Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Síla života - 1. kapitola

Síla života - 1. kapitolaTak a je tu první kapitola povídky Síla života. Doufám, že se vám bude líbit. Povídka je o Belle. Má zvláštní schopnost, kterou časem rozpoznává. Do jejího života zasahuje rodina a nejen jedna. Se svým strýcem Peterem žije v Denali. Odstěhovala se za ním po tom co jí opustily i její nejlepší kamarádky.

Síla života

Byla jedna dívka, Bella, tak jí říkali její přátelé. Proč ten minulý čas? Už dlouho žádné přátele nemá. Chce být sama. Nikdo nevěděl proč, ale ona jim to ani říct nechtěla. Měla sice svoji milující rodinu a na svět se jí chystal sourozenec, ale o tohle se teď vůbec nezajímala. Pro ni nyní byla priorita událost, která se jí stala.

Co se Belle stalo? A jak se s tím vypořádá? A jak do tohoto příběhu zasahují Denalijští? A co teprve Cullenovi? Tolik otázek a žádná odpověď.

Před měsícem

Pohled: Isabella Swanová

Byla jsem opět venku jako tenhle měsíc každý den. Dneska jsem šla s Annie a Jane na letiště. Je malé, ale je z něj výhled.

Sundala jsem si vestu a mikinu a ponořila jsem se do svých myšlenek, ze kterých mě neustále rušila Jane, která seděla na tajícím sněhu. Annie se šla projít kousek dál. Chvíli jsem ji pozorovala. Šla tak bezstarostně, v uších sluchátka a na tváři úsměv. Jak já jí tohle záviděla.

Stála jsem tam na sluníčku jen v tričku. Snažila jsem se vnímat jen slunce a teplo. Bylo mi jedno, že se chvěji zimou. Připadalo mi, jako by mi slunce dodávalo energii. Ťuk… Ťuk… Ťuk.

„Jane, mohla bys toho laskavě nechat!“ křikla jsem po ní. Hned jsem toho litovala. Je tak milá a já na ni vyjedu kvůli takové hlouposti. Dál už jsem ji nevnímala a zase se poddala slunci. Najednou jsem ucítila, jak přes něj přechází mrak. Otevřela jsem oči a zlostně se podívala na oblohu.

„Okamžitě zmizni!“ sykla jsem zlostně na mrak. Podívala jsem se na Jane, která jen seděla na mé vestě a pozorovala mě. V očích měla otázky. Jen jsem zavrtěla hlavou. Oblékla jsem se do mikiny a chystala se jít. Jane mi podala moji vestu a vydaly jsme se přes blátivou cestu k silnici. Zahlídla jsem Annie a zamávala na ni, že už jdeme. Stála v zatáčce a hleděla někam pryč, jakmile mě zahlídla, vydala se po silnici k nám. Počkaly jsme na ni a vydaly jsme se dolů.

„Jen běžte,“ řekla jsem holkám a zastavila se. Ty na mě nechápavě hleděly, ale poslechly. Stála jsem tam a hleděla jsem na město. Bylo krásné a nejvíc, když se pomalu stmívalo. Pomalu jsem šla za holkama a najednou jsem ucítila vábivou chuť dotknout se sněhu kolem. Nabrala jsem do ruky trochu sněhu a jen si ho prohlížela, jak taje v mé teplé dlani. Odhodila jsem zbytek, co mi zůstal v ruce, a pokračovala dál. Levá ruka mi bloudila po větvích stromů, které jsem míjela. A pak jsem ho uviděla.

Kousek ode mě stál obrovský mohutný strom. Pocítila jsem nutkání a přistoupila k němu. Rukama jsem se dotkla kmene. Pocítila jsem vlnu energie a ještě něco. V mysli mi běhaly obrázky, jak ten strom rostl. Když se ho někdo dotknul. Když mu zařezávali větve. Cítila jsem jeho bolest, když ho řezaly.

Nejvíc mě rozhořčilo, když ke stromu přišel nějaký mladík a plivnul na něj. Potom mu utrhl mohutnou větev a začal si s ní hrát. Sundala jsem ruce ze stromu a obrázky přestaly. Znovu jsem je na něj přiložila a znovu jsem uviděla to, co před chvílí. Ještě několikrát jsem na něj ruce dala a zase sundala. Nechápala jsem, co se děje. Byla jsem vyděšená.

Byla jsem vyděšená a jiná. Zdálo se mi, že se na mě každý od té doby dívá. Holky se mnou přestaly mluvit. Neustále jsem chodila jen ven. Stále jsem chodila k těm stromům a dotýkala jsem se jich. Potřebovala jsem je jako vzduch. Byla jsem na nich závislá.

„Annie, Jane!“ zavolala jsem na ně. Ty se jen otočily a podívaly se na mě. S prosíkem v očích jsem se na ně usmála. Jakoby pochopily a šly za mnou. Za tenhle týden se ze mě stal naprostý outsider a to jsem byla nejoblíbenější a nejžádanější holka na škole.

„Holky, promiňte mi to!“ prosila jsem je. „Mám teď těžké období.“ Snažila jsem se jim to vysvětlit.

„Bello, ty máš těžké období pořád,“ podívala se na mě vyčítavě Annie. „Už nemůžeme být kamarádky,“ řekla příkře. Bylo to, jako by mi někdo v ten moment vrazil dýku do srdce. Byly jsme kamarádky už od školky. My tři. Viděla jsem smutný výraz Jane. Pak už jsem viděla jen jejich mizející záda.

„Holky já se změním! Slibuji!“ křičela jsem za nimi. Tohle se nesmí stát. Nemůžeme se rozloučit. Ne teď. Na chvilku se zastavily.

„Ty se Bello, nezměníš. Jsi to ty, nikdo jiný. Tohle už se nezmění. Muselo to jednou přijít. Sbohem a promiň, byla jsi jako moje sestra, kterou jsem nikdy neměla,“ říkala Jane, která ke mně promlouvala cestou. Naposledy mě objala. Vzlykala jsem jí do ramene. Uviděla jsem Anniin smutný obličej. Jane se odtáhla, políbila mě na tvář a odcházela. Bylo to, jako by se mi celý svět zhroutil. Byla jsem sama. Už jsem neměla nikoho. Vydala jsem se domů.

„Tati, odjíždím ke strýci do Denali. Já tady nemůžu zůstat, promiň,“ řekla jsem Charliemu. Ten na mě jen koukal. Od té doby co jsem přišla o maminku, tady byl jen Charlie a Petere. Strýček byl milý i jeho žena. Oba jsem je měla moc ráda a strýček si vždycky přál, abych s ním a jeho ženou bydlela. Měl mě rád jako svou dceru, kterou nikdy nemohl mít.

„Dobře,“ řekl Charlie zlomeným hlasem. Tak tohle jsem nečekala. Doufala jsem, že mu tím neublížím. Ale poslední dobou jsem ubližovala všem svým blízkým. Pomalu jsem šla do pokoje si sbalit věci. Chtěla jsem odjet ještě dnes.


 

»  2. Kapitolka




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Síla života - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!