Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rány minulosti - 33. kapitola + Epilog

Rány minulosti - 33. kapitola + EpilogKonec dobrý, všechno dobré. V téhle kapitole je od všeho trochu. Svatba, líbánky, školka a první den v práci. Vše z pohledu Belly. Naposledy Vám přeji hezké čtení, Váš MMoník. :-)

Pohled Bella

Na jaře jsme začali s přestavbou Cullenovic domu. Žasla jsem nad schopnostmi ženského pohlaví naší rodiny. Jejich cit pro věc a jejich dovednosti mě udivovaly. V létě se konala naše svatba. Snad ani nemusím zdůrazňovat, jak bylo všechno dokonalé.

Nessie šla k oltáři už po svých. Rose a Alice za družičky. Jasper a Emmett za družby. Pod baldachýnem nejrůznějších květin tam na mě čekal on. Můj Edward. Ten, který mě zachránil, ten který mě miloval.

Vždycky jsem si myslela, že jsou svatby hodně přeceňované. Když někoho milujete, tak k tomu přece papír nepotřebujete. Nikdy jsem nepatřila k těm, co celý život sní o tom, až půjdou v bílém k oltáři. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, jestli potkám toho pravého, jestli budeme mít jedno, dvě nebo tři děti. Ne, tohle nebyly věci, které mě v mém dospívání ani později zajímaly.

Upnutá na studium a později na práci, ano, taková jsem byla já. Ta bez výraznějších citů, ta stoprocentní Isabella. Nikdy jsem ani na chvilku nezatoužila stát v tom hloučku pěkných holek, které momentálně tlachaly o klucích či módě. Naopak, vždycky jsem chtěla být ta, co dořeší případ.

Teď když jsem stála na začátku uličky, na jejímž konci mě čekal ten, který ukradl mé srdce, jsem si uvědomila, jak byl můj život prázdný. I když mi práce dávala hodně, nikdy by mi nedokázala vynahradit to, co momentálně prožívám.

Otec mi nervózně vtiskl polibek na tvář. Podívala jsem se na něj a pro sebe se pousmála. Čekala jsem, že v tenhle den budu já ta nervózní. Že budu mít spoustu nezodpovězených otázek, spoustu myšlenek, či dokonce spoustu pochybností. Nic z toho se ale nedostavilo.

Nikdy jsem nebyla víc klidnější, nikdy jsem nebyla víc rozhodnutá, nikdy jsem nebyla víc přesvědčená. Nikdy jsem nebyla víc sama sebou.

To, že jsem si svatbu neprožila jako člověk, mě vůbec netrápilo. A to už jen z jednoho prostého důvodu. Moje upíří podstata zaručovala, že se tenhle den nic nevymkne kontrole. Nehrozilo mi žádné klopýtnutí, žádný rozteklý make-up, žádné starosti, že neobléknu svatební šaty. Nic. Jen radost z dnešního dne a láska, kterou zde bylo cítit z každičkého koutu.

A prožitek? Tak ten jsem cítila v každém póru mého mrtvého těla. Mého dokonalého mrtvého těla. Ten den jsem prožívala tak intenzivně, že být člověkem, tak k oltáři snad ani nedojdu.

Hudba začala zvát nevěstu k oltáři. Věnovala jsem poslední pohled mému otci, který se na mě pyšně podíval. Nadechl se a potom jsme společně vyrazili na cestu.

Neomylný krůček po krůčku a já se zadívala do tváře upírovi, který navždy změnil můj život. Upírovi, který mě vytrhl ze spárů ničeho. Dal mi rodinu, která mi tak moc chyběla.

Když jsem kráčela uličkou, pochopila jsem, jak moc mi dal. Trochu jsem posmutněla při pomyšlení, že mu to nikdy nebudu moct vrátit. Ale přesto jsem mu dala něco, co mu dokáže vrátit to, co on udělal pro mě. Nessie.

Když jsme složili svatební sliby, Nessie přinesla naše prstýnky. Celá zářila a evidentně si pozornost užívala. Poslušně počkala, až jsme si je s tatínkem vyměnili a oba jsme ji obdařili polibkem.

Potom, co nás vyhlásili mužem a ženou, vypukla oslava. Následoval první novomanželský tanec a ostatní svatební zvyky. Když se to všechno konečně uklidnilo, chtěli jsme už jít uspat Nessie. Bylo už pozdě večer, ale chtěli jsme jí dát dobrou noc, než vyrazíme na líbánky.

„Ne, Nessie. Opravdu s námi jet nemůžeš.“ Slyšela jsem z dálky, jak jí Edward už poněkolikáté vysvětluje, že s námi nepojede.

„Co to tu slyším?“ Postavila jsem se před ně a autoritativně si dala ruce v bok. Edward mi pohledem ukazoval na Nessie. Ta měla obličej namířený k zemi, aby schovala slzy.

„Tady někdo pláče?“ zeptala jsem se. Nessie zavrtěla hlavou, že ne. Na rtech se mi objevil úsměv, no nezasmála jsem se nahlas. Sehnula jsem se k ní a zvedla jí obličej.

„Vždyť za námi brzo přijedete,“ ujistila jsem ji klidným hlasem. Kývala hlavou, že ano.

„A navíc jsem slyšela strejdu Emmetta, jak se domlouval s dědou, že si uděláte výlet do Kanady. O to bys přece nechtěla přejít, že ne?“ pokračovala jsem. Nessie se usmála a zakroutila hlavou, že ne. A je to. Mám ji.

„Tak vidíš,“ usmála jsem se a píchla ji do bříška, „pojď, obejmi mě,“ pobídla jsem ji a Nessie se mi zachytila za krkem. Po chvilkovém pusinkování jsme došli do domu.

„Jdu ještě za Emmettem,“ pronesla Nessie, když jsem ji opět postavila na zem. Edward mě chytil za záda a já okamžitě věděla, že chce, abych ji nechala jít. Ale to bychom jí nestihli dát dobrou noc a možná by nám uletělo i letadlo. A tak nezbylo nic jiného, než abych to byla opět já, ta, která vychovává.

„Řeknete si to zítra, teď už je čas do hajan.“

„Ale, mamí,“ protestovala.

„Ne, Nessie. Už jsem řekla. Případ uzavřen,“ ukončila jsem naši debatu a nekompromisně odnesla tu potvůrku do postýlky. Hned potom jsme se vydali na letiště a jeli si užít naše líbánky. Díky bohu za velkou, milující rodinu.

 

EPILOG

 

Líbánky s Edwardem byly neskutečné. Přesto jsme to dlouho bez naší dcery nevydrželi. Hned potom, co jsme si užili sami sebe, přijel i zbytek naší rodiny. Na ostrově Esmé jsme pak společně strávili celé léto.

Na podzim jsem dala výpověď v New Yorku a měla nastoupit na kriminální oddělení v Seattlu. Z čehož jsem byla dosti nervózní.

Chodila jsem po domě a čekala, až se Nessie konečně nají. Dnes byl první den, kdy jsme najeli na nový režim. Nessie šla poprvé do školky a já do nové práce. Chtěla jsem ji tam odvézt spolu s Edwardem. Nechtěla jsem zameškat nic z jejího života.

Jenže Seattle nebyl zrovna blízko. Možnost rychlého auta jsem zavrhla. Takže jsme zvolili druhou variantu. Běh.

I když je upíří rychlost opravdu vysoká, nedosahuje rychlosti světla, ke které mě moje malá potvůrka momentálně povzbuzovala.

Vidět Nessie jak jde s ostatními dětmi do školky, mě dojalo. Chvilku jsem měla v plánu, že se na celou práci vyfláknu a zůstanu tady a budu ji tajně pozorovat.

„Můžeme?“ vyrušil mě z mého plánu manžel.

„Ne, počkej!“ vykřikla jsem a on ve znamení míru zvedl ruce z volantu.

„Určitě se otočí,“ pronesla jsem šeptem a dívala se na ni. A opravdu. Než zašla do dveří, s úsměvem se na nás otočila a zamávala nám.

Oba jsme jí zamávali nazpět a já jí stihla ještě poslat vzdušnou pusu. Hned potom jsme vyrazili domů, kde jsme zaparkovali. Vzala jsem lodičky do ruky a vydala se spolu s Edwardem do mého nového zaměstnání.

Před prací mě objal a popřál štěstí. Byla jsem mu tak vděčná, že je tu se mnou. Cítila jsem se tak nějak jinak. Všechny emoce, které jsem za poslední rok prožívala, byly tak vzdálené od těch dřívějších. Najednou jsem byla manželka a máma. Měla jsem strach, jaký to na mě všechno bude mít vliv po pracovní stránce. Přesto jsem políbila Edwarda na rozloučenou a vydala se vstříc nové práci.

Vstoupila jsem do té budovy a rozhlédla se. Kolem mě se rozprostřelo zcela nové prostředí, přesto bylo pro mě všechno stejné. Telefony, papíry, složky, rozladění lidé a všechno to ostatní, co k tomu právem patří.

Došla jsem k recepci a nahlásila svoje jméno. Zatímco ta paní sháněla mého nového šéfa, všimla jsem si nástěnky s hledanými lidmi. Přistoupila jsem k ní blíž a všechny jsem si začala prohlížet. Najednou se to ve mně zase objevilo. Ten pocit, který jsem prožívala při mé práci. Ten pocit, kvůli kterému jsem svou práci milovala.

Pochopila jsem, že nezáleží na tom, jaká je vaše minulost, jaká vás čeká budoucnost nebo co právě prožíváte. Důležité je to, kdo jste a co chcete.

Vstoupila jsem do kanceláře mého nového šéfa a snažila se chovat jako člověk.

„Prosím, posaďte se,“ pokynul na křesla u jeho stolu. Sedla jsem si a zkřížila nohy. Neustále jsem měla na paměti základní body v hraní si na člověka.

„Jsem strašně rád, že náš tým obohatí taková posila, jakou bezesporu jste,“ začal na úvod. Přikývla jsem a usmála se. Tohle vždycky potěší. Najednou jsem se nemohla dočkat, až se zase vrhnu do práce. S mým novým potenciálem to bude sranda.

„Takže, vítejte u nás, paní-,“ zadrhl se a podíval se do mé složky před sebou.

„Cullenová. Isabella Cullenová,“ vyslovila jsem a s upřeným pohledem na něj jsem si přehodila nohu přes nohu. Nervózně se usmál.

Však si mě brzo zapamatuješ, pronesla jsem k němu v duchu a na rtech se mi objevil vítězný úsměv.

 


Moc bych Vám chtěla poděkovat za podporu, kterou jste mi projevovaly po celou tuhle povídku! Hnalo mě to dál! Doufám, že jste s jejím závěrem spokojené a že jste si ji užily stejně tak jako já. Snad se brzo potkáme u další povídky, ať už mojí nebo Vaší. :-D

Ještě jednou děkuju!

MMoník. :-D

 

 


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rány minulosti - 33. kapitola + Epilog:

 1 2   Další »
20. IvcaRastocna
28.08.2013 [19:58]

Celá ta povídky..... Nemám slov, bylo to dokonalí. Emoticon

19. Eleonor
08.09.2012 [19:21]

Krásná lehká romantika ;)

07.09.2012 [19:14]

zuzka88Na téhle povídce mě úplně nejvíc zaujal námět, jinak bych se do ní asi nepustila. Podle popisu jsem čekala něco úplně jiného. Víc akce, vyšetřování, nebezpečí... bohužel jsem tam ani jedno nějak nenašla. A od doby, co se Edward vydal za Bellou do NY to bylo takové předvídatelné. No, a když ji Alice přestala vidět, byla jasné, která bije. Asi jsem od povídky očekávala trochu víc, ale jak už jsme se bavily, člověk se neustále zlepšuje. Přeju hodně úspěchů při dalším psaní Emoticon Emoticon Emoticon

03.09.2012 [12:14]

alicecullenhale2 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
dnes som dočítala poviedku... Emoticon
naozaj som sa od nej nevedela odtrhnúť... Emoticon
a ten koniec no paráda... Emoticon

16. Aneta N.
02.09.2012 [15:12]

nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon , moc se mi tahle povídka líbila Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.09.2012 [0:40]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31.08.2012 [22:23]

BellaSwanCullen8úžasná poviedka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Rena16
31.08.2012 [21:24]

Rena16skvělá povídka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. ---Veronika---
31.08.2012 [21:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31.08.2012 [20:19]

NessieCullenBlack Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!