Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slza pro upíra - 2. kapitola

Slza pro upíra - 2. kapitolaV první kapitole Vás Aro vpravil do jeho příběhu. Teď je na řadě, aby promluvila Isabell. Její užívání si upírství, milování a noční únik z hradu. Pěkné čtení, Mmoník. :-)

Od doby, co Isabella vstoupila do našich životů, bylo všechno mnohem jednodušší. Až na vztahy v rodině. Splňovala všechny body dokonalé zbraně. Její přeměnou se dotvořil Volterrský kruh. Nebylo potřeba nikoho jiného. Všechny výjimečné upíry jsem měl při sobě a ona to celé jen zastřešila.

Zbývalo pár velkých klanů, co se stále zdráhaly projevit nám náležitou oddanost. Ale i to bylo zahrnuto v našich dalších plánech.

 

Duben, 1962

Procházel jsem zamyšleně hradem, když mě vyrušil náhlý příval smíchu. Rozhlédl jsem se a lokalizoval místo, odkud se to linulo. V mžiku jsem stál před dveřmi, od kterých se to rozléhalo. Vstoupil jsem dovnitř a v úžasu zůstal stát.

„To nevíte, že v knihovně se má studovat a potichu?“ Můj ostrý hlas se rozezněl místností, která byla naplněná knížkami. Všichni zúčastnění na mě obrátili svůj zrak. Ale můj pohled padl jen na jednu osobu.

„Poslední runda a zmizíme, ano, Aro?“ dolehl ke mně její hlas. Pousmál jsem se, abych nepůsobil tak přísně.

„Jenom, když je oškubeš, má drahá,“ odlehčil jsem situaci. Usmála se a já cítil to teplo, které zaplnilo mé tělo. Došel jsem k její židli a nahlédl jí do karet.

„To se jí daří už od rána,“ odfrkl si nešťastně Alec. Nepatrně ho pod stolem kopla.

I další kolo vyhrála. Stál jsem nad ní a sledoval hru. Po chvíli jsem ji políbil do vlasů a nechal je ty karty dohrát. Musel jsem jít pro ni zařídit dárek k jejím narozeninám. A ten mě právě napadl.

 

Květen, 1962

Pohled Isabelly

Vylezla jsem z koupele a oblékla si lehký saténový župánek. Došla jsem do svého pokoje a posadila se k zrcadlu. Na vzhledu mi tolik nezáleželo, jako jsem si spíš chtěla zkrátit čas.

Rozčesávala jsem si vlasy, když jsem zacítila lehký průvan následovaný jeho vůní. Otevřela jsem oči a přes zrcadlo ho uviděla. Stál nade mnou a díval se na mě. Odhrnul mi vlasy na stanu a po chvilince jsem ucítila jeho rty na mém rameni, kterými pomalu postupoval směrem k uchu. Rukama mě chytil za ramena a pomalu jimi sjížděl níž. Tělem se mi rozprostíralo mrazení.

Když dojel až k zápěstí, odložila jsem hřeben na poličku a na jeho vyzvání jsem pomalu vstala. Ocitla jsem se mu tváří v tvář a hleděla mu zpříma do očí. Jeho ruka opět zabloudila k mému tělu. Tentokrát to byl hrudník, po kterém prstem sjížděl mezi prsy až k mému bříšku. Tam zadrhl o pásek z mého županu, který mi v momentu začal klouzat po těle dolů.

Sledoval ho, jak padá k zemi, ale já z něho zrak nespustila. Opět se na mě podíval a jeho ruce se objevily na mém kříži. Nedočkavě si mě k sobě přitáhl. Na chvíli jsem zacítila jeho dech na mé tváři. No hned potom se do mě hlavově zakousl a nehodlal mě od sebe pustit. Divoce mě líbal a hladil po zádech. Tlačil mě k sobě ohromnou silou

Nechala jsem ho, aby mě ovládl. Nechala jsem ho, aby to byl on, kdo teď vyhraje. Svlékala jsem ho nepřirozeně rychle a on roztrhl mou košilku. Držel mě pevně za zadek a nesl mě do postele. Ani na vteřinku jsem se neodtrhla od jeho rtů.

Skláněl se nade mnou a hladil mé tělo. Jeho pohled byl nepřístupný, přesto jsem věděla, že to jsem já, kdo ho zkrotil. Líbal mě po těle a já ho tak moc chtěla. Přitáhla jsem si ho za krk k sobě a opět se ponořila do jeho rtů.

Vymanil se z mého sevření a rázně mi roztáhl nohy. Opřená o lokty jsem sledovala, jak do mě vnikl. Držel mě pevně za boky a pronikal do mě, jako kdyby to bylo poprvé. Byl to živočišný sex, který vás dostane do kolen. Bez citu a s pěknou dávkou chtíče.

Euforie z našeho sexu nás už pomalu opouštěla. Ležel vedle mě a hladil mě po prsou.

„Musím jít,“ pronesla jsem tichých pokojem. Zvedl se a opřel se o loket. Rukou mě chytil za bradu a natočil mou hlavu k sobě.

„Ještě ne,“ zašeptal a políbil mé rty.

„Musím,“ zopakovala jsem a odtáhla ho od sebe. Zůstal v mé posteli a nespouštěl ze mě zrak.

Volterra padla do tmavého oparu a mně bylo jasné, že se po dlouhé době zase skvěle pobavím. Stoupla jsem si před zrcadlo a přemýšlela, jak se upravit. Nebylo to nic složitého nebo moc na přemýšlení, ale musela jsem svým způsobem reprezentovat Volterskou smetánku – ne že by lidé věděli kdo nebo co jsme.

Ze stolku jsem popadla kulmu a natočila si zlehka vlasy, které mi padly na ramena. Projela jsem je lakem a načechrala je prsty. Vletěla jsem do skříně jako uragán a vybrala jednoduché černé koktejlky s černými lodičkami. 

Oči jsem zvýraznila tmavým tónem a řasenkou. Vypadala jsem jako samotná pekelnice zla. Oči vynikly a já si byla jistá, že jsem připravená. Vzala jsem si kabelku, do které jsem naházela pár zbytečností a rozešla se ke dveřím.

„Kam vlastně jdeš?“ Bleskově jsem se na něj otočila. Nešťastnost a zmatenost si pohrávala s jeho obličejem a já se tomu musela usmát. Došla jsem k posteli a letmo ho políbila. Chtěla jsem se zvednout, ale přidržel mě u sebe.

„Řekni mi, kam jdeš, Isabello!“ zavrčel na mě. Usmála jsem se a opět ho políbila.

„Měj se, Caie,“ zašeptala jsem mu do tváře a zmizela ve dveřích.

Dorazily jsme do místního lokálu a hned u vstupních dveří se rozhlédly. Hledaly jsme vhodné společníky pro dnešní noc. Milovala jsem tyhle naše noční úniky. Mrkla jsem na Heidi a rozešla se směrem ke stolu, který byl plný mladých kluků, kteří jakoby na nás přímo čekali.

Heidi mi byla v patách a poslední šla Chelsea. Ti klučíci z nás byli mimo a v momentě, kdy si všimli Heidi, byli naši. Ne že bychom snad s Chelsea nějak strádaly na kráse, nebo že by nám snad chyběly vábící schopnosti, ale Heidi měla prostě dar a tomu se těžko vyrovnává.

Zábava byla v plném proudu. Přispěla k tomu i změna lokálu. Do místního vyhlášeného kabaretu jsme dorazili něco po půlnoci a v dobré náladě. Pánové byli dosti povolní a uvolnění. Bavilo nás dráždit tyhle lidská stvoření. Vždycky jsme se pobavily a nad ránem jsme se jich elegantně zbavily.

Ani tenhle večer neměl být jiný. Krom toho to byla moje soukromá oslava narozenin. Je pravda, že jsme tyhle naše noční úniky dělaly pravidelně, ale tenhle večer jsem chtěla, aby to bylo speciální.

Heidi po pár srcích mužské krve vlítla na podium a sama se postarala o sexy zábavu. Je pravda, že hosté, kteří tu byli spolu s námi, už měli dost naváto, takže změna programu jim vůbec nevadila. Zbytek noci tedy proběhl v naší režii.

Konečně jsme se chystaly zakončit tuhle noc jako vždy, když se ve dveřích objevil Felix. Heidi na mě mrkla a já se na něj otráveně podívala. Rentgenoval místnost a evidentně nás hledal. Je pravda, že mě stejně ti hošíčci už nudili, ale Felix mě nudil daleko víc.

On tedy rozhodně nebyl z těch, které jsem měla v oblibě. Byl jedna ruka s Jane, tím malým spratkem, kterého jsem jednoduše nesnášela.

„Co chceš?“ štěkla jsem jeho směrem, když se blížil k našemu stolu.

„Caius chce, abych tě přivedl domů,“ zaburácel drsným hlasem. Jako bych se ho snad měla bát. Nad Caiovou žárlivostí jsem se pousmála.

„Ještě jsme neskončily,“ odsekla jsem s kamennou tváří, ale v duchu jsem se usmívala.

„Jdeme,“ zavelel a chytil mě za ruku. To byla chyba. Velká chyba. Vyškubla jsem se mu a obratně, než stačil zareagovat, tu ruku jsem mu zezadu utrhla. Jeho vlastní pravidlo a takhle ho poruší. Vztekle se po mně vrhl a já na něj zakroutila prstem, aby to nedělal. Rozmyslel si to a jen popadl svou ruku, kterou jsem mu ochotně dala. Co bych s ní taky dělala. Pak dost zlostně odešel.

Felixe bych neměla šanci porazit v boji jeden na jednoho. Fyziologicky jsem se mu nemohla rovnat. A byl vynikající bojovník. No já byla autorita. A on momentálně plnil úkol svého pána. Byl nesoustředěný, protože chtěl splnit úkol a předem věděl, že ho nesplní. A to byl můj okamžik. Ruka fuč.

Usmála jsem se na holky, které nevzrušeně seděly u stolu a čekaly na naše obřadné zakončení dámského večera. Ochotně jsem se k nim přidala.

Nad ránem jsme dorazily domů. Když jsem vystoupila z výtahu, uslyšela jsem řev mého jména ze sálu. S úšklebkem jsem tam došla a otevřela dveře. Caius pochodoval ze strany na stranu a tvářil se hodně nasupeně. To mě donutilo se ještě víc zasmát.

„To jsou ty tvoje noční výlety neznámo kam? Za lidskými muži?“ cedil skrz zuby a vrčel.

„Zajímalo by mě, jak ses to dozvěděl,“ přednesla jsem, prošla okolo něho a posadila se na Arův trůn. Vztekle zavrčel a já se znova hlasitě zasmála.

„Předpokládám, že ti to vyzvonila ta malá pijavice,“ řekla jsem svoji vnitřní dedukci. Byla jsem si tím téměř jistá.

„Řekni mi, co z toho máš? Krev je znechucená alkoholem a jsou to jen lidé?“ Kroutil hlavou a opřel se jednou rukou o Arův trůn. Naklonil se ke mně a já cítila jeho dech na tváři.

„Spíš mi řekni ty, co za to od tebe ta bestie chtěla?“ zeptala jsem se ho s ledovým klidem. Díval se mi do očí a já z nich cítila ten oheň, který jsem v nich já zapálila.

„Já-. Nic,“ odsekl. Tázavě jsem zvedla jedno obočí.

„Takže ti to od ní zjistil Felix. Vždycky jsem říkala, že je na holčičky,“ škodolibě jsem se usmála.

„To je jejich věc. Ale ty mi řekni, proč to děláš,“ vrčel a mačkal mi rameno takovou silou, která by nebyla nikomu příjemná. Nikdy jsem jeho osobnost nepochopila. A to bylo to, co jsem na něm milovala. Zlý, nelítostný a krvelačný. Přesto jsem se ho nikdy doopravdy nebála.

„Tady jsi, má drahá,“ zaznělo od dveří. Nahodila jsem tvář neviňátka, protože přesně to Aro miloval. Když jsem byla ďábel s tváří anděla.

„Aro,“ vydechla jsem s jemným úsměvem. Caius si stoupl vedle trůnu a pokynul na svého bratra. Svou ruku z mého ramene však nesundal. A Arovi se to evidentně nelíbilo.

„Víš, jak významný je příští týden?“ zeptal se mě a rozhodil rukama. Přitom se k nám pomalu blížil. Ústa se mi roztáhla do širokého úsměvu.

„Moje narozeniny,“ odpověděla jsem a postavila se. Caius si stoupl vedle mě.

„Správně,“ spráskl ruce a usmál se, „a protože jsou to tvé padesáté narozeny, tak jsem se rozhodl, že pro tebe uspořádám něco exklusivního,“ vysvětlil své nadšení.

Dívala jsem se do jeho očí a viděla tu radost, kterou mu dělá, když se usmívám. Chtěl, abych byla šťastná a dařilo se mu to.

U Ara mě nic nedrželo, dokonce ani Chelsea ne, přesto jsem u toho upíra stála a nehodlala ho opustit. Stačil nám jeden pohled do očí, abychom oba věděli, co si ten druhý myslí. Nebylo za potřebí nějakých darů.

Caius mi drtil záda, jak byl vzteklý. Aro po něm šlehl pohledem, a tak mě konečně pustil. Sešla jsem schody, které nás poslední dělily, a postavila se před něj. Potom z něho vylezly ty dvě slova a já doslova oněměla.

„Monte Carlo,“ usmál se a roztáhl ruce. Byla jsem ohromená jeho nápadem a ještě víc jsem byla z té představy vzrušená. Beze slova jsem se po něm vrhla a pevně ho objala.


 

Především bych Vám chtěla moc poděkovat za všechny ty krásné komentáře, které na mě vykoukly u první kapitoly. Přiznám se, že ještě teď nevím, kde se tam vzaly. Na druhou stranu mě to hodně zavazuje. Budu se hodně snažit, abych Vás nezklamala.

Vaše prognózy mě pobavily a sama jsem zvědavá, jak zareagujete na celý konec téhle povídky. Protože to ještě nikdo nezmínil. :-) Mluvím o konci, páč to je vlastně zatím to jediné, co o téhle povídce vím. :-D Nicméně, děkuji, děkuji a snad ani tahle kapitola nikoho neurazila. :-)

Torenc: Jak jsem slíbila, tak dělám. Bellin noční únik je tvůj! :-*

Stay tuned. :-D

Mmoník


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Slza pro upíra - 2. kapitola:

 1 2   Další »
25.09.2012 [15:11]

forewertwilightPane jo, tuhle kapitolu budu mít v hlavě ještě dlouho Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Kráááása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.09.2012 [22:59]

kikuskaPáni, ja som to nejako prehliadla. Mohla si mi napísať, že som si kapitolu nevšimla a nech ju láskavo naklušem prečítať. Emoticon Ach, som príšerná. Moc ma to mrzí. Vážne moc, moc moc. Emoticon
V každom prípade - kapitola bola perfektná! Bella je riadne mrcha. Ale mne sa to páči. Páči sa mi, akú má autoritu a to, že je na ňu krátky aj Caius, či samotný Aro. A tieto vzťahy sú ďalšie veci, ktoré ma nesmierne fascinujú.
Ja som teda vážne zvedavá, čo z tohto môže vzniknúť. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

PS: Nehnevaj sa, ale tretia kapitola až zajtra. Teraz si idem konečne ľahnúť, mám toho akurát tak dosť. Dúfam, že natú kapitolu nezabudnem, keby áno, prosím, pripomeň mi ju. Emoticon Emoticon

09.09.2012 [19:46]

mima19974Kráááááááásne!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.09.2012 [19:46]

mima19974Kráááááááásne!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. mary
08.09.2012 [19:16]

Emoticon Emoticon

14. Naťule
08.09.2012 [8:45]

Dobrá kapitola!Těším se do Monte Carla!

13. martty555
07.09.2012 [23:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.09.2012 [18:25]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.09.2012 [16:22]

SundanceMoc se mi takhle povídka líbí. Emoticon Píšeš úžasným stylem a ještě lépe se to čte. Prostě dokonalé. Emoticon
Těším se na další kapitolu, doufám, že bude brzy. Emoticon Emoticon

07.09.2012 [16:20]

KairaTayJako vždy - ÚŽASNÝ!!! Své jsem ti řekla už na začátku, co jsem tohle začala číst. Emoticon Takže šup, šup, šup do psaní.... dalšího dílečku. Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!