Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Queen of werewolfs - 5. kapitola

Queen of werewolfs - 5. kapitolaJe tady další díl. Bella se konečně setká s Culleny a pěkně si uleví na Natashe. Obě se oblouváme za delší trvání, ale Anie se stala menší nehoda. Takže kapitolu nemohla dopsat a vzala jsem to na sebe. Takže tenhle díl napsala RenesmeCullen. Doufáme že se vám to bude líbit.

 

Vrzání vozíku se začalo ozývat snad přes celé La Push. Jak ten kluk mohl spát při tomhle kraválu? Koukla jsem se na Jacka a on vážně ještě klidně oddychoval. Zakroutila jsem nad tím hlavou. Pomalu, abych ho ještě nevzbudila jsem si odmotala jeho ruce z těla. Předci byl jen Billy pověstný svým raním životem. Koukla jsem se a ani moc jsem se nemýlila. V tuhle roční dobu bylo slunko docela nízko, takže teprve šest hodin.

Zamračila jsem se a rychle vyskočila z okna. Potřebovala jsem se protáhnout a taky zjistit, jestli pijavice dodržují smlouvu. Za domem jsem se rychle přeměnila a nechala si u okna malou hromádku. Kdyby to Jacob znovu viděl, asi ho vážně klepne. Nad tím jsem se zasmála.

Zkoušela jsem vymámit nějaké informace z okolí, ale kromě podřimujícího Paula jsem nikoho jiného neslyšela. Měl teda pěkný sny. Teda když bych se  nebrala jako ten upír, kterého tak zkušeně mordoval.

Po našem zjištění, že když jsme ve vlčí podobě a spíme, se hned probudíme, když je v blízkosti nějaký upír. Bylo to proto praktické. Stačil jenom jeden vlk na stráži a ten se vyspal v noci poblíž hranic a ráno šel do školy. V našem případě smůla, protože všichni jsme byli nezletilí. Proto jsme se dohodli, že se aspoň ve škole budeme snažit, když pořád “utíkáme“ na noc z domu a díky naší vlkodlačí paměti je učení hračka. Díky bohu.

Nechtěla jsem Paulovi ničit krásné sny a tak jsem rychle běžela k mému oblečení. Rychle jsem to na sebe na soukala a skočila do pokoje. Právě v čas. Jacob už vstával. Asi ho Billy taky probudil, nebylo by divu když už má vlastně skoro vlkodlačí sluch.

Letmo jsem se na něj usmála na náznak že jsem tu byla celou dobu a vydala se do koupelny. Rychle jsem si rozčesala vlasy, ale stejně mi to nepomůže, když do školy jsem chtěla běžet po čtyřech. Ale aspoň budu upravený vlk, když ne člověk.

„Bello pohni máš tu snídani!“ zakřičel na mě Billy aby to nebylo nápadné.

„Běžím,“ odpověděla jsem a vyrazila jsem do kuchyně.

Billy mi nachystal asi tři velké krajíce chleba se šunkou. Věděl dobře jaké množství, ale nikdy jsem u něj neměla nic bez masa. Pomalu jsem si připadala, jako kdyby ve mně choval nějakého psa. Který má přilnout k páníčkovi pro dobrou stravu a jeho starost.

Rychle jsem to do sebe naházela a když říkám rychle tak tím myslím rychle. Jacob zrovna dožvýkával první polovinu svého chleba. Vstala jsem a šla umýt svůj talíř. Jen jsem ale zapnula vodu, najednou oba dojedli a přihodili mi tam ty jejich pošpiněné talíře. No jo, otec se synem se nezapřou.

„Po škole se k tobě stavím jo?“ zeptal se Jacob a usmál se jako sluníčko.

„Jo klidně,“ oplatila jsem mu. Budu potřebovat někoho kdo mi po těch Cullenových zlepší náladu.

„Takže zatím,“ řekl a políbil mě na rozloučenou.

Polibek jsem mu rychle oplatila a vyběhla z domu. Hurá do lesa. Jak jsem si myslela. Bohužel jsem nechala auto u Sama. No doufám že bude v lese. Moje štěstí se splnilo a on byl pro tenhle týden nemocný. Jaká smůla že?

,Same?´

,Ano?´

,Mohl bys mi přivést potom auto?´

,Klidně, klíčky-´ rychle jsem mu ukázala, kde jsem je nechala a viděla jsem jak se v duchu usmívá.

No moc často jsem mu to nedovolovala, to byla pravda. Zabořila jsem tlapy do hlíny a co nejvíc jsem se odrazila, abych mohla být ve škole. Sice jsem měla menší skluz, ale s mou rychlostí to nebyl žádný problém.

Pečlivě jsem se musela vyhnout okolí Cullenových. Předci jen nevěděli že vlkodlaci ještě žijou. To bude ve škole překvápko. Kvůli těm potvorám jsem si musela půlku cesty užívat půdu Seattlu. Měli vážně štěstí že nikdo z nich nebyl okolo a nebo že Paulův sen nebyl pravý.

Konečně jsem zabrzdila v lese před školou. Lidi už se scházeli a pach byl ještě čistý. Proměnila jsem se a rychle na sebe navlékla oblečení, na kterém byli jemné díry mého otisku. Vlasy jsem díky příjemnému větru neměla moc v pořádku, takže jsem musela vypadat zajímavě.

Vešla jsem na parkoviště jako nic a mířila si to do šatny. Cullenovi právě přijeli. Byl tu puch jak ze zatuchliny, ale nechtěla jsem aby hned zjistili, kdo je tu ten vlkodlak a tak jsem se za nimi taky otočila. Všichni byli ledoví jako jejich pach. Lehký déšť klouzal po jejich nahých částí těla jako po kamenech. Oči pečlivě zlaté jako jejich bohatství, které projevovali už svými auty a oblečením. Hledala jsem náznak po jejich nekonečné dychtivosti po krvi, ale kromě jednich očí nebyla jinde a majitel očí byl řádně obklopen hromotlukem a ještě nějakou blonckou která byla už na pohled ledovější než její pokožka sama.

Otočila jsem se a spěchala dál. Pro dnešek toho bylo až moc. Doufala jsem že už je neuvidím, ale jak se znám budu s nimi mít všechny hodiny.

„Ale, ale, ale někdo tady měl žhavou noc co?“ ozval se mi za zády hlas mojí “milované“ kamarádky Natashi.

„No, lepší než ta tvoje noc s vibrátorem,“ oplatila jsem jí a zářivě usmála. Hlouček za ní se rozesmál a ona je musela zpražit pohledem aby přestali.

„Jo, jasně. Ty ani nemáš přítele!“ zavrčela.

„A ty máš určitě hodně vibrátorů.“

„Můžeš s tím už přestat? Já normálně používám kondom!“ řekla a já jsem vyprskla smíchy, teď mi nahrála.

„A to ti nikdo neřekl, že na vibrátor nemusíš používat kondom? Ten je totiž bez spermii. Ups... ty vlastně nevíš, co to je že ?“ vydala jsem ze sebe a Natasha byla rudá až na prdeli.

„Já nemám žádný vibrátor!“ zakřičela na mě. Už jsem chtěla něco říct, ale od ní ze skříňky se ozývali vibrace mobilu nebo to nebyl mobil?

„Hele! Tvůj vibrátor ti volá.“ Usmála jsem se na ni a hlouček za ní začal křičet moje jméno.

Tak pro dnešek jsem jednu krávu smázla a hned bude o něco příjemnější. Z šaty jsem vyšla usměvavá jak měsíček na hnoji a vůbec jsem nepomyslela na přítomnost upírů, ani když jeden seděl naproti mně v laborkách.

„Slečno Isabell jste v pořádku?“ zeptal se mě nejistě profesor, tohle nebylo mé normální chování.

„Naprosto,“ řekla jsem a znovu se začala usmívat až se pár klukům rozbušilo srdce.

Koukla jsem se přes třídu a tam seděl upíří brunet. Byl docela pěkný, teda kdyby nebyl upír, chladný, krvežíznivý a pár takových vlastností by se tam určitě našlo. Sledoval mě se zadumaným pohledem a když si všiml že mu pohled opětuji zamračil se a začal studovat tabuli a potom okolní dívky. Tak pozor chlapečku, kořist si tady nevybereš.

„Hele Bells?“ drkla do mě moje spolužačka… myslím že Monica.

„Ano?“

„Ty máš opravdu kluka?“ zeptala se a já se podívala na upírka. Napjatě poslouchal. Proč si vlastně neodlehčit další situaci že?

„Jo.“

„A jak se jmenuje?“ zeptala se. Na chvíli jsem se zamyslela bude mu něco říkat jméno Black?

„Jacob Black z La Push znáš?“

„Ne, ale moje sestřenice mi něco říkala, že prý nejpěknější ze všech kluků v okolí a tělo už má jako Paul,“ řekla zasněně.

„Ty znáš Paula?“ zeptala jsem se a nadzvedla jedno obočí.

„Jo asi před rokem jsme si vyrazili, teď se jen někdy sejdeme, nemá moc čas tráví ho s kamarády.“

„Tak já ho budu pozdravovat.“ Usmála jsem se na ni.

„Ty s ním budeš?“

„No jasně. Můj kluk je s ním dobrý kámoš, skoro jako bráchové ještě s ostatními. Věřila bys tomu že si na znak bratrství dali udělat stejné znamení.“ Monica zakroutila hlavou. Ale pak se začala šíleně smát.

„Co je?“

„Počkej až budou staří a rozteče se jim to po kůži.“ Smála se.

Zavrtěla jsem nad její úvahou hlavou a už jí nevnímala. Teď jsem dala upírovi dost informací na to, aby věděl že smečka existuje, ale i na to , aby si myslel že jen “smrdím“ po vlkodlacích. Prostě s nimi strávím moc času. Zase jsem měla štěstí, že my s Leah na rozdíl od kluků jsme měli znamení dole nad zadečkem a nebylo tak velké. Kdybych ho měla na rameni, mohla bych se jít s přetvářkou rovnou klouzat.

Koukla jsem se na zlatoočka a on se tvářil pončo víc nadšeně. Asi nadšeně s toho, že ve škole nemá vlkodlaka. No počkej si chlapečku. Jedna vlčice tady zbyla.

« RenesmeCullen , Anie240 »



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Queen of werewolfs - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!