Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » S láskou, Neznámý - 4. kapitola

3.newmoon-Volttera


S láskou, Neznámý - 4. kapitolaTak co Neznámý? Jak to pokračuje mezi Bellou a Edwardem?
Doufám, že se vám kapitolka bude líbit, a děkuju za krásné komentíky u té předešlé, Veruuuu.

Uplynul už měsíc od doby, kdy jsem na zemi naposled viděla obálku od něj. Od mého Neznámého, který se ztratil stejně rychle, jako se i objevil. Pokaždé, když otevřu dveře do pokoje, čekám, že tam bude…, avšak ji nikdy nenalézám. S každou obálkou přicházel úsměv, ale možná nastal čas, abych se smířila s tím, že mě opravdu opustil. Jak však mám zaplnit to podivné prázdno, jež cítím? Nejsem sama, Edward se mi věnuje, trávíme spolu spoustu času, tak proč mi něco schází? To pro mě ty řádky znamenaly tolik? Vždyť se za nimi může ukrývat osoba, se kterou bych nikdy nechtěla mít nic společného.

Vytáhla jsem z nočního stolku obálky a pomalu k nim přičichla. Ještě stále ním voní. Přála bych si, aby ta vůně nikdy nezmizela.

„Kam si se poděl…“ šeptla jsem si pro sebe, lehla si na postel a zírala do stropu. Věděla jsem, že se tam nic nového nedozvím, ale potřebovala jsem na chvíli vypnout. Jen se někam dívat a nevnímat, necítit… Z mého klidu mě vzápětí vyrušilo zvonění mobilu.

„Prosím?“ řekla jsem, protože jsem se ani nepodívala na displej, abych zjistila, kdo mi volá.

„Pořád mě o něco prosíš, Bello,“ zasmál se v telefonu známý hlas.

„Já vím, zapomněla jsem se podívat.“

„Jako obvykle,“ poznamenal a pokračoval, „chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys dnes nechtěla jít do kina?“

„Mmm…“ Schválně jsem dělala, že váhám, a dostalo se mi reakce, kterou jsem čekala.

„Bellinko, přece by ses nenechala prosit. Jestli ano, tak tě prosím,“ ozýval se z telefonu jeho líbezný hlas, kterému nešlo říct ne.

„Jasně, že půjdu. Přece bych tě neodmítla,“ smála jsem se do telefonu. „Co tam dávají?“

„Nějakou romantiku, tak v šest tam?“ otázal se.

„V šest tam,“ zopakovala jsem automaticky.

„Těším se, tak večer, Bello,“ řekl a zavěsil dřív, než jsem se stihla rozloučit.

 

Tak, to by bylo. Na večer mám plány, takže žádné přemýšlení nad Neznámým, snad… Věděla jsem, že sama sebe přesvědčuju o něčem, co není pravda. Zvedla jsem se z postele a namířila si to do koupelny, ať večer vypadám aspoň trochu k světu. Když jsem z ní vyšla, tak jsem málem měla zástavu srdce, protože přede dveřmi něco leželo. Pomalu jsem zvedla malý lístek, na kterém bylo napsané:

„Chybíš mi, Tvůj Neznámý…“

Rozbušilo se mi srdce a měla jsem pocit, že to se mnou na místě sekne. Byl tady, byl tady, opakovala se mi v hlavě slova a celým tělem mi procházela zvláštní elektřina. Chybím mu… Já mu chybím… V tu chvíli na mě ale dolehla celá situaci. Pokud mu opravdu chybím, tak kde je? Proč se pořád schovává, proč o mě vlastně nebojoval a jen čeká, co se mezi mnou a Edwardem stane... Z očí mi spadly růžové brýle a já si uvědomila, že jsem si ho možná celou dobu idealizovala. Pokud by o mě stál, snažil by se.

Najednou jsem si uvědomila, kolik je hodin a že si musím pohnout, jestli chci stihnout film s Edwardem. Pořád jsem se bránila klíčícím citům k němu, ale proč? Kvůli někomu, kdo se mě jen tak vzdá? Došlo mi, že jsem pořád dělala jen chybné kroky. Edward je tady, snaží se mi zvednout náladu, snaží se trávit se mnou čas a já to ignoruju…

 

Cesta mi utekla poměrně rychle, jelikož ji neustále vyplňovalo přemýšlení nad tím, co je vlastně správné. Od vchodových dveří už na mě mával Edward s úsměvem na tváři.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho, když jsme stáli vedle sebe.

„Už jsem si myslel, že to nestihneš, tak rychle, ať nic nepropásneme,“ řekl mi a vzal mě za ruku, aby urychlil mou chůzi. Propletli jsme se hloučkem lidí, kteří čekali na druhý film, a ani jsem se nenadála a už jsme seděli v měkkých sedačkách.

„Za chvíli zajdu pro popcorn,“ zašeptal mi Edward do ucha, abychom nerušili, protože na plátně už probíhala úvodní scéna.

„To je dobré, jen se dívej. Já si za chvíli stejně budu muset odskočit, tak tu cestu využiju.“ Edward se vedle mě zasmál, ale svou poznámku si nechal pro sebe. Byla jsem překvapená, protože většinou si nenechá ujít příležitost, aby mi připomněl, že už jdu zase na záchod a že nic nevydržím.

 

Skrčeně, abych nenarušila nikomu sledování filmu, jsem se dostala k uličce. Nejdříve jsem zamířila k toaletám a následně k bufetu.

„Jeden máslový popcorn, prosím,“ požádala jsem obsluhujícího, jenž kývnul někam za mě.

„Dám si to samé, co slečna,“ ozval se za mnou hlas, při kterém jsem se zachvěla. Chtěla jsem se otočit a podívat se do tváře tomu, komu patří, ale něco mi to nechtělo dovolit. Stála jsem tam neschopná pohybu.

„Slečno?“ Mávl mi rukou před očima kluk z bufetu. „Tady je ten popcorn.“ Uvědomila jsem si, že jsem tam stála jako tvrdé i. Z kapsy jsem vylovila peníze a podala mu je.

„To je dobré,“ dodala jsem a konečně se otočila k odchodu. Za mnou ale už nikdo nestál, ten, jehož hlas mi podlomil kolena, tam nebyl. Copak to byl jen přelud? Co se to se mnou poslední dobou děje? Zakroutila jsem hlavou, jako bych snad mohla tím gestem vše vyhnat z hlavy.

Posadila jsem se vedla Edwarda a podala mu popcorn.

„Propásla jsi půlku filmu, kdes byla tak dlouho?“ zeptal se a hypnotizoval mě očima.

„Ale nevymýšlej si, tak dlouho jsem pryč nebyla,“ řekla jsem to pobaveným tónem, aby nepoznal, jak jsem rozhozená. „Stalo se tam něco zajímavého?“

„Před chvílí mu řekla, že má rakovinu, tak se sesypal a řekl jí, že ji ani tak neopustí.“

„Klasika,“ neodpustila jsem si.

„Bello, máš ji litovat,“ uchechtl se.

„Když tohle je v každém druhém slaďáku,“ bránila jsem svůj postoj. Za námi se ozvalo zakašlání, které nás upozorňovalo, že jsme příliš hluční.

„Vidíš, rušíš,“ smál se mi Edward. „Radši jez a sleduj,“ dodal a do rukou mi znovu vecpal papírový kýblík s popcornem. Už jsem nic nenamítala a pokoušela jsem se vnímat film, abych z něj aspoň něco měla.

 

 

„Nechtěla by ses ještě projít?“ zeptal se Edward, když jsme se nacházeli venku.

„Můžeme,“ přikývla jsem na souhlas. Tiše jsme šli večerním městem a ani jeden jsme nemluvili. Měla jsem ale divný pocit, že to tak moc dlouho nezůstane.

„Chceš o něčem mluvit?“ zeptala jsem se nakonec.

„Vlastně ano…,“ řekl a zastavil se. Zhluboka se mi díval do očí a já si najednou připadala jako nějaká loutka, se kterou si každý muž může hrát, jak chce. „Posadíme se?“ Ukázal na lavičku, jež byla za námi. Pousmála jsem se a následovala jeho kroky směrem k ní. Když jsme se posadili, vypadalo to, že se Edward nemá k pokračování, a tak jsem ho znovu popostrčila.

„Děje se něco? Něco, o čem bych měla vědět?“

„Bello, já tomu nerozumím,“ šeptl tiše, že jsem si nebyla jistá, jestli řekl právě to.

„Čemu nerozumíš, Edwarde?“ otázala jsem se.

„Tobě,“ odpověděl prostě. Nechápavě jsem se na něj dívala a nevěděla, co říct. O čem to mluví? „Copak ty to nevidíš?“ dodal. To snad ne! To nedělá!

 

<< // >>


 

Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo. Měla jsem toho teď ve škole nad hlavu. Doufám, že se vám i tento dílek bude líbit aspoň tak, jako ten minulý. Budu ráda za každý komentík. :)

Co říkáte na Bellinu reakci na vzkaz od Neznámého? A kdo je majitel záhadného hlasu v kině?

Co myslíte, že chce říct Edward Belle?

Sdělte mi své dojmy, budu se těšit. Veruuuu



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek S láskou, Neznámý - 4. kapitola:

 1
1. Petronela webmaster
31.07.2011 [17:23]

PetronelaJoj, tak Edward se jí chystá říct, že ji má rád a že by s ní chtěl chodit Emoticon. To by byla bomba, je totiž fakt, že Bella je trochu nevšímavá, když neustále myslí na pana Neznámého (doufám, že se brzy objeví na scéně - buď on osobně a nebo další dopis).
Jsem zvědavá, jak se Edward nakonec vyjádří, tak jdu honem dál Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!