Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sprejařka - 3. kapitola

12.03.2011 (08:30) • kiQaCULLEN • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3897×

3. kapitola

Právě jsem se chystala na svůj první školní den na nové škole. Chtěla jsem dobře zapůsobit – takže od sebe všechny ty ignoranty zaostalý odehnat. Oblékla jsem se do předem připravených věcí - trička, pumpek,  skate bot a kožené bundičky. Vlasy jsem měla stažené do culíku a na hlavě kšiltovku s packou. Nelíčila jsem se. Na záda jsem si nasadila batoh a chtěla konečně vyrazit do té zpropadené školy.

„Bells, mám pro tebe dárek na uvítanou,“ řekl táta a podal mi klíčky od auta.

„Děkuji,“ řekla jsem a konečně vyrazila do školy. Nasedla jsem do svého staro – nového Mercedesu W124 a vyjela ke škole.
Když jsem přijela na školní náměstí, tak se za mnou všichni otáčeli. Nebylo to tím autem, protože tu bylo úplně průměrné. Všichni očekávali můj příjezd s očima upřenýma na mě. Zaparkovala jsem na jediné volné místo a vystoupila z auta. O nikoho z nich jsem ani nezavadila pohledem a vyšla směrem ke škole.

„Ahoj, já jsem Mike Newton a ty jsi Isabella Swan, že?“ Doběhl mě nějaký otravný blonďák.

„A co s tím? Dej si odstup, jo?“ řekla jsem se a šla dál. Mike tam jen stál a naprázdno otvíral a zavíral pusu a sledoval mě vytřeštěnýma očima. Došla jsem až před kancelář a zaťukala.

„Dále,“ ozvalo se za dveřmi. Vstoupila jsem tedy a zamířila si to k pultíku, kde seděla tlustší žena, která na mě koukala zpoza brýlí.

„Dobrý den, jmenuji se Isabella Swan a dnes sem mám nastoupit,“ řekla jsem co nejmilejším hlasem.

„Ohh, ano! Tady to je!“ Natáhla se přes stůl a podávala mi nějaké papíry.

„Děkuji,“ řekla jsem, když jsem odsud odcházela.

„Nemáš zač, zlatíčko!“ řekla těsně před tím, než jsem zavřela dveře. Vydala jsem se tedy na svou první hodinu.

Ktorou bola história. Pomalým krokom som sa predierala cez davy študentov. Bola to katastrofa. Všetci sa na mňa dívali ako na prízrak. Teraz by som najradšej zaliezla niekam, kde by bol pokoj. No nemohla som. S pomocou mapky som našla triedu pomerne rýchlo.

Vošla som dnu a sadla si do prázdnej lavice úplne vzadu. Po zazvonení prišiel učiteľ. Hneď, ako si ma všimol, tak ma vyzval k tomu, aby som sa predstavila. Postavila som sa a prešla dopredu ku katedre. Zhlboka som sa nadýchla a otočila sa smerom do triedy.

„Tak, moje meno je Isabella Swanová, ale radšej mám Bella. Prisťahovala som sa z Phoenixu k svojmu otcovi Charliemu," predniesla som a do svojho hlasu som pridala riadnu dávku nudy. Učiteľ ma potom poslal na miesto. Sadla som si a snažila sa ignorovať tie otravné pohľady. Vytiahla som si z tašky zošit a začala dačo čmárať. Tak prebehla celá hodina. Keby som niečo nerobila, tak leží ma lavici a spím. Divím sa, že som nezívala. Keď sa konečne ozvalo to oslobodzujúce zvonenie, tak som si rýchlo začala baliť veci. Potom som sa dala na odchod, no to by ma však niekto nemusel zastaviť.

„Ahoj, som Jessica a ty si Bella? Mám pravdu?" prihovorila sa mi nejaká namyslená blondínka.

„Áno, som a teraz mi, prosím, ustúp z cesty."

„Čože?" spýtala som neveriacky.

„Si snáď hluchá?"

„Takto sa som mnou nikto nebude rozprávať!" zvrieskla na mňa, že sa na nás pár ľudí otočilo.

„Tak to sa potom už niekto našiel. Bye," povedala som a obišla ju. Celé dopoludňajšie vyučovanie sa vlieklo. Ani nie za desať minút už celá škola vedela o mojom incidente s Jessicou. Preto na mňa ešte viac čumeli. Moje kroky práve viedli do jedálne. Otvorila som dvere a vošla dnu. Všetci sa na mňa ako na povel pozreli. Zakrútila som hlavou a išla si k pultu pre obed. Zobrala som si len jablko a vodu. Vôbec som nebola hladná. Posadila som sa k jedinému voľnému stolu. Ďakovala som Bohu za to, že môžem sedieť sama. Vtom sa však dvere otvorili a dnu vošli...

Tak, snáď sa vám kapitola aspoň trochu páčila.

Autor: kiQaCULLEN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Sprejařka - 3. kapitola: