Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slza pro upíra - 12. kapitola

Slza pro upíra - 12. kapitolaBella po pár dnech ve Forks dostala hlad. A trochu se při tom nepohodne s Cullenovými... Stay tuned! :-D Mmoník

Chodila jsem z jedné strany pokoje na druhou a zase zpět. Byla jsem horší než lev v kleci. Vrčela jsem si pod nos a pomalu sledovala, jak mi červená mlha hladu zastírá mozek. I když jsou upíři dokonalé bytosti, mají jednu slabost, tak jako všichni. Hlad. A já po těch pár dnech byla vyhladovělá až moc.

„Bells?“ oslovil mě Demetri ode dveří.

„Co?!“ zavrčela jsem zle. Nepřestávala jsem s pochodováním. Měla jsem totiž pocit, že kdybych přestala, přinejmenším bych musela někoho sežrat.

„Vážně to nechceš zkusit a jít dnes s Cullenovými na lov?“ ptal se velmi opatrně, protože věděl, že jsem časovaná bomba.

„Nebudu žrát žádný zasraný tofu!“ křikla jsem na něj a vůbec mě nezajímalo, že nás slyší celá rodina.

„Bells...“ chtěl protestovat, ale to už jsem přelítla místnost a chytila ho pod krkem.

„Jsem tvoje královna a žádám tě, abys mi sehnal potravu! Hned!“ Na začátku naší návštěvy jsem slíbila, že nebudu nikde v blízkosti Cullenových lovit. A jako Volturiová jsem hodlala svůj slib dodržet. Ale Demetri mi má sloužit. Měl by přece vyhovět mému požadavku.

„Nemůžu, Bello. A ani to nehodlám udělat!“ Chmatnul mě rukama pevně za ramena a snažil se ke mně mluvit otcovským tónem. Bylo to vážně úsměvné vzhledem k tomu, že ještě nedávno ležel mezi mýma nohama.

„Pojedeme lovit do Seattlu,“ rozhodla jsem a oči se mi musely zalít krví, kterou jsem už skoro cítila na špičácích.

„Ne!“ křikl a chytil mě za ruku, než jsem stačila vyskočit z okna. Z plného hrdla jsem na něj zavrčela a on ode mne ustoupil. Dopadla jsem na zem tak měkce, že i kočka by mi záviděla.

„Kampak?“ ozvalo se za mnou. Střihla jsem pohledem po té osobě a lehce jsem se přikrčila. Bylo mi jasné, že mě Cullenovi nenechají jen tak jít.

„Snad si nemyslíš, že tě pustím,“ zaburácel jeho hlas, jak se snažil znít drsně. Ušklíbla jsem se. V momentě se přesunul z domu k lesu, kde jsem stála já. Otočila jsem hlavu a zadívala se na něj.

„Snad si nemyslíš, že se tě budu ptát, medvídku,“ opáčila jsem mu. Nad jeho oslovením jsem si posměšně odfrkla. Bylo až neskutečné, jak si ten chlap o sobě myslel. Naštval se a přitom si začal vyhrnovat rukávy.

„Nebudu s tebou bojovat, Emmette. Porazila bych tě a pak bych tě spálila. Další šanci bych ti totiž už nedala. A tvoje rodina by potom byla velmi smutná,“ varovala jsem ho a nad slovem rodina jsem udělala ten nejsmutnější obličej, jaký jsem uměla.

„Tady má někdo sebevědomí do nebes,“ odfrkl a zaťal ruce v pěst.

„Řekl mistr světa,“ vrátila jsem mu to. Vycenil na mě zuby. Zavrčela jsem a přikrčila se.

„Přestaňte!“ zavelel doktor a Emmett se okamžitě stáhl. Bylo zajímavé pozorovat, jak na něj autorita zabírala. To já tohle neznala.

„Bello, nemůžeme ti dovolit tady lovit. Ohrozilo by to náš život. Prosím, pojď s námi na lov. Uvidíš, že to nebude tak hrozné,“ odříkával blonďák, jako by to byla nějaká motlitba.

„Život,“ zamumlala jsem si pod nosem posměšně. Z medvídka se stal beránek a já tak mohla otočit svůj pohled na Carlislea. Stál na verandě a čekal na moje rozhodnutí.

„Fajn,“ rezignovala jsem, „ale půjdeme hned. Nebudu čekat do večera,“ řekla jsem otráveně. Aspoň něco muselo být podle mě.

„V pořádku,“ vyslovil a podíval se na zbytek rodiny. Mezitím se Demetri objevil po mém boku. Díval se mi do očí a já v nich viděla… Bože, co to bylo?! On byl na mě pyšný! No fuj!

„Moc si nefandi. Tohle někdo šeredně odskáče. Mám šílený hlad a zvířecí krev mě nenasytí,“ usekla jsem tu jeho protivnou radost.

„Pojďte, vyrazíme,“ vyzval nás Carlisle a všichni jsme se hromadně vydali do lesa.

Běželi jsme jako o závod. Nakonec se k nám přidala celá rodina. Tohle hromadné lovení mi připadalo odporné. Jenže oni to tak dělali a očividně na to byli zvyklí. Hnus!

V duchu jsem se jen modlila, aby mi nikdo nevstoupil do cesty. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli bych tomu dotyčnému neublížila. Ne, tady nešlo o moji ovladatelnost. Dokázala jsem se ovládat až moc dobře. Šlo tu o to, že jsem se chtěla nechat unášet mojí podstatou. Bez jakýchkoliv pocitů, sebeovládání, prostě jen lovecké instinkty. Vždyť jídlo bylo to jediné, co upíři ve své podstatě měli. Řekněme, že to byla taková naše chvilka.

Překročili jsme hranice Kanady a část z nás se už odpojila. Vrhli se na blízké stádo losů. Ti mi nevoněli vůbec. Dokonce jsem nechutí spolkla hromadu jedu, který se mi v puse hromadil.

Nakonec jsem zacítila medvěda. No, taky to nebylo to pravé, ale co už. Měla jsem pocit, že tu bolest v hrdle nevydržím. Seskočila jsem ze stromu a lehce se přikrčila. Už jsem se chtěla rozeběhnout, když jsem na druhé straně zahlédla Emmetta. Chystal se na něj úplně stejně jako já. Z plna hrdla jsem na něj zavrčela, abych mu dala jasně najevo, ať okamžitě vypadne.

Ten se rozzuřeně přikrčil a zavrčel na mě nazpět. Měla jsem sto chutí nakopat mu tu jeho vegetariánskou prdel. A normálně bych to udělala. Jenže pak jsem zacítila něco mnohem sladšího. Nasměrovala jsem hlavu tím směrem a znova se zhluboka nadechla. V sekundě jsem přeběhla k tomu místu a po chvíli vystartovala na utíkající pumu.

Polosytá jsem se vracela zpět. Bylo nechutné sledovat rodinu Cullenových, jak se vedle sebe krčí, každý nad svým losem. Obličej se mi zkřivil do znechucené grimasy. Pomalu si při jídle dávali přednost. Ble.

Hromadně jsme se vraceli domů. Všichni byli spokojení, až na mě. Chvíli jsem měla pocit, že tu krev v sobě ani neudržím, ale byla jsem statečná upírka.

„Pro princeznu to nebylo ono, co?“ rýpnul si ten vůl. Zvířecí krev, hlad, který mě neopouštěl, a vidina téhle rodiny, jak spolu večeří. Prostě toho na mě bylo už moc. Bez varovného signálu jsem po něm vystartovala. Na poslední chvíli se mi vysmeknul, ale můj útok nečekal. Než se vzpamatoval, seskočila jsem na něj a klekla si mu na ramena. Jako akrobatka jsem sklouzla po jeho zádech a chytila zezadu jeho ruce. Stačilo by mi jedno trhnutí směrem nahoru a o obě ruce by přišel.

Rodina se přikrčila a všichni na mě útočně zavrčeli. Medvídek se v mém sevření ani nepohnul.

„Mám nebo nemám,“ přemítala jsem nahlas. Dilema jako ze Shakespeara.

„Neprovokuj mě, méďo. Nebo se příště rozmýšlet už nebudu,“ upozornila jsem ho. Měla jsem podrážděnou náladu, a tak jsem mu regulérně vyhrožovala. Nebyl to můj styl, ale tahle hromada svalů mě štvala už déle. Pustila jsem ho a odstrčila ho od sebe.

Ta jeho bloncka vypadala, že každou chvíli praskne. Rozčíleně se proti mně rozeběhla s rukama nataženýma před sebou. Evidentně mě chtěla chytit pod krkem. Než tak stačila udělat, uhnula jsem doleva a zezadu ji chytila za hlavu. Přetáhla jsem si ji před sebe a druhou rukou ji chytila za nohu. Zvedla jsem ji nad hlavu a mrskla s ní o protější strom. Ten přerazila svým tělem a dopadla nedaleko od něj.

„Ta má teda páru,“ zhodnotil mě Emmett, který se připojil k rodině. Čekala bych spíš, že ji půjde bránit, ale on ne. Byl to přesně ten typ, co štěká, ale nekouše.

„Můžeme už domů?“ zeptal se nezaujatě Demetri.

Hned co se Rosalie vrátila z jejího soukromého výletu, vydali jsme se na cestu do domu.

„Nikdy bych nevěřila, že má na mě Aro takový vliv. Ale začínám být hrozně teatrální,“ postěžovala jsem si Demovi.

„Všiml jsem si,“ řekl a zakroutil u toho nechápavě hlavou.



« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Slza pro upíra - 12. kapitola:

 1
23.01.2013 [14:51]

kikuskaTak Bella to nakonci úplne vystihla. Emoticon Ale mne sa ten jej Volturiovský štýl páči. Krutá, ľadová kráľovná. Nie navždy, pochopiteľne, ale zatiaľ je to tak akurát. Emoticon Emoticon Emoticon

22.01.2013 [14:02]

BellaDemetriNooo... úžasná kapitola, teším sa na ďaľšiu, kde je Edward? a budú s Demom spolu?? :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon [ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.01.2013 [7:47]

GCullenTak, konečne som sa vrátila k tejto poviedke. Pamätám si, ako ma na začiatku ohúrila, ale z nejakého nevysvetliteľného dôvodu som na ňu zabudla. Momentálne si prechádzam celé tvoje zhrnko a čítam tvoje poviedky. Všetky, či už staršie, či novšie. A udivuje ma tvoj štýl písania.
Nechápem, prečo táto poviedka nemá kopu priaznivcov a chtivých pisateľov komentov. Ale ak sú všetci ako ja, a to lenoví, tak sa nečudujem.
Nekomentovala som každý diel, ale tento posledný, ktorý som našla som musela.
Bella mi fakt príde svojská. Upírstvo v tvojom podaní jej svedčí. Je chladná, ale pri tom plná citu. Je to v nej hlboko, ale ono to vyjde na povrch.
Myslím, že i Cullenovcov si obľúbi, len proste musí byť v pohode. To znamená, že nesmie byť hladná, ako sme sa presvedčili v tejto kapitole. Ale jedno jej musím pripísať k dobru, a to, že predsa len si dala to tofu. Emoticon
Zaujíma ma, ako zareaguje na posledného člena rodiny. Alebo mám povedať posledných dvoch členov?
Mám pocit, ako by ich Cullenovci niekam upratali, pokiaľ si nebudú istí Bellou. Možno mala Alice videnie.
Teraz len záleží na Belle ako sa bude chovať a ako dlho u Cullenovcov vydrží. Ak by sa ale mal vrátiť, teda objaviť na scéne Edward, mohol by sa Demetri zdekovať. Neviem, ale nemám z neho dobrý pocit a povedala by som, že tá jeho "láska" nie je pravá. Niečo sa tam deje a je v tom zapletených viac osôb, ako si myslíme.
Takže budem s napätím očakávať, ako sa to vyvinie.
Nesľubujem častí komenty. Som príliš lenivá, aby som to robila. Mala by si sa za to na mňa hnevať, ale ja som už proste taká. Ale budem sa snažiť.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.01.2013 [23:42]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
parádička... Emoticon
už sa veľmi teším na pokračovanie... Emoticon Emoticon Emoticon

2. Niki
21.01.2013 [21:15]

A kde je Edward? ??? Emoticon Emoticon Emoticon

21.01.2013 [20:53]

CatherineCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!