Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Soumrak noci - 8.kapitola - Skrytá vášeň

18.02.2010 (08:45) • Lorenia • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5171×

Večer jsme se vydali na procházku po pláži. Svit měsíce ozařoval vodní hladinu, která  se třpytila jako tisíce diamantů a teplý vzduch se jemně dotýkal mé chladné tváře. Edward  kráčel vedle mě a jeho tep srdce mi sladce bubnoval v uších.

„Bello,“ špitl a chytil mě za ruku.

Pozorně jsem ho sledovala a po těle se mi rozléval slastný pocit.

„Jsi šťastná?“ zeptal se najednou.

On se mě ptá, jestli jsem šťastná? V duchu jsem se usmála.

„Musím přiznat, že je mi krásně.“

Jeho ruce se propletly s mými a něžně mi políbil ruku.

„Jsem opravdu rád, Bello,“ odpověděl sladce.

Pocítila jsem únavu a zadívala se na Edwarda, který si toho evidentně všiml.

„Myslím, že je čas se vrátit,“ zašeptal.

Přikývla jsem a během okamžiku jsme stáli v chodbě sídla.

Edward se se mnou rozloučil a já za sebou zavřela dveře pokoje.

Sáhla jsem do úhledně složené hromádky oblečení, které mi sbalila Alice a převlékla se. Otevřela jsem okno a večerní vzduch plný mořské vůně mi proplul pokojem. Lehla jsem si do nadýchaných peřin a unešená ze dne stráveného s Edwardem usnula.

Zdál se mi sen. Sen, který mi něco připomínal.

Stáli jsme s Edwardem na pláži a sledovali západ slunce. Svlékla jsem si šaty a vstoupila nahá do moře. Edward zůstal na místě a vzrušeně mě sledoval. Plavala jsem ve vlnách a čekala na něj. Sundal si košili. V ten moment se za ním objevila Elena. Křičela jsem na něj, zoufale volala. Ale moje rty bezmocně lapaly po prázdném vzduchu. Než jsem stačila cokoli udělat, surově se mu zakousla do hrdla a já se s křikem probudila.

Vyděšeně jsem sebou cukala na posteli a zprudka oddechovala.

Dveře mého pokoje se rozrazily a na prahu stál šokovaný Edward.

Přiběhl ke mně.

„Bello, jsi v pořádku?“

Přitiskl si mě na hruď a konejšil mě.

„Byl to jen sen, zlý sen, nic víc,“ zašeptal a prsty mě laskal ve vlasech.

Tep mého srdce se pomalu vracel k normálu.

„Bylo to tak živé,“ vzlykla jsem.

„Já vím, ale nic z toho se nestalo. Uklidni se, Bello.“

Po chvilce jsem se vzpamatovala.

„Chceš, abych tu s tebou zůstal?“ zeptal se.

„Prosím,“ vyhrkla jsem bez rozmyslu.

Posunula jsem se a Edward si lehl vedle mě. Byl to krásný pocit mít ho vedle sebe. Pocit naprostého bezpečí, který mě ukonejšil k spánku.

Ráno jsem se probrala a s očekáváním otevřela oči. Edward byl ale pryč a na místě, kde včera ležel, byl položený lístek se vzkazem.

Bello, musel jsem odjet do města něco vyřídit.

Nerad jsem tě ráno opouštěl, bylo kouzelné pozorovat, jak spíš.

Vrátím se večer. Buď na sebe prosím opatrná.

Edward

Přepadl mě smutek. Celý den bez něho.

Malý ostrůvek byl obydlen pouze rodinou Cullenových a Marií, která spravovala sídlo a bydlela nedaleko. Takže jsem se mohla v klidu pohybovat po ostrově, i když zářivě pálilo slunce. Rozhodla jsem se, že si půjdu zaplavat. Ze skříně jsem vyndala jedny z plavek od Alice. Byly zářivě růžové a opravdu zakrývaly jen to nejnutnější.

Vzala jsem si sluneční brýle, ručník, obula se do žabek a vydala se na pláž.

Rozložila jsem věci na horký písek a sundala si sluneční brýle.

Moře lehce šumělo a vlny o sebe narážely.

Přistoupila jsem k břehu a nohy smočila ve vodě.

Pak jsem vstoupila do vln a užívala si křišťálově čisté vody.

Najednou jsem někoho zahlédla na pláži. Byla jsem ale příliš daleko na to, abych rozeznala, kdo to je. Z místa kde stála ta osoba vycházela jasná záře.

Začala jsem rychle plavat zpátky. V ten moment záře i osoba zmizela.

Vylezla jsem z vody a zmateně hledala toho,kdo tu ještě před chvílí stál a pozoroval mě.

Znervóznilo mě to. Myslela jsem, že tu nikdo nežije. Jen Marie.

Sebrala jsem věci z písku a prudkou rychlostí se vrátila k sídlu.

Měla jsem velmi divný pocit.

Celé odpoledne jsem strávila ve svém pokoji a čekala na Edwarda.

Pročítala jsem knihy, které byly uloženy v knihovně a počítala minuty.

Když na hodinách odbila devátá hodina, převlékla jsem se do černého krajkového prádla a vyšla z pokoje. Procházela jsem tichou chodbou a pociťovala strach. Sídlo bylo opravdu strašidelné, když zelo prázdnotou. Najednou jsem zaslechla kroky před domem.

Bez rozmyslu jsem vyběhla ven ze dveří a zarazila se.

U vchodu postával Edward a když mě zahlédl, zatajil se mu dech.

Pak mi došlo, jak málo jsem oblečená.

„Och,“ vyhrkla jsem a zastyděla se.

Stála jsem před ním jen ve spodním prádle. Krev mi žhavě pulzovala v žilách.

„Bello,“ pozdravil mě s úsměvem Edward a v mžiku stál přede mnou.

Sledoval mě svůdným pohledem a jeho oči mě celou sjely. Projelo mnou jiskřivé vzrušení.

Zničehonic se jeho pevné rty přitiskly k mým.

Líbal mě s takovou vášnivostí, že mi slastný pocit doputoval až ke konečkům prstů a já se trochu otřásla. Jemně jsem vzdychla. Jeho opojná vůně mě omamovala.

Zvedl mě do náruče a nepřestával líbat.

Proběhl se mnou chodbou až do mého pokoje.

Zabouchl dveře a opatrně mě položil do měkké postele, plné hedvábných polštářů. Chvěla jsem se a moje tělo zoufale toužilo po každém jeho doteku, po nekontrolovaném výbuchu vášně. Byla to potřeba. Nesnesitelná potřeba, která mě zbavovala rozumu.

Jeho rty se nenasytně draly po těch mých a naše jazyky se proplétaly v nekonečném tanci lásky. Edwardovy ruce toužebně sjížděly po mé podprsence a jeho přerývavý dech mi zvonil v uších. Svými rty putoval po mém chvějícím se těle a slastně zavrčel.

Vzrušeně jsem škubla s jeho košilí a odhodila jí na zem. Jeho dokonalé svalnaté tělo mě svíralo v náručí a jeho sladké rty se do mě s neutišující vášnivostí vpíjely.

Byl to nepopsatelný pocit. Když jsem byla ještě člověkem, vždycky se Edward musel neuvěřitelně ovládat. A to jsme nikdy nedošli tak daleko. Ale teď hořel spalující touhou a zapomněl na jakoukoliv sebekontrolu a já také. Milovali jsme se tak, jako by to bylo naposledy v životě. Zajela jsem prsty do jeho bronzových vlasů a vdechovala omamnou vůni jeho mužného těla. Z hrdla se mu vydral vášnivý sten. Jedním pohybem ze mě strhl krajkovou podprsenku a pevně mě přitiskl na svou mramorovou hruď. Tělo se mi prohnulo pod tíhou toho vzrušení.

Rty mu sjížděly níž a níž a prsty mě laskal po bělostné pokožce. Propadala jsem šílenství. Dala se vůbec taková vášeň a slast unést? Byla jsem rozhodnutá zjistit odpověď.

Poddali jsme se té touze a rozkoši a splynuli v jedno tělo…

Probrala jsem se do denního světla. Při pomyšlení na uplynulou noc jsem se zastyděla, ale štěstí, které jsem pociťovala smetlo všechny obavy a rozpaky.

„Dobré ráno krásko,“ promluvil něžně Edward.

Ležel vedle mě a usmíval se. Jeho nahé pevné tělo se třpytilo pod přílivem slunečních paprsků stejně jako mé. Byl jako anděl. Musela jsem se ho dotknout, abych uvěřila, že je skutečný.

„Není to sen?“ špitla jsem nevěřícně.

Věnoval mi pronikavý pohled a jeho rty se pousmály.

„Není,“ odpověděl a jeho oči zářily.

Položila jsem se na jeho mužnou hruď.

„Mimochodem, dlužím ti omluvu,“ řekl Edward.

Zadívala jsem se mu do očí.

„Proč?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Ehm, tvoje prádlo neskončilo zrovna nejlépe…“ hlesl a ukázal na hromádku černých cárů ležících v rohu pokoje.

„To nevadí, myslím, že Alice to přežije,“ ušklíbla jsem.

Hlasitě se zasmál a pak si mě k sobě přitáhl blíž. Vzal mou tvář do dlaní.

„Miluju Tě Bello,“ dořekl a jeho hlas se zachvěl.

Ztuhla jsem a dech se mi prudce zrychlil. Byl to ten nejkrásnější moment v mém životě. Moji mysl zaplavila vlna štěstí a v břiše mi poletovali motýlci.

„Miluju Tě Edwarde,“ odpověděla jsem a slzy mi stékaly po tváři.

Když uviděl moji reakci, okamžitě mě objal.

„Lásko, neplač,“ uklidňoval mě.

Ale já jsem plakala štěstím.

„Jsem v pořádku, neboj.“

Jeho výraz zněžněl a on si moji tvář přitáhl těsně ke své.

Jemně se dotknul svými rty mé tváře a pak mě dlouze a vášnivě políbil.

V hrdle mě začalo najednou bolestně pálit a já musela pokazit atmosféru tohoto dokonalého okamžiku.

„Musíme vyrazit na lov, mám žízeň,“ řekla jsem nerada.

„Je až hřích opustit tuhle krásnou postel, ve které leží ta nekrásnější žena na celém světě.“

Zasmála jsem se a políbila ho zlehka na rty.

„No dobře,“ vzdal se.

Autor: Lorenia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Soumrak noci - 8.kapitola - Skrytá vášeň: