Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » S láskou, Neznámý - Prolog

S láskou, Neznámý - PrologBella studuje na vysoké škole, když jí jednoho dne začnou přicházet dopisy podepsané odesílatelem jako "Tvůj Neznámý". Postupně se přes dopisy sbližují a Bella pátrá po jeho totožnosti. Osud jí však do cesty připlete Edwarda. Sblíží se? Je on pisatel dopisů? Nebo bude Bellu v budoucnu čekat volba?
Příjemné čtení, Veruuuu.

Zavrtěla jsem se v manželově objetí a spokojeně se pro sebe usmála… Pak jsem si vzpomněla, kolik věcí se před naším „šťastně až navěky“ událo.

„Nad čím přemýšlíš?“ vytrhl mě z mých myšlenek.

„Jen si potřebuju zavzpomínat,“ odpověděla jsem mu, vstala a naposled se na něj usmála, než jsem zmizela za dveřmi ložnice. Nemusím se bát, že se na mě nazlobí, ví, že občas potřebuju chvilku pro sebe.

Sehnula jsem se pro krabici, kterou mám ukrytou v šuplíku nočního stolku. Posadila jsem se na postel, a když jsem ji otevřela, dýchla na mě minulost a já se jí nebránila.

Vytáhla jsem z krabice první dopis - začátek dlouhého příběhu...

***

Unaveně jsem si lehla na postel. V mysli na mě pořád křičely dvě slova: odejdi odtud! Vysoká nikdy nebyla to, po čem jsem toužila, ale po čem jsem vlastně toužila? Jsem tu sama, i když je okolo mne spousta lidí, ani tady nezapadám. Můžu si za to sama? Nevím, nikdy jsem neměla v povaze se vnucovat…

Zamračila jsem se a vytáhla z batohu MP 3. Strčila jsem si sluchátka do uší a zaposlouchala se do zvuku klavíru, který mě aspoň na chvíli dostal z reality.

Když jsem se probudila, s hrůzou jsem zjistila, že venku už je tma a já ještě učení na zítřejší písemku ani neviděla. Rozhlédla jsem se po pokoji, abych našla batoh s materiály z hodin, zaujala mě však bílá obálka ležící u dveří. Vstala jsem z postele a pomalu se k ní přibližovala, jakoby každou chvíli měla vybuchnout.

„Vzpamatuj se, Bello,“ okřikla jsem se nahlas. Určitě to zase bude nějaká pozvánka na párty, na kterou stejně nepůjdu.

Vzala jsem ji do rukou a na obálce bylo napsáno: „Krásné Isabelle“.

Cože? Opravdu mně? Od koho? Co to má znamenat? V hlavě na mi vířily myšlenky, na které jsem neznala odpovědi. Došla jsem k závěru, že ji budu muset přece jen otevřít, abych to zjistila.

Ve sněhobílé obálce se ukrýval meruňkový dopisní papír, ze kterého se linula jemná pánská vůně. Jemně jsem přičichla a zachvěla se, byla tak… okouzlující? Přestala jsem vše prozkoumávat a konečně se dala do čtení jeho obsahu.

„Krásná Isabello,

Proč na tvé tváři stále vidím nepřítomný výraz a ve tvých očích pozoruju touhu být neviditelná? Proč by se tak krásná dívka chtěla stát neviditelnou? Chtěl bych vidět tvůj úsměv. Usměješ se někdy? Budu se na ten okamžik těšit, protože v tu chvíli uvidí celý svět to, co jsem viděl já, už když jsem tě poprvé spatřil. Jsi nádherná jako hvězdy na noční obloze… Neschovávej se, protože hvězdy jsou vidět i ve tmě… A nezapomeň, po bouři znovu vyjde slunce.

Tvůj Neznámý“

Dívala jsem se na to úhledné písmo, které mě tolik zmátlo. Kdo to je? Kde mě viděl? Znám ho, potkala jsem ho? Mluvila jsem s ním? Napíše mi ještě?

Seděla jsem na koberci s dopisem v rukou ještě dobrou hodinu a neznala jsem odpovědi. Avšak jedno jsem věděla, musím zjistit, kdo to je a proč mi píše… A taky proč si myslí zrovna o mně, že jsem krásná…

Ze spánku mě vyrušil budík, který mi oznamoval, že snění skončilo a přichází realita v podobě testu z literatury. S nevolí jsem vylezla z postele, umyla jsem se a nasoukala se do ošoupaných riflí, které jsem pro jejich pohodlnost měla nejraději. K tomu jsem si oblékla bílé tričko a tmavě modrý rolákový svetr. S povzdechem jsem posbírala zápisky z hodin a učebnici a naházela je do batohu. Byla jsem z toho včerejšku tak mimo, že mám v hlavě jako po vichřici – úplně vymeteno.

Když jsem se konečně dostala z pokoje, přistála jsem rovnou na zemi. Nade mnou se skláněl kluk a s omluvným úsměvem mi podával pomocnou ruku.

„Promiň mi to, neviděl jsem tě,“ začal. „Trochu jsme s klukama blbli.“

„Jo, v pohodě,“ odpověděla jsem mu, když jsem zase stála na nohou.

„Opravdu mě to mrzí, fakt ti nic není?“ otázal se ještě.

„Ne, vážně jsem v pořádku. Už musím,“ dodala jsem a konečně vysmekla svou ruku z té jeho. Otočila jsem se ke dveřím, abych zamknula a mohla se rychle vypařit.

„Tak zase někdy, ahoj,“ řekl a zmizel za rohem. Pár lidí mě ještě pozorovalo, ale nakonec se rozprchli i oni. To je problém kolejí, každý vidí vše… Viděl to i on?

 

1. kapitola

 


 

Nápad na tuhle povídku mám v hlavě asi od prázdnin, no až teď po převalování v posteli jsem se ji konečně dokopala zrealizovat. Doufám, že vás zaujme a snad se vám i bude líbit.

Těším se na vaše komentáře. Vaše Veruuuu

P.S.: Za perex děkuju mojí Prcině. :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek S láskou, Neznámý - Prolog:

 1
1. Petronela webmaster
30.07.2011 [19:14]

PetronelaMoc pěkný prolog a rozhodně velmi zajímavý nápad. Jsem hrozně zvědavá, jak to bude dál a tak jdu hned pokračovat ve čtení Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!