Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Půlnoc - část 19.

2.Ranya-Epilog


Půlnoc - část 19.další dííleček:) a prosím napište do komentů kolik dílů by vyhovovalo:) přemýšlím nad 20ti přesně:):)

19.Poprava

Vrátila jsem se zpět do pohledu Belly

„Je mrtvý.“ prohlásila s klidem Alice. Evidentně sledovala budoucnost a jen nás ujišťovala. Polkla jsem. A měla pocit jako kdybych měla na rukou jeho krev. Jeho smrt ,vraždu. Právě teď někde u hor nasedá Emmett do auto, spolu s Rose a jedou sem.

Nevím, jestli mají výčitky stejně jako já, ale vypadalo to, že nikdy jiný svědomím netrpí. Neklidně a nechtíc jsem si uvědomila , že ten člověk za to nemůže. Nemůže za to , že přistihl u lovu partičku upírů. Teď už se s tím nedalo nic dělat.

Rozhodně už jsem to nemohla změnit.

Z dálky jsem slyšela hluk Emmettova džípu.

„Lov necháme na jindy. Jedeme domů.“ rozhodl za všechny Edward. Kývla jsem. Nemůžeme riskovat další „návštěvu“.

Džíp se přiřítil na paseku a všichni jsme během chvilky seděli uvnitř. Emmett i Rose byli zticha. Podivně zamlklí.

Bez čehokoli v mrazivém tichu jsme se vydali k domovu. Všichni se evidentně každý se snažíc zapomenout.

Ticho bylo tak nesnesitelné, přesto ho nikdo neprolomil. Kolem se míhala krajina, jedna velká šmouha. A minuty utíkaly. Příliš pomalu.

Znenadání se před námi vynořil dům. Emmett dojel až do garáže a ve stejném tísnivém tichu jsme vystoupili..

V obýváku byla o mnoho lepší atmosféra a to dokonce bez Jasperova přičinění. Renesmee četla cosi Carlislovi a Esme. Přičemž mi na mozek nešlo, že jsou to vlastně její prarodiče, když mohli dělat klidně i rodiče.

Všichni tři zvedli hlavu, když si všimli ticha ,které vešlo.

„Co se stalo?“ zeptal se Carlisle.

Zatímco Ness zvedla hlavu.

„na lovu jsme někoho potkali.“

Byla jediná věta, kterou pronesl Edward. Víc nebylo potřeba.

Ticho se nyní rozsápalo i na ostatní v místnosti a nemilosrdně nám zadusilo.

„Myslíš , že tohle ticho bude trvat ještě dlouho?“ šeptla jsem Edwardovi do ucha.

„Právě jsi ho zrušila Bells.“ zatvářila jsme jakže jsme nepochopila co tím myslel a došla k Ness a vzala jí do náruče. Položila mi optrně ručku na tvář a mo myslí proběhl jeden velký zmatek a otazník.

Povzdychla jsem si.

„Na lovu jsme potkali člověka.“

V Nessiině mysli vytanula jakási bzpomínka na mrtvé zvíře. Myslela tím jestli jsme ho zabili. Kývla jsme a ona stáhla ručku.

Bylo by tak snadné an to zapomenou, ale nešlo to. Drželo se mě to víc než onen večer ve městě. Ááá , proč jen musím mít v mozku tolik místa.? Část mně na to teď bud pořád myslet. Někdy bych dala nevím co lidské myšlení. žádné starosti s tím, že myslíte pořád a na všechno. Mohla bych myslet jen na jednu jedinou věc.

Zase jsem Ness položila na zem. Ona se na mě povzbudivě usmála a odhopsala si i z knížkou kamsi. Alice byla první kdo prolomil ticho. Až po mě.

„Rose. Musíme jít vybrat ty šaty. A ty! Bello! Jdeš s námi. Budeš družička.“

„Já?“

„Ano, Ros si to výslovně přeje.“

„Zakopnu , roztrhnu šaty, něco pokazím.“ začal jsem vymýšlet důvody. Alice se na mě nesmlouvavě koukla a čapla mě za ruku.

„Koupila jsem několik..“

„tisíc“ doplnila jsem ji.

„…několik katalogů. Jdeme vybírat:“

Vedla nás k sobě do pokoje. Který má společný s Jasperem. Nechápala jsem kde jsou jeho věci, neb celá místnost byla zavelená Alicinými věcmi. Obě jsme se posadily na postel a čekaly.

Alice během chvilinky donesla dva katalogy.

„Tady pro nevěstu.“ a podala ho Rose.

„Tady pro družičku.“ a vrazila ho do ruky mě.

„Vybírejte dámy do krémové a nebo bílé ať ladíte.“ ještě dodala.

Otevřela jsme katalog a prohlížela stránky. jednu po druhé a přesto ne pořádně.

Pár šatů ,ě zaujalo , ale rozhodně nebyly bílé a nebo krémové. Některé vypadaly jak róby bůhví odkud a některé jako šaty spíš pro nevěstu. Blížila jsem se ke konci katalogu a začala pociťovat zoufalství. Ikdyž ve koutku duše jsem věděla, že alic e má přinejmenším 10 dalších katalogů.

Konečně mě do očí praštily šaty. Opravdu krásné šaty. Něco mezi krémovou a bílou. Byly bez ramínek a nahoře je tvořil pouze obdelník, z kterého vedla přes pupík „čára“ ,která se rozšířila až do sukně. Byly dlouhé až na zem. Dole jemně zdobené.

„Alice? Mám vybráno.“

„já vím budou ti slušet.“ okamžitě mi vzala katalog a udělal si u nich velký černý puntík.

Rose mi ukázala její šaty. Nakonec se vybrala pro velmi zdobené. Pro ni jako dělané. Alice nás spokojeně „propustila“ . Jen co jsme odešly z pokoje začala šaty objednávat. A smrtelnou rychlostí telefonovala kde se dalo.

Z spodního patra byl slyšet zvuk klavíru. Edward hraje?

Během chvilinky jsem seděla vedle něj. Všiml si toho, ale nepřestal hrát. Nepoznala jsem skladbu. Byla ovšem smutnější než jiné.

Zvedla jsme se a šla se koukat na televizi., kde Emmett právě sledovat baseball.

A z kuchyně jsem slyšela jak se Carlisle snaží domluvit s Ness aby snědla aspoň nějaké lidské jídlo.

Nebýt toho rozhovoru. Vypadalo by to tu normálně. Nebýt toho ticha byla by tu příjemná atmosféra.

Jasper se evidentně toulal někde kde na něj nedolehla. Přemýšlela jsem nad tím co jiného se dalo dnes na lovu dělat.

Nenapadla mě jiná možnost.

Pohroužila jsem se do svých myšlenek , aniž bych věnovala, že dům ztichl.

„Co se stalo? Už to skoro končilo!“ Emmettův rozzuřený hlas mě vytrhl vypli elektriku.

„Co se stalo?“

„Co si jako myslej! Teď nevím jak dopadl ten zápas.“ Emmett neustále zuřil.

Ostatní zůstávali v klidu. Naše oči světla nepotřebovaly.

„Děje se něco?“ zeptala jsem se do éteru.

„Doufám, že ne.“ Edward se ke mně pomalu blížil.

„Je to běžné, ne?“

„Doufejme…“ Jen co to dořekl na zahradě se ozvala ohlušující rána.

Došli mi, že nevím kde je Alice.

„Alice? Alice? kde jsi?“ začala jsem zmatkovat.

Ozvěna od rány utichla.

„Jdu se podívat ven.“ řekl Edward a zmizel…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoc - část 19.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!