Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí nesmrtelných - část 20.

BD I. - Teaser Poster

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí nesmrtelných - část 20.Máme tu kulatý 20. díl. A proto je nečím vyjímečný. Tentokrát je z pohledu Mabel. Doufám, že se vám bude líbit. Pište komentíky. Lareth:-)

12.04.2009 (19:58) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2609×

Tuto část vypráví Mabel:

Seděla jsem v autě vedle brášky a táty. Byli jsme na cestě do New Hampshiru. Do našeho nového domova. Zastavili jsme na krásném místě. Po Forks se mi bude stýskat, ale tady to už miluji. Táta si mě stále starostlivě prohlížel, jako by čekal nějaký hysterický záchvat. Byla jsem ráda, že odjedeme. Pokud tátovi pomůže změna prostředí, půjdu kamkoliv. Podívala jsem se do jeho hlubokých očí, které se rázem změnily z ostražitých na něžné. Odepnula jsem si pás. Chris se vedle mě zatím ani nehnul. Moc dobře vím, že se s Forks rozloučit nechtěl. Bál se, že na maminku zapomene. A proč to tak dobře vím, to je jednoduché. Jsme dvojčata, která jsou si bližší, než jakákoliv lidská mláďata. Naše smysly jsou propojené daleko více, než je na první pohled znát. Nefunguje to stejně jako u táty, že své myšlenky navzájem slyšíme, ale dokážeme vnímat emoce toho druhého. Cítíme úzkost, bolest, radost, lásku. Z Chrisovy strany často cítím odtažitost a smutek. Vím, že se trápí. Jen se snažím tátu nezatěžovat. O naší společné síle nikdo neví. Myslím, že není moc dobrý nápad někoho s ní obeznámit. Táta vystoupil z auta, aby vnesl kufry do domu. Rukou jsem si prohrábla svoje dlouhé vlasy a zůstala koukat na náš nádherný dům. Byl obrovský. Čelo domu bylo prosklené. Dvě patra se tyčila tak vysoko, že bylo hned jasné, že všechny pokoje budou ohromně prostorné. Vešla jsem do veliké haly, která byla podobné té v době ve Forks. Také zde bylo vyvýšené podium, na kterém bylo umístěno nádherné piano z mahagonového dřeva. Lesklá podlaha byla z bílého mramoru, který na první pohled vypadal studeně. Celou severní stěnu pokrývaly různé obrazy, fotografie a ocenění. Vydala jsem se prvními ohromnými dveřmi, které byly naproti modernímu schodišti. Za dveřmi byl obývací pokoj, který nebyl nijak veliký, avšak byl útulný. Jeho vybavení se tyčilo podél stěn. Jedna z nich byla opět prosklená. Zastavila jsem se nad krásou výhledu, který se mi naskytl pohledem prosklenou stěnou. Ani jsem nepostřehla, že jsme cestou stoupali na kopec, ale pod sebou jsem měla úžasnou krajinu. Vdáli se rozprostíral rozsáhlý les, který celou tu krásu podtrhoval. Zbytek krajiny pokrývala hustá tráva s miliony květin a zhruba uprostřed bylo malé jezírko s rozkvetlými lekníny. Obrovská loučka hned za domem. Okouzleně jsem vydechla. Nerada jsem odtrhla zrak od půvabu přírody a vyrazila zpět do haly, kde jsem se vydala nahoru po schodech. Cestou jsem nepotkala nikoho z rodiny. Nejspíš vybalují ve svých pokojích. Namířila jsem si to do pokoje, který měl fialové dveře. Bylo mi hned jasné, že je můj. Fialová je moje nejoblíbenější barva. S úsměvem jsem vzala za kliku a jemně dveře otevřela. Možná jsem přestala dýchat. Můj pokoj byl překrásný. Koberec, na první pohled měkký, měl světle zelenou barvu a trochu připomínal travnatý porost. Stěny byly zbarveny do světle fialové. Na stěně vpravo od dveří bylo mnoho rámečků s barevnými fotografiemi. V mém pokoji nebyla prosklená celá stěna, ale jen její část. Uprostřed byly skleněné dveře s bílým rámem. Esme mi vybrala zelené sametové závěsy. Prošla jsem dveřmi na obrovský balkon. Vydechla jsem překvapením. Ten úžasný výhled, který byl z obývacího pokoje, se nedal s tímhle vůbec porovnat. Nádhera rozprostřená kolem mě. Bylo to, jako bych létala. Věděla jsem, co mi tu chybí. Dalekohled na pozorování hvězd a dřevěné křeslo na žasnutí nad západem slunce. Omámená jsem vešla zpět do pokoje, kde jsem skočila na kolosální postel, taktéž ve fialovo-zelených barvách. Celá rozesmátá jsem se posadila a pohled mi utkvěl na dalších dvoukřídlých dveřích. Zvědavě jsem je rozrazila. Zůstala jsem stát jako opařená. Za dveřmi stála moje vlastní šatna s úžasným oblečením. Prošla jsem celou podlouhlou místnost. Celá jedna stěna byla plná různých bot. Šokovaně jsem se opět vrátila zpět do svého pokoje. Posadila jsem se za psací stůl a pohladila svůj zbrusu nový fialový notebook. Esme je úžasná. Vstala jsem. Se slzami na krajíčku jsem si prohlížela fotografie, na kterých byla většinou máma. Hrozně mi chybí, ale život jde dál. Vzpomínky mi zůstanou navždy a ona ví, jak hrozně ji miluji.


Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 20.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře