Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Propojení osudem 1. kapitola

xD Bez komentáře :D

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Propojení osudem 1. kapitolaCullenovi se rozhodnou znovu přestěhovat, ovšem tentokrát do města Homer - město Aljašky. Ačkoli město působí poklidně a nenáročně, ukrývá v sobě záhady a nestvůry. Je však nestvůra vždy nepřítel? A co když je legenda pravda?

•/•

*příběh podle čtenářů* - Na konci každé povídky je otázka. Některé se budou týkat právě možného pokračování, některé budou o roli v příběhu. Určitě se zapojte!

17.04.2018 (12:00) • vk015 • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 873×

„Bello? Už máš sbaleno?" přiběhla ke mně do pokoje Alice.

„Nemám. Já myslela, že odjíždíme až zítra?" odůvodnila jsem, proč rozhodně sbaleno nemám. Alice se na mě podívala s velmi zákeřným výrazem.

„Máš i nemáš pravdu. Moje naprosto bezchybná hlavička totiž zaregistrovala blížící se bouřku, tudíž bychom měli akorát zpoždění. Carlisle proto koupil letenky již na dnešek, respektive odlétáme za 2 hodiny a na letiště je to 1 hodina cesty, pokud bude tedy řídit Edward." Velmi šibalsky se na mě usmála, otočila se na podpatku a odběhla pryč.

Zabalení nebyl problém. Jakožto upír jsem to měla hotové do 5 minut a rozhodla jsem se trochu se projít. Bydleli jsme v obrovské vile na pobřeží v městě Sasardi (město Panamy). Bydleli jsme u pláže, ale jak Alice předpověděla, po dobu našeho 5 měsíčního pobytu, se tu slunce moc neukazovalo. Škola se navíc nacházela pod obrovskou horou, takže na nás slunce rozhodně nezářilo.

Původní plán byl pouze navštívit naše známé (taktéž upíry) Dracillu a Wofrica, kteří se nedávno rozhodli pro náš vegetariánský styl. Jak se však ukázalo, na Panamu zaútočila armáda novorozených, a i když je Alice dostatečně včas předpověděla, Wofric přišel o život. Dracilla se ze začátku vyrovnávala se ztrátou svého druha poměrně vyrovnaně, ale přesně před týdnem se rozhodla ukončit i svůj život. Zůstali jsme, abychom zařídili všechny okolnosti jako uctění její památky atd. Protože je vše hotovo, můžeme se znovu přestěhovat a začít další život někde jinde.

Když jsem se procházela po pláži a pozorovala, jak si malé rybky hrají ve vodě, všimla jsem si malých modrých kamínků, které byly uspořádané do malinkého kruhu. Nebylo jich moc, ale byli zvláštní.

Chtěla jsem si je vzít a ukázat Esmé, ale uslyšela jsem, jak se někdo blíží zezadu. Kroky byly rychlé, takže dotyčný běžel upíří rychlostí. Čekala jsem, až se ke mně přiblížil a otočila jsem se připravena bojovat. Moje opatření bylo však zbytečné. Byl to Edward, který se začal velmi nahlas smát. Pak mě políbil a zvedl do náruče.

„Jak se má moje oblíbená žena?" pronesl svým dokonalým hlasem. Zahleděla jsem se mu do očí a usmála se. Milovala jsem na něm úplně všechno a každá chvíle s ním byla ta nejlepší v mém životě.

„Naprosto perfektně," odpověděla jsem mu a políbila ho znovu.

„Jak se těšíš na nový začátek?" zeptala jsem se ho. I mně další školní rok dělal trochu obavy.

„Neberu to jako začátek. Právě naopak. Tenhle styl života je prostě můj typický styl života a nic to nemění. Nový začátek by to byl, kdybych se stal člověkem," namítl. Měl pravdu, není to začátek jen pokračování další kapitoly.

„Jenže kdybys byl člověk, nemohl bys semnou být po celou věčnost života a to bys byl velmi smutný, viď?" zeptala jsem se ho velmi sarkasticky.

„Ten nejsmutnější člověk na světě," zasmál se a políbil mě.

Na pláži jsme zůstali ještě 10 minut, ale pak jsme se rozhodli vrátit a pomalu se připravit na odjezd. Edward byl skoro celou dobu po mém boku, a když jsme si sedli v 1. třídě, seděla jsem na dvojsedačce s ním. Za námi seděla Alice s Jasperem a naproti Rose s Emmettem a Esmé s Carlislem. Cesta byla velmi příjemná a let proběhl bez větších komplikacích. Ale když jsme přistáli, objevil se jeden obrovský problém.

Přistáli jsme a vystoupili z letadla. Esmé musela zařídit okolnosti ohledně práce a my na ni čekali v kavárně.

„Ale ne!" vykřikla jsem tak aby to slyšela jenom moje rodina.

„Co se děje Bello?" zeptal se mě Edward.

„Támhle u východu z kavárny sedí Sally Maliková a Temprance Waitová," rychle jsem špitla na svojí rodinu.

„Kdo to je?" zeptala se Rose a Edward zároveň.

„Jejich mamka se přátelí s mojí, a když jsem ještě žila ve Phoenixu, hlídala jsem je. Když jsem odjížděla, bylo jim 7," špitla jsem.

„Jsi si jistá, že ví, kdo jsi?" zeptal se Emmett.

„Ano," zareagoval Edward.

„To není dobré," přemýšlel nahlas Carlisle.

„Nějaký nápad vševědko Edwarde?" utahovala si z něj Rose.

„Alice ty je zabavíš svým extrovertním nadáním. Rose s Bellou, vy se vypaříte, když si k nim s Emmettem přisedneme a shodíme ubrus. Carlisle, ty si nás odvedeš jako svoje nevyspělé syny a všichni popadneme Esmé a vypaříme se odsud. Jasné?" Bleskurychle naplánoval Edward.

Celá akce se udála velmi rychle. S Rose jsme čekaly na vhodnou chvíli, kdy byla děvčata rozptýlena a lidským během jsme našli Esmé. Rychle jsme ji uvedli do děje a našli zbytek zavazadel. Počkaly na ostatní a utekli k taxíku.

„Dobrá práce Edwarde," pochválila ho Esmé.

„Jejda, zapomněla jsem si jeden kufr na pásu," vysvětlila jsem Edwardovi a ostatním.

„Mám ti ji přinést?" nabídl se Edward, zatímco ostatní sháněli taxíka.

„Půjdu s Rose. Bude rychlé Edwarde slibuji," ubezpečila jsem ho.

„Můžeme?" kývla na mě Rose.

S Rose jsme se tedy vydaly pro kufr. Rose se rozhodla jej najít. Stála jsem tedy zády ke kavárně a podupávala nohou. Najednou se mě dotkla ruka, a tak jsem se v domnění, že to byla Rose, otočila. Ale Rose to nebyla. Byla to Sally a Temprance. Obě na mě vyjeveně koukaly jako já na ně.

 

 

 

To by bylo všechno pro dnešní povídku :). Ale jako na konci každé mojí povídky, je i tady otázka:

Co má Bella udělat?

a) Utéct upíří rychlostí a nechat Sally i Temprance pouze s domněnkou, že ji viděli jako ducha.

b) Zapřít, že je to ona, najít Rose a ostatní a co nejrychleji nasednout do taxíka a zmizet.

Obě rozhodnutí budou mít negativní a naopak pozitivní vliv na postavy.

!!! ROZHODUJTE OPATRNĚ !!!

- rozhodnutí s největším počtem hlasů bude použito v další kapitole

- rozhodnutí ovlivňuje děj a charaktery postav

- není dána základní linie příběhu, proto se příběh může vyvinout různě a není dán úvod, stať ani závěr

Užívejte si den a páčko! Vk015 ♥


Následující díl »

Autor: vk015, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Propojení osudem 1. kapitola:

 1
4. Lucka
18.04.2018 [19:08]

pěkné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Zapeklitá otázka co by měla Bella udělat Emoticon Emoticon Tak třeba za a) Těším se na příští kapitolu

3. sem
17.04.2018 [16:43]

Vypadá to zajímavě Emoticon Emoticon Emoticon

2. Petronela webmaster
06.04.2018 [22:43]

PetronelaAhoj, článek ti ještě jednou vracím, protože ti pořád nefunguje perex obrázek - do rámečku pro obrázek se nevkládá http odkaz cizích stránek s obrázkem. Nejdřív musíš obrázek nahrát do naší galerie a poté jeho název použiješ ve formátu /gallery/thumbs/otaznik.jpg nebo www. stmivani.eu/gallery/thumbs/otaznik.jpg ... oba případy odkazují na galerii těch stránek.
Kdyby jsi s tím měla nějaké problémy, ozvi se mi a já ti poradím. Emoticon

1. Petronela webmaster
03.04.2018 [20:21]

PetronelaAhoj, článek ti vracím protože ti nefunguje obrázek v perexu, oprav si jej a opět označ, že je článek hotov.

Co se týká textu, opravila jsem ti jej, ale pro příště si dej pozor na následující chyby, kvůli kterým ti teď ani neudělím titul ověřeného přispěvatele (pokud bude další kapitola lepší, titul ti přidělím):

- přímá řeč
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

- čárky v souvětích
- i/y

Doufám, že si mé upozornění vezmeš k srdci a příště už budou texty lepší. Hodně štěstí s dalším psaním. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře