané upíry které vůbec neznám, ale moje dítě!

Po chvilce jsem Ellen odtáhla od sebe a všimla si že má zarudlé oči. No jo, přecejen je napůl člověk.

„Ellen?“ zašeptala jsem a ona se nepřítomě usmála. Došlo mi že brečí štěstím, ne smutkem!

Ne, nevěřila bych že můžu kdy být ještě alepsoň trochu šťastná, potom co mi Cullenovi odloudili děti. Ne, nemůžu jim to mít za zlé, ale přesto. Mrzí mě to.

„Vždycky jsem od Ara věděla, že někde mám maminku, Aro vždycky tvrdil že ví kdo to je, ale mě to nikdy neřekl, Věděla to jen Jane. A teď tady stojí moje maminka a já nedokážu nic lepšího než jen brečet,“ zašeptala a já jí znovu objala. Snažila jsem se jí utišit, ale ona nebyla k utišení.

Aro se najednou usmál „Ach, Nicholasi, tady jsi,“ usmál se na nově příchozího upíra.

Měl černé vlasy a byl svalnatý....a velice pohledný!

Myslela jsem si že navždy budu milovat Edwarda, ale tenhle upír – Nicholas – byl velice pohledný.

„Nicholasi, Bella, maminka Ellen. Bello, Nicholas,“ představil nás. Kývla jsem na pozdrav, ale to už Nicholas stál u mě a jemně mě políbil na ruku. Cítila jsem, že rudnu, ačkoli to nikdo neuvidí.

„Těší mě...“ zašeptal, ale přerušil ho Aro. Něco si mumlal, ale šlo rozeznat jen slova - No jó, Nicholas, taky jí musí hned chtít dostat do postele - a – Ten má vždycky úspěch, doufám že s ním bude šťastná.-

Nechápala jsem to, ale možná to časem pochopím. Totiž jediné co jsme v této chvíli chápala bylo, že mě tento zvláštní upír přitahuje.

„Nicholasi, ukaž prosím Isabelle pokoj pro hosty, ten vedle Ellen,“ promluvil Aro nahlas a Nicholas se umál. Jakoby to veděl.

„Prosím dámy,“ s těmi slovy nám podržel dveře a my vyšli do toho velikánského hradu, pryč od Ara, Mrcuse a Caiuse a té zlovolné dětské upírky Jane.

Po pár minutách chůze jsme došli před mohutné tepané dveře, celé ze dřeva, ale ornamenty na nich byli z železa.

„Bello, tohle bude teď tvůj pokoj,“ oznámil Nicholas a otevřel dveře.

Ellen se hned vrhla na krásnou bílou pohovku, která si to trůnila vedle dveří.Musela jsem uznat, že pokoj je nádherný. Byl vymalován bíle, ale jedna stěna byla tmavě modrá. Všechny doplňky byli buď tmavě modré a nebo bílé.

Všemu vévodilo obrovské dvojlůžko, bylo s nebesy, ta byla z modrého hedvábí. Postel byla bílá, jednoduchá a přitom strašně složitá. Prostě hezčí pokoj jsem ještě neviděla.

„Wow,“ zašeptala jsem po mých dvě vteřiny trvajícíh myšlenkových pochodech.

„To jsem rád že se ti ten pokoj líbí, Aro bude mít radost,“ odpověděl Nicholas a pak došel ke dveřím, teatrálně se uklonil a velice důležitě pronesl „Poroučím se dámy.“ A zavřel dveře.

Ellen se začala svíjet smíchy.

„Neříkej že se ti líbí!“ vyprskla mezi záchvaty a tím dky mhola dýchat. Jo, znám jí sotva pár hodin, ale bude něco jako Emmett, prostě, s ní se člověk (upír) nebude nudit.

„Proč by se mi nemohl líbit?“ otáčela jsem. Přišlo mi, že k sobě nebudeme mít nikdy cestu jako matka - dcera, jako tomu bylo s Elis, ale spíš budeme něco jako nejlepší kamarádky, sestry.

„Nicholas nechce žádnou! I Jane to na něj zkoušela, ale on jí odmítl!“ objasnila mi a já cítila jak mi v duši (ha, ha, ha, prý že podle Edwarda žádnou nemám.) zhasla malá hvězdička naděje. Věděla, jsem, že to byla skoro jistota, že to takhle dopadne, ale přesto jsem doufala, že třeba budu mít šanci znovu se zamilovat, znovu žít šťastně!

Ale ne! Já prostě nemůžu být nikdy úplně šťastná. Většinu štětí jsem vyplácala na Edwarda...

 

Nicholas

Pomalu jsem vyšel z pokoje a musel jsem se zamyslet. Přestože nejsem nic, jenom služebník, tahle upírka mě doslova okouzlila. I kdyby to nebyl můj úkol, snažil bych se jí přimět, aby se do mě zamilovala. Jenže já musím. A už teď mě mrzí jak to dopadne.

Proč já? Proč já musím dělat tyhle hnusné práce? Proč?

Najednou přede mnou přistála papírová koule. Rychle se vznětla a pak se přede mnou objevil ohnivý nápis.

Nicholasi, nezpomeň, chci abys svoji práci udělal co nejrychleji. Proto posílám.........

 

Nikdo

Zatímco si tajemný muž-služebník nicoty četl ohnivý dopis, dívka které se týkal seděla v pokoji, objímala svoji ztracenou dceru a sledovala s ní dobrý parodický film na upíry. Film to byl pěkný, což o to, ale ty způsoby smrti....Film jménem Van Helsing.

Smála se a smála, ale to netušila, co všechno jí ještě čeká.

 

 

O pár dní později

Bella

Už jsem ve Voltteře pár dní, ale zatím se mi tu líbí. Vím, všichni tady zabíjí lidi, ale já nemusím. Je to tu vážně super! Nikde mi nebylo líp, ale vlastně, já si nevzpomínám odkud jsem přišla.

Pro mě existuje jen moje jediná dcera Ellen, jedináček, a k tomu Nicholas, upír, který s námi vždycky chodí po hradě, na nákupy, do galerií, na koncerty... Byl strašně milý, až bych si skoro myslela že mě chce dostat do postele!

Nevím co mě to napadlo, ale byl stráááášně hezký. Přesto jsem pořád v hloubi duše (proč mi to připadá vtipné?) věděla, že bych neměla. Že mám ještě i jinde nějaká pouta.....

Z mých úvah mě vytrhl Nicholas.

„Bello, Ellen už spí, nechceš se jít projít?“ okamžitě jsem kývla. Taky že to nebylo nic neobvyklého, hodněkrát jsme se spolu po večerech procházeli po ohromných Volterrských zahradách.

Pomalu jsem i s Nicholasem vyšla před pokoj a rozběhli jsme se do zahrad.

Tam jsme ale spomalili, nechtěli jsme si nechat unikat ten nádherný západ slunce a tu nádhernou vůni květin.

Najednou se Nicholas někam natáhl a utrhl bílou lilii. Pomalu mi jí zamotal do vlasů, a nebýt upír, jsem rudá. Když mi ve vlasech zůstala nádherná bílá lilie, cítila jsem že mě Nicholas stále pevně drží, jakoby mě už nikdy nechtěl pustit.

Pomalu se ke mně začal klánět a mě začal v hlavě zvonit zvonek na poplach.

Jakoby něco říkalo: Ne! Nesmíš! Vždyť ho nemiluješ!

A tělo ho zase chtělo objemout a políbit.

Pomalu jsem zavřela oči a v tom jedno moje já vyhrálo.

Pomalu jsem zvedla ruku a...


Doufám že se i takto narychlo napsaná kapitola líbila :D

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí? Na to už nevěřím! - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!