Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Skrytá minulost - 11. kapitola

natáčení

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Skrytá minulost - 11. kapitolaTak a další kpitolka uviděla světlo internetu. Edík se nám vrací. Jak se zachová k Bells? Sice se tady nic zásadního neděje, ale i tak doufám, že se vám bude kapitolka líbit. Vaše AndyBCullen.

12.01.2011 (08:30) • AndyBCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1176×

11. kapitola

(pohled Alice)

Všichni jsme byli z Edwardova náhlého útěku zklamaní. Ale hlavně Bella. Dávala si jeho útěk za vinu víc než kdokoli jiný. Od Edwardova útěku byla skoro celá škola jako zombie. Všichni, kdo ho znali dobře, ho měli rádi. Edward nebyl typ, který má nepřátele.

Všichni byli neskutečně šťastní, když jsem jim oznámila, že se Edward vrací, ale pravý důvod jsem řekla pouze Bells, Esmé, Carlisleovi, Emmettovi, Rosalii a samozřejmě Jazzovi.

Pravý důvod byl, že se Edward vrátil kvůli pomstě. Všechny tato zpráva zděsila a celé hodiny přemýšleli nad tím, kdo, nebo co bylo důvodem k pomstě.

Skončili, když jsem jim řekla, že Edward změnil důvod k návratu. Místo pomsty to je zjištění, co se vlastně stalo. Všichni si oddechli, když už Edward neměl v úmyslu zaútočit, ale pouze vyslechnout pravdu.

Všem se díky této zprávě oddechlo. Všem nám chyběl. Byl to nedílný článek naší objemné rodinky. Bez něj to nějak dobře nešlo.

Bella už měla břicho jako balón a celou dobu více než kdokoli jiný chtěla, aby se Edward vrátil. Nechtěla, aby přišel o první dny od narození jejich dětí. A podle Carlislea už to nebude trvat dlouho. Ale ještě dříve přijde Volterra na návštěvu.

Podívala jsem do Edwardovi budoucnosti a viděla šťastné setkání s námi, ale nebylo tam nic o Bells. Asi to bude těmi dětmi.

(pohled Edward)

„Tak ji tedy vyslechnu,“ řekl jsem své druhé části, která věřila, že Bells za nic nemůže.

Byl jsem už asi jen půl hodinky od Forks, když jsem ucítil několik upířích pachů. Napadlo mě, že to může být, Aro, Marcus a Caius a s nimi i celá Volterra. A bylo to tak. Po chvilce jsem zachytil pach Felixe.

Přestal jsem zkoumat tyto upíří pachy a rozběhl jsem se k Forks. Cestu, která by mi trvala půl hodiny, jsem zdolal za čtvrt. Alice na mě čekala před školou s úsměvem na tváři. Pomalu se za ní přidávali ostatní a časem i žáci ze školy. Ale osoba, kterou jsem čekal, se neobjevila. Trochu jsem posmutněl a vydal se vstříc tomu davu.

Nejdřív si mě uzmula Esmé, která by mě asi nepustila, kdyby mě nevyprostil Emm. Dal mi pěstí do ramene a popřál mi. Proč mi přál? Nechal jsem to plavat a šel se přivítat s dalšími.

Celé toto všechno trvalo neuvěřitelnou hodinu. Asi jsem jim musel hodně chybět. Podíval jsem se na Alice a ta jako by věděla, na co se chci zeptat. Je u sebe, ale až ji uvidíš, nedělej předběžné závěry.

Prošel jsem teda halou a namířil si to rovnou k pokojům pro žáky a stále mi hlavou vířila věta, kterou řekla Alice. Je u sebe, ale až ji uvidíš, nedělej předběžné závěry. Jaké předběžné závěry bych mohl udělat?

Zlehka jsem zaklepal a uslyšel přiškrcený hlas. „Pojď dál, Alice. Už jsou tady Volturriovi?“ zeptala se.

„Ne, ale jsem tady já,“ řekl jsem a otevřel dveře do jejího pokoje. Který se velice změnil. Celý byl polepený mými obrázky.

„Edwarde?“ nemohla uvěřit, že mě vidí. „Edwarde!“ Vystřelila z postele a já ztuhl. Ona byla těhotná? A ještě tak moc? Tohle asi Alice myslela, když pomyslela: …, ale až ji uvidíš, nedělej předběžné závěry.

Ovládl jsem se a nezačal na ni křičet. Ale bylo to velice těžké. Vždyť Bella mě podvedla. A navíc, když jsme byli stále spolu. Odněkud se objeví Alice a začne mě uklidňovat. „Edwarde, Bella Tě nepodvedla,“ zašeptá tak potichu, že ji Bella určitě neslyšela.

Ani jsem si nevšiml, že Alice zmizela a já stále koukal na Bellu jako opařený. Byla celá bledá, že jí tu barvu mohl i upír závidět. Fialové kruhy pod očima, které byly ale červené. Nemyslím rudé, jako mají upíři, ale celé červené od pláče.

Zapomněl jsem na všechny důvody, proč jsem odešel, a šel jsem k ní. Posadila se na postel a já si sedl vedle ní. „Edwarde, je mi to tak líto, neměla jsem si hrát na drsnou, když jsem uvnitř trpěla. Moc se ti za to omlouvám,“ řekla náhle všechno, co ji tížilo. „A… a budeš táta.“ Sice je to nemožné, aby měl upír potomka, ale i tak jsem tomu uvěřil.

„Ale jak je to možné?“ zeptal jsem se s nejistotou v hlase. „A je vážně moje?“

„Netuším, ale je to tvoje. Takhle to vyrostlo za dva měsíce.“ Ukázala na své bříško a všechny pochybnosti byly fuč.

„Promiň mi, že jsem utekl. Musel jsem ti způsobit tolik trápení. Ani…“ Nenechala mě ani domluvit a přitiskla mi ukazováček na rty.

„Sice to byla hrozná muka. Čekat, kdy přijdeš. Pokud přijdeš. Ale už jsi tady, tak se nevracej k tomu, co bylo.“

„Miluju tě.“

„Já tebe taky.“ Nahnul jsem se k ní a pomalu se blížil. Nechal jsem mezi námi centimetrovou mezeru a čekal, dokud ji sama nepřekoná. Nemusel jsem čekat dlouho. Když se naše rty setkaly, pocítil jsem něco, co mi v těch několika týdnech chybělo. Láska. Láska k milovanému člověku. Sice to nebylo nejpřesnější, ale to není podstatné.

Po chvilce jsem přestal, protože jí docházel kyslík. Přesunul jsem se jí na krk a najednou jsem si vzpomněl na gardu. Ztuhnul jsem. Už mohli být tady.

Bells si nejspíš mého ztuhnutí všimla. „Co se děje?“

„Musím mluvit s Carlislem. Hned.“ Dal jsem jí pusu na čelo a vydal se k ředitelně.

Po zaklepání mě Carlisle vyzval a já vstoupil. Neodtrhl oči od své práce, dokud jsem mu neřekl o Arovi. „Aro je tady?“ zeptal se.

„Ano. A s ním celá garda,“ řekl jsem mu a zdůraznil slovo celá. Ošil se a podíval se na mě a já mu v očích viděl strach.

„Kolik je studentů a učitelů na škole?“ zeptal jsem se náhle.

„Nemůžeš po nich chtít, aby za nás bojovali. Jen kvůli tomu, že jsou na naší škole. To prostě nejde.“

„Nechci, aby za nás bojovali, ale aby nám pomohli zarazit Ara. Aro ví, že bys nikdy své studenty nenechal, a proto ho zarazí, až je uvidí stát za námi. A díky nim se třeba ani boj nesemele,“ ukončil jsem svoji teorii a viděl letmý náznak úsměvu, který se změnil na přemýšlivý. Chvíli jsem ho tak sledoval a najednou jako by se mu rozsvítilo.

„Mám to. Každému žákovi dáme na výběr, buď zůstane ve škole, nebo nám pomůžou.“ Jen jsem protočil oči. Někdy je Carlisle ten nejchytřejší ‚člověk‘ jakého znám, ale má i chvilky, kdy mu to dojde až po nějaké době. „Musím si jít připravit, co řeknu, aby to neznělo nějak divně. Omluv mě,“ řekl a začal něco sepisovat.

Pomalu jsem se vydal do svého pokoje. Musím si vše promyslet.

Autor: AndyBCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Skrytá minulost - 11. kapitola:

 1
1. Janča
10.06.2011 [20:48]

Skvela povidka...doufam ze bude brzo pokracovani...

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře