Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Síla mého srdce - 1. kapitola

asd


Síla mého srdce - 1. kapitolaIsabella je vlkodlak. Ten pravý. Je jako odjištěná bomba - bez závazků, bez citů. Její jedinou slabostí je lidský muž. Zelenooký chlapec, jehož jméno ani nezná. Jelikož má zvířecí pudy, nedokáže identifikovat pocit, jenž v jejím srdci roste. Konečně se jí dostává šance se s ním setkat. Smí strávit půl roku v lidském těle. A ona ho chce věnovat jemu. Hlásí se na jeho školu. A příběh začíná…

1. kapitola

Xixao
Tehdy, když žena k muži cítí lásku i žárlivost a muž vůči ženě lásku a pocit majetnictví, oba dva se nezkrotně milují.


Přes okno jsem každý den sledovala zelenookého chlapce a přála si zachumlat se s ním pod peřinu. Přála jsem si ho obejmout a stulit se pod jeho paže, jako by to byly ochranné sloupy nejbezpečnějšího hradu na světě. Přála jsem si zasypat polibky jeho čelist a nechat se unášet do ráje snů jeho melodickým hlasem. Chtěla jsem jeho. Tak moc, až to bolelo. A nejvíce ze všeho vědomí, že ho nikdy mít nemůžu.

On je člověk, ten nejhodnější člověk, jakého znám. A já jsem netvor. Jsem zvíře s nohama a lidským rozumem. Jsem prachobyčejný vlkodlak žíznící po lidské krvi a hladový po jejich mase. Nejsem jako vlkodlaci, kteří žijí v rezervaci několik mílí odsud. Já jsem pravý predátor. Ten, co reaguje na úplněk. Ten, jenž dokáže rozumět ostatním zvířatům a stříbro je pro něj totéž, jako pro člověka oheň. Zbraň, která má v moci nás připravit o život.

Neměli bychom znát pojem láska, ta by pro nás neměla existovat. Ne pro ty čistokrevné. Já jsem míšenec. Nevím čeho a je mi to jedno. Nemám čas to zjišťovat. Je mi vždy dáno jen pár hodin života. A ty já chci trávit s ním…

Jednoho dne se mi ale něčeho dostalo. Něčeho, díky čemuž se mi do srdce nalily tuny štěstí. Dostala jsem šanci, kterou vlkodlaci dostávají jednou za život. Mohla jsem se s ním sejít. Jeden semestr, nic víc.

Každý vlkodlak ji má. Je jen na něm, kdy ji využije. A tenhle příběh je o mé šanci.

***

Stála jsem opřená o kmen stromu a sledovala jeho školu. Stál opřený o zeď a bavil se se svými spolužáky. Každou minutu si prohraboval vlasy a pokukoval po lesní cestě. Něco čekal.

Já ale byla poprvé přeměněna na člověka. Zvykala jsem si na nohy, na ruce, na vlasy… Neviděla jsem moc dobře, jelikož tyhle slabé oči byly stvořeny pro lidskou dívku. Přesto jsem viděla lépe než kdokoli z této školy.

Mé uši zachytávaly všemožné zvuky a mé zuby o sebe nervózně cvakaly. Nebyla jsem vhodně oblečená. Dívky, které zde byly, byly v sukních a přes rameno jim visela taška. Možná kabelka...?

Já měla na sobě obyčejné otrhané rifle, bílé tričko a černou koženou bundu. Popravdě jsem vypadala jako kluk. Nezapadala jsem, to bylo patrné. Zrovna, když jsem ztratila odvahu a chtěla se otočit, se můj pohled střetl s jeho. V zelených očích se zablesklo překvapení a něco, co by mohlo zcela dobře být poznání.

Nevypadal vyděšeně, spíš jako by mě znal. Ale to není možné. Já sama sebe jsem v tomhle oblečení nepoznala. Bylo nepohodlné. Po lesích běhám nahá, jen v kůži a srstí teplejší než samo slunce.

Ale on se na mě usmál. Chtěla jsem mu úsměv opětovat, i když jsem věděla, že ten můj se nemůže rovnat jeho, ale nestihla jsem to.

Pohledy jeho kamarádů se na mě taky upřely. Můj prvý pud velel vrčet. Pak jsem si ale vzpomněla, že nemůžu. Nejsem vlk. A tak jsem jen stála a pozorovala hlouček, jenž se dal ihned do pohybu. Směrem ke mně.

„Ty jsi ta nová holka, že?“ ozvalo se z úst jednoho z nich. Hlava mi okamžitě trhla jeho směrem. Zamračila jsem se. Vypadal zvláštně. Bylo to poprvé, co jsem tak blízko lidí. Tak jsem nedokázala přesně říct, jak... Vždy jsem totiž vyhledávala jen jeho.

Ale měl hnědé vlasy, které měl trochu rozcuchané. Jako by chtěl napodobit jeho. Stále ho oslovuji on, jelikož nevím, jak se jmenuje.

Nevypadal však zdaleka tak dobře.

„Proč?“ vylétlo ze mě. Co je to za hlas? Zněl tak… lidsky. Ne jako moje vrčení na vetřelce, kteří mi chtějí sebrat potravu. Ne jako naše telepatické mluvení při lovu. Naprosto jinak.

„Proboha, vidíte, co to má na sobě? Jako by přišla z divočiny!“ odplivla si jedna holka. Střelila jsem po ní pohledem. Stála jemu nejblíže a ruka jí nebezpečně kmitala k jeho paži. Jako by ho… chtěla. Nemyslím tak, jako já chci krev. Myslím jako druha. Partnera. Či jak tomu smrtelníci říkají.

„Nikdo mě neinformoval o školních uniformách,“ řekla jsem naprosto znuděně. Co to se mnou je? Chovám se jinak. Jako by mi byla naprosto volná a přitom mám chuť ji zabít. Vysát z ní všechnu krev a to jen kvůli tomu, že je mu tak blízko. Chci jí zlomit vaz a přivést ji do tábora jako trofej.

Blbé lidské city.

„Nechte ji být! Pojď, Sandro, jdeme,“ řekl jeho melodický hlas. Okamžitě mé oči nalezly ty jeho. Vpíjely se do nich. Cítila jsem to. Nebo něco tomu podobného. Spoutávala jsem si ho jako potravu. Jako zvěř, kterou hypnotizuji k ulovení.

Nedokázal se z mého pohledu vymanit, věděla jsem to. Tetelila jsem se blahem při pomyšlení, že na něj tahle schopnost funguje.

Příliš brzy jsem ale uhnula hlavou, jelikož něco za mnou se pohnulo. List. Spadl. Když jsem znovu obrátila hlavu na ně, už odcházeli. I s ním…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Síla mého srdce - 1. kapitola:

 1 2 3   Další »
26. Wera
13.02.2012 [8:13]

Wera Emoticon Emoticon

11.02.2012 [22:17]

Michaela36pěkný

24. Rena16
08.02.2012 [0:07]

Rena16Je to skvělý nápad Emoticon Emoticon Emoticonhonem další díl. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.02.2012 [22:10]

N1I1K1O1LTeda Vamp! Tohle se mi vážně líbí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Je to skvělý nápad a já se těším, až se to trochu víc rozjede. Emoticon

07.02.2012 [20:29]

NancyWhitePromiň, že tu zase zevluju, ale nějak jsem neodolala a musela to přečíst ještě jednou. Je to totiž něco úplně jiného, než se tu běžně vyskytuje. Hlavně to zpracování citů a pocitů je jiné - takové zralé, dobře zpracované, víš? Nejsem si jistá, jestli jsem to napoprvé řádně ocenila, tak to dělám teď. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. Terkik
07.02.2012 [20:26]

TerkikUpřímně? Musím říci, že toto jsem nečekala, bylo to opravdu krásně napsané, ikdyž těch slov bylo poskrovnu. Nebo ne? Asi mi to tak přijde, protože jsem se do toho hodně zažrala a nevěděla jsem o nikom a o ničem. Moc se ti to povedlo a já jsem přesvědčená, že tuto povídku přečtu až dokonce, ikdyž tu třeba ten komentík nebude, věř, že já tu kapču přečetla. Emoticon Emoticon

07.02.2012 [20:08]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.02.2012 [19:56]

dcvstwilightNo PÁNI?????!!!!! TOHLE jsi napsala ty? Emoticon Teď to zní divně, Bože, Andulo, ty si nevidíš do pusy! xD Vždyť... takový pokrok! Opravdu jsi se zlepšila, Božínku, je to krásné! Dávám ti plus! ;) Emoticon

Ale takový můj postřeh(y)... Emoticon

Nezdá se ti, že na to jdeš trošku moc rychle? :) :o Co třeba v první kapitole lidi seznámit s tou Sandrou? (či jak se jmenuje), co je, kdo je, proč je, jak žije, odkud pochází, její minulost, rodina, proč chtěla být člověk, jak se z ní stal člověk, jak vlastně cítí, když je vlk, protože popisuješ, že je to pro ni jiné, a to já uznávám, to je to hezké na této kapitole. ;) Tak nějak zvláštně ji to oživuje. :)
Povedlo se ti to, jen říkám: strašně ženeš, holka, zpomal! :D Je to styl ,Honem, honem, už se musí poznat, už se musím dostat k jádru dění,'. :)
Ale chápu tě, máš v hlavě myšlenku a už se o ni chceš podělit s ostatními, znám to. xD A také vím, jak těžké je začít první kapitolu, máš v hlavě tolik nápadů, že nevíš, který dřív... nebo tam nemáš nic. A to ej ještě hoší, než jich tam mít tucet. xD Znám to, a je to šílený pocit. ;)
Ale... když to shrneme, sečteme a podtrhneme, musím ti říct, že je to úžasné, že jsi se hodně zlepšila, že jsem ráda a těší mě tvůj pokrok, a že ti říkám: jen tak dál. :) Těším s,e až si zase něco pošlu. Musíme se někdy sejít na chatu. ;)

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. UV
07.02.2012 [18:14]

Emoticon Emoticon Emoticon

07.02.2012 [18:03]

alicecullen105OUU Bella jako pravej vlkodlak? Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!