Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sounds temping - 3. Je to oficiální.

18.09.2009 (12:00) • • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 826×

Sounds Temping
3. Je to oficiální.

Vydali jsme se na sever, jak ostatní naplánovali. Byla jsem rychlá jako elektrický šok. Za pět minut jsme zastavili. Slyšela jsem tlouct srdce desíti velkým sobům. Ten největší bude můj, chci přece ponížit Emmeta ještě víc. Taková je moje povaha. Slyšela jsem zvuky kopyt, dopadajících na zem. Zvířata kráčela na severozápad krokem. Vykoukla jsem tiše zpoza křoví, za kterým jsem se schovávala. Nemýlila jsem se, bylo jich deset. Jeden byl ohromně velký, ten bude můj.
Podívala jsem se kde jsou ostatní. Krčili se v křoví jako já.
„Na můj povel“ zavelel Jasper. Podívala jsem se na něj a přikývla. Přikrčila jsem se potichu ještě víc, připravena ke skoku.
„Teď“ řekl Jasper. Vyskočila jsem na velkého soba. Nebyla jsem sama, kdo ho chtěl ulovit. Dopadla jsem na nohy, hlavu pár centimetrů od sobího krku. Emmeta to naštvalo, tak pronásledoval jiného soba, kterého jsme vyplašili. Postřeh, pomyslela jsem si.

Krev toho soba chutnala jako chleba s máslem a se solí. Sice nebyla moc dobrá, ale cítila jsem, jak nabírám sílu. Sála jsem jako z brčka. Tak dlouho, dokud nic nezbylo. Byla jsem hotová dřív než ostatní. To bylo bezva, protože ostatní měli menší soby a byli pozadu, když jsem vedla já s mým obrem.
Edward přestal sát asi o deset vteřin později než já.
„Dost dobrá, na nováčka.“ Uchichtl se a zašklebil se na mě.
„Díky, ale asi to nebude napořád.“ Odpověděla jsem mu. Škoda, pomyslela jsem si. Proč by to jen nemohlo být napořád? Proč? Prostě chci být pořád silnější, než ostatní, co je na tom zlého? Zamračila jsem se.

„Něco ti nesedí?“ zeptal se Emmet, který stál asi čtyři metry od nás.
„No, popravdě bych nad tebou chtěla vyhrávat pořád, ne jen dočasně.“ Zasmála jsem se.
Emmet při mé reakci obrátil oči v sloup a já byla ráda, že si konečně hleděl svého.
„Opravdu působivé, Vanesso.“ Řekl zdvořile Carlisle.
„Děkuju, učím se rychle.“ Usmála jsem se trochu lhostejně na Emmeta.
„Tak už pojďme domů.“ Navrhla Esme. Přikývla jsem na její žádost. Chtěla bych si trošku odpočinout, pak bych mohla s Alicí vyrazit na nákupy, to jí udělá radost.
„Díky moc, už se těším.“ Řekla mi Alice, asi nás viděla v budoucnosti jak se couráme ve značkových obchodech. Jen by mě zajímalo, kde vezmu peníze. Z domu mi zbyla jen desítka, to na kabelku od Gucciho stačit zdaleka nebude!
„Nějaké ti daruju.“ Řekl Edward. No tohle? Nepotřebovala jsem žádnou charitu! Umím si peníze vydělat sama.
„Aha, tak promiň,“ omluvil se mi Edward, když mi přečetl myšlenky  „ale kdyby sis to rozmyslela, mám jich dost.“
„Alice, napřed si musím POCITVĚ“ zdůraznila jsem „vydělat nějaké peníze a navíc by to takhle s mýma očima a kontrolou určitě nešlo.“ Přece jsem nemohla vyrazit mezi lidi, když jsem novorozená. Nechápala jsem, jak na to Alice mohla zapomenout. Vážně je tak posedlá nákupy, že zapomíná na úplně samozřejmé věci?
„Kápla jsi na to.“ Poznamenal Edward se smíchem. Alice jen povzdechla a přikývla.
„Máš pravdu, Vanesso. Omlouvám se, jsem prostě posedlá nákupy.“ Omluvila se Alice. Edward se jen zachichotal a pak rychle běžel k domu.

„Nemusíš se omlouvat, Alice. Já mám taky své slabiny, třeba hudbu. Když se do ní zaposlouchám, těžko mě od ní někdo odtrhne.“ Hudbu jsem opravdu milovala, nejvíc asi Paramore, kteří byli teď něco jako Green Day, po těch letech.
„Jdeme domů.“ Povzdechla si Alice a běžela svými tichými skoky domů. Jen jsem přikývla a běžela za ní. Dorazily jsme k domu. Vyšla jsem nahoru po schodech a tiše vklouzla ke dveřím. Za mnou byl Jasper, tak jsem nechala otevřeno.
Vešla jsem dovnitř a nemohla jsem uvěřit svým očím. Místo nábytku, co tam byl předtím, tu byly krásné modré růže, které jsem tak milovala. Modré svíčky, osvětlujíc schody nahoru zvýrazňovaly cestu do mého pokoje. Poznala jsem to podle nápisu ‘‘Vítej v novém domě, zde je tvůj pokoj ->‘‘ který byl nalepený těsně za schodištěm.

„Líbí se jí to.“ Zašeptal Edward Alici.
„To jsem ráda, Bella s Renesmee si s tím daly hodně práce.“ Odpověděla Edwardovi. Zdála se mi nějak hodně tichá. Buď měla něco za lubem, nebo se tak tvářila jen proto, aby si uchránila myšlenky.
„Je to nádhera! Bella a Renesmee jsou tu? Chci poděkovat všem, úplně všem.“ Zajásala jsem. Najednou mi někdo zezadu chytl ramena. Jasper, pomyslela jsem si. Otočila jsem se, byl to on.
„Bezpečnostní opatření.“ odpověděl, aniž bych se stihla zeptat.
„Díky, Jaspere.“ Otočila jsem se zpátky. Když Alice viděla, že je všechno v pořádku, zavolala,
„Bello, Nessie!“ Ze zadního vchodu vyšly dvě krásné dívky. Ta vyšší, s úplně zlatavýma očima a hnědými, dlouhými vlasy byla určitě Bella. Ta nádherná, rudovlasá teenagerka byla Nessie.
Snažila jsem se nedýchat, zvyk mi ale nedal a já se nadechla. Ucítila jsem krásnou vůni lidské krve.
Zavřela jsem oči, v duchu jsem na sebe řvala NE! MUSÍŠ SE OVLÁDNOUT! PŘESTAŇ. Byla jsem už v klidu, Jasper mi sevřel paže trochu víc.
„Je to v pohodě, Jaspere. Vanessa to už překonala.“ Řekl mu Edward. Vděčně jsem na Edwarda kývla.
„Moc vám děkuju, děvčata.“ Řekla jsem s náznakem vděku v mém hlase.
„Nemáš zač, Vanesso.“ Odpověděly obě najednou. Bella pořád držela Nessie za ramena. Byla jsem určitě nebezpečná, ale nemusely to přehánět.

„Doprovodím tě do tvého nového pokoje.“ Řekla Bella přátelsky. Já jsem přikývla a čekala, až ke mně přijde a Jasper mě konečně uvolní ze svého – pro mě lehkého – sevření. Zamávala jsem Nessie, ta odkráčela za Esme a společně šly do kuchyně. Bella už byla u mě a vedla mě nahoru. Šla jsem po schodech, když v tom jsem najednou zakopla o jeden schod. Chtěla jsem v těchto hezkých okamžicích jen jedno! NEZTRAPNIT SE! Já pitomá jsem to zrovna musela poplést. Byla jsem hodně nahněvaná. Bella se na mě podívala, když mě viděla, tak uskočila. Nevěděla jsem proč. Edward byl v mžiku u ní a pak byli oba zase dole. Já tam klečela na schodech, hodně naštvaná.
„Co se děje?“ zeptala jsem se jich.
„Ta síla. Když se naštveš, jde z tebe agresivní psychická síla. Kdybych nedokázala udržet nad námi všemi štít, smetla bys nás svou silou někam do garáže.“ Řekla trochu vyděšeně. COŽE? Já jsem měla nějákou super sílu o které jsem doteď nevěděla? Znovu jsem si v duchu opakovala, COŽE? Snažila jsem se rychle uklidnit, abych nikomu nedejbože neublížila. Zvedla jsem se a snažila jsem myslet na jednu písničku od Paramore, abych se uklidnila. Broukala jsem si ji a pomalu přecházela do normálního stavu. Nevím, jestli to byl vliv té písničky, nebo Jasperova usilovného pokoušení se mě uklidnit, ale pomohlo to. Rozhodně to pomohlo.

„Jak se to mám naučit ovládat?“ řekla jsem úplně klidná.
„Budeš muset trénovat.“ Odpověděl mi Edward.
„Páni, nová a má takovou moc, smekám, slečno Novorozená.“ Řekl trochu podrážděně Emmet. Nikdy jsem Emmeta neviděla tak rozhozeného, jako teď, ale všechno může být pro někoho poprvé.
„Hmm … Tak jo, nejdřív bych si ale chtěla odpočinout. Pak si udělám terč z nějakých stromů a pokusím se to ovládnout. Bello? Mohla bys jít prosím se mnou, abys mě něják rozčílila? Ty jsi vůči tomu přece imunní.“ Zeptala jsem se prosebně Belly. Div jsem nezačala dělat psí oči.
„Dobře, Van. Taky musím načerpat nějáké síly. Nejdřív půjdeme s Nessie na lov, pak se ti budu věnovat. Snad to tu zvládnete. Hlavně klid.“ Odpověděla líbezným hlasem. Nessie byla skokem u ní a obě už upalovaly ven.
Povzdechla jsem si.  Co mě ještě asi tak čeká? Počkat, budoucnost. To tohle Alice neviděla? Tak proto asi byla tak zticha. Hrr … počkat, nesmím se rozzlobit! Klid!
Odkráčela jsem nahoru do svého pokoje. Chtěla jsem být aspoň chvíli sama. Edwarde, pokus se na chvíli mi proto nečíst myšlenky, díky.  Pomyslela jsem si. Podívala jsem se na něj a on přikývl.
Konečně sama.

Pokračování příště.

Odkaz na první díl.
Odkaz na druhý díl.
Odkaz na shrnutí mých povídek.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Sounds temping - 3. Je to oficiální.: