Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Splněná přání - Kapitola 42.


Splněná přání - Kapitola 42.Další díleček. Z pohledu Belly a po dlouhé době i Edwarda. Vím René pije krev asi každému, jen Vás prosím. Vydržte. Pak Vás odměním erotikou a romantikou :D Přeji hezké čtení a těším se na komentáře ;)

Bella:

Budu muset sehnat Phila a vyřešit to. Třeba se stalo jen nějaké nedorozumění. Milovala jsem svoji maminku, ale její věčné vtírání bylo i na mě trochu moc. Zvlášť teď, když jsem se rozhodla, že než se stanu Edwardovou družkou na věčnost, všechno René vysvětlím. Nemohla jsem zranit její důvěru.

Byla jsem ráda, že mamka se na první pohled ničím netrápila. Utřela si poslední slzu smutku a pokračovala v radostném vybalování. Mě ten pocit úzkosti, ale tak snadno nepřešel. Potřebovala jsem mít Edwarda u sebe, ale nešlo to. Chtěla jsem mu aspoň napsat zprávu, ale i tak jsem měla svoji hrdost a nechtěla jsem to být já, kdo se bude omlouvat. Já nemám za co. To on by si měl uvědomit co je důležitější. Jestli naše láska anebo jeho ubohé přesvědčení o duši.

 

Zanechala jsem maminku u mě v pokoji a šla jsem se vykoupat. Večeře se žádná nekonala, protože po cestě z obchoďáku jsme se stavili ve fastfoodu. Sice ho ani René ani Esme neuznávají, ale i mamka musela uznat, že hranolky mají vynikající, a abych neměla tolik špatné svědomí, dala jsem si i salát, takže jsem toho snědla víc, než jsem chtěla. Vysvlékla jsem se a rychle skočila do vany s horkou vodou. Většinou pospíchám do postele, tak se odbudu jen sprchou, ale dneska na mě nikdo nečekal.

Hned jak jsem si namočila celé tělo, cítila jsem rychlou úlevu svalů. Ani jsem si nevšimla, že mě něco bolí. Pečlivě jsem se namydlila a opatrně hladila svoje tělo. Jak jsem očekávala. Usykla jsem hned, jak jsem se dotkla stále pěkné modřiny. Už vypadala o hodně líp, ale bolestí o sobě dávala znát pořád stejně. Tím mi akorát připomněla, že ji musím ošetřit, jak Carlisle říkal.

Když jsem si umyla i vlasy, pohodlně jsem se položila a zavřela oči. Vzpomněla jsem si hned na to dokonalé první milování, kterým mě Edward obdařil. Byla to skoro stejná situace, až na to, že koupelna v domě Cullenových vypadala úplně jinak a já nebyla sama. Zmučeně jsem si povzdechla a radši jsem oči zase otevřela. Koukala jsem před sebe a soustředila jsem se na svůj dech, jen tak z nudy. Vylezla jsem, až když byla voda úplně ledová a já měla husí kůži po celém těle.

Ještě než se zase ocitnu na očích svých milovaných rodičů, ošetřila jsem si modřiny. Nasoukala jsem se do teplého pyžama a pospíchala honem do postele. Mamka v pokoji nebyla. Docela výhoda, aspoň bude na chvilku klid. Popadla jsem batoh, skočila s ním do postele a vytáhla jsem si učebnici z biologie. To jsem teda dopadla, když se jdu učit do postele.

Přikryla jsem se peřinou a užívala si volného prostoru, který za okamžik vyplní moje maminka. Zakázala jsem si myslet na Edwarda, protože mě to vždy rozlítostní. Zakázala jsem si i mu napsat obyčejnou zprávu. Zákaz ovšem neplatil na neustále pokukování po display. Ten byl ale prázdný. Už mě to přestalo bavit, tak jsem svůj malý mobil schovala pod polštář. Nebudu se přece mučit neustálým kontrolováním. Stejně nenapíše.

Jak jsem si myslela, René se moc dlouho nezdržovala a už se cpala ke mně pod peřinu. Odhodila jsem učebnici a chystala se ke spánku.

„Jestli se ale musíš učit, nemusíš kvůli mně končit,“ řekla maminka.

„Ne to je dobrý. Jen jsem koukala na novou látku,“ vysvětlila jsem.

„Nechceš si chvilku povídat?“ navrhla. Moc se mi nechtělo, ale odmítat ji by nebylo vhodné.

„Klidně,“ odvětila jsem s úsměvem.

 

„Tak co mi povíš hezkého? Víš, co by mě třeba zajímalo? Jak jste na tom s Edwardem daleko?“ zeptala se a přitom se zahyhňala jako puberťačka. Mě hned zmrzl úsměv na tváři. Tohle téma se mi vůbec nelíbilo.

„Bells, nemusíš se stydět. Ač se mi to nelíbí, už jsi dospělá a já v tvém věku byla už skoro vdaná. A můžu ti prozradit, že s Charliem se do svatby čekat nedalo,“ zachichotala se znovu a mě se udělalo špatně. Tyhle rozhovory o sexu mi nesvědčili. Nevadilo mi, se o tom bavit třeba s Alice, ale i tak jsem se styděla, ale řešit to s rodiči, je to nejhorší co může být.

„Bello? No tak. Jsme ženský ne? O co ti jde? Já ti hubovat nebudu a Charliemu to taky nepovím. Tedy pokud mě ujistíš o určitých opatřeních,“ usmívala se jako sluníčko a já nechápala, co jí mám na to odpovědět. Ale chtěla, abych byla upřímná, tak asi nemělo cenu, abych jí lhala.

„No víš, Edward je trochu staromódní, ale je pravda, že jsme náš vztah prohloubili,“ zašeptala jsem se svěšenou hlavou. Byla jsem celá červená a byla jsem si jistá, že přestože to ze mě tahala, to teďka pěkně schytám.

„Teda, moje holčička už je žena. To je super,“ zajásala tiše. Koukala jsem na ni s otevřenými ústy.

„A jaké to bylo? Určitě romantika,“ řekla nadšeně a pošoupla se ke mně blíž, až jsem se jí lekla.

„Bylo? To ti snad nemám vyprávět, že ne?“ ujišťovala jsem se s obavami.

„Ne neboj, detaily si nech. Jen by mě zajímalo, jestli to bylo hezké anebo jsi byla zklamaná,“ smála se na celý dům a já se začínala modlit, aby byl Charlie dostatečně unavený a nešel se na nás podívat.

„Rozhodně to bylo nad moje očekávání,“ přiznala jsem s úsměvem.

„Jé to jsem ráda. No ono je to tak nějak jasné, ale radši jsem se zeptala,“ řekla už trochu klidněji a pošoupla se na svoje místo kde se pořádně zachumlala.

„Jasné?“ nechápala jsem, co tím myslela.

„Bells, když se na vás dva podívám, vidím úplně všechno. Edward na tebe kouká tak krásným pohledem. Nikdy jsem takový neviděla. Tak něžný plný lásky, strachu a obav. Úplně ho mučíš. Přesto, že jsme se s Charliem milovali, nikdy se na mě takhle nedíval. A tvůj pohled je plný úžasu. Jsi jím okouzlená a omámená. Chápu proč tomu je. Opravdu je velmi krásný a hlavně hodný. Má všechno, po čem všechny ženy touží. A to všechno máš jen ty. Je ti plně oddaný. Jsem tak šťastná, že máš někoho, kdo tě tak moc miluje. Jsem ráda, že jsem utekla a mohla to všechno vidět na vlastní oči. Je mi hned líp, když vím, že se má o tebe kdo postarat, kdyby se něco stalo mě nebo Charliemu,“ řekla něžně se smutkem. Byla jsem dojatá a v jejím koutku jsem zahlédla třpytící se slzu.

Objala jsem ji, nemohla jsem jinak. Byla jsem tak ráda, že se jí Edward líbí a že chápe naši lásku.

„Děkuji, ale takhle už nemluv, ano?“ požádala jsem ji.

„Dobře. Pojď si radši lehnout. Než z tebe dostanu ještě nějaké tajemství,“ řekla zvesela. V těchto chvílích jsem byla tak ráda, že ji tu mám.

Zachumlaly jsme se do pelechu a spokojeně usnuly. Teda mě to ještě chvilku trvalo, protože René začala pravidelně chrápat.

 

Edward:

Ujížděl jsem domů a už po několika metrech cesty jsem litoval svého chování. Bella měla pravdu a to mě tolik štvalo. Byl jsem rozpolcený. Tenhle stav tolik nenávidím. Je to horší jak přemlouvat démona ve mně, aby nezabil nebohou lidskou bytost. Tolik bych chtěl Bells proměnit. Být s ní na věky. Bylo by to tak krásné. Pamatoval jsem si Aliciny vize. Všechno je tak dokonalé. Cestujeme spolu po tolika krásných místech a po celou věčnost se milujeme.

Od té doby co jsem to viděl na vlastní oči, o tom uvažuji víc a víc. Byl jsem rozhodnutý ji požádat o ruku a pak její přání splnit, ale vždy byla chvilka, kdy jsem si uvědomil, co to všechno znamená. To že abych mohl být s ženou, kterou miluji, musím jí nejdřív zabít bolestivou a táhlou smrtí. Mučit její tělo i mysl, které tak moc miluji.

Přijížděl jsem k našemu domu. Radši jsem se vyhnul rodině velkým obloukem. Zaparkoval jsem auto a rozběhl jsem se do lesa. Utíkal jsem, jak jen to šlo. Nevnímal jsem nic. Chtěl jsem vyčistit svoji mysl, ale nešlo to. Když jsem se rozhlédl kde jsem, celé moje tělo ztěžklo. Byl jsem na louce u našeho domečku. Udělal jsem ještě několik rychlých kroků a byl vevnitř. Už lidským krokem jsem se posadil na sedačku a koukal před sebe do neznáma.

Vzpomínal jsem na ty krásné chvíle, které jsme spolu zažili, a snažil jsem svoje svědomí přesvědčit, aby to risklo. Chtěl jsem, aby ty milostné chvilky nikdy neskončili. Když jsem se vzpamatoval z tupého zírání do zdi, ležel jsem v posteli. Byla stále cítit Bellou. Olízl jsem si rty a představil si, že jsem ji políbil. Tolik jsem po ní toužil, bylo to neúnosné. Potřeboval jsem ze sebe tu touhu dostat. Rozběhl jsem se zase na útek.

Zastavil jsem se až na okraji lesa u Belliného domu. Zaposlouchal jsem se, jestli je v pořádku a s velkým přemáháním se vydal k domovu.

Celý dům byl tak tichý. Všichni byli zalezlí ve svých pokojích a užívali svých drahých poloviček. Znuděně jsem se posadil k televizi a s úmyslem přehlušit proud zamilovaných a provokativních myšlenek, jsem pustil sportovní kanál. Soustředil jsem se na pobíhající hráče a snažil se z hlavy vytěsnit myšlenku na pravidelné pohyby Alice, na které vroucně myslel Jasper. Bylo to k zbláznění. Tolik jsem proklínal svoji schopnost. Kdyby šla aspoň na chvíli vypnout.

Svým způsobem jsem byl rád, že Bells myšlenky číst nemohu. S ní jsem měl v sobě takový krásný uvolňující klid. To ticho bylo tak příjemné. Chyběli mi naše noci u ní v pokoji. Kdy jsem vnímal jen Charlieho chrápání a její slova lásky vyřčená ze spaní.

„Co tu vyvádíš?“ ozval se za mnou Emmet.

„Snažím se neexistovat,“ odfrknul jsem si znuděně.

„Asi jsem donucen se k tobě přidat,“ přiznal pobouřeně. Podle toho co jsem zaslechl z jejich pokoje, bylo vše podle plánů, dokud si Emmet nevymyslel novou hru, která Rose pobouřila natolik, že ho vykázala z ložnice.

„Ty se divíš?“ zeptal jsem se ho s úsměvem.

„No co. Nevidím na tom nic zlého,“ řekl Emmet zklamaně a přísahal bych že se cítil dotčený, že mu to u Rose neprošlo.

„Podle tebe se hodí hrát si na dvoreček s nepřístupnou kvočnou a na nadrženého kohouta?“ ujistil jsem se nahlas a začínal pociťovat, že svůj smích dlouho neudržím.

„Náhodou mě to přijde sexy,“ zašklebil se nabuzeně při té představě.

„Asi by to bylo v pohodě, kdybys po Rose nechtěl, aby kvokala,“ vybuchl jsem smíchy.

„To jsem asi přehnal,“ zasmál se Emmet se mnou.

Atmosféra se trochu uvolnila a mě bylo trochu líp, ale i tak se mi po Belle stýskalo a nemohl jsem se dočkat, až ji budu zase držet v náručí.


Shrnutí

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Splněná přání - Kapitola 42.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!