Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Samota 1


Samota 1Tahle povídka je samozřejmě o Belle Swanové. Její rodiče se nikdy nerozvedli a žijí spolu do teď ve Forks. Bella je jedináček. Je samotářka a docela ďábel. Jak se změní její chování, když se do Forks přistěhuje záhadná rodina Cullenů? A změní s vůbec její chování, nebo bude stále ta paličatá, umíněná a nepřátelská dívka? To se dozvíte v této povídce. Co je důležité vědět? Alice nemůže vidět její budoucnost a ani Jasperova moc na ní nepůsobí.

SAMOTA

1.KAPITOLA

Ahoj. Jmenuji se Issabella Marie Swanová a bydlím v malém městečku Forks s mojí matkou Reneé a otcem Charliem. Je mi 17 let a chodím do druháku na místní střední školu. Jsem jedináček a tak by si hodně lidí mohlo myslet, že jsem sebevědomá, ctižádostivá holka, která patří mezi smetánku třídy a školy, ale opak je pravdou. Sice jsem sebevědomá, ale vyhledávám samotu, takže nepatřím do žádné partičky tady ve Forks. Ano mám partu, ale většina z ní bydlí v Port Angeles. Ze školy se asi nejvíc bavím s Angelou Weberovou a důvod?? Patří do naší party.

Když jsem nastoupila minulý rok do této školy, patřila jsem mezi nejžádanější holky, kluci po mně šíleli a holky se se mnou chtěly strašně moc kamarádit, proto mi trvalo celej prvák než jsem se dostala na pozici, na které jsem teď. Samotářská, občas nepřátelská, divoká holka. Moje rodiče to hodně trápilo a pořád trápí, že nemám žádné kámošky tady na škole, ale já je stále ujišťuju, že jsem ráda sama a že jsem tohle zdědila po mém otci, takže se o mě nemusí bát.

Dnes je pondělí 15. září, den jako každý jiný, je zataženo a všichni až na mě mluví o tom, že k nám do třídy má za týden přijít nová rodina. Já ty lidi okolo sebe vážně nechápu, teda hlavně holky, pořád o nich mluví, spekulují o tom jak asi vypadají, mě je to ukradený. Žiju si svůj obyčejný, samotářský život a jsem s ním spokojená.

Přijela jsem do školy skoro jako poslední. Můj náklaďáček pomalu začíná dosluhovat. Utíkala jsem na první hodinu, což byla matika. Tenhle předmět byl úplně v pohodě, prakticky skoro všechny předměty mi šly až na biologii. Tu jsem moc neuměla. Po matice jsem měla angličtinu, trigonometrii, historii (dějepis), španělštinu, oběd a „slavnou” biologii a dvakrát do týdne tělocvik. Na všechny hodiny jsem seděla sama. Na oběd jsem taky seděla sama v koutě jídelny a vyhovovalo mi to.

Problém byl v tom, že i po tom roce se holky se mnou bavili, kluci to vzdali, ale některé holky ne. Například Jessica Stanleyová. Jednou za čas se se mnou snaží navázat kontakt. Buď jí odpálkuju, nebo jí vyhovím. To záleží na mojí náladě.

A takhle to šlo celej ten tejden až na jeden rozdíl, čím víc se den jejich příjezdu přibližoval, tím víc se o nich mluvilo. Skoro jsem se z toho zbláznila až konečně v pondělí 22. 9. to utichlo. Přes ten klidný víkend jsem na to úplně zapomněla, takže ani v pondělí jsem si na ně nějak nevzpomněla.

Chvátala jsem do školy, protože jsem měla jít za učitelem co nás má na biologii, cestou jsem se dívala do sešitu. Byla jsem zvyklá, že mi vždycky všichni šli z cesty i kluci. Utíkala jsem, když v tom jsem do někoho vrazila, celý parkoviště ztichlo a dívalo se na nás. Ano byl to jeden z té nové rodiny. Všichni čekali na mojí reakci, většinou do toho do koho vrazím seřvu, ale teď jsem chvátala.

„Sorry” řekla jsem dost naštvaně a kysele, sebrala sešit ze země a rychle odešla. Ten dotyčný nezareagoval, a já mu byla celkem vděčná.

Na matice všechny holky probíraly mojí srážku s tím klukem. O JAK ÚŽASNÉ (myšleno sarkasticky) říkala jsem si. Pár holek se mě dokonce ptalo jaký to bylo a jak voní, každou jsem odpálkovala odpovědí. „Když tě to tak zajímá, tak do něj vraž, třeba ti dá i číslo.” Při poslední části jsem se jim vždycky vysmála. Dokázala jsem být zlá, ale to jsem prostě já.

Na další hodině, angličtině, jsem už seděla s jednou holkou z tý famílie. Byla to ta malá s černými vlasy a vypadá jak elf. Myslím, že Alice Cullenová. Asi se se mnou chtěla začít bavit, ale když viděla můj nepřítomný a kyselý pohled, vzdala to.

Po angličtině byla trigonometrie a historie. Na těchto hodinách se mnou nikdo naštěstí neseděl, byla jsem spokojená. A moje nálada trochu stoupla.

Na španělštině jsem seděla s tím velkým Emmettem, ten se o konverzaci pokusil.

„Ahoj, já jsem Emmett.” Zvláštní bylo to, že se snažili bavit jen se mnou, jinak se všem vyhýbali, ale proč?? Proč mají lidi pocit, že se semnou bavit a kamarádit. Už mě to otravuje.

„Hmm” nic víc jsem neřekla.

„A ty jsi?” Stejně nedal pokoj.

„Bella.” Odsekla jsem a nic víc neřekla. Konečně pochopil, že už se s ním bavit nechci. Chvilku si mě prohlížel, ale nakonec se věnoval látce.

Pak byl na řadě oběd. Vešla jsem do jídelny, ale na mém místě seděla Cullenovic bloncka. Zbytek její rodiny tady ještě nebyl. Rychle jsem si vzala oběd a šla za ní.

„Hej, tohle je moje místo.” Vykřikla jsem na ní.

„A koho to zajímá??” Tak to si dovolila moc.

V jídelně bylo ticho, jak na hřbitově, tak jsem je okřikla „Buďte tak laskavý a hleďte si svýho.” Všichni si zase začali povídat. A já pokračovala. „Mě ty tlustém zadku” Tohle jí naštvalo.

„Co si to dovoluješ?” Byla fakt dost naštvaná a to se mi líbilo.

„Víš, tohle se tady v našem zapadákově děje běžně…” Do jídelny mezitím přišla i její rodina, ale zůstala stát u dveří a jen nás fascinovaně pozorovala. „….takže si začni zvykat zlato.” Zvedla se a odcházela, k jinému stolu, já si mezitím sedla na své místo a dodala. „Jo a měla by sis přepudrovat nos, začíná se ti od tý tvojí pýchy lesknout.”

Všichni přítomní se začali smát, ale já je spražila pohledem a oni po chvíli přestali. Zbytek té nové rodiny na mě fascinovaně zíral, hnusně jsem se na ně podívala a oni se koukli každý jinam a šli si sednout za svou blonďatou sestrou.

Při biologii jsem seděla s tím klukem, do kterého jsem vrazila. Myslím, že to je Edward. Z té rodiny mi přišel nejsympatičtější. Sedla jsem si na své místo k oknu a on seděl vedle mě do uličky.

„Ahoj” řekl. O můj bože. Nedaj a nedaj pokoj.

„Nazdar.” Řekla jsem otráveně, ale zjevně si toho nevšiml, protože pokračoval.

„Chtěl jsem ti poděkovat zato, jak si spražila mou sestru. Tohle si k ní nikdo dlouho nedovolil a ona už to potřebovala jako sůl.”

„Hmm” nepřítomně jsem dodala, ale to co řekl mě potěšilo….BOŽE, CO TO PLÁCÁM, VŮBEC MĚ TO NEPOTĚŠILO.

Pan Molina přišel do třídy s videorekordérem a než ho zapnul a přetočil film, Jessica mě zase přišla otravovat.

„Ahoj Bells, nejela by jsi se mnou a s Angelou do Port Angeles??” Chudák Ange, Jessica do ní určitě musela hodiny hučet než jí přemluvila. Věděla jsem, že by mě asi čekalo to samé tak jsem radši souhlasila.

„No tak dobře Jessico, ale budu řídit.”

„Dobře, ale pojedeme mým novým autem.” Edward nás jen poslouchal a pozoroval. Vypadalo to, že to Jessica dělá dobře, tak na Edwarda mrkla.

„OK, ale teď už jdi.”

„Tak zatím, po škole se pro tebe stavím.” Hodila jsem na ní vražedný pohled a ona radši odešla. Chvíli bylo ticho, ale pak zase začal mluvit Edward.

„Vypadá to, že jsi hodně oblíbená a máš tu respekt.”

„Víš, jak kdy. Respekt, ten mám a oblíbená? To slovo nesnáším.”

„Proč?” Asi se bál mojí reakce, ale kupodivu mě neotravovalo, že se zeptal. Měl na mě zvláštní vliv.

„Na začátku prváku, jsem byla dost oblíbená, kluci se mnou chtěli chodit a holky se semnou chtěli hrozně moc přátelit. Jenomže já tohle nechtěla, lezlo mi to krkem, měla jsem ráda samotu a tak se ze mě stala nedostupná, samotářská a když se mi to hodí zlá a protivná holka. Na spoustu lidí to zabralo a dali mi pokoj, ale lidi jako je Jessica Stanleyová se jen tak odbýt nedají.” WOW přemohla jsem se, takhle dlouho v kuse jsem s cizím člověkem už delší dobu. A PROČ MU TO VLASTNĚ ŘÍKÁM, JÁ JSEM ALE BLBEC.

Pan Molina konečně zapnul video a my jsme byli zticha. Jakmile skončila hodina Edward si odchytil Jessicu a něco s ní chtěl probrat. Chcete vědět pravdu, ona z toho byla na větvi, že se s ní baví a div jí nevypadli oči z důlku jak se na něj dívala, opravdu by mě zajímalo co na něm vidí. Já jsem rychle nasedla do náklaďáčku a jela domů.

 





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Samota 1:

 1
06.12.2015 [22:21]

Emoticon Emoticon Emoticon

19.02.2012 [19:56]

frenie12konečně něco nesladkýho
pokračuju Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!