Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pronásledovaná 18. kapitola

Jacob


Pronásledovaná 18. kapitolaTak a máme tu poslední kapitolku. Snad se vám bude líbit. Šťastný konec?

18. kapitola


Kolébal jsem Bellu v náruči a stále nemohl uvěřit tomu, že je mrtvá. Zbytek rodiny stál okolo nás a snažili se rozdýchat celou situaci. Všem bylo Belly líto. Jediné myšlenky, které mě zarazily, byly myšlenky Rose.

„Teda ten vypadá zničeně. Asi ji má opravdu rád. Aspoň se z toho poučí. Sice je to dost drsné, co mu provedla, ale on je tvrdohlavý a jinak by si uvědomil pozdě, že bez ní nemůže žít.“

Nechápal jsem její myšlenky. Vždyť ji akorát zabila! Měla by truchlit. Podíval jsem se na ni nenávistně a chtěl po ní skočit. Jenže v mé náruči se něco začalo měnit. Mizela. Nechápal jsem to. Bellino tělo se ve světle začalo rozplývat, až mi z náruče zmizela. Nechápavě jsem koukal a šrotovalo mi v hlavě.

„Co se to děje?“ Rozhlédl jsem se po zbytku rodiny. Koukali stejně nechápavě jako já. Jen Rosalie se culila, jako že z našich výrazů každou chvíli spadne na zem a bude se na ni válet smíchy, a tak všem na vysvětlení podotkla: „To víte. Došly jí baterky!“ Celá rodina se na ni otočila s výrazem: „Ta holka se asi pomátla.“ Rosalie začala vysvětlovat.

„Denny vytvořil hologram z tvrdého světla. Domluvil se se mnou a já rozmístila čipy po vile, které hologram Belly vytvářely. Byli jsme spolu domluveni, jak vše bude probíhat a vytvořili jsme vám tohle divadlo. Modlila jsem se celou dobu za to, abyste si nevšimli čipů rozmístěných po vile.“ Mě vrtala v hlavě jen jedna otázka: „Proč?“ Rose na mě otočila.

„Myslím, že Denny vše vystihl naprosto přesně, když vše se mnou připravoval. Pomsta bude sladká, pánové! A měl pravdu. Bavila jsem se na váš účet velmi dobře.“ Když Rose vypouštěla tato slova, tak jí jiskřilo v očích. Byla jako malá holčička, která měla šanci hrát ve velkém divadelním představení, ale pak pokračovala. Otočila se na mě a na Emmetta.

„To máte za ty vaše blbé sázky a neuvážené kroky, které děláte.“ Při posledních slovech se zadívala na mě. Chápal jsem, co tím myslela a na závěr k Emmettovi dodala.

„A jestli si myslíš, že ti to všechno projde, tak se mýlíš. Můžeš být rád, že nepodám žádost o rozvod,“ štěkla na něj a na Emmettovi bylo vidět, jak na ni lítostivě hledí a je připraven se kát. Sledoval jsem celou scénu a Emmetta litoval. Čekalo ho peklo. Rose měla pravdu, chováme se oba jako puberťáci. Musím se změnit, ale nejprve musím najít Bellu a za všechno se jí omluvit. Jenže kde ji budu hledat? Podíval jsem se na Rose a ta hned pochopila, co mě zajímá.
„Bella je v jedné chatce v lese kousek od Seattlu. Popíšu ti přesně kde.“ Vděčně jsem na ni hleděl a mé srdce začínalo plesat už jen při myšlence, že ji za několik hodin budu mít v náruči živou a zdravou.

Přijížděl jsem k odbočce na lesní cestu, která měla vést k chatě, kde se nacházela Bella. Byl jsem velmi nervózní. Co když mi mé chování neodpustí? Cestou jsem se stavil v zahradnictví a koupil puget červených růží. Nevím, jestli mi nějaká kytka pomůže k tomu, aby mi odpustila, ale budu doufat v to, že ji aspoň trochu obměkčí. Dorazil jsem na místo a uklidňoval jsem se.

„Určitě mi odpustí.“

 


Pohled Belly:

Snažila jsem se číst a nemyslet na to, co se u Cullenů děje. Ale nešlo to. Pořád jsem koukala na mobil, kdy mi Denny nebo Rosalie zavolá, že mohu jet k nim. Jenže mobil nezvonil. Netrpělivě jsem přecházela po obýváku a čekala. Už byl večer a Denny mi mobil nezvedal. Má nervozita stoupala. Pak jsem najednou zaslechla, jak k chatce někdo přijíždí. Rozhrnula jsem u okna záclonu a nakoukla ven. Byl to Edward. Mé srdce začalo sprintovat jako o závod.

Co tady dělá? To už je po všem? Proč mi někdo zatraceně nezavolal, že sem jede?

Zmatkovala jsem a nevěděla si, co si počít. Nevěděla jsem, zda mi bude nadávat za tu mojí blbou pomstu, nebo jestli se přijel usmířit. Nebyla jsem na naše setkání připravená.

Uvědomila jsem si, že může slyšet moje myšlenky, a tak jsem radši rezignovala a šla si udělat kafe na uklidnění. Chtěla jsem tak zamaskovat, jak moc jsem nervózní a nepřipravená.

Naplnila jsem rychlovarnou konvici a pustila ji. Vytáhla jsem si hrnek na kávu a chtěla ho položit na pult. Jenže najednou mě něco začalo drtit v náruči. Musel to být Edward. Jeho reakce mě velmi překvapila, ale taky málem udusila. Musel slyšet moje myšlenky, protože jeho sevření povolilo, ale z náručí mě nepouštěl. Byla jsem ráda. Milovala jsem ho a být mu takto nablízku byl velmi příjemný pocit. Pak mi zašeptal do vlasů.

„Můžeš mi, prosím, prominout vše, co jsem ti provedl?“ Odklonila jsem se od něj a zadívala jsem se mu do očí, zda to, co říká myslí upřímně a já z jeho očí viděla, že to tak opravdu myslí.
„Odpustím ti, když mi slíbíš, že už mi nic takového neuděláš. Prostě se smiř s tím, že už se mě nezbavíš,“ odpověděla jsem mu s naprostou vážností v hlase a čekala, jak se zachová on. Usmál se na mě svým pokřiveným úsměvem a řekl: „Slibuji. Teď si můj život a vždy budeš. Život bez tebe pro mě není životem.“ Slova, která vyřkl, mě uzemnila. Myslel je vážně a byla jsem za ně vděčná. Přivinul si mě znova do náručí a začal mě líbat. Chyběl mi, a já chtěla víc. Slyšel mé myšlenky a odnesl mě do ložnice. Začínal mě líbat a já se mu podávala. Na chvíli se ode mě odtáhl a zadíval se mi do očí.

„Ode dneška se budu snažit ti splnit každé přání,“ pověděl mi s odhodlaností v hlase. Jeho slovům jsem se jen pousmála a pomyslela na první věc, kterou jsem chtěla, aby mi splnil.

„Líbej mě, prosím,“ poslala jsem mu v myšlenkách.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pronásledovaná 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!