Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » S nimi rodina? Nikdy! - 2. kapitola

S nimi rodina? Nikdy! - 2. kapitolaJak bude probíhat program, který si holky nachystají? V této kapitole se dozvíme zase něco nového o holkách a něco z jejich života. Přeji příjemné čtení!

2. kapitola - Nákupy a lov

Holky už byly taky převlečené, seděly v obýváku a koukaly na nějaký seriál. Vzala jsem si jogurt a sedla si k nim.

„Tak co podnikneme zítra?“ ptala jsem se.

„No, myslím, že bychom mohly jít nakupovat, ne?“ navrhla Al.

„Al, víš moc dobře, že s námi nakupovat nepůjdeš!“ odfrkla si Rose, ale Al se nedala.

„Prosím, jen jednou a pak měsíc ne, ale teď chci vědět, co si budete kupovat do školy,“ dělala psí oči a tomu se prostě nedá odolat.

„Tak fajn, ale jen dopoledne a nakupovat se půjde krom oblečení i jídlo a věci do školy!“ odsouhlasila to Rose a Al jen horlivě přikyvovala.

„A odpoledne si zajdeme na lov!“ přidala jsem ještě jeden bod programu a všechny s ním souhlasily.

„Super, tak já jdu do pokoje a zítra o půl osmé se odjíždí!“ křikla Al a už jsme slyšely jen klapnutí dveří.

„Tak co, holky, byly jste už v tom sklepě?“ ptala se Esmé.

„Ne, ale zajdeme tam.“ Vyhodila jsem kelímek od jogurtu, chytla Rose za ruku a vydala se s ní po dřevěných schodech do sklepa. Vešly jsme do dveří a ocitly se v naprosté tmě.

„Rozsviť!“ přikázala mi Rose, já nahmatala vypínač a rozsvítla. To, co jsem viděla, mi vyrazilo dech.

„To je úžasný!“ vykřikla Rose a už byla u jedné z beden se zbraněmi. Byla tu obrovská tělocvična, několik beden se zbraněmi, CD přehrávač a spousta CDéček. Jak už jsem řekla, ráda bojuju a když jsem ještě bydlela na hradě, cvičila jsem každý den, ale od té doby, co bydlím s Esmé, jsem neměla moc kde, takže jsem cvičila jen někdy v lese. Rose mě viděla na mojí poslední misi a chtěla se to taky naučit, takže teď je to její oblíbená činnost, a proto trénuju s ní.

„Jdeš?“ ptala se Rose s mečem v ruce.

„Ne, jsem unavená a tohle oblečení mám ráda v celku a ne na kusy.“ Vyplázla jsem na ni jazyk a vydala se zpět do pokoje. Rose si ještě povzdychla a vrátila meč zpátky. Došla jsem do obýváku, kde seděla mamka a vyplňovala nějaké papíry k přijetí do práce. Už jsem stála na schodech a chtěla jít do svého pokoje, ale mamka mě zastavila.

„Iz?“

„Ano, mami?“

„Koukni se do toho posledního pokoje na vašem patře!“ poradila mi a já se tedy vydala nejprve tam. Otevřela jsem dveře a dnes už poněkolikáté jsem nebyla schopna se pohnout. V pokoji byly dva malířské stojany, černé piano a bílá pohovka. Byly tu dvě prosklené stěny a tedy i skvělý výhled na krajinu. Zavřela jsem za sebou, lehla si na pohovku a dívala se ven do lesa. Ani nevím jak, ale usnula jsem.

Vzbudila mě Al, která ječela, že máme ještě patnáct minut, ať si pohneme. Vyrazila jsem do pokoje. Ve skříni jsem našla černé džíny, bílý top a černou bundu. Vplula jsem do koupelny, dala si rychlou sprchu, převlékla se, v pokoji popadla bílou kabelku, naházela do ní všechny nové doklady, peněženku s několika platinovými kartami, telefon a klíče od auta. Do garáže jsem doběhla přesně na minutu.

„Super, můžeme jet!“ vyhrkla Al a už seděla ve svém porsche společně s Esmé. Já nasedla do svého ferrari a čekala, co udělá Rose. Chvíli přemýšlela a pak se vydala za mnou. Nasedla a já i Al jsme nastartovaly. Vyjely jsme vstříc obchodnímu domu v Seattlu. Zaparkovala jsem vedle Al, vystoupila, zamkla a za doprovodu svých sester a matky se vydala do prvního obchodu s oblečením.

Deset minut jsme si vybíraly, deset zkoušely a posuzovaly a do půl hodinky už jsme vylézaly s několika taškami oblečení. Takhle to bylo ještě čtyřikrát, pak následovaly další dva obchody s botami. Všechny ty tašky jsme odnesly do auta a Esmé šla nakoupit jídlo do zásoby a já s Al a Rose jsme se vydaly nejdříve do papírnictví, pak do obchodu s batohy a nakonec jsme si donesly další pět tašek s věcmi do školy. Cestou domů jsme se stavily v autosaloně a já si koupila motorku a Rose čtyřkolku.

Dokoupily jsme si helmy a motorkářskou kombinézu a mohly jsme domů. Všechny své miláčky jsme zaparkovaly dole v garáži a odnesly si všechny tašky k sobě do pokoje.

Chvíli jsem přemýšlela, co dám do šatny a co do skříně, a nakonec jsem udělala dvě hromady tašek. Jedna, podstatně menší, byly věci do skříně, to bylo hlavně prádlo, čepice, rukavice, šály a šátky, tašky a ručníky, které přijdou do koupelny, a pak taky několik drobností – šperky, školní potřeby a knihy – ty přijdou do malých skříněk a na police. Větší hromadu jsem odnesla do šatny, kde jsem narazila na Rose a po chvíli i na Al.

Rose chodila od skříně ke skříni a snažila se udělat si v tom nějaký systém, o to jsem se snažila i já a docela se mi to povedlo. Boty, jedna malá skříňka vymalovaná na černo, kabáty a bundy jsem dala do skříně s Rose, kalhoty jsem měla taky s Rose na několika poličkách a trička, mikiny, ostatní topy a podobné mi zabraly další skříň. Měla jsem hotovo a chtěla jít, ale Rose mě chytla za ruku a kývla hlavou směrem k Al. Otočila jsem se na ni a nevěřícně ji pozorovala.

Lítala od skříně ke skříni, pořád nosila další tašky, že se zdálo až neuvěřitelné, že si toho tolik koupila a pořád si pro sebe něco brblala. Když už schovala všechno své oblečení, byla šatna úplně plná a ona se otočila na nás.

„Rose, máš toho nějak málo, musíme zajít tento týden ještě nejméně jednou nakupovat! A ty, Iz, si koupíš nějaké boty na podpatku, minisukně a minišaty, protože by ti to slušelo, a ty nosíš furt jen kalhoty!“ okřikla nás a odkráčela.

„Hm, tak na to ať zapomene, v podpatkách se přerazím!“ odfrkla jsem si a Rose se zasmála.

„To máš pravdu, nechápu, jak ji napadlo, že by sis ty koupila boty na podpatku!“ Taky jsem se zasmála, rychle jsem si vybrala černé tričko, modrou bundu a staré otrhané kalhoty a šla se do pokoje převléknout. Dala jsem si sprchu, oblékla se a stáhla si vlasy do culíku. Otevřela jsem okno a vyskočila. Do minuty u mě stála mamka a za chvilku i Rose. Al s námi nechodí, jako vlk jen běhá, ale neloví, takže jí jenom lidské jídlo.

Obě měly modré džíny a k tomu černou bundu. Všechny máme speciální horské boty, které nosíme výhradně na lov, takže boty jsme měly stejné.

„Tak jdem!“ křikla mamka a všechny jsme vystřelily do lesa. Hned z kraje jsme se přemněnily na upíry, rozdělily se a utíkaly každá jiným směrem. Po pár kilometrech jsem ucítila pumu. Rozběhla jsem se za ní.

Když jsem ji uviděla, přikrčila jsem se a skočila jí na záda. Bránila se, ale já ji zakousla a po chvíli v ní nezbyla ani kapka krve. Zbytek jsem zahrabala a zavětřila. Medvěd. Rozběhla jsem se za tou sladkou vůní a za chvilinku jsem ho spatřila. Obrovský samec medvěda se válel na louce. Když jsem ho vysála a zahrabala v lese, vrátila jsem se na tu louku.

Byla překrásná, kulatá a rostla na ní spousta květin. Na pár minut jsem si sedla do trávy a kochala se pohledem na krajinu. Pak jsem se zvedla a rozběhla se domů. Byla jsem neuvěřitelně unavená a těšila jsem se na svou postel.


 

Děkuji za všechny komentáře u minulé kapitoly, opravdu mě to moc těší, doufám, že i teď zanecháte nějaký koment, díky!

AnnieS



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek S nimi rodina? Nikdy! - 2. kapitola:

 1 2   Další »
15. Alice
04.12.2012 [21:07]

Dobrý nápad až nato že mam nejradši Al a ti zní uděláš vlka

14. Aníí
24.01.2012 [15:02]

supr nápad Emoticon Emoticon

13. ank24
20.01.2012 [20:02]

ank24myslím že se ti tam hodně opakují slova třeba s těma zbraněma Emoticon
¨
ale dobrý nápad Emoticon

12. martty555
20.01.2012 [10:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.01.2012 [19:55]

AngieCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. jesikata
19.01.2012 [17:31]

Krasny Emoticon

9. Roel
19.01.2012 [16:52]

RoelAl je Al Emoticon Je to opravdu moc hezké.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.01.2012 [15:54]

Annie115 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. BellaEdward
19.01.2012 [15:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Jana
19.01.2012 [15:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!