Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Spoutaní - 12. část - Vzpomínka

Cullenovic auta by K4YOUSH3


Spoutaní - 12. část - VzpomínkaBella se vzbudí a je hodně slabá. David se o ni stará, ale jeho střety s Cullenovými se stále vyostřují...

12. Vzpomínka

David spal dlouho. Probudil ho až jemný dotek na hřbetě ruky. Zmateně zamrkal do slunečného dne. Bella vypadala unaveně, ale byla vzhůru. Usmívala se na něj a hladila ho. Zavrtěl se a přetočil čelem k ní.

„Udělalas to zase.” Zamračil se na ni. Znovu pro něj nasadila vlastní život bez ohledu sebe sama.

Natáhla ruku a odhrnula mu vlasy z čela.

„Je to můj úděl,” pousmála se. Vždy, když se na něj dívala, přetékala pýchou. Pak jí však po tváři stekla slza.

„Když si představím, co se mohlo...”

„Ššš...” Zavrtěl konejšivě hlavou.

„Je to moje chyba,” vzlykla

„Ne,” odpověděl rázně. „Tvoje ne.”

S těmi slovy vstal z postele.

„Půjdu ti napustit vanu.”

Bella zamrkala tou změnou tématu a přikývla. Byla stále v tom špinavém oblečení a cítila ze sebe Davidovu krev. To jí na klidu moc nepřidávalo. Stále ho viděla ležet bez hnutí zalitého jeho vlastní krví...

David vyšel z pokoje a zavřel za sebou, aby jí dopřál alespoň trochu soukromí. Její tiché vzlyky však slyšel i tak. Pomalu vzhlédl ke zbytku Cullenů, kteří se shromáždili na chodbě.

„Je... je v pořádku?” vyhrkl Edward. Její pláč ho drtil jako balvan na hrudi.

„Ne, není,” odsekl ke všem David. „Nikdy si neodpustí, že odešla.” Pak se pohledem zabodl do Alice. „Teď jsi spokojená?!”

Měl chuť do něčeho praštit. Ničila ho ta bezmoc, že teď musí jen čekat. Bella se s tím musela vyrovnat sama. Nejraději by však praštil do někoho z nich...

Raději se otočil a vyrazil ke koupelně.

Bellu musel donést až k vaně, byla hrozně zesláblá. Postavil ji až u ní a otočil se zády. Byl to zvyk. Kdysi, když se snažili ještě skrývat, bydleli mnohdy v malinkém kamrlíku, kde soukromí byl nedostatkový luxus.

Poslouchal, jak si stahuje tričko. Šlo jí to pomalu. Paže i celé tělo měla hrozně ztěžklé. Připadalo jí, jako by vážilo snad dvě tuny. Knečně jej ale přetáhla přes hlavu a paže. Její rovnováha však zakolísala a její vratké nohy to nevydržely. Narazila do vany a s heknutím se skácela přímo dozadu.

David se vyděšeně otočil, ale jediné, co stačil ještě zahlédnout, bylo, jak sebou čváchla přímo do vany. Voda se rozstříkla po celé koupelně a zmáčela Davida od hlavy k patě.

Když se však prskajíc vynořila nad hladinu, začala se mu cukat ramena.

Zpražila ho pohledem. V obraně zvedl ruce a couvl.

„Myslím, že teď už to zvládneš,” poznamenal. Raději vyrazil ke dveřím, kde mu těsně kolem hlavy ještě proletělo její mokré tričko. Z čváchnutím se rozpláclo o zeď na chodbě. S pobaveným pochechtávání se na ni naposledy podíval a pak zavřel dveře.

Sebral mokré tričko a vykročil chodbou. Prošel okolo Cullenů, kteří jako obvykle postávali poblíž okraje štítu. Ani se na ně nepodíval.

„Proč nás tak nenávidíš?” ozval se za ním Rosin hlas.

Trochu sebou překvapeně trhl, ale pokračoval dál. Zamířil do kuchyně, která byla až na konci chodby a tam vyhodil triko do koše. Slyšel, jak ho ostatní následují.

„Nenávist... To není přesné,” řekl po chvíli. „Spíše vztek.” Opřel se o parapet okna a zahleděl na ně. „Nikdy vám neodpustím to, co jste Belle provedli. Stáhli jste ji ke dnu a pak ji tomu nechali napospas!” Hlas se mu při těch slovech roztřásl vztekem. „Opustili ji bez ohledu na to, jak bude trpět.”

„O čem to mluvíš?!” vyrazil dopředu Edward.

„O tom před třiceti lety!” vyprskl na něj.

„Já,” hlesl Edward zaraženě. „Chtěl jsem, aby měla šanci žít normálně, ne jako my. Kdybych věděl, že trp...”

„Prošla si díky vám peklem!” zařval na něj.

„Jestli si myslíš, že to pro nás bylo jednoduché ji opustit, tak...” zavřeštěla na něj Alice.

„Jednoduché?!” zahřímal David a tvář mu ztuhla v chladnokrevný škleb.

Vykročil dopředu. Oči mu ztmavly a ostatním přejel mráz po zádech. V příštím okamžiku se kuchyní rozlehl příšerný řev. Jasper se zhroutil v křeči na podlahu. Alice i ostatní se k němu vyděšeně vrhli, ale on se prohýbal v návalech příšerné bolesti. Oči měl obrácené vzhůru a celý sebou škubal. Nevnímal nic krom té bolesti...

David došel až k nim a klidně na něj shlížel.

„Nech ho!” vykřikla n němu Alice zatím, co se snažila Jaspera alespoň udržet, aby si neublížil. Bylo to však marné. „Prosím!” škemrala, bezmoc ji skácela na podlahu. Vytřeštěně zíral ke stropu a nebyl schopen se pohnout či reagovat.

David sledoval, jak se zbytek rodiny sklání nad ním. Byli semknutí jako vystrašené stádo ovcí.

„Tváříte se jako svatouškové, ale jste jen pokrytci. Schováváte se v tom imaginárním světě, který jste si stvořili a nehledíte na to, co se děje okolo vás. Tváříte se, jako že děláte to správné, ale nehledíte na to, co způsobujete ostatním.”

Zůstali na něj hledět.

„Snažíme se žít tak, jak to jde,” ozvala se Rose. „Ty ale rozhodně nejsi ten, kdo by nás mohl soudit. My možná udělali několik chyb, ale ty ubližuješ ostatním vědomě!”

„Ubližuju?” ušklíbl se.

„To co jsi provedl Jasperovi...”

Zavrtěl hlavou. „To, co Jasper cítil, byla jen ukázka toho, co vy způsobujete lidem okolo sebe.”

Shlédl na Jaspera, který se pomalu začal dostávat k sobě.

„Byla to pouhá vzpomínka.”

„Co...” Zavrtěl Carlisle hlavou.

„Bellina vzpomínka na to čím si kvůli vám musela projít.” S těmito posledními slovy se otočil a vyšel na chodbu. Nechal tam ostatní nechápavě stát a hledět za sebou.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Spoutaní - 12. část - Vzpomínka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!