Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proč jsem to jen udělal? 1. kapitola

Jasper

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Proč jsem to jen udělal? 1. kapitolaEdward bydlí sám ve Forks, když se najednou přistěhuje nějaká nová dívka, která se jmenuje Bella. Snad se tu najde alespoň jeden člověk, kterému se to bude líbit.

15.07.2010 (21:30) • Tomik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1195×

Proč jsem to jen udělal? 1. kapitola

Jmenuji se Edward Cullen. Je mi 17 let a měřím cca 190 cm. Bydlím v malém deštivém městečku, jmenuje se Forks. Taky bych Vám asi měl říct, že jsem trochu jiný, než ostatní lidé. Jsem totiž upír.

 

Jako každé ráno, jsem na sebe hodil jiné oblečení, nasedl do auta a jel do školy. Studuji na jediné střední škole, která je ve Forks. Teprve když jsem přijel na parkoviště před školou, všiml jsem si, že mám ještě spoustu času, než mě do té školy vůbec pustí. Ani nevím proč, ale začal jsem přemýšlet o té nové dívce, která k nám na školu nastoupila teprve včera. Byla to celkem vysoká dívka s hnědými vlasy. Jmenovala se Bella Swanová. Vůbec nevím, čím mi přišla tak zvláštní, ale strašně moc přitahovala moji pozornost. Přišlo mi to jako chvilka, ale když jsem se probral ze svých myšlenek, bylo už parkoviště plné ostatních aut a studentů.

 

Bylo mi překvapením, že si Bella dneska při španělštině sedla vedle mě. Většinou si mě ve škole nikdo moc nevšímal. Seděli jsme spolu už včera při češtině, takže představovací rozhovor byl za námi, ale přesto jsem měl nutkání něco jí říct. Nechtěl jsem narušovat výuku, náš španělštinář pan Grewy byl totiž jeden z mála učitelů, kterým jsem nevadil. Tak jsem vytrhnul dvojlist z prostředku sešitu a napsal:

 

Ahoj, Bello, vadilo by ti, kdybych si dnes u oběda přisedl k tobě?

 

Vzala si pero a napsala:

 

Čauky :), jasně, že ne :), aspoň se tam nebudu sama nudit :).

 

Pak už jsme si nic nepsali. Za nedlouho zazvonilo a společně s Bellou jsme šli na oběd. Po cestě jsme vůbec nemluvili, akorát celou cestu Bella zkoumala moje oči. Předstíral jsem, že o tom nevím. Když jsme došli k pultu s jídlem, vzal jsem si jen sodovku. Bella si naložila na tác spoustu jídla, nejspíš i pro mě. Tak jsem se rozhodl zaplatit i za ní. Sedli jsme si ke stolu, dala svůj tác doprostřed stolu, ale já jsem si nic nevzal. Nevšímala si toho. Chvilku jedla sendvič, ale pak na mě najednou promluvila:

 

„Edwarde, ty máš děsně zvláštní barvu očí. Takovou zlatou. Takové oči jsem ještě nikdy neviděla.“

 

„Můžeš být v klidu, je to genetický problém. Občas se mi i změní barva očí na černou. Toho si určitě taky všimneš.“

 

Pak jsme si povídali o všem možném a postupně jsme se poznávali. Nakonec jsme si vyměnili telefony a domluvili se, že si spolu zítra sedneme znovu.

 

Zbytek dne uběhl celkem rychle. Když jsem přijel domů, sedl jsem si do obývacího pokoje a otevřel jsem knihu, kterou jsem sice znal na zpaměť, ale už dlouho jsem ji nečetl. Asi po třech hodinách četby mi zavibrovala kapsa. Vytáhnul jsem mobil z kapsy a přečetl jsem si SMS od Belly.

 

AHOJKY, EDE :). JAK SE MAS? NECHTEL BY SES JIT PROJIT? DOCELA SE NUDIM. PA B.

 

Odepsal jsem jí, že na ni počkám u obchodu s potravinami. Hodil jsem na sebe jiné oblečení a šel jsem do garáže. Nasedl jsem do svého nového limetkově zeleného Porsche Carrera GT, se kterým jsem nikdy nejezdil do školy, a jel k obchodu. Výjimečně jsem jel pomalu. Když jsem tam dojel, vystoupil jsem z auta a stoupl jsem si před obchod. Nečekal jsem ani pět minut a Bella stála vedle mě. Zeptal jsem se, kam chce jít, a ona řekla, že by se stavila někde na večeři a pak bychom se mohli jít projít do lesa. Souhlasil jsem. Teď mi začalo být celkem trapně. Nečekal jsem, že někam pojedeme autem. Doufám, že nebude mé Porsche brát jako, že se chci chlubit. Když jsem teda přišel k tomu nablýskanému zelenému autu, Bella na mě koukala jako na blázna.

 

„To auto je tvoje?“

 

„Ano, zdědil jsem po jedné vzdálené příbuzné celkem hodně peněz. Doufám, že to zůstane jen mezi námi, nechci, aby se vědělo, že mám Porsche.“

 

Bella mi všechno odkývala a honem si sedala na sedačku spolujezdce. Jeli jsme docela rychle. Za chvilku jsem už parkoval před restaurací. Vešli jsme dovnitř a sedli jsme si k jednomu ze tří volných stolů. Chvilku jsme čekali a přišla servírka. Dala nám jídelní lístky. Bella si objednala smažený sýr. Já samozřejmě nic. V době, kdy Bella jedla, toho moc nenamluvila. Když dojedla, chvilku jsme si ještě povídali. O chvilku později k nám přišla servírka. Zaplatil jsem a nechal jí nějaké to spropitné. Když jsme vyšli z restaurace, byla už docela tma.

 

Nastoupili jsme do auta a jeli směrem do lesa. Zaparkoval jsem kousek od lesní cesty. Došli jsme po cestě k lavičce. Seděli jsme a mluvili snad úplně o všem. Slíbil jsem Belle, že až pojedeme zpátky, nechám jí řídit. Očividně měla ráda rychlá auta. Z ničeho nic se mě zeptala:

 

„Taky ti to přijde tak zvláštní? Známe se dva dny a mě to přijde, jako že se známe celou věčnost.“

 

„Máš pravdu. Co mimochodem děláš zítra?“

 

„Jsem s tebou venku?“

 

Jen jsem se usmál. Pak jsme dlouhou chvíli koukali na hvězdy a velký měsíc, který byl právě v úplňku. Najednou se mě zmocnila panika. Slyšel jsem, cítil jsem medvěda, jak se k nám pomalu blíží. Zeptal jsem se Belly, jestli už nechce jít, ale bylo už pozdě. Bella celá bílá strachy kouká na velkého hnědého medvěda, který stojí přímo před ní. Než stihla Bella mrknout, stál jsem mezi ní a tím velkým medvědem. Medvěd na mě chtěl uhodit tlapou, ale já jeho ránu zarazil svojí rukou. Chytnul jsem medvěda za nohu a hodil s ním daleko do lesa. Bella byla pořád v příšerném šoku. Což já taky. Jak jí asi budu vysvětlovat, že jsem hodil s medvědem přes půlku lesa. Po chvilce se na mě otočila a řekla mi, že chce jet domů, ale že prý mám jet s ní.

 

Dovezl jsem ji před dům. Seděla a nevystupovala. Podívala se na mě přísným, ale zároveň vystrašeným pohledem, a řekla:

 

„Prosím tě, řekni mi, co jsi zač!“

 

Nevěděl jsem, co říct. Pravdu? To by se mě akorát lekla a utekla. Ale lhát jí teď by bylo asi ještě horší.

 

„Já jsem tak trochu upír, ale nemusíš se mě bát, piju totiž jen zvířecí krev. Nechci být netvor jako ostatní mého druhu.“

 

„Nelžeš? Opravdu jsi to, co mi tu teď tvrdíš?“

 

Potvrdil jsem jí to a ona jen zarytě mlčela. Nakonec řekla:

 

„Co kdybychom zašli zítra někam ven? Mám spoustu věcí, na které se tě chci zeptat.“

 

Řekl jsem, že rád půjdu. Rozloučili jsme se a ona odešla domů. Dneska to bude opravdu dlouhá noc.

Autor: Tomik, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proč jsem to jen udělal? 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře