Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Půlnoc- část 10.

Půlnoc- část 10.Další díleček . Kratší neb jsem dnes neměla toliko času:)

10. Spor

Konečně byl vidět její obrys. Na tváři jí hrál vítězoslavný úsměv. A v studených modrých očích byly až veselé jiskřičky. Sokie... Ta milá holka z prváku. Ta zrůda co se mě chystala zabít.
Neustále jsem byla napnutá. Kdykoli jsme byla schopná vystartovat.
„No tak. Bells. Chceme si jen promluvit ne? Vždyť se známe.“
„Bohužel.“ sykal jsem.
„Bells,Bells,Bells chtěla jsem si s tebou prvně promluvit.“ pokračovala a stále se přibližovala.
„Ale jak tak vidím. Budu muset přejít rovnou k věci.“ Byla až příliš blízko. Mohla jsem si prohlédnout ten chlad a nenávist.
„Víš... Tvoje rodinka je velmi zajímavá Bells.“ už mě štavola jak opakuje moje jméno. Zlostně jsem zavrčela.
„No tak, no tak. Musím tě domů vrátit živou.“ napřáhla ruku, ale je v mžiku uhnula.
„Co chceš?“ procedila jsme skrz zuby, až jsme skoro vyplivla trošku jedu.
„Od tebe? Nic. Potřebuju aby si doma vzkázala zkazík ode mně.“ andělsky se usmála, až to její tváři nelušelo
„Vzkaž doma.“ při tom slově se usmála a já otřásla.
„Že bych se ráda setkala s tvým manžílkem. Sama. A já tě ucítím, když budeš s ním.“ zatřásla jsme se. Sokie se ke mě napřáhla já tentokrát neuhnula.
Najednou jsme slyšela hlasité křup jak mi zřejmě praskla loketní kost.
Nevnímala jsem, pořád jsem si přehrávala poslední věty.
„Jen tak na upomínku.“ odklonila se a odešla. Pomalu a zlehka opouštěla paseku. Nebyla jsem schopná jít za ní. Ochromil mě šok i bolest.
Rozběhla jsme se k domu. Musela jsme se několikrát zastavit , abych nabrala dech a prohlédla si zlomeninu. Vypadlo to o to hůř, že mi netekla krev.
Už jsme zahlédla dům a proto jsem sebrala poslední síly a vpadla do obýváku.
„Bello?“ ozvaly se všechny hlasy na jendou.
„Jsem to já.“ zašeptala jsem.
V tu chvíli mě popadli Edwardovi silné paže a už mě nesl k pohovce.
„Co se stalo?“
„Sokie“ hlesla jsem.
„To ona mi volala, chce se setkat s Edwardem.“
„Se mnou?“ ozval se nevěřícně. Pak si všiml mé ruky.
„Carlisle! Bella má něco s rukou.“ Carlisle u ěm ve chvilince stál a zkoumal moji levačku.
„Tak tohle jsme ještě neviděl. Bolí to?“
„Už ne. Necítím to.“ Byla to pravda přišlo mi jako bych měla ruku naprosto v pořádku. Jen hýbat se moc nechtěla.
„ Zase sádra?“ řekla jsme zmučeně.
„Musím ...“ odpověděl Carlisle.
Zaskučela jsem .
„Zase musí mít nějaké pré. Jediný upír, který se producíruje se sádrou na ruce.“
Ozval se Emmett.
„Nezáviď nebo ti předám kus své smůly.“ odsekal jsme zatímco mi Carlisle dělal cosi s rukou.
„Musíme si spolu promluvit.“ ozval se Edward a vzal mě do náručí. Posadil mě v pokoji na postel.
„Co přesně ti řekla?“ zeptal se okamžitě.
„Že si chce s tebou promluvit. A máš být sám.“
„Půjdu.“ a ž už se zvedal. Chytla jsme ho za ruku.
„Nechoď.“
„Musím! Copak chceš aby se něco stalo i ostatním?“
„ To nemůžeš! Co když se nevrátíš?“ Proč mi tohle zase dělal? Tentokrát o byl on kdo si hrál na trpitele.
„Prosím! Aspoň tam nechoď sám.“
„ Bello, miláčku, ty moc dobře víš, že kdybych nemusel nepůjdu. A rozhodně líp snesu, když s eněco stane mě než tobě.
„A co já? Copak já snesu to, že se ti něco stane? To si nemyslím!“ Ohradila jsem se prudce.
Pohladil mě po vlasech.A políbil mě na čelo.
„Nevím si rady.“
„Slepá ulička.“ šeptla jsem. A slabě se usmála.
„Ano, slepá ulička.“ přikývl.
„Prostě nikam nepujdeš! Ne dnes v noci.“ opatrně s levačkou v sádře kjsme ho povalila na postel.
„Ne dnes v noci.“ Přikývl.
Ale co zítra? o pozítří? To byla otázka na kterou neznám odpověď. Co když s emu něco stane? Co pak já? Upírka.. Upírka.. To slovo mi znělo v hlavě. Vášnivě jsme ho políbila a nechtěl myslet na nic jiného. Půjde to? Další otázka bez odpovědi. Snažila jsem se zapomenout. Ale v jeho očích byl smutek. Jak dlouho slepá ulička vydrží?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoc- část 10.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!