Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přízrak 14

Přízrak 14Cullenovi se vrací po osmdesáti letech zpátky. Bella se za tu dobu změnila. Její prudká povaha se postupně zklidňuje a převládá mysl nad jejími pudy.
Některé věci se ale změnit nedají...

Líbila se jí ta jeho nervozita, když byla tak blízko něj a on ji nemohl sledovat, jen čekat, co udělá v příští chvíli. „Očividně ti nevadí, když mě nemůžeš mít, ale nesnesl bys vědomí, že mě má někdo jiný,“ zašeptala.

Vytáhla se na špičky, aby byla blíže jeho uším.

„To je od vás velmi sobecké, pane Cullene.“

Edward prudce vykročil, když se mu její tělo po celé délce opřelo o záda a nadechl se, až mu vzduch zahvízdal přes sevřené zuby.

„Takhle tě můžu mít alespoň částečně.“ Hlas mu rozčílením přeskočil.

Zamračila se.

„Nemáš mě a nikdy nebudeš.“

S tím se otočila a vykročila pryč.

„Ty víš že to není pravda,“ vykřikl za ní. „Já nejsem sám, kdo se sem stále vrací.“

Neobtěžovala se ani zpomalit či otočit. Neslyšně se vnořila do stínu stromů.

 

Čekal na ni další tři týdny. Marně. Neobjevila se. Stejně jako každý z následujících dní po čtyři roky, než se museli znovu stěhovat.

 

14.

 

Bella si vyždímala vodu z vlasů a přešla po kamenech na pláži. Vítr se opíral do strmých srázů okolo a odrazoval jakéhokoliv dalšího návštěvníka. Odrazila se a vyskočila nad sráz. Aniž by na cokoliv čekala, rozběhla se. Chtěla uschnout, než se opět promění do vlčí podoby. Blaženě přivřela oči, když cítila proud vzduchu na nahé kůži.

Užívala si každou z těchto malých radostí, které ji alespoň trochu pomáhaly vytrhnout z nudy. Čas se pro ni stal nepřehledným sledem, kdy se dny přelévaly v týdny, měsíce a roky. Vše okolo se možná měnilo, ale tento její malý ukrytý svět zůstával stále stejný.

Z myšlenek ji vytrhl až cizí pach. Nebyl vlastně cizí, sem však nepatřil, už dlouho. Zastavila tak náhle, až se jí bosé nohy zabořily do země. Ohlédla se přímo tím směrem. Jako by tam na ni čekal. Seděl opřený o kmen stromu a upíral na ni pohled.

Nedokázala odhadnout jak dlouho byl pryč, ale rozhodně to byly roky. Možná taky desetiletí, aby nehrozilo, že by je místní ještě poznali.

„Neměla jsem ponětí, že jste se vrátili,“ zamračila se. Nelíbilo se jí, že ztrácí až takový pojem o okolí.

„Před týdnem,“ odpověděl a vstal.

„A jak dlouho...“

„Týden.“ Nenechal ji ani domluvit. Zamířil sem hned, jak přijeli. Zoufale ji potřeboval vidět.

„Nemusels, já nedlužím nic tobě, ani ty mě.“

„Mýlíš se,“ vyhrkl, než mohla zmizet. Hlas se mu však na okamžik zadrhl. Když mu naposledy dokazovala, že má pravdu, už se neukázala. „Díky tobě jsem znovu začal žít a ne jen přežívat. Dlužím ti každý den, kdy to stále cítím.“

Zírala na něj v úžasu nad jeho zvrácenou logikou.

„Budu tu čekat každý den a třebas i za dalších osmdesát let.“

„Plýtváš jen svým vlastním časem,“ pokrčila rameny. V příštím okamžiku byla pryč.

 

≈ ≈ ≈ ≈ ≈

 

Nevnímal kolikátý den tu už je. Seděl s očima zavřenýma a poslouchal tu symfonii lesa. Šustění listí, cvrkot brouků i klapot větví o sebe. Náhle tam něco přibylo. Tenhle zvuk byl příliš hlasitý na hmyz a větší zvíře by cítil už zdaleka.

Po rtech mu přelétl úsměv a pak otevřel i oči. Stála tam. Opírala se o kmen.

„Ty bys tu opravdu vydržel čekat,“ zavrtěla hlavou.

Přikývl.

„To opravdu nemáš čím jiným se zabavit?“

„Mám, ale nic z toho pro mě není tak důležité.“ Než ona. Nemusel to ani říkat, aby jí to došlo.

„Co si od toho vlastně slibuješ?“

Chvíli přemýšlel.

„Tebe.“

Potřásla hlavou, jako by obdobnou odpověď čekala.

„I kdyby bylo tohle...“ naznačila tu vzdálenost mezi nimi, jejich situaci, „bylo to jediné, co můžeš čekat?“

Přimhouřil oči a váhavě přikývl.

„Vždycky budeš chtít víc.“

„Vezmu všechno, co mi dáš, každou minutu, kdy budu moct být s tebou.“

Povzdechla si, jako by mluvila do dubu.

Přešla k němu a klekla vedle něj.

„Já ti ale nic jiného nenabídnu. Tys miloval Bellu a ona tebe, ale ona je mrtvá, všechno a co cítila zemřelo společně s jejím lidstvím.“

Zíral na ni, jako by se snažil pochopit, co tím říká.

„Nemiluju tě, a pochybuju, že kdy budu,“ řekla mu to na rovinu.

„Ne,“ hlesl a vzpřímil se. Celou tu dobu doufal, že se mu podaří vzkřísit kousek Belly tam hluboko uvnitř ní. Té, která ho milovala.

„Ten vztek a zášť za to, čím jsem si prošla, ze mě už opadl, ale věř mi. Tohle byly jen moje vlastní pocity, ne její.“ Zavrtěla hlavou. „Pochybuju, že ta by jich byla vůbec schopná,“ odfrkla si pohrdavě.

Okolo zápěstí se jí ovinula jeho ruka.

„Třeba po čase...“

Zavrtěla hlavou.

„Cítím dotyky,“ shlédla na jeho dlaň, „a netvrdím, že jsou mi nepříjemné, ale to je tak vše. Nečekej ode mě něco, co ani nedokážu.“

„Tomu nevěřím.“

Nechtěl tomu věřit.

Raději vstala.

„Jsem z půlky měnič a z půlky upír. Jeden druh má jen otisk, který měniče sváže s člověkem až do konce života. Nikdy to nebylo jinak. No a co se upírů týče, tak sám víš, jak to je. Trvá to klidně i staletí, než nejde toho druhého, pokud vůbec.“

„Co mám tedy dělat, miluju tě, na tom se nic nezmění.“

„Možná by bylo lepší, kdybys odjel. Takhle jen sám sebe budeš mučit.“

V očích se mu objevil záblesk naděje.

„Nechceš abych trpěl?“

Zavrtěla hlavu.

„Jen logická úvaha.“

Nechala ho tam. Bylo jí ho možná trochu i líto. Pamatovala si tu dobu, než se z ní stalo tohle. Byla šťastná a on taky. Tak strašně, že se nedivila, že to Edward chce zpátky za každou cenu.

 

≈ ≈ ≈ ≈ ≈

 

Zbytek rodiny byl nejprve v šoku, když jim oznámil, že chce odjet. Do druhého dne však jejich věci už ležely v krabicích. Jen jeden pokoj zůstal téměř netknutý, tak jak byl.

 

≈ ≈ ≈ ≈ ≈

 

Edward věděl, že je tohle možná naposledy, kdy ji uvidí. To vědomí ho drtilo, ale nemohl ji nutit k tomu, aby ho milovala. Procházel místy, kde na ni většinou čekal, nikde však nebyla. Bezradně se rozhlédl. Potřeboval ji ještě vidět.

Pohled mu sklouzl na vlhkou zem. Byla ještě nasátá po nedávném dešti. Po chvíli hledání našel i otisky lidských nohou. Nijak se neskrývala. Pohybovala se tu s takovou jistotou, jako ten, který se nemá čeho bát.

Šel po směru jejích stop až k proláklině poblíž útesu. Vedly jej až do jeskyně, kde zůstal nevěřícně stát a zírat na ni. Kdyby neměla tak světlu pokožku, která kontrastovala se šedivým kamenem okolo, považoval by ji pouze za kámen.

Ležela a spala. Nevnímala jeho přítomnost. Tělo měla ztvrdlé jako mramor, takže neměla problém spát na holé skále.

Edward ji fascinovaně pozoroval. Byla krásná. Spánek jí z tváře smazal chladný pohled. Netušil ani jak dlouho tam je, když se zavrtěla a převrátila. Probouzela se pomalu a on viděl, jak se mírně zamračila a teprve pak zamžourala. Dívala se přímo na něj.

Uhnul raději pohledem stranou.

„Přišel jsem se rozloučit.“

„Takže odjíždíš.“

Přikývl. Okolo se rozhostilo ticho. Trvalo několik minut, než sebou trhl a konečně donutil k odchodu. Po pár krocích se však ještě zarazil.

„Nechali jsme u nás v domě nějaký nábytek, tak...“ podíval se na ni. „Jen jsem ti chtěl říct, že máš kam jít.“

Pak konečně odešel. Vyšel zpátky nad útes a přidal do kroku. Pak se to změnilo spíše v úprk. Potřeboval pryč. Měla pravdu, všechno tu na něj padalo. Z každého kouta na něj čišely vzpomínky a naděje na to co mohlo být...

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přízrak 14:

 1 2   Další »
19. Ceola
26.05.2013 [16:16]

Ed to vzdal? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. marcela
20.12.2012 [6:07]

Emoticon Emoticon Emoticon

17.12.2012 [22:13]

mokasinaTAk to jsem doopravdy nečekala, že to vzdá. Doufám, že se Bells nastěhuje do domu a myslím si, že vím jaký pokoj nechali zařízený. Jinak jako vždy úžasná kapitola takže šup další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. bara
17.12.2012 [20:39]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. Rena16
17.12.2012 [18:42]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. DAlice
17.12.2012 [14:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.12.2012 [12:20]

SabiennaNo páni Emoticon Tak to jsem vůbec nečekala Emoticon Emoticon Že by se Bella zklidnila a stala se snesitelnější Emoticon Na druhou stranu jsem to měla brát v potaz, když je z poloviny upír, takže něco jako fáze novorozenců Emoticon Emoticon Ale co jsem ještě víc nečekala, že to Edward tak snadno vzdáEmoticon No, i když taky na druhou stranu... Emoticon Uvidíme v další kapitole Emoticon
Tahle byla naprosto fantastická! Emoticon Sice taková ponurá a smutná, ale krásná Emoticon Jsem fakt zvědavá, co dalšího sis na nás připravila Emoticon Emoticon
Úžasná povídka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. martty555
17.12.2012 [10:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.12.2012 [7:53]

crazycvokpěkné.. těším se na další pokračování.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. mmonik
17.12.2012 [7:43]

mmonikNo, to jsem nečekala.... Emoticon Emoticon
Jsem zvědavá, jak to bude dál Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!