Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rebelka 50

NMstills1


Rebelka 50Omlouvám se za tu pauzičku, ale komp byl kdesi v čudu- nebo snad já? xD To je jedno. Takže, další známá otázka- HAPPY NEBO ČPATNÝ END, ŽIVÁ NEBO MRTVÁ BELLA? Je to na vás...

50. CLAIRE RENESME, MARIANA ALICE, NICK EDWARD CULLEN

 

Nikdo:

Abych řekla pravdu, stýskalo se mi po vás. Ano! Kupodivu! Překvápko, co?

Edwardovo volvo zastavilo před domem, který si dobře pamatoval… tolikrát si přál sem jet za svou láskou, ale nakonec to bylo jinak. Dva hluboké tóny prorazily ticho.

,,Už jdu!‘‘ Slyšel starší ženský hlas s asiatským přízvukem. Edward se pousmál a očekával obyčejnou otázku: kdo jste?

,,Paní Swanová! Pan Cullen!‘‘ Jak si pamatovala jeho jméno? Slyšel rychlé klopýtání a pak najednou se před ním objvila žena s kruhy pod očima.

,,Ty!‘‘ Zapíchla Edwardovi prst do hrudi. ,,Kde je?! Kde je Jakob?! Kde je Bella?! Tak mluv!‘‘Edward byk sice překvapený, ale nevěděl jak má reagovat.

,,Dobrý den paní Swanová, ehm…Bella by vás ráda viděla….‘‘ Skousl si spodní ret a pokusil se o úsměv.

,,Lin! Vem si volno! Na týden drahušku!‘‘ Zařvala do útrob domu.

,,Ale paní, co váš čaj?‘‘

,,Vypij ho, sbohem!‘‘ Zabouchla dveře a rozeběhla se k Edwardovu autu. On stále stál překvapený na prahu domu. ,,No tak kde jsi?! Všechno mi povíš cestou!‘‘ Křičela na něj. Během chvilky nastartoval a jel hrbolatou, zaprášenou cestou směrem k Forks.

,,Asi bych vám předem měl říct, co se celou tu dobu dělo…‘‘ Prolomil chvilkové ticho.

,,Začni Jakem.‘‘

,,Jake má přítelkyni a není zatím tam, kde je Bella.‘‘

,,A?‘‘

,,Jeho přítelkyně se jmenuje Ethina a je skoro dokonalou kopií Belly, jen má zelené oči (nedovolil si říct, že se jí často stejně jako Belle mění na mlhovitou) a je moc milá…‘‘

,,Dobře, to je k synkovi a teď o mém pokladu.‘‘ Chytla ho za ruku a pevně stiskla. Edward se podíval překvapeně na paní Swanovou a všiml si pár nastříbrnělých vlasců, které měla mezi lehce vlnícími se hnědými vlasy.

,,Jste…jste babička…‘‘ Zašeptal a její ruka se cukla. Spadla jí brada a chvíli se zdálo, že jí srdce vynechá úplně.

,,Cože?‘‘

,,Dvojčátka… kluk a holka a teď další čeká na narození.‘‘ Kdyby René stála, určitě by se jí podlomila kolena. To co jí ten krásný, bledý chlapec říkal…. Bylo absurdní. Nemohla uvěřit tomu, že ona… ta zámožná žena by mohla mít praděti. Z koutka oka jí ukápla slza.

,,Opravdu?‘‘ Zašeptala a hlas se jí zlomil.

,,Mariana a Nicholas.‘‘ Na tváři se jí pomalu rozjel úsměv štěstí.

,,Já jsem babička…‘‘ Zašeptala a zavrtěla hlavou.

,,Hned trojitá, Bell je těhotná.‘‘ Zasekla se. Zamračila, jako kdyby byla předtím přeslechla jeho slova.

,,Cože? Tři?‘‘ Nedůvěřivě si projela Edwarda pohledem.

,,Krásné děti, Alice a všichni jsou z nich nadšení…‘‘

,,To museli být jako králíci, jestli to je už třetí..‘‘ Zamumlala si a Edward se zasmál.  Edward jí zbytek cesty vyprávěl o vnoučatech. Pokaždé, když slyšela nějakou krásnou příhodu pousmála se. Stále jí ale nedocházelo, kdo je otec…ale tu otázku si nechávala pro Bellu. Srce jí freneticky bilo celou dobu vyprávění a Edward uvažoval, zda jí nemá nejdřív zavézt do nemocnice.

Sotva zastavili před domem vyrazila dveře a celá udýchaná ze schodů se René zjevila před Bellou.

,,Bells?‘‘ Vyhrkla ze sebe. Bella se zavrtěla a Alice, která vedle ní seděla se natáhla, aby jí pomohla se posadit.

,,Mami?‘‘ Zašeptala nedůvěřivě.

,,Jsem to já drahoušku.‘‘ Zašeptala se slzami v očích a došla k své nevlastní dceři, kterou ale milovala jako vlastní.

,,Babi!‘‘ Vyrazil Emmett s dětmi v rukou dveře a všichni propukli v smích. ,,Mami, je tohle babi?‘‘ Otočili se najednou nevěřícně děti ke své matce.

,,Je, proč drahoušku?‘‘ Zasmála se.

,,Vypadá spíš jako teta.‘‘ Zasmála se Mari.

,,A kde je jejich otec?‘‘ Zamačila se najendou a Edward s úsměvem vešel do pokoje.

,,Alice, Jazz chce jít ven a hledá společnost.‘‘ Zašeptal jí do ucha a došel k červenající se Belle.

,,Ahoj lásko, jak ses měla, promiň, zastavil mě Carlisle.‘‘ Došel k ní a sehl se pro polibek. René to docvaklo.

,,On?!‘‘  Ukázala na Edwarda.

,,Tati, přeprali jsme zase Emmetta.‘‘ Vždyť vypadá tak mladě! Protestovaly myšlenky René. ,,Mami, je ti něco?‘‘ Zašeptala Bella.

,,Vždyť jste tak mladí…‘‘ Zamumlala.

,,Mami, je mi přes pětadvacet.‘‘

,,Ale…‘‘ Ramena jí klesla…

,,No jo, musíš mě omluvit, ale opravdu tě ještě beru jako tu malou hočičku, kterou jsem musela honit se služebnictvem po zahradě.‘‘ Zamračila se. Vadilo jí, že si neuvědomila, jak čas utíká.

,,Chybělas mi…‘‘ Zašeptala Bella a objala René. Po chvíli cítila, jak se jí kolem pasu obmotávají čtyři malé paže a jedny velké kolem ramen. Přidala se k ním dvojčátka a Edward. Vítání bylo dlouhé… Přeplněné emocemi a pocity, které se schovávali uvnitř jen pro tenhle moment. Šetřily se na tuhle chvíli, kdy budou cítit blízkost svých příbuzných ale zároveň budou vědět, že to někdy budou muset říct ještě dědovi číslo dvě… Bellinýmu otci- Sebastianovi. Ale to si radši nechají až po porodu.

Takže…. Věci se vyvíjely tak, jak měly a všichni byli spokojení až na Bellu, kterou sžíraly nejistoty z reakce jejího otce a kruté sny s nevinnými děťátky s krví potřísněnými ručičkami. Život není fér a Bella v těch snech neviděla skrytý smysl, který na ni číhal…

Tři měsíce utekli jako voda, klidně, chvílemi se kdekomu zdálo, že je to věčnost, ale něco se ošálit nedá… čas. Nemůžu si usmyslit, že je šest hodin i když všude ukazují, že je deset a lidé tomu věří a drží se té ‚falešné‘ pravdy zuby nehty. Je to nefér, když se vám časem zjeví na obličeji lehké pokrouceniny a paprsky, kterým jsme my, lidé, dali název…vrásky.

Nemůžeme se divit, že jednoho krásného dne…

,,Aááááá!!!‘‘ Slunce sice zrovna vylezlo, ale Bellina bolest byla šílená. Trhala vnitřnosti  a cítila se malátná.

,,Bell, už jen chvilku!‘‘ Prosil Edward a Carlisle u mých nohou ho podporoval. Bella měla pocit, jako kdyby se proti ní celý svět spikl…. Stejně jako při prvním porodu.

Zlatavé paprsky proklouzvaly sklem a dotýkaly se Edwardových vlasů.

,,Sakra zlatovláska!!!‘‘ Sarkasmus Bellu rozesmál víc, než slova, která jí uklouzla, ale to byl účel. Když se ale zasmála, svaly na břiše se jí stahovaly a cítila v podbřišku palčivou bolest. ,,Sakra vylez!‘‘ Klela jako o život a už okolo sebe viděla vše rozmazaně.

,,Bell, zatlač pořádně!‘‘ Najednou se u její hlavy objevila Esme a ruku jí drtila René.

,,Co tady doprčic  děláte! Vypadněte! Hned!‘‘ Řvala a z oka jí ukápla slza. Edward jí nemotorně, ale přesto láskyplně odhrnul neposlušný pramen vlasů, který se jí lepil na čelo. Směsice nenávisti k bolesti se v Belle hromadila stejně jako zuřivost, aby to už skončilo.

Zase bolestně zakřičela.

,,To ne…‘‘ Zašeptal Carlisle. Bella zavrtěla hlavou, aby se dostala do přítomnosti.

,,Co je?!‘‘ Zařvala a celá rudá si navzájem s René drtily ruce.

,,Nožičky…‘‘

,,Carlisle není čas!‘‘ Zavrčel Edward.

,,Bello znova zatlač! Pořádně!‘‘ Popohnala ji Esme.

,,Ale co když…‘‘ Zašeptal Edward, ale Carlisle ho utnul.

,,Jak jsi sám řekl, není čas!‘‘ Bella zhluboka nabrala do plic kyslík a s obrovským křikem napnula svaly.

,,Kontrakce má už bezmála tři hodiny a najednou…‘‘ Zavrtěl hlavou Carlisle, ale pak se vzpamatoval. ,,Bello, ještě jednou!‘‘

,,Dělám co můžu!‘‘ Zafuněla a zase se napnula. Zvedala náporem sil do sedu. Z koutku úst jí ukápla kapka krve.

,,To ne…‘‘ Zašeptal Edward.

,,Ještě Bello!‘‘ Utnul ho Carlisle a Edward zatnul zuby. Sotva se ozval dětský pláč, Bella vydechla poslední jméno, které jí napadlo…

,,Claire Renesme…‘‘ a ztratila vědomí…. Obklopila ji tma… dokonalá tichá, ale…

 

 


Líbila se vám tahle povídka? Já vám nevím, ale mám v tom pokračovat? Je sice krásné sledovat vaše komenty, ale stále mi brázdí nový nápad hlavou. Stále tápám v temnotách a nejistotě, zda v Rebelce pokračovat, protože by to už nebylo až tak moc o Edwardovi a Belle, ale spíš o prccích. Snažila jsem si urovnat myšlenky a stále nevím.

Poraďte! Prosím! Ne, to není prosba, to je rozkaz! Snad pokud by jste mě přemluvili, pokusila bych se to rozepsat tak, aby to buď mělo delší děj, ale dostali bychom se k Happy Endu, nebo v jednoduchosti je krása- jednoho dne zastaví auto před domem, polije benzínem barák a škrtne zápalkou... xD Jednoduché ne?

Takže tímto VŠECHNY! kteří čtou tuhle šíleně dlouhou povídku prosím o koment, ve kterém by mi sdělili, zda chtějí, abych to nějak domyslela, proč si myslí, že bych se měla jejich radou řídit a poučit mě o tom, že vydírat se nemá...

S úctou vaše Niki



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rebelka 50:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!