Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Status: rudé oči - 11. kapitola


Trochu náročnější část. :-D Ano, je to trochu zmatené. Přesouváme se do doby po třech letech, kdy se Zora nečekaně ocitne před Volterrou a začíná se jí vybavovat, co se stalo.

 

Jediné, na co si z té doby pamatuji, je, že jsem byla zcela oddána Volturiovým. Byla jsem jejich loutka. Konkrétní situace, lidi si nepamatuji. Vím, že jsem tam byla asi tři roky. A teď jsem venku, stojím před Volterrou a vůbec si nepamatuji, jak jsem se sem dostala. Každopádně jsem se dostala z prostoru, kde mě ovládá Aro, a znovu mohu ovládat sama svou mysl. Musím toho sakra rychle využít, než si všimnou, že nejsem v komnatě. Rozeběhla jsem se. Běžela jsem rychle, co nejrychleji jsem svedla, a pomalu se mi v hlavě začaly rodit vzpomínky na ty tři roky. Měla jsem úplně vymazaný mozek, ani na vteřinu jsem nepomyslela na Setha... Celé ty tři roky jsem si na něj ani nevzpomněla. A teď jsem chtěla být doma s mojí rodinou a přesně věděla, že to nebude tak jednoduché. Možná, že se domů nějak dostanu, ale přijdou si pro mě. Nevím, proč mě tak chtějí, ale chtějí mě. Chtějí mě tak strašně moc, že klidně vyvraždí mou rodinu, aby mě měli. Když jsem proběhla velkou bránou ohrazující Volterru, ucítila jsem ránu, bolest na hrudi. Ale ne bolest spojenou s nějakým zraněním, byla to bolest pocházející z mého srdce. Hrozně jsem chtěla být doma, ale... Oni byli rychlí, silní, mnozí. Utíkala jsem tak rychle, jak jsem jen mohla, ale docházely mi síly. Hrozně jsem chtěla být u Setha, tak dlouho jsem ho neviděla... Tak dlouho jsem na něj ani nepomyslela.

 

„Zastav," ozvalo se za mými zády a já se zoufale sesunula k zemi. Věděla jsem, že neuteču. Že jsem zase v prdeli. Rudé oči už mě neděsily tak moc jako předtím, ale když jsem teď zvedla pohled od země, málem jsem vyjekla. Dosti mě překvapovalo, že Aro, jehož oči mě tak vyděsily, mě již dávno neovládá. Vzpomínek bylo najednou nějak moc. Už jsem si nepamatovala jenom ty tři roky ve Volteře, ale i cosi, co mi vůbec nedávalo logiku.

 

***

 

„Annabeth! Annabeth, stůj! Zastav se!" Slyšela jsem za mými zády, ale nezastavovala jsem. Věděla jsem, že ten, co mě honí, se mnou nezamýšlí nic dobrého. Utíkala jsem, ale už mi docházely síly.

 

„Annabeth! Okamžitě se zastav, ty malá děvko!" Zaběhla jsem velkým otvorem do staré budovy, ale upír se nenechal odbít. Moji rodiče mu nestačili. Musel zabít i mě...

 

„Nechte mě být!!! Nééé!!!" křičela jsem, ale nepustil mě. Jeho tesáky smočené matčinou krví mířily k mému krku. Potom už byla jen bolest...

 

***

 

Nedávalo mi to smysl, tak jsem udělala to, co mi říkal Hlas. Stál vedle mě a znovu mlel ty své rady. Tentokrát jsem na něj dala, vstala a rozeběhla jsem se. Byli všude kolem a já jsem neměla žádnou logickou šanci utéct jim, ale Hlas je Hlas a ten ví, co říká. Hlas je můj přítel. Můj průvodce životem, který sídlí v mé hlavě a věčně mi vypráví o pudlovi, kterého měl v minulém životě. Hlas je mé podvědomí, které o mně ví vše a povídá si se mnou o každé kravině, která ho napadne.

 

„Utíkej!!!" křičel tentokrát a já utíkala. Slyšela jsem smích za mými zády. Vysmívali se mé snaze utéci, ale já věděla, že Hlas ví, co mám dělat, a že dělám dobře.

 

„A teď si vzpomeň!" ozvalo se v mé hlavě a stalo se.

 

***

 

Jmenuji se Annabeth Smith a bylo mi patnáct let, když mě zabili...

 

Á, Hlase, díky!" řekla jsem mými již nehmotnými rty. Byla jsem vzduch. Byla jsem duch. Byla jsem to, co jsem byla vždycky. Hlas mé pravé já skrýval, aby mi ho mohl odhalit v pravou chvíli. Pomalu jsem se zastavila a otočila. Volturiovi ještě nic netušili. Nejspíše začali něco tušit, když jsem se vznesla metr nad zem. Hlas, kterého nikdo neviděl (až na mě - je to přece moje podvědomí) mě napodobil, aby byl na stejné úrovni - nenávidí, když je nižší než já.

 

„Co to do pr..." zůstal stát s otevřenou pusou Alec.

 

„Jmenuji se Annabeth Smith a teď jedu domů," řekla jsem. Mlčeli... Neměli ponětí, jak mi odporovat, tak jsem se znovu vydala směrem do lesa.

 

„Hlase, jak se dostanu k Forks?"

 

„Zatoč do prava a zrychli."

 

„Dobře," zatočila jsem doprava a zrychlila. Asi na pět set kilometrů za hodinu... Klasika.

 


 


Vysvětlení:

 

Ano, vím, že se to u povídek nedělá, aby se pod kapitoly dávalo vysvětlení, ale pár věcí vám musím objasnit.

 

1. Změny písma jsou skoky mezi vzpomínkami a schopnostmi Zory a Annabeth.

 

2. Zora a Annabeth jsou v jednom těle. Annabeth měla toto tělo a povahu před Zorou.

 

3. Kdo je Hlas, se dozvíte v další kapitole. Nezmínila jsem se o něm, protože nebylo moc co zmiňovat.

 

Tak jste to snad pochopili,

 

Vaše Alissa.

 

 

 

 

 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Status: rudé oči - 11. kapitola:

 1
29.06.2014 [21:13]

Trošku se nám to zamotává :D

1. 4dd4
04.09.2012 [16:44]

4dd4Ahoj, je mi líto, ale článek ti musím vrátit k opravě.
+ Část textu je nečitelná, protože jsi změnila barvu textu kapitoly, což se nedělá!
+ Přímá řeč začíná dolními uvozovkami, nikoliv horními, najdeš je ve speciálních znacích editoru.
+ Špatně skloňuješ příjmení Volturiovi.
+ Máš chyby v čárkách a mě/mně.
+ Každá věta začíná velkým písmenem.
Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov, dřív ne, děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!