Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Splněná přání - kapitola 8.

2.misulkavec-Zabiják


Splněná přání - kapitola 8.Omlouvám se,že jsem pokračování přidala až tak pozdě ale opravdu mi nešel internet. Seděla jsem tady do ted a pořád aktualizovala a čekala jestli se mi stránka načte. Konečně se povedlo. Děkuji všem co moji povídku čtou a líbí se. Děkuji za komentáře a těším se na další. Jak už jsem psala v shrnutí, rozhodla jsem se povídky o stránku zkrátit. Snad se nebudete až tak zlobit. Po dobu Vánoc budou pokráčka častější. Tento díl neni moc zajímavý. Ale příště už bude lepší a lepší, slibuji. Musela jsem se nějak posunout. Přeji hezké čtení.

 

V ručníku jsem vyšla z koupelny. V jeho skříni jsem si našla košili, oblíkla si ji a chystala se sejít dolů. Třeba není ještě všechno ztraceno.

Všude bylo ticho. Vešla jsem opatrně do jídelny. Edward uklízel v kuchyni spoušť, kterou jsme po vaření zanechali. Špinavé nádobí uklízel do myčky. Zůstala jsem stá u dveří. Už byl oblečený. Tričko mělo sice na zádech malou díru, ale nejspíš se dalo ještě použít na rozdíl od mého. To leželo pořád v koutě.

„Tak už asi vím, proč Alice tak moc nakupuje,“ řekla jsem tiše. Otočil se na mě a já pohlédla na roztrhanou hromádku oblečení. Následoval můj pohled a bylo vidět, jak se mu na obličeji mihl stydlivý úsměv. Pohlédl znovu na mě, prohlédl jsi svoji košili a celý se napnul.

„Jaká byla sprcha?“

„Uvolňující ale myslím, že mi nebyla nic platná,“ odvětila jsem smutně. Hned byl u mě. Pohladil mě po tváři.

„Je mi to líto. Poslední dobou mi dělá problémy se ovládat,“ přiznal smutně.

„Ale já po tobě nechci aby si se ovládal,“ pohladila jsem ho po vrásce která se mu udělala na čele.

„Taky je to pro mě těžší,“ přiznala jsem se.

„A ty mi to vůbec neulehčuješ,“ pohladil mě po knoflíčcích jeho košile. Zastyděla jsem se. Mrzelo mě, že mu to tolik ubližuje. Sklopila jsem oči a dívala se na svoje bosé nohy.

„Tak co budem dělat teď?“ zeptal se.

„Nevím, třeba se můžeme podívat na nějaký film,“ navrhla jsem.

„Dobře, tak já si dojdu dát taky sprchu a pak přijdu. Zatím něco najdi,“ políbil mě do vlasů a zmizel.

 

Šla jsem do obýváku a otevřela obrovskou skřínku s dvd. Nevěděla jsem co pustit. Měly obrovskou sbírku, komedie, muzikály, horory. Já horory ráda neměla. Celej můj život byl plný bájných stvoření, ale nikdy jsem neviděla klasické zpracování Drákuly s Belou Lugosim. A protože jsem věděla, že upíří rodina si na filmech s upírama zakládá, našla jsem, co jsem hledala. Podle všeho to vlastně byla komedie. Dala jsem dvd do přehrávače a čekala na Edwarda.

Byla mi trochu zima. Přes opěradlo sedačky byla přehozená bílá deka, která tady byla stejně pro mě. Uvelebila jsem se a pořádně zabalila. Edward pořád nepřicházel. Hrozně jsem se nudila. Prohlížela jsem si pokoj a obrazy které jsem prozkoumávala už tolikrát.

 

„Tak co jsi vybrala,“ ozvalo se ze schodů. Ohlídla jsem se za jeho hlasem. Stál opřený o zábradlí schodiště. Měl na sobě černé teplákové kalhoty a černé tílko. Vlasy měl mokré, na jednotlivých rozcuchaných pramíncích se třpytili kapičky vody. Byl strašně sexy. Asi jsem věděla, co myslel tou provokací. Ale já to udělala schválně. O jeho mínění jsem nepochybovala. Myslela jsem, že jsem si zvykla na to, že vypadá vždy jako model, ale tohle bylo víc než únosné. Čekal na moji reakci a já se k tomu pořád neměla. Pokusila jsem se polknout knedlík v krku a odpověděla.

„Dala jsem tam Drákulu,“ hlasitě se zasmál, seběhl pár schodů a hupnul přímo vedle mě na sedačku. Levou paži natáhl kolem za mojí hlavou a nohy si dal na stolek před sedačkou. Čekal, až zapnu dvd, ale já nemohla v jeho přítomnosti najít ani správné tlačítko. Jeho vůně se vznášela domem a srdce mi silně bušilo do hrudi. Pokoušela jsem se nemyslet na jeho blízkost a soustředit se na film.

Po několika minutách se mi to povedlo, ale ne na dlouho. Edward o sobě dával znát poměrně často. V každé scéně, když se Drákula plížil hradem, se hlasitě smál nebo dusil svoje záchvaty do mého ramene.

Vzorně jsem film dokoukala, ale už jsem u něho usínala. Edward moje klimbání hlavou zaznamenal. Vzal mě do náruče a nesl do svého pokoje. Položil mě do postele, přikryl mě peřinou a hodil přese mě ještě deku. Zhasl světla v domě a šel si lehnout ke mně. To bylo poslední, co jsem vnímala.

 

Ráno, když jsem se probrala, na mě čekala snídaně od Esme. Edward byl už oblečen do džínů a košile s dlouhým rukávem vyhrnutým po loket. Edward si prosadil, že mě nakrmí. Nabíral na lžičku míchaná vejce a cpal mi ji do úst. Alice přiběhla s komínkem oblečení. Jak se zdálo, Edward s ní nemluvil. Vyplázla na něho jazyk a zase odtančila z pokoje. Když jsem dojedla, vzal mi tác a odnesl ho dolů. To byla moje chvíle na lidské záležitosti, vběhla jsem do koupelny a všechno si vyřídila. Rychlá sprcha, vyčistila si zuby a lehce se podle Aliciných instrukcí namalovala.

Když jsem začala, trávit u Edwarda v pokoji skoro každý víkend, vybavila Alice jeho koupelnu spousty holčičích věcí. Už to nebyla pánská koupelna. Ale Edwardovi to nevadilo a to bylo hlavní, byl rád, že jsem s ním a, že se cítím u něho dobře. Košili jsem hodila do špinavého prádla a oblékla si to, co mi Alice přinesla. Ale byla jsem přesvědčená, že se pomátla. Přichystala mi černé legíny a džínovou sukni s tílkem, který mělo obrovský výstřih. Zamotala jsem se do ručníku a vykoukla ze dveří Edwardova pokoje na chodbu.

„Alice,“ zavolala jsem.

„Ano Bello, děje se něco?“ stála hned ve dveřích.

Pustila jsem ji dovnitř a šla jí ukázat svůj problém.

„Nevím, co se ti nelíbí, nohy ti vidět nebudou, proto jsem ti dala ty legíny,“ usmála se na mě jako, že všechno je vyřešeno.

„I když nevím, co ti vadí na tvých nohách, máš je pěkný,“ brebentila dál.

„V tomhle nemůžu nikam jít,“ oznámila jsem jí rozhodně.

„Bells, je mi líto ale džíny jsem ti dala do pračky, nevim, co jste tady včera vyváděli, ale měla jsi je od rajčat,“ řekla a znechuceně se zašklebila.

„Hezky si to obleč, určitě se budeš Edwardovi líbit. Bud ráda, že ti nenutim boty na podpatku,“ řekla a hlavou pokynula k černým balerínám. Musela jsem se vzdát. Vyhnala jsem ji, že se chci obléct sama a šla na to.

 

Látka legín byla pevná, ale pružná. Nasoukala jsem se do nich a chvilku poskakovala po koupelně, abych si je natáhla pořádně na místo. Doufala jsem, že nikdo nepřijde. Asi by to byla vtipná podívaná.

Oblíkla jsem si sukni a podívala jsem se na sebe do zrcadla. Sukně byla do půlky stehen, což bylo na mě moc krátký. Pokoušela jsem se ji stáhnout ještě víc dolů, ale už to nešlo. Oblíkla si tílko, a ramena zahalila bílým lehkým svetříkem, nazula si baleríny a zhodnotila se. No docela se mi to líbilo. Ale necítila jsem se v tom zrovna svá. Nechtěla jsem, aby na mě Edward dlouho čekal tak jsem se naposledy podívala do zrcadla a pospíchala dolů.

 

Pod schody stál Edward a čekal na mě. Když mě poprvé spatřil, zářivě se usmál. A já toužila být u něho. Tak moc, že jsem trochu po schodech popoběhla. Nebyla bych to já, kdybych si nezakopla o vlastní nohy. Ale spadla jsem Edwardovi přímo do náruče. Opatrně mě zaklonil a vášnivě políbil. Byl tak romantický.

Esme stála opřená o futra s rukama sepjatýma a usmívala se na nás. Když mě Edward vyhoupl na nohy, vrhla se na mě. Objímala mě a zvláštně vzlykala.

„Zlatíčko, já jsem tak šťastná,“ plakala bez slz dojetím. Po tom co mě málem umačkala, se vrhla i na svého syna. Políbila ho na čelo, poodstoupila od nás a schovala se v kuchyni.

Stydlivě jsem se na Edwarda usmála.

„Moc ti to sluší,“ pochválil moji snahu.

„Vypadáš tak něžně, ale zároveň hříšně,“ zašeptal mi do ucha. Zčervenala jsme jako rajské jablíčko a koukala nevině do země.

„Můžeme jed nebo si chceš něco zobnout?“ zeptal se a pokynul ke kuchyni.

„Ne, nemám hlad. Pořád jsem plná snídaně.“

„Dobře tedy. Mami, tak mi odcházíme,“ zavolal.

 

Esme se přiřítila ze dveří.

„Bello, myslíš, že bych tě mohla o něco požádat?“ zeptala se mě.

„Jistě.“

„Potřebuju, abys zašla ke mně do práce. Potřebuju nějaké návrhy, ale bohužel si tam nemohu zajít sama. Objednala bych si poslíčka, ale když pojedete okolo,“ vysvětlovala Esme.

„Ano zajdu tam. Nevidím v tom žádný problém,“ usmála jsem se na ni.

„Jsi moc hodná Bells, zavolám tam a povím jim o tobě, ještě jednou děkuji,“ řekla Esme, letmo mě objala a zmizela zase v kuchyni.

 

Jeli jsme do města Carlislovím mercedesem. Edward nekoukal na cestu jako vždy, pořád se na mě usmíval nebo mě hladil po stehně a tvářích. Už tak nějak nacvičeně jsem zapnula rádio a čekala, že si bude Edward zase prozpěvovat. Moc se mi to líbilo. Bylo to tak uvolňující. Neměla jsem ani ponětí kde se obchody s nábytkem nachází. Na nákupy jsem jezdila jedině s Alice a ta mě tahala jen po obchodech s oblečením a doplňky. Centrum v Olympii bylo obrovské a já neměla ponětí, co všechno se v něm skrývá. Cesta byla dlouhá ale ne tolik jako by byla, kdybych řídila já. Už jsem si na rychlou jízdu zvykla tak moc že ostatní auta mi přišla jako šneci.

Dorazili jsme do podzemních garáží. Mě tak známých. Alice mě brala na nákupy skoro každý víkend. Většinou jsem nedávala pozor, ale východ z parkoviště do obchodní části jsem si pamatovala pro jistotu, kdybych se někde ztratila. Proto mě mátlo, že mě Edward vedl na druhou stranu. Nastoupili jsme do výtahu, když se dveře otevřely, naskytl se nám pohled na nábytek všeho druhu. Vůbec jsem neměla představu, co by se mi líbilo.

 

« Kapitola 7. ♥ Kapitola 9.»

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Splněná přání - kapitola 8.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!