Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Samou láskou bych tě zabil 19. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Den D part 2... Jo, jo... :) Tahle povídka bude brzy ukončena. Už jsem ji dopsala a rozhodla se, že žádné pokračování nebude... Příjemné čtení. TwilightMishka

16.05.2011 (07:00) • TwilightMishka • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1367×

19. kapitola

Po fakt dlouhým dni jsem šel na oběd. Už tam seděla a byla s ní Lara. Myslím, že si rozumí. Došel jsem si pro jídlo a šel k nim.

„Ahoj, holky!“ usmál jsem se a sedl si vedle Nessie.

„Ahoj, Jaku,“ pozdravila Lara a Nessie mi rovnou dala pusu. Odtáhl jsem se první. Usmál jsem se na ni a cvrnkl ji do nosu. Zasmála se.

„Hej! Jaku!“ Slyšel jsem za sebou. Otočil jsem se a tam celá Nessie parta.

„Čau.“ Mávnul jsem jim.

„Nemůžeme k vám?“ zeptala se Denisa. Kouknul jsem na Ness a ta přikývla.

„To jsou moji kamarádi,“ vysvětlila Laře a všechny židličky u stolu byly najednou zabraný. „Laro, to je Monica, Denisa, John, Oliver a… To je všechno,“ usmála se. „Lidi, to je Lara,“ pokračovala a Lara všem zamávala.

„Čau,“ pozdravil Oliver a začal jíst. S Monicou se tajně drželi pod stolem. Usmál jsem se tomu chabému pokusu, aby to nikdo neviděl. Periferně jsem viděl, jak se na mě Nessie dívá. Měla podepřenou hlavu a byla úplně mimo. Kouknul jsem na ni. Upřímně se usmívala jako blb. A to nerad říkám. Zasmál jsem se a zamával jí před očima.

„Promiň,“ zamumlala a věnovala se svému jídlu. Uchechtl jsem se a začal jíst.

„Co kdybychom zase někam vyrazili?“ ozval se John a šibalsky nadzdvihoval obočí.

„Jo, mohli bychom,“ souhlasil Oliver a Monica přikývla. „Laro, mohla bys s námi,“ usmál se na ni.

„Em… já nevím,“ vykrucovala se.

„Lidi, my nemůžeme,“ vyhrkla Nessie až přehnaně. Překvapeně jsem se na ni podíval. Pokrčila rameny a omluvně se na mě usmála.

„Jak to?“ začala Denisa.

„My… už něco máme,“ usmála se od ucha k uchu. Zasmál jsem se. Jasně… Máme…

„Aha. To je škoda,“ vzdychl Oliver.

„Já taky nebudu moct. Jedeme pryč,“ vysvětlila rychle Lara.

„Ach jo! Tak půjdeme jenom my?“ zeptal se sklesle John.

„Jo, asi jo,“ přikývla Monica.

Dojedl jsem a šel odnést tác spolu s Nessie.

„Zlato, nemusíš tolik vyšilovat,“ usmál jsem se pobaveně.

„Co? Já nevyšiluju!“ bránila se a pomalu rudla. Zasmál jsem se a položit tác na místo.

„To vidím.“ S Nessie jsem si propletl ruce a šel se rozloučit.

„Nevyšiluju,“ mumlala si pro sebe. Tajně jsem se usmál a došel k nim.

„Hele, my jdem. Hezkej víkend,“ mávnul jsem na ně.

„Jo. V pondělí.“ Nessie všem taky mávla a já už vedl pryč z jídelny.

V motorky jsem si ji k sobě přisunul.

„Pojedeš už se mnou?“ usmál jsem se lišácky.

„Em… ne. Přijedu sama,“ řekla a já si vzdychl. Nešťastně.

„Ale, lásko!“ zasténal jsem.

„Žádný ale! Chci ještě domů. Nebo spíš musím, protože rodiče mě ještě chtějí vidět,“ vysvětlila mi a usmála se.

„Dobře. Budu se těšit, zlato,“ zasmál jsem se.

„Kdo by se netěšil,“ zasmála se taky. „Já jdu. Ať jsem u tebe brzy,“ vzdychla.

„Dobře. A jeď pomalu. Nechci, aby se ti něco stalo,“ ušklíbl jsem se. Jako by to šlo, že jo.

„Rozkaz, šéfe!“ usmála se a zasalutovala. Uchechtl jsem se a sklonil se k ní. Rychle mě objala kolem krku. Rychle mi úsměv oplatila a já ji políbil. Hm… To se mi líbí.

Za chvíli jsem se odtáhl. Jazykem si svůdně přejela přes horní ret a potom se usmála.

„Pa,“ špitla a ještě mi vlepila malou pusu. Potom cupitala ke svému autu. Ještě jsem jí stihl plácnout přes zadek. Slyšel jsem její smích. Podobal se zvonkohře. Usmál jsem se tomu a nasedl na motorku. Mizela za zatáčkou. Koukl jsem se ke škole, abych zjistil kolik je hodin. Super. Skoro tři. Nastartoval jsem a jel za ní. Pomaleji.

Když jsem dojel domů, první, co jsem musel zařídit, byl kocour. Nebude nám tu mňoukat jako u Sáry… Přímo jsem ho vyhodil z okna a pojistil se, že se vrátí tím, že jsem dal na parapet jeho žrádlo. Zavřel jsem okno a šel hodit sprchu. Mám nervy. Ani nevím z čeho. Prostě mám. Sprcha byla studená. Trošku jsem si zařval. Co dál… Asi nic nebudu vylepšovat. Pomalu nikdy to nedopadne dobře. Svíčky. Pěkná kravina. Nemám tolik peněz, abych mohl zaplatit celej barák. Dál… Růže? A co třeba trny? Myslím, že by nebylo moc pohodlný. Nebo ty lístky? Holka si toho pomalu potom ani nevšimne. Prostě a jednoduše… Nebudu se ztrapňovat, ne? Nebo mám? Sedl jsem si na židli a přemýšlel o tom. Mám, nebo nemám… A vůbec, co bych udělal? Nevědomky jsem vstal ze židle a začal uklízet. Hm…

Asi o čtvrt hodiny později jsem měl vyleštěnej barák a zazvonil zvonek. Ach ne! Já věděl, že mám! Teď už nic nezmůžu! Něco mi říkalo, abych se podíval z oknu. Seděl tam kocour a naštvaně se na mě koukal. Zasmál jsem se a šel otevřít. Ten jeho výraz! Úplně: A co já? Není jen tvoje, čokle! Chci žrádlo jako mají králové! Ne to páchnoucí, co tu je. Ty páchneš! Počkej! Otevři to okno! Chci se aspoň dívat! Ale opravdu se mu ten výraz měnil, když jsem šel pomalu pryč z jeho dohledu. Byl najednou zoufalý, prosebný, láskyplný, naštvaný, přímo nasra*ý a potom jsem ho neviděl. Musel jsem se nahlas smát, což bylo dobře. Trošku se mi ulevilo. Celý vysmátý jsem otevřel dveře. Asi mě slyšela a absolutně nechápala. Přišla!

„Co je k smíchu?“ nadzdvihla jedno obočí a pobaveně se pousmála.

„To je jedno,“ smál jsem se pořád.

„Vážně? Tečou ti slzy,“ zakřenila se.

„Em… Dobře. To Bob. Nechal jsem ho za oknem a on mě asi už nemá rád,“ vysvětlil jsem a ona ještě víc nechápala.

„Co?“

„To je jedno. Prostě jsem se zasmál… Vítej doma, lásko,“ usmál jsem se a ona na mě.

„To je hezký. Chtělo by to něco na dveře. Jako: Vítej zpátky, Nessie!.“ Mávala rukama a šla dovnitř.

„Bože! Ty sis vyvětral!“ zasmála se a já musel taky. „To kvůli mně?“ Otočila se a mrkla na mě.

„To kvůli tobě,“ přikývl jsem se a zavřel dveře. Vešla do kuchyně a začala se smát.

„Co je?“ zeptal jsem se, když jsem došel za ní. Ukázala k oknu. To nejde říct ani sprostě, jak byl naštvaný. Ten výraz! Uchechtl jsem se a opřel se o futra. Pomalu se dosmála a obrátila se na mě. Ušklíbl jsem se a ona na mě. Potom se obrátila zpátky a šla k oknu. Došla tam a zamávala Bobovi přes sklo. Zamňoukal. Potom jedním tahem zatáhla závěsy.

„A je pokoj,“ slyšel jsem a potom se obrátila. Krásně se usmála a pomalu šla ke mně.

„Doufám, že tvoji rodiče nepřijedou na návštěvu,“ zamumlal jsem a odlepil jsem se od futer.

„Myslím, že ne a jestli jo, nebudeme otevírat.“ Vykulila oči a došla ke mně.

„Tak jo,“ vzdychl jsem si a pousmál se. Sama si mě přitáhla k sobě a vášnivě políbila.

„Proč si tak malá,“ zašeptal jsem si spíš pro sebe a ona se pousmála.

„A proč ty tak velký?“ zakřenila se a zajela mi pod triko. Rychle mi ho vyhrnula a přetáhla přes hlavu. Nahnul jsem se k ní a otřel rty o její. Cítil jsem její rychlý dech a slyšel její rychle dunící srdíčko. Objala mě okolo krku a jednou rukou mi zajela do vlasů. Hned se mi udělala husí kůže. Rukama jsem sjel k jejímu pasu a chytl okraj trika. Pomalu jsem ho vyhrnul a ona dala ruce nahoru. Rychle jsem ho vysvlíkl a nenechal si ujít ten pohled na ni. Byla… nádherná a to je ještě slabý slovo. Usmál jsem se na ni a přitáhl si ji blíž k sobě. Rukama jsem sjel po bocích až k jejímu zadečku. Něžně jsem ho zmáčkl a zvedl ji ze země. Automaticky mi nohy zahákla kolem pasu. Až polekaně vzdychla. Kouknul jsem se na ni a ona se usmála. Přitáhla si mě k sobě a naléhavě políbila. Zamířil jsem do ložnice.

Autor: TwilightMishka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Samou láskou bych tě zabil 19. kapitola:

 1
4. konfu
16.08.2011 [18:36]

rasa jako vzdy Emoticon Emoticon

3. LochnesskaNessie
26.05.2011 [14:24]

LochnesskaNessieDokonala povídka Emoticon Emoticon Emoticon už aby byl další díl

2. MartinaBlack
16.05.2011 [17:32]

MartinaBlackNo úúúžasný!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nechci dělat spoilery, ale bojím se konce... Emoticon No, stejně je to nejlepší povídka na světě! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Tak honéém další!! Emoticon

1. LenuleCullen
16.05.2011 [13:24]

LenuleCullenBezvadný, snad je někdo nevyruší Emoticon Emoticon Emoticon Už se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře