Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Puma – 18. kapitola

31.01.2010 (14:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7357×

18. kapitola -  Nákupy a jiné starosti

Ráno nebylo zdaleka tak klidné jako když jsem byl puma. Vzbudila mě Alice a něco po mě hodila.

„Vstávej, ospalče, je ráno, obchody čekají. Našla jsem ti nějaké oblečení,“ řekla a už jsem slyšela jen klapnutí dveří.

„Že já nezůstala bydlet v lese,“ povzdechla jsem si a vedle mě se ozval smích. Lekla jsem se a vylítla z postele tak rychle, že jsem spadla na zem, jak jsem se zamotala do deky a z postele se ozval další smích. Nade mnou se skláněl Edward, který ještě ležel na posteli a s úsměvem se na mě díval. Nahlas jsem si oddychla a schoulila se do klubíčka na zemi s tím, že budu ještě pár minut spát.

„Být tebou, jdu se oblíknout. Za chvíli je zpět a bude jí jedno, že máš jen mojí košili,“ informoval mě Edward. Měl pravdu, co jsem za tu dobu mohla Alici poznat, tak vím, že je schopná kvůli nákupům udělat vše na světě. Rychle jsem se zvedla a hledala to, co po mě hodila. Edward mi to podal a já zamířila do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, učesala se a poté si oblíkla to, co mi Alice připravila. Padlo mi to přesně. Začala jsem mít podezření, že tu někdo věděl něco víc než všichni okolo. Byly to obyčejné rifle, červené triko a mikina, taky červená.

Z koupelny jsem se vydala dolů, kde byli ostatní. Esme mě zatáhla do kuchyně, kde jsem měla snídani. Poděkovala jsem jí a poté do sebe začala ty vajíčka házet. Jen co jsem dojedla, Alice mě už táhla do garáže, kde jsme nasedli do Jeepu, který byl Emmetta a vyrazily. Jely jsme jen my dvě. Koukala jsem se z okýnka a cestu ani moc nevnímala, dokud jsme nebyly na místě. A moje týrání začalo.

Alice mě táhla do všech obchodů a byla nekompromisní. Vše, co mi přichystala, jsem si musel vyzkoušet. Nechtěla jsem, aby mi něco kupovala a nebo aby toho bylo na pět let dopředu. V každém obchodě mi něco koupila. Byla nezastavitelná, velké tornádo, co se hnalo obchodem a vždy ho pomalu vykoupilo a zdemolovalo. Jo, tohle přirovnání na ni perfektně sedělo. Na to jak byla malá, byla neústupná a nekompromisní. Nedalo se s ní vůbec diskutovat. Jsem si jista, že s Rose by se dalo víc diskutovat, než s tím malým ďáblem přes nákupy.

Když vykoupila všechny obchody, šly jsme si na chvíli sednou do kavárny. A konečně se s ní dalo mluvit.

„Alice, že tys věděla, kdo jsem už od začátku?“ Jen se usmála.

„Víš, já nevidím budoucnost vlků, ale tvou jsem viděla. A díky tomu jsem viděla kdo jsi,“ usmála se, ale mě to zarazilo. Bylo divné, když viděla mojí budoucnost a vlků ne. Většinou to bylo, že neviděli a neslyšeli mě, ale nechala jsem to být. Ještě chvíli jsme si povídaly a poté vyrazily konečně domů.

Tam nás čekal Edward a Jasper, ostatní prý jeli na lov. Pomohli nám s taškami. Moje se donášely k Edwardovi a mě to přišlo divné.

„Kdy budu mít svůj pokoj, abych pořád neotravovala Edwarda?“ zeptala jsem se Alice.

„No, asi sis všimla, že tu jiný pokoj není. Jemu to nevadí a jestli tobě taky ne, tak bys byla u něj.“ Překvapeně jsem otevřela pusu.

„Nevadí, ale nechci ho otravovat nebo tak,“ špitla jsem nakonec.

„Věř, že nevadí,“ usmála se na mě Alice a začala skládat moje oblečeni do skříně, kde bylo místo na moje věci a poté se tu objevila ještě jedna. Alice to měla vymyšleno do posledního detailu, to jsem jí musela nechat.

Byl to už týden, co jsem se vrátila. Se všemi jsem vycházela dobře, až na Rose. Ta si držela odstup, jak jen to šlo. Za to Emmett si ze mě pořád ještě více utahoval. S Edwardem jsem měla jeden pokoj a vůbec mi to nevadilo. Bylo to docela příjemné, mít někoho u sebe. Pořád jsme si povídali a vždy našli spousty dalších témat. Bylo mi s ním vážně dobře a dost jsme se nasmáli. Přes den chodili normálně do školy a já trávila den doma s Esme. Občas jsem si šla jako puma zaběhat do lesa. Tím, že jsem se přeměňovala pořád, jsem nestárla.

Jednoho dne si mě zavolal Carlisle do pracovny. Nechápala jsem důvod, ale vzápětí jsem se ho dozvěděla. A nevěděla jsem, jestli jsem ráda nebo ne.

„Co kdyby jsi začala chodit normálně do školy? Mohli bychom tě vydávat za vzdálenou příbuznou, která u nás bydlí.“ Chvíli jsem o tom přemýšlela, ale vidina toho, že budu s Edwardem ještě víc, se mi zalíbila a tak jsem přikývla.

Školu jsem měla vždy docela ráda a tak jsem v tom neviděla žádný problém. I když ano, jeden byl a to moc známý. Zase budu ta divná, co nikam nebude zapadat.

I když, třeba to bude jiné, jelikož tam se mnou budou Cullenovi. Ale jen třeba. Carlisle vše zařídil s tím, že po víkendu začnu chodit na Forkskou střední školu. Nikdo mě tam nemohl znát, jelikož jsem vždy byla jen v La Push, do Forks jsem jezdila jen nakupovat a to málokdy. Nikoho jsem neznala a tak nikdo nemohl znát mě.

Hodně jsem se bála toho, až nastane pondělí a já budu muset jít do školy mezi víc lidí. Možná jsem měla strach z toho, že jich bude hodně.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Puma – 18. kapitola: