Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Půlnoc část 29.

Půlnoc část 29.Další díleček:) komentíky :-*

29.Pavučina

„To si mně nemohla varovat jak je Londýn plný pavučin a louží?“

Rozáliiny nářky byly slyšet čím dál tím víc.Tu „hezkou a uklizenou“ část Londýna už jsme opustili a teď se brodíme v postranních uličkách.

„Alice?“ zeptala jsme s ejí a křečovitě držela Edwarda za ruku.

Otočila ke mně hlavu, na obličeji naprostý výraz soustředění.

„Ano?“

„Jsi si jistá, že jdeme dobře?“

Přála bych si aby odpověď zněla ano. Ale ona se rozmýšlela déle než jindy.

„nevím to jistě. Mé vize většinou nemají v příloze mapu k místu dění.“

Jindy bych se usmála,ale tentokrát, už mně opravdu nebaví brouzdat se uličkami Londýna.

Ozval se strašlivý rachot,když něco letěla směrem k nám. Odráželo se to od stěn ulice a každý dotyk způsobil hrozný rachot.

Nakonec se pád ukončil hlasitým žlubňk ,když ta věc spadlo do nedaleké louže.

„Je to jenom kýbl…“ podotkla Alice,která už stála u louže a botou kopla do onoho kýble.

Automaticky jsme zvedla hlavu. Temné, zatažené nebe vypadalo zlověstně, ale jinou hrozbu jsem nezaznamenala.

„Chacha! Bandu upírů vystraší u kbelíček.“ začal se téměř hystericky smát Emmett.

„Jdeme dál. Možná dokonce jdeme správně.“

Konečně to vypadalo, že nestrávíme drahocenný kus věčnosti v pavučinách a vodě.

Jedinou výhodou bylo, že tady nebyl skoro vůbec cítit pach lidí.

Vykročila jsme znovu do uliček, zatímco Rosalie, už protestovala natolik, že jí Emmett musel vzít do náručí.

Ale jde se…

Zahnula jsem doprava. A málem narazila do Alice.

„Co to tady.:?“ začala jsem skoro křučet.

Ale ona zvedla ruku na znamení ať jsme potichu. Podívala jsem se směrem kam se dívala ona. A ztuhla úžasem i děsem najednou. To na co jsme se dívala…Je nepopsatelné.

Tmavá ulička by měla být vždy tichá? Nemá to tak snad být? Teď se, ale blížily zvuky. Prudce jsem trhl hlavou a vyhlédl z „okna“ . Můj „domov“ je ve slepé uličce a je to jen čtvercová místnost ,která vznikla při špatném naplánováním stavby. Jediný vchod i východ byl ten ,který jsem před dlouhou dobou vyboural sám.

Moc lidí jsem nechodilo a žádný už se nevrátil zpátky.

Teď se blížilo něco jiného.

Vyšel jsme ven obhlédnout kořist…

Je jasné, že to přede mnou je upír, Ale co je to za upíra už tak jasné není.

Zřejmě muž v otrhaném oblečení, vůbec nepůsobil krásně jako většina z našeho druhu. Spíš odstrašoval. Oči tmavé žízní. Byly černější než jsem kdykoli viděla. Koukal\se po nás hladovým pohledem jako by si myslel , že jsme kořist.

„Ehm….“ odkašlala si Alice aby zaujala pozornost. Hladový pohled s eteď soustředil jen a jen na ni.

„Nechceme vám ublížit…“ nakonec řekla, pečlivě sledujíc reakci upíra.

„Vy mně?“ jeho hlas mně zaskočil. Nebyl nijak hrubý jak bych čekala.

V hlase byl podobný nám.

„Ano my Vám.“ řekl se smíchem zezadu Emmett a opatrně stavěl Ros na nohy.

Upír propukl v smích. Jenže v tu chvíli u něj Emmett byl a bez námahy ho přitiskl ke zdi uličky

„Tady není naprosto nic k smíchu.“ řekl a jeho hlas najednou zvážněl.

Upír zůstal u zdi ikdyž ho už pustil.

„Co jste zač?“ najednou s přikrčil do útočné pozice.

„To co ty.“ ale následek jeho vrčení jsme se jako na povel připravili na útok.

„Nemá cenu se s námi prát. Jsme stejní a zabíjení je hloupost.“

Alice zase mluvila. Její černé střapaté vlasy v temné uličce působily jako ostny.

Až jsem se jí začala bát.

„Nikdo není takový jako já!“

Ten chlapík si hodně věří.Kdyby věděl kolik nás je…

„Mýlíte se!“ promluvila jsem takže se podíval na mně.

„Naučili jsme se žít s lidmi… A ani války mezi námi nejsou příliš časté.“ když se někde nevyskytuji já.

„Co tu chcete? Neručím za sebe.“ jeho postoj se uklidnil

„Hledáme Vás.“ odpověděl Edward.

Jenže, já pochybuji , že to byl dobrý nápad…

Možná

Jsme měli nechat ztracené

ztraceným

Možná

Jsme zase v problému

Možná

je hrozné slovo

Možná

nás nutí přemýšlet.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoc část 29.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!