Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » S láskou, Neznámý - 7. kapitola

S láskou, Neznámý - 7. kapitolaTak po dlouhé pauze se hlásíme zpátky s novým dílkem. Doufáme, že se vám bude líbit a zanecháte nám tu nějaký komentář.
A co se v něm bude dít? Bella si povypráví s April a na základě jejich rozhovoru se odhodlá k činům. Jaké překvapení potká na závěr April? Příjemné počtení přejí Veruuuu a Hanulka.

„Bello, jeden dopis přece nezmění život, ne?“ položila otázku, na kterou vlastně nechtěla odpověď. Já ale věděla, že už první dopis mi život změnil, co potom udělá ten další? „Přečti si ho. Jednou toho budeš litovat, jestli to neuděláš,“ dodala a já věděla, co mám udělat.

 

7. kapitola


Roztřesenýma rukama jsem vzala do rukou dopis, který byl položený vedle vázy, a opatrně rozlepila obálku. Vytáhla jsem list a rozevřela ho. Než jsem se stihla do dopisu začíst, zarazila jsem se. Tohle nebylo písmo Neznámého… Sjela jsem pohledem k dolnímu okraji a přečetla si jméno pisatele. Mé srdce okamžitě zjihlo a já se zvědavě začetla do psaní.


„Bello,
nemáš jediný důvod, proč by ses měla omlouvat. Spíš bych se měl omlouvat já. Moc mě mrzí, že jsem tě tím polibkem vyvedl z míry, nejspíš jsem to neměl dělat. Ale ta chvíle byla tak kouzelná, neodolal jsem tomu okamžiku. Toužil jsem po tom ochutnat tvé rty. Omlouvám se ale za to, že jsem tě kvůli svému unáhlenému jednání uvedl do rozpaků…
Vím a moc dobře chápu, že srdci se nedá poručit. Nemohu tě nutit, abys opětovala mé city. Nicméně budu doufat, že mi dokážeš odpustit mé chování a dovolíš mi být tvým přítelem.
S láskou, Edward“


Když jsem dopis dočetla, opět jsem ho složila a vrátila do obálky.

„Tak od koho jsou ty růže?“ zeptala se mě April a já sebou cukla. Při čtení dopisu jsem úplně zapomněla, že sedí na posteli a pozoruje mě. Chvilku jsem si ji prohlížela a přemýšlela jsem, co jí vlastně povím. April viděla mé váhání, a tak poklepala na místo vedle sebe. „A se všemi detaily,“ zdůraznila.
„Dobrá,“ pousmála jsem se a posadila se do tureckého sedu přímo naproti ní. Zhluboka jsem se nadechla a spustila, co se mi od mého přestěhování na tuto kolej začalo dít.

***

„Páni, Bello, proč jsi mi nic neřekla dřív?” ptala se April, když jsem jí dovyprávěla, co se odehrávalo v poslední době.

„Já ani nevím, byla, teda vlastně pořád jsem ze všeho tak zmatená. Ani jsem si neuvědomila, že mám někoho, kdo by mi pomohl,” odpověděla jsem zahanbeně, protože je fakt, že April by mi pomohla kdykoliv.

„Chápu tě, asi by mi to taky nedošlo, ale co teď s Edwardem? Cítíš k němu něco?” tázala se dál a donutila mě zamyslet se nad tím, jaký bude můj další krok. Už jsem jich udělala spoustu nesprávným směrem, teď tu aspoň mám někoho, kdo mě trochu nasměruje.

„Mám pocit, že jsem vše dělala špatně. Co bys udělala na mém místě ty?”

„Ono je to těžké, Bello, takhle ti radit, co udělat, když nevím, co k Edwardovi cítíš,” odpověděla rafinovaně.

„Když já se v sobě sama nevyznám, podlamují se mi z něj kolena a pak utíkám pryč.”

„Možná se toho bojíš, a proto se tolik upínáš k Neznámému, protože tady ve skutečnosti není – jak by měl být. Dopisy a láskou takto projevovanou ti nemůže ublížit, protože je to něco mimo realitu, i když dopisy jsou reálné, ty víš, jak to myslím.” Kývla jsem, že rozumím, a tím dala April znamení, aby pokračovala. „Rozdíl je v tom, že Edward je u tebe a mohl by ti ublížit, kdyby se rozhodl odejít. Cítila bys jeho ztrátu reálněji, než kdyby ti přestaly chodit dopisy…” Věděla jsem, že její slova jsou pravdivá, ale stále ve mně byla část, která si nechtěla připustit, že jsem vlastně vystrašená a bojím se lásky. Bojím se, že bych měla zlomené srdce.

„Bell?” April mě vytrhla z přemýšlení. „Tak co? Dáš Edwardovi šanci?”

„Asi bych měla, že?” potřebovala jsem slyšet, co mám udělat.

April se na mě usmála, kývla a dodala: „Ano, to bys měla.”

„Ale co Neznámý?” ptala jsem se dál.

„Já nevím, Bello. Jestli to byl v knihovně a v kině on, si můžeme jen domýšlet. Třeba je to někdo úplně jiný. Možná na to společně přijdeme,” řekla.

„Zůstáváš tu déle?” vyhrkla jsem nadšeně. April se zatvářila záhadně, ale pak jí koutky povolily a začala se smát.

„Pokud mě u sebe necháš,” smála se. „Ráda bych se zdržela, musím tady něco zařídit.”

„Že o tom pochybuješ, to je skvělé! Bude to jako za starých časů.”

„Abys mě už zítra nevyháněla s tím, že se nemůžeš učit,” řekla a významně zvedla obočí.

„Ty bys přece nedovolila, abych zanedbávala školu,” odpověděla jsem na oko vážně. Obě jsme se rozesmály a položily se na postel.

„Tolik jsi mi chyběla, Bell,” šeptla a stiskla mi ruku.

„Ty mně taky,” přitakala jsem.

Ležely jsme na posteli, hlavami se dotýkaly a dívaly se do stropu. Tolik času uplynulo, když jsme tohle dělaly naposled. Nijak se to ale neodrazilo na poutu mezi námi. Stále je pevné jako skála, alespoň já mám ten pocit.

„Bell, teď mě napadá, že bys to asi měla dořešit s Edwardem. Poslal ti růže a ty ses ještě neozvala,” přerušila ticho April.

„Máš pravdu,” řekla jsem a zvedla se z postele. „Zavolám mu,” dodala jsem. April jen přikývla a dál ležela na posteli, zřejmě ponořená do vlastních myšlenek.

Zhluboka jsem se nadechla a přemýšlela, co mu vlastně řeknu. Zírala jsem na displej mobilu, kde bylo v seznamu naspáno Edward”, stačilo jen stisknout zelené tlačítko a slyšela bych ho. Jenže mé prsty se k tomu nemohly odhodlat.

„Tak už to stiskni,” povzbudila mě April z postele. Znovu jsem se nadechla, zmáčkla tlačítko a přiložila mobil k uchu. Po chvíli vyzvánění jsem na druhé straně uslyšela jeho hlas.

„Ano, Bello?” řekl tiše.

„Ahoj, Edwarde, neruším tě?” ptala jsem se pro jistotu, protože jsem nebyla zvyklá, že by do telefonu mluvil tak tichounce, až mu skoro nebylo rozumět.

„Ahoj, nerušíš,” odpověděl stroze.

„Chtěla jsem ti poděkovat za ty krásné květiny a ještě s tebou probrat to ostatní…”

„Nemáš zač, Bells. Opravdu chceš něco probírat?” otázal se, že mě to vyvedlo z míry. Vypadalo to, že nechce nic řešit. Možná celou věc uzavřel s tím, že už se o nic nepokusí. Možná se mu to vše uleželo v hlavě a řekl si, že nemá cenu ztrácet čas se mnou.

„Já, no, měla jsem dojem, že je o čem mluvit,” vykoktala jsem nakonec.

„Dobrá,” souhlasil nakonec. „Co třeba dnes?”

„To zní fajn, v kolik a kde?” ptala jsem se.

„Vyzvednu tě v sedm,” řekl. „Může být?”

„Tak v sedm, budu se těšit.” Sama jsem byla překvapená, že jsem ta poslední tři slova řekla. Bylo to však tak přirozené, že jsem se ani nenadála a už jsem je odříkávala do telefonu.

„Já taky, zatím pa, Bells,” rozloučil se se mnou a ukončil hovor.

Otočila jsem se na April, která seděla na posteli a čekala, až jí povím všechny detaily.

„Vyzvedne mě v sedm,” začala jsem. „Ale zněl zvláštně, jako by ani nechtěl nic řešit.”

„Však uvidíš, asi nemá cenu to teď už řešit, na nic nového nepřijdeme,” řekla April a já jí musela dát za pravdu.

Ani jsem se nenadála a bylo sedm. Nervózně jsem přešlapovala po pokoji a čekala, až konečně zaklepe.

„Neboj, bude to v pohodě,” uklidňovala mě má nejlepší kamarádka.

„Co když vůbec nepřijde?” optala jsem se zkroušeně.

„Přijde, uvidíš. Už si sedni, nebo se tu celá zpotíš a nemyslím si, že je to to pravé ořechové,” usmála se na mě. „A neboj, sluší ti to, bude z tebe paf.” Pousmála jsem se na ni, vždy věděla, co má říct, abych se cítila lépe.

„Děkuju, že tu jsi,” řekla jsem, když se ozvalo klepání na dveře. Podívala jsem se na April a ta na mě ukázala zatnuté pěsti na znamení, že mi přeje hodně štěstí. Naposled jsem se na ni usmála a s nadechnutím otevřela dveře. Nijak mě nepřekvapilo, koho jsem za nimi uviděla. Byl to Edward, ale vypadal líp než kdykoliv předtím. Možná to bylo tím jemným strništěm, které jeho tváři dodávalo takový drsnější výraz.

„Ahoj, Bells,” řekl a roztáhl úsměv od ucha k uchu. „Připravená?”

„Ahoj, jasně,” přitakala jsem a naposled mrkla do bytu na April, která na mě zamávala.

Najednou mě však opět přepadla nervozita, co mu řeknu? Že mu chci dát šanci? Vysvětlím mu vše?

„Jsi nějaká zamlklá na to, že jsi o něčem chtěla mluvit,” vyrušil mě z přemýšlení Edward, když jsme šli mlčky chodbou.

„Promiň, vlastně jsem přesně o tom přemýšlela,” přiznala jsem.

„A přišla jsi na něco?” zeptal se, když mi podržel dveře, abych mohla projít. Opět se chová jako dokonalý gentleman.

„Možná,” odpověděla jsem nejistě. „Promluvíme si o tom, až se někde posadíme, co ty na to?” odsunula jsem alespoň na chvíli nepříjemnou část hovoru.

„Jak si přeješ. Jen jsem chtěl, abys věděla, že nemusíme mluvit o tom, co se stalo. Nadále chci být tvůj kamarád, se kterým můžeš vyrazit do kina. Nechci, aby ses kvůli našemu polibku cítila nějak nesvá nebo jakkoliv zavázaná.”

„Necítím se zavázaná, jen jsem měla pocit, že jsem vše zpackala,” řekla jsem pravdivě. Edward se zastavil a otočil se na mě. Zvedla jsem hlavu a vše mi to připomnělo scénu, která předcházela našemu polibku. Edward se na mě díval beze slova a měla jsem pocit, že kdyby mohl, přečetl by si všechny mé myšlenky jen tím jediným pohledem. Nechtěla jsem znovu něco říkat, protože mi ještě neodpověděl, zároveň však ticho trvalo až moc dlouho.

„Edwarde?” zkusila jsem to nakonec. Lehce se pousmál a pohladil mě po tváři.

„Bello, už se tím netrap,” řekl a já měla pocit, že mi nohy přirostly k zemi. Cítila jsem se jím naprosto ochromená. Možná proto se tak bojím, že by mi ublížil. Vím, že mi dokáže zamotat hlavu. Pak se otočil a chtěl pokračovat v cestě. Já však stále stála na místě.

„Snad jsi mi nezkameněla,” usmál se. „Jdeme?” dodal. Trochu jsem se ošila a uvědomila jsem si, že jsem musela vypadat jako blázen. Beze slova jsem udělala dva kroky k němu, abych ho dohnala.

 

April:

Po celém dnu už mi celkem vyhládlo, a tak jsem se rozhodla, že se někam půjdu najíst. Když jsem konečně byla připravená vyrazit, otevřela jsem dveře a nevěřila jsem svým očím.

„Joshi? Co tady děláš?” dostala jsem ze sebe a čekala na jeho reakci.

 

<< / Hanulka / >>


 

Konečně je tu další dílek a moc doufám, že jste na našeho Neznámého ještě nezapomněli. Také bych chtěla všem, co nečetli oznámení na shrnutí, říct, že se povídka stala spoluautorskou. Další nápady a pomoc s psaním bude obstarávat Hanička, která už má na svědomí i část tohoto dílu.

Co si myslíte o Edwardovi a Belle?

A hlavní otázka, co je zač záhadné překvapení na závěr v podobě Joshe?

Doufáme, že se vám dílek líbil a zanecháte tu nějaký komentík.

Vaše Veruuuu a Hanulka

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek S láskou, Neznámý - 7. kapitola:

 1
1. Petronela webmaster
31.07.2011 [19:52]

PetronelaWow Emoticon Emoticon.
Tak, kytice tedy nebyla od neznámého, ale od Edward - čímž se vysvětluje to rychle zmizení onoho "pachatele" Emoticon. Eda je tu taky pěkně romantický a Bell by mu zřejmě fakt měla dát šanci.
No, a co Josh? Je to náš Neznámý? Jestli jo, tak odkud se s April zná? Počkat... když se zná s April, znamená to, že se zná i s Bellou a ta si to jenom neuvědomuje? Emoticon
Wow, jsem celá pryč z téhle kapitoly. Holka, dáváš mi pěkně zabrat a myslím, že se to začíná pěkně zamotávat. Takže hned valím na další kapitolu, abych se dozvěděla něco o Joshovi a samozřejmě o Edwardovi a Belle Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!