Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Silent love 1. kapitola

4545

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Silent love 1. kapitolaEdward se přistěhuje i s rodinou do Forks. Ve stejném městě žije i Bella. Co se stane až se ti dva potkají? (První díl mé první povídky. Prosím, napište mi, jestli mám pokračovat, nebo to nemá cenu. Děkuji DH)

02.11.2009 (11:30) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4959×

1. kapitola

Zhluboka nadechnout. Připravit, a jdu na to. První den školy ve třeťáku.  Hlavně nesmím nezapomenout klíčky od auta, protože vracet se pro ně v tomhle slejváku? To se mi opravdu nechce.  OK, cestu jsem přes prázdniny nezapomněla. A teď najít nějaké parkovací místo. Nejlépe blízko vchodu do školy. Konečně jedno vidím. Není sice tak blízko, jak jsem si představovala, ale není nejdál. Na místě které by bylo nejlepší, parkuje temně zelený jaguár. Ten patří synovi nejbohatšího chlápka ve městě: Patrikovi Smithovi. Samozřejmě s ním chodí nejžádanější holka ze školy, Jessica. Chodí spolu už přes rok. Možná i déle, ale tak dlouho moje paměť nesahá. JEJDA… málem jsem nabourala do stromu přede mnou, ale naštěstí dobrý, parkování jsem jakž takž zvládla.

Vystupuju z auta a naskytne se mi zajímavý pohled. Patrik a Jessica se hádají před hlavním vchodem do školy. Chvíli sedím a jen je pozoruju, ale když mě to přestává bavit, vystupuji. Sakra, ty boty jsou nový a já šlápnu do louže. Snažím se na to nemyslet a běžím ke škole. Ach… konečně pod střechou. A teď už jen pravou nohou přes práh. A je to, tady škola oficiálně začíná. Deset měsíců utrpení a čekání na prázdniny. Přípravy na rychle se blížící maturitu. Testy, zkoušení, referáty, eseje, a čtení donekonečna knihy, které nemají hlavu ani patu. To nemůžeme číst to, co nás baví? No, zdá se, že to nemohu ovlivnit. Naštěstí máme dnes jen jednu hodinu. Zítra to bude o hodně horší. Snad se ještě nebudeme učit. Vejdu do třídy a hledám volnou lavici. Bohužel volná je už jen jedna. Takže budu muset sedět s Jessicou. Povídání třídní učitelky je příšerně nudné a dává mi zabrat, abych neusnula. Raději pozoruji co se děje venku. Sleduji, jak kapky stékají po oknech. Jak je tady ve Forks skoro na denním pořádku. Ó, konečně zvonek. Signál, který dnes ukončí mé utrpení a tendenci usnout v nepohodlné lavici.

Zítra má přijet nový kluk. Musím to říct Angele, mé nejlepší přítelkyni a vlastně to musím říct celé partě: Angele, Jacobovi, Taylorovi, Kate a Tanye. Dnes ráno mi to řekl táta. Bohužel je to ředitel této školy. Mamku už nemám. Umřela, když mě rodila. Dlouho jsem se s tím nemohla smířit. Teď je Jasperovi 18, o rok víc než mě. Škoda, že ten nový kluk nepřijel už dneska. Byla by větší zábava. Ale takhle mám alespoň možnost to říct partě. Když jsem jim po dlouhé době vše vysvětlila, bylo už poledne a já musela jít domů uvařit. Zbytek dne se vlekl. Vařila jsem, prala a uklízela. Když jsem před spaním otevřela knížku a konečně se začetla, slyšela jsem zvenčí nějaké zvuky. Trochu jsem se bála a tak jsem šla spát.

Byla to nepříjemná noc. Zdálo se mí, že moje mamka volá o pomoc, ale já jí nemohu pomoci, ale už je ráno a já jsem vzhůru. Jsem tak unavená. Ale co si vezmu na sebe? Tohle tričko nevypadá špatně. A je vybráno. Ještě učesat, vyčistit zuby a namalovat. Dneska jedu s tátou. Dal mi úkol, že musím toho nového kluka provést po škole a říct co a jak. Kdyby mi alespoň nebylo tak špatně. Bylo by to jednoduší. Ale snad to zvládnu. Vstávat o hodinu dříve mi dává zabrat, zvlášť když mám podobné sny. Tak si někdy říkám, proč musí táta snídat. Už zase na něj čekám. „Čím jedeme?“ ptám se táty. „Děláš si legraci? Co by tomu lidi řekli, kdybychom přijeli tvým autem. Jedeme mým.“ Nemá cenu protestovat. Po chvíli mlčení jsme u školy.

Zdá se, že tam již někdo čeká. Ano… neznámá tvář, to bude on. A není k zahození. Je to hezoun. Snad nebude jako místní kluci. A, i kdyby, o mě by nikdy nestál. Jsem na něj až moc obyčejná a mé zkušenosti o tom vypovídají. Kluka jsem totiž ještě neměla. Jen Jacob pořád doufá, že bych mu mohla odpovědět ano, ale já ho beru jako kamaráda. Jdu na to. Snad se alespoň neztrapním. „Ahoj, já jsem Edward Cullen, ty musíš být Bella.“ Páni ten, má hlas.

„Ano“. Pípla jsem tiše.

Jeho vlasy mají tak zvláštní barvu a ty oči jako tekuté zlato. Skoro jsem se nepřiměla od něj odtrhnout oči. Zvlášť když se usmál. Dokonale bílý chrup se rozzářil a mně se na chvíli zastavilo srdce. Když jsem ho provedla po celé škole, zeptal se mě, jestli bych si s ním na něco nesedla. Souhlasila jsem. Byl tak nádherný a chce sedět se mnou, tak obyčejnou holkou jako jsem já. Celý den byl docela klidný. Každý si šuškal o Edwardovi a žasl nad jeho nadlidskou krásou.

Po škole jsem šla za tátou, abych počkala, až mě odveze domů. V jeho kanceláři byl Edward. Chtěla jsem zas odejít a počkat až odejde, ale oba mě zastavili. Táta mi řekl, že musí ještě něco zařídit ve městě, a že mě odveze můj nový soused, jak v lavici tak co se týče bydlení. Neměla jsem moc na výběr on nebo autobus. „Dobře, budu ráda, děkuji“. Cestou k jeho autu jsme si povídali o všem možném. Byl pořád více a více sympatičtější a zajímavější. Parkoviště bylo už prázdné. Až na jeho auto. Pár metrů od jeho Volva mě zaskočí náhlá nevolnost. Už ráno mi bylo špatně. Všechno se pohupuje a najednou zčerná. Edward se mě snaží probrat a po chvíli se mu to podaří. Po chvíli mi dojede, co se stalo. Zas jsem omdlela. Stává se mi to poměrně často… mám nízký tlak a někdy, hlavně při nevolnosti omdlím. Sedám si. „Jsem v pohodě“ vykoktám ze sebe, snažím se ho uklidnit.  Je dost rozrušený. Tohle asi na uvítání nečekal. Odnese mě i přes mé protesty do auta. Jede rovnou do nemocnice, a i když mu říkám, že je to mým tlakem nenechá si to rozmluvit. A přitom stačí, kdybych si doma vzala prášek. Cesta probíhá mlčky. Já jsem se snažila znovu neomdlít a on se uklidnit. Jemu se to dařilo, ale mě moc ne. Nechtěla jsem však, aby to věděl, tak jsem se snažila tvářit normálně. „Jsi v pohodě“? Zeptal se po chvíli a čekal na odpověď. Já jsem však mluvit nedokázala. Když se na mě o chvíli podíval, bylo mu jasné, proč jsem neodpověděla. Měla jsem co dělat udržet se při vědomí, natož mluvit.

Po chvíli už jsem to nevydržela a omdlela jsem znovu. Cítila jsem, jak přidává plyn. Jeho otec byl novým doktorem ve zdejší nemocnici. Edward mu zřejmě zavolal už v autě. Doktor Cullen byl velice mladý. Edward nemohl být jeho biologický syn. Vyšetřil mě a dal mi nějaké léky. Usnula jsem. Když mě probudil nepříjemný zvuk vrzajících dveří, otevřela jsem líně oči. U postele seděl táta a u dveří stál Edward. Táta byl na nervy. Hned se ptal, co se stalo a jak mi je. „Jen se mi točí hlava, tati, to bude v pohodě, zas mi klesl tlak, to je vše.“ „Děkuju, Edwarde, že jsi mě sem dovezl.“ Nemyslela jsem to vážně. Kdyby mě odvezl domů, vzala bych si prášek a bylo by mi fajn. Teď tu zase budu muset být na pozorování.

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Silent love 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře