Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pro tebe je zabíjení potěšením, pro mě nutností - 2. kapitola

Edward a Bella


Pro tebe je zabíjení potěšením, pro mě nutností - 2. kapitolaTákže... Fitko, Stacy v baru a Bellina kancelář... Přeji příjemné čtení a prosím o komentář. Díky!
VerunkAlice

Pohled Edwarda:
 
Hned po probuzení jsem čekal, že se dostaví ten dokonalý pocit sytosti. Ale místo toho se dostavil pocit, který jsem znal jen matně. Ten pocit bych nazval… pocitem viny. Nechápal jsem to. Najednou mi bylo líto těch životů, které jsem zmařil. Ale cítil jsem také strach. Strach z toho, že se to všechno jednou provalí a já budu muset jít sedět. Nikdy jsem tohle necítil. Tak jsem se rozhodl pro odreagování. Nejdříve si zajdu zacvičit a později, někdy kolem deváté večer, opět vyrazím do baru.
Věděl jsem, že mi fitko zlepší náladu, ale těch pocitů jsem se nezbavil. A hlavně mi hlavou vrtala otázka: Mám dnes někoho zabít, nebo ne?
Když jsem doma převlékl, vydal jsem do baru, kde jsem jako vždy zasedl u „svého“ stolu a jen jsem čekal až přijde Stacy.
 
„Ahoj, Edwarde. Tak co to dneska bude?“ zeptala se mě vlídně.
„Ehm, asi pivko, jako vždycky,“ usmál jsem se na ni a zahlédl jsem na její tváři smutný úsměv. No co, dneska mám v plánu se opít a Stacy s tím nic neudělá.
 
Než mi donesla pití, prohlížel jsem si lidi, kteří tu dnes byli. Většinou tu byli buď chlapi s plnovousem, nebo takzvané „lehké holky“. Ale moji pozornost upoutala osoba sedící v rohu místnosti. Byla to žena s dlouhými hnědými vlasy a velmi světlou pletí. Rovně seděla a něco psala na notebooku.
Ze zamyšlení mě vytrhla Stacy: „Tady máš to pivo.“
Z toho večera si potom pamatuji, že jsem to do sebe lil až do dvou hodin do rána. Pak mě Stacy vyhnala. Vůbec netuším, jak jsem dostal domů.
 
Pohled Stacy:
 
Edward se minulou noc pěkně zřídil. Po zavíračce jsem ho odvezla domů. Ale hlavou se mi honila jedna věc. Včera, když jsem utírala stoly, našla jsem u toho, kde seděla ta divná bruneta, co byla bílá jako zeď, vizitku. Bylo na ní napsané:
                                Isabella Bertrandová – psycholožka
                               5. Avenue – New York, 684 275 422
 
Napadlo mě… Přijde mi, že se Edward stává závislým na alkoholu. Nepomohla by mu? Mám jí zavolat?
 
Pohled Isabelly:
 
Seděla jsem ve své ordinaci a přemýšlela jsem o včerejším večeru. Zrovna jsem odepisovala na jeden email, když jsem na sobě ucítila něčí pohled. Zvedla jsem hlavu a pohlédla na muže, jemuž patřil ten pohled.
Měl zrzavé vlasy, štíhlou a vysokou postavu, Na to, že byl člověk, byl krásný. Ale něco mi na něm nesedělo.
„Slečno Bertrandová, je tu paní Kingová,“ oznámila mi Carmen.
„Řekněte jí, ať jde dál,“ odpověděla jsem své sekretářce. Dopila jsem kávu a upravila jsem si vlasy.
„Dobrý den,“ ozvalo se nesměle od dveří.
„Pojďte dál, paní Kingová,“ pozvala jsem ji a ona vešla a usadila se na židli.
„Tak mi povězte, co vás trápí.“
 
„Víte… Včera mi zemřela sestra,“ rozbrečela se.
„Povězte mi všechno, uleví se vám.“
„Bylo jí dvacet tři let. Jmenovala se Oksana. Milovala jsem ji, byly jsme sestry a zároveň i nejlepší kamarádky. A-a včera mi volali z policie, že ji někdo zabil,“ rozplakala se znovu. Už půl hodiny jsem ji uklidňovala a nakonec jsme se domluvily, že ke mně přijde příští týden.
Bylo mi jí moc líto. Paní Kingová se před třemi lety přestěhovala se svojí sestrou Oksanou z Ruska do New Yorku. O rok později se provdala za milionáře – pana Kinga. Její sestra žila s nimi, ale teď… Chudáček.
 
Paní Kingová byla toho dne můj poslední klient. Ale domů se mi ještě nechtělo, tak jsem si uvařila čaj, poslala Carmen domů a poté jsem se posadila do křesla. Pomalu jsem usrkávala čaj a přemýšlela jsem.
Bylo už po sedmé večer, když jsem se začala chystat domů. Ale chvilku před odchodem mi začal zvonit mobil.
„Dobrý den, u telefonu Isabella Bertrandová.“
„D-dobrý den, já jsem Stacy. Stacy Cleverová. Vy jste psycholožka, že jo? Chtěla bych vás poprosit o pomoc.“
„Ale jistě, ráda vám pomůžu. Tak přijďte zítra do baru „Kellis“, ano?“
„Dobře, děkuju,“ řekla žena a ukončila hovor.

« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pro tebe je zabíjení potěšením, pro mě nutností - 2. kapitola:

 1
05.05.2012 [20:57]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. martty555
05.05.2012 [17:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. leluš
05.05.2012 [12:49]

už len čakám kedy sa Bella zoznámy z Edom Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. UV
05.05.2012 [8:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!