Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » ShanShu - 6. kapitola

ShanShu - 6. kapitolaBella, Edward a Emily v jedné místnosti.

Bella

 

„Promiň,“ zašeptala jsem s divokým vrčením a zuby jí zabořila do měkkého krku. Krev mi natékala do každého koutku těla. Bože, ten pocit byl tak děsivě úžasný. Upíří, nechutné emoce z sání krve…

Zdeformované tělo v mých kamenných rukách sláblo a sláblo. I krev začínala být tak chladná, že ztratila svoji původní chuť. Pustila jsem ji na asfalt a srovnávala se s tím, že jsem zase někomu vzala život. Pokaždé mi lov přinášel dvě věci – extázi a provinilost. Zvláštní, když se ve vás tenhle koktejl dvou pocitů míchá.

„Promiň,“ zopakovala jsem znovu a z tváře jí odhrnula vlasy. Kdybych dokázala být tak silná jako Edward, tohle bych dělat nemusela. Sakra! Žádné obdivování nepřítele. Tělo jsem hodila do kontejneru a hrdlo zkroutila tak, že nikdo nenajde otisk zubů. Lepší ona, než Hank… To jsem si musela přiznat. Běžela jsem domů a u toho kontrolovala, jestli někde nemám krev. Hank věděl dobře, co jsem, a čeho jsem schopná, ale nechci, aby to i viděl. Styděla jsem se za to. I za svoje krvavé oči, které na upíry vždycky všechno napráskají. Náladu, potravu, sílu…

„Tak co máš, génie?“ zeptala jsem se, když jsem doběhla domů. Chtěla jsem zamluvit svoje zářivé oči po lovu.

„No, můžeme začít balit. Jedeme na Hawaii,“ oznámil. Už byl zase zarostlý, ale rozepnutá košile tomu dodávala nedbalou eleganci.

„Hawaii?“ zeptala jsem se. No, to je výborné. Budu ukazovat svoji odpornou kůži na každém rohu.

„Ta láva má takový obsah oxidu křemičitého, že musí pocházet z Hawaiie…,“ dál blekotal o viskozitě a kyselosti lávy a já jen přikyvovala.

„Jen přikyvuješ, co?“ zeptal se po chvíli. Přikývla jsem. „Že já se tu namáhám. Ty jsi upír. Máš nadpřirozenou inteligenci,“ divil se.

„To mám, no. Třeba jsem jako člověk byla retardovaná, a tak jsem došla jen na metu průměrné inteligence.“ Zakroutil očima a mávnul rukou.

„No, měla bys to zavolat Edwardovi,“ řekl po chvíli a já vyvalila oči.

„Cože mám?“ zavrčela jsem, zatímco on si v bílém plášti poskakoval v laboratoři. Sledovala jsem ho a čekala, co mi řekne.

„No, nezapomeň na to, že ty a Edward nejste jediní upíři, co po ShanShu pátrají a…“

„Edward nepátrá. Edward se veze,“ opravila jsme ho.

„To je pravda. A právě proto mu zavoláš. Ten blb pojede s námi a pomůže nám.“ Rezignovaně jsem si povzdechla a vytáhla mobil. Když to říká Hank – bude to pravda. Hned, co jsem uviděla jeho jméno, hruď se mi rozvibrovala. Dokonalý katalyzátor.

Zvedl to.

„Nazdar. Zítra odlétáme na Hawaii a ty pojedeš s námi, nebo tě zkopu tak, že z tebe zbude hromádka štěrku,“ zavrčela jsem do telefonu.

„Ehm… Já vám předám Edwarda,“ šeptl někdo vystrašeně do telefonu. Byl to lidský hlas.

„Příště se zeptej, kdo vlastně je na drátě,“ zavrčel nazpět Edward.

„Neměla jsem tušení, že tvůj člověk bere tvoje telefony.“ Ten si dělá legraci? Není ochotný zvednout vlastní mobil a ještě na mě řve.

„Bello, je úžasné, jak mluvíš o lidech, ale tři sta let prahneš po tom, aby ses jím stala.“

„A to mi říkáš ty? Ten, který je se sebou nadmíru spokojený a považuje upíry za bohy?“

„Já to dělám kvůli lásce!“

„Ne, ty to děláš, protože myslíš rozkrokem!“

„Ten rozkrok si mi kdysi velmi květnatě pochválila!“

„Jo? Taky jsem kdysi chválila punk. Byla jsem mladá a blbá!“

„Bylo ti sto padesát let!“

„Edwarde, jsi kretén.“

„Bello, kdy jsi naposledy měla sex, protože nám nějak vypadáváš z rytmu?“ A tak jsme se hašteřili a hašteřili. Jak jsem tohohle upíra mohla kdysi považovat za nejlepšího přítele? Hank napnul čelist, přešel k mé rozhádané osobě a natáhnul ruku, abych mu do ní vložila mobil. Rezignovaně jsem mu ho podala a slyšela Edwarda, jak pořád řve do telefonu.

„Přijď. Hned,“ šeptl Hank do telefonu a položil ho.

„To bylo stručné,“ utrousila jsem a Hank se na mě naštvaně podíval.

„Musíš se s ním pořád hádat? Nebaví mě to poslouchat,“ řekl chladně a mně tím vyrazil dech. Shrbila jsem se, jako kdyby mi dal políček.

„Víš, jak mě vytáčí,“ zašeptala jsem a Hank si sundal brýle. Promnul si oči a podíval se na mě.

„Bello, pracuju tady víc, jak dvacet hodin denně, jsem unavený, dva dny jsem se nesprchoval a pořád se mi nedaří přijít na ten pitomý upíří jazyk. Vážně nepotřebuju poslouchat tvoje hádky s Edwardem,“ zchladil mě a já zůstala němě zírat. Nebyla jsem zvyklá, aby projevil svoje emoce a únavu. „Uvědom si, že Edward se zamiloval do člověka, který ho nemiluje natolik, aby se stal upírem. Nehádej se s ním – lituj ho,“ ukončil to a já vstřebávala jeho slova. Měl pravdu. A už kvůli tomu nikdy nemůžu nechat Edwarda, aby se k ShanShu dostal první. Obětuju cokoliv a udělám cokoliv, abych tomu zabránila.

 

Edward

Pokud tvrdí Hank, že mám přijít – přijdu. Ať už si o mně myslí cokoliv, tak jsem věděl, že jeho mysl je dobrá a čistá a pokud to považuje za správné, tak má pravdu. On tu byl ten, na kterém to závisí. Byl bych rád, aby naše spory s Bellou přežil ve zdraví.

„To byla ona? Bella?“ zeptala se Emily a skenovala mě vystrašeným pohledem. Stále jí hlavou dunělo to děsivé vrčení. Já toho upíra roztrhnu.

„Byla. Ale neboj. Bella je jen trochu zvláštní,“ zjemnil jsem to a usmál se. Emily myslela na to, že Bella je má jediná rodina.

„Chci ji poznat,“ řekla, protože lidé nedokážou vstřebat, že přede mnou nemusí mluvit nahlas.

„Ne,“ zamítl jsem to okamžitě. Mě se bojí a chce poznat Bellu Volturiovou? Někde ve vesmíru se stala chyba.

„Moji rodinu znáš… Já chci na našem vztahu aspoň něco, co by mi dalo pocit, že je jako každý jiný.“ Bella Emily neznala, ale jakmile ji uvidí, v hlavě jí začne šrotovat a bude Emily vidět jako důvod toho, proč se rozpadlo naše přátelství. Navíc nemá ráda blondýny. Nelíbí se mi představa toho, že budou v jedné místnosti.

„Emily…,“ povzdechl jsem si a ona si ovázala kolem krku šátek. Je hrozné, když jste zamilovaný a uděláte, co tomu druhému na očích uvidíte. Třeba až Emily pozná Bellu, tak zjistí, že já tu nejsem ten děsivý, co ji chce zakousnout. Ale léčbu šokem jsem podporovat nechtěl.

„Co?“ hlesla a zapínala si kabát. Ani jsem se nestihnul pořádně vyjádřit a ona je už připravená na cestu.

„Dobře, ale v žádném případě jí nepodávej ruku a… Drž se pořád u mě.“ Vážně přikývla. Aspoň, že tak.

 

Když jsem zaparkoval na příjezdové cestě, viděl jsem, jak si Hank bere mýdlo ve sprchovém koutě. Bella si podle šustění stránek četla a u toho si broukalaTime after time. To ji nikdy neomrzí. Náhle přestala. Zaslechla tlukoucí srdce.

„Nádherně voníš,“ vydechl jsem nešťastně. To jsem potřeboval. Naservírovat Belle moji lásku, která ještě k tomu úžasně voní. Vystoupili jsme z auta a Bella na mě civěla přes prosklenou stěnu s pozdviženým obočím. Ignoroval jsem ji, protože jsem nechtěl přilévat olej do ohně. Normálně bych si neodpustil arogantní úsměv.

Emily natáhla ruku, že zaklepe, ale já ji stáhnul zpět. Bylo by lepší, kdyby si končetiny držela pevně u těla. Zmateně se podívala a já otevřel dveře. Přemýšlela, jestli si upíři do domů chodí bez zaklepání a ohlášení.

Bella se mihla z obýváku k nám a tvářila se jako bůh pomsty. Emily se mi snažila drtit ruku a srdce se jí rozbušilo na maximum. Ještě toho trochu… Je to jako vábení.

„Děláš si legraci?“ zavrčela a na Emily se ani jednou nepodívala. Čerstvě nasycenýma očima mě propichovala.

„Vypadám na to?“ zavrčel jsem automaticky nazpět. Sakra! Aspoň já bych vrčet nemusel, ale nejde to zastavit.

„Co tu dělá?“ zeptala se a pohled zabodla do Emily. Ta zalapala po dechu. Její upíří krása jí brala dech.

„Je to moje přítelkyně. Proč by tu nemohla být?“ opáčil jsem.

„Jestli jí něco udělám, je to na tvoji hlavu!“ varovala mě. Toho jsem si byl dobře vědom.

„Ty jí nic neuděláš. Žiješ s člověkem!“

„Jo, ale na tom člověku závisí moje budoucnost. Co mi záleží na ní? Je to pytel krve.“

„Přestaň s touhle pózou. Ona se tě bojí i tak.“ Jen se předváděla. Chtěla jí ukázat, kdo je tady silnější. Takhle se normálně nechovala. Takhle se kdysi nechovala…

„Ráda tě poznávám, Bello. Chtěla jsem poznat Edwardovu rodinu,“ vysvětlila Emily a sbírala odvahu. Léčba šokem pomáhala… Náhle jsem jí připadal jako její přístav bezpečí, co ji ochrání před upírkou s krvavýma očima. Sice jsem to nepodporoval, ale neubránil jsem se radosti. Emily nikdy nedávala slovo bezpečí a Edward do jedné věty. Připadalo jí to díky instinktům jako něco, co nemůže být nikdy kompatibilní. Teď se to zlomilo a natiskla se ke mně pevněji.

Bella se sladce usmála a natáhla ruku před sebe. Něco kula kromě toho, že jí chce zkusit utrhnout ruku.

„Promiň, ale raději si nechám ruce u těla,“ řekla Emily se stejným sladkým úsměvem. Bella protočila oči a stáhla ruku zpět. Vyplázl jsem na ni jazyk. Ona zahýbala obočím a udělala takovou tu grimasu, která nepředpovídala nic dobrého. Začínal jsem se bát. Naprosto jsem vynechal to, že Bella má také ústa a z nich občas vypouští zajímavé věci. Bál jsem se, že nebude chtít trhat, ale mluvit.

„No, myslím, že už půjdeme,“ uvažoval jsem a začal couvat. Bella nás jako vítr obešla a zatarasila dveře.

„Kam byste chodili? Hank s tebou něco potřebuje probrat, Edwarde. A Emily chce poznat tvoji rodinu. Sice nemám tvé fotky na nočníku, ale tři sta let to bohatě vyváží,“ zatrylkovala a hlas měla sametově hebký.

„A přesně proto půjdeme,“ zasyčel jsem a Emily mi trhla na protest s paží.

„Zůstaneme.“ Bella se jí náhle zdála milá. No, výborně. Ani vztah se mnou jí neposkytl imunitu proti upířímu kouzlu.

„Přestaň,“ zavrčel jsem na jiné zvukové frekvenci. Hodila na mě rychlý škleb.

„Co si dáte? Tedy, Edwarde, promiň. Mám jenom lidskou krev,“ dodala a Emily ztuhla. Já ani nedýchal. „Jsem na Edwarda pyšná, protože když naposledy experimentoval s vegetariánstvím – tak mu tak vyhladovělo, že zavinil u jednoho evropského panovnického rodu vymření po meči.“ Roztrhám, spálím a ten prach rozptýlím po hladině oceánu… „Takže, Emily, co mohu nabídnout tobě?“ říkala dál, jako by se nechumelilo, a usmívala se vlídným úsměvem hostitelky. Emily se snažila utřídit si myšlenky. V hlavě jí běhalo spojení vrah – Edward. Když se jí Bella zeptala, na chvíli to vypustila a já se těžce srovnával s tím, jak mě viděla po tomhle zjištění. Nevěděl jsem, jak to s naším vztahem bude po téhle návštěvě vypadat. No, chtěla něco lidského. Lidské páry se na návštěvě u příbuzných také často pohádají a domů odjíždějí s trpkými myšlenkami…

„Vodu,“ hlesla pro člověka neslyšně a Bella přikývla. Namířila si to do kuchyně, zatímco dolů scházel Hank. Mokré vlasy si drhnul ručníkem. Vůně jeho vlhké kůže se mi rozlévala po jazyku.

„Nazdar,“ pozdravil unaveně. Pod očima měl velké kruhy a cítil jsem z něj litry kofeinu. Když si všiml Emily, zarazil se. Nejprve se zděsil, co tady dělá, a pak si ji začal prohlížet. Nelíbilo se mi to. Podle jeho myšlenek měla krásná, plná stehna a prsa. Přimhouřil jsem oči a snažil se ho zchladit pohledem. Tohle se mi vůbec nelíbilo.

„Emily Carterová,“ představila se Emily. Ta myslela na to, že podle jeho vzhledu ho Bella mučí, ale oči má jako dva smaragdy. Přinutil jsem se uklidnit. Je normální, že lidé se hodnotí. I já hodnotím ženy… Ale tohle bylo příšerné. Nikdo jiný totiž neslyší myšlenky chlapa, co civí na vaši přítelkyni.

„Hank McAvoy,“ řekl zmateně. Byl vážně velmi unavený. V mysli mu běhaly symboly a ranní hádka s Bellou. Oni dva se hádají? A to odkdy?

Potřásli si rukama a Bella najednou podávala Emily vodu. Natáhl jsem se pro ni a předal ji sám.

„Já… Přečti si to sám,“ vydechl Hank a poklepal si na spánek.

 

Bella

Byla krásná – to nepochybně. No, pořád nic, kvůli čemu by měl Edward všechno zahodit. Nechápala jsem, jak ho napadlo ji sem přivést… Ale když chce Emily poznat Edwardovu rodinu – pozná ji. A pozná taky Edwarda. To nejhorší z něj… Pro něj ty nejlepší časy.

Sedli jsme si na pohovku a já sledovala Hanka, jak mu hlava padá dolů a začíná pravidelně oddechovat. Stále se mnou nemluvil, ale podle mě se mi vyhýbal, protože byl naštvaný na sebe kvůli tomu, že byl naštvaný na mě.

„Takže, Emily, ty jsi povoláním zdravotní sestra?“ zeptala jsem jí a skenovala očima, jak se tiskne k Edwardovi. Bála se mě a v Edwardovi viděla ochránce. To bylo zvláštní.

„Ano,“ odpověděla a nalila si do krku vodu.

„Jak jste se vlastně s Edwardem poznali? Nikdy jsem ten příběh neslyšela.“ Nevěděla jsem, jestli mě to ve skutečnosti zajímá. Na jednu stranu jsem chtěla vědět, jaká událost může za to, že jsme v takové situaci. No, na druhou stranu bych jí nejradši vytrhla hlasivky.

Emily se podívala na Edwarda a v očích se jí náhle zračilo něco jiného, kromě strachu, který dávala najevo od té doby, co překročila práh. Teď tam byla láska. Jako přikovaná jsem zírala na výjev přede mnou, jak si zbožně hledí dva naprosto odlišné druhy do očí a mluví tak spolu neverbální konverzací na jiné úrovni. Jako by se pstruh v řece vrhal do náruče hladovému medvědovi… Nechápala jsem to.

„V knihovně.“ Tak, čekala bych cokoliv – třeba, že se chtěla zabít a Edward ji přemluvil, aby z toho mrakodrapu neskákala. Ale oni se poznali v knihovně… Nenávidím knihovny.

„V knihovně?“ zeptala jsem a zatrnulo mi.

„Hledal jsem jeden kodex kvůli ShanShu. Sama si mě tam tenkrát poslala,“ vysvětlil Edward. Už nikdy nikoho nebudu nikam posílat – pak to dopadá takhle.

„A já se natahovala pro knihu. Byla moc vysoko, takže jsem ji shodila… A tak dopadla na hlavu jemu,“ dodala poslední část úžasného příběhu. Kdybych mohla zvracet – zvracím.

„To je úžasné,“ utrousila jsem s křečovitým úsměvem.

„A co vy dva? Jak jste se poznali?“ zeptala se s živým zájmem a mně tím setřela křečovitý úsměv z tváře. Podívala jsem se na Edwarda a vybavila si krystalicky čisté vzpomínky na to, jak jsme prolézali každý kout Volterry jako novorození. Rukou jsem si objala trup, jako bych mohla zabránit tupé bolesti, která se mě zmocňovala, když jsem si vzpomněla na naše kdysi nesmrtelné přátelství.

„Nic zvláštního,“ odbyla jsem to, ale ve skutečnosti jsem si to celá ta staletí přehrávala. „Lidské vzpomínky si moc nepamatujeme, ale znali jsme se už jako lidé. Vlastně jsme spolu chodili – jak by to popsala dnešní generace.“ Musela jsem se krotit, aby můj hlas nepřešel do tónu, kdy je ovátý nostalgií. „Ale v té době to bylo trochu jiné. My jsme byli dva chudáci, co pracovali na poli svého pána a po těžké práci si ve stodole ukradli pár polibků.“ Emily to se zatajeným dechem poslouchala. Já přitom hleděla do očí Edwardovi a přemýšlela, kolik znamenají ty vzpomínky pro něj. Strašně mě ponižovalo, že pro mě znamenají mnohem víc… „Jednoho dne přišli nádherní lidé… A všechno skončilo.“ Tohle žádnému člověku vyprávět nemusím.

„A pak přišli ty fantastické časy,“ začal Edward a já přikývla. „Zkoušeli jsme hranice své síly, smyslů a darů. Procestovali jsme svět křížem krážem…“

„Měli jsme být přírůstek do gardy. Ale tak nějak jsme se vzbouřili.“

„Samozřejmě nás nepustili jen tak. Když bylo potřeba – zúčastňovali jsme se trestných výprav.“

„A pak jsme v Rumunsku poznali upíra, který nám řekl o ShanShu. Prohodil to mezi řečí a vzniklo z toho tohle,“ dokončil to Edward a rozhodil rukama. Tenkrát to rozhodně nechtěl využít pro sebe. Řekl, že máme celou věčnost a já tak toužím být zase člověk, že by to mohla být zábava…

„Páni,“ vydechla Emily obdivně. „Ale jako upíři jste spolu už nikdy nechodili?“ zeptala se po chvíli, kdy jí šrotovalo v hlavě. Edward vytřeštil oči a začal kroutit hlavou. Přímo mě prosil. Máš smůlu, chlapče. Snažíš se mi sebrat všechno, pro co žiju.

„Ne.“ Emily spokojeně přivřela oči a usmála se. „Jen jednou, když jsme spolu vyvraždili malou vesnici domorodců, jsme se spolu vyspali... Dáš si ještě vodu?“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek ShanShu - 6. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
33. kiki1
26.02.2013 [22:50]

kiki1Konec byl zabitej. Emoticon Emoticon Emoticon

28.05.2012 [16:22]

BellaSwanMasenCullenDáš si ještě vodu?Zabilo Emoticon
Jinak,jsem ráda že už vím jak se seznámili!
Stejně si myslím že to skončí tak,že se zase spřátelí natolik,aby se vzdali pro toho druhého toho ShanShu.A nakonec si uvědomí že se milujou,zůstanou upíři,atd.atd....
No uvidíme.Jdu rychle číst další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.04.2012 [10:48]

BellaSet Emoticon Bella je skvělá hostitelka. Vsadím se, že po tomhle bude Emily vodu stoprocentně potřebovat, aby se nějak zchladila. Emoticon
Když se Emily zeptala, jak se poznali, myslela jsem, že myslí Bellu a Hanka - jako že si myslí, že spolu chodí. Emoticon No, i já čekala seznámení Edwarda a Emily nějak více... zajímavý. Ale knihovna? Prý: "Nenávidím knihovny!" No, skákání z mrakodrapu jsem zrovna nemyslela... Emoticon
Chvilkami mi přijde, že Bella prostě Edwarda miluje, ale pak si zase pomyslím, že ne, když o něm pronese nějakou hloupou poznámku v duchu. Emoticon
Tak netuším... Pádím na další kapitolu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30. MyLS
27.03.2012 [22:54]

MyLSpěkné

16.02.2012 [19:12]

klarushaDáš si ještě vodu? Emoticon Emoticon Edward se asi dostane do průšvihu. Každopádně to jejich hašteření je super. Skvělá kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. Wera
13.02.2012 [6:08]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon

11.02.2012 [22:29]

Kajushqa1Úžasná kapitola, to jejich neustálé hašteření mě vážně baví. Nejlepší byl ten konec. Prej, dáš si ještě vodu?
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.02.2012 [18:21]

agathkaBella je naprosto dokonalé stvoření Emoticonmožná, že jí i malinko odpouštím, že vysála člověka Emoticon Emoticon Emoticon jen do Emily a pořádně, protože se mi vůbec, ale vůbec nelíbí Emoticon Emoticon

25. Lyli
10.02.2012 [11:56]

LyliTahle Bella se mi líbí, je to fakt ranařka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.02.2012 [22:44]

kikuskaTen koniec bol senzačný. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Na tomto sa budem smiať ešte dlho. Len sme sa spolu vyspali. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Bože, ja chcem pokračovanie. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!