Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příval štěstí, nebo smutku? - 8. kapitola

twilight


Příval štěstí, nebo smutku? - 8. kapitolaCo dělá Bella ve Volteře? Je její otec mrtvý? Dozvíte se v tomto dílku. Hezké čtení, Bambulka.

 

8. kapitola - Volterra
Edward:
„Alice! Co se stalo?" zeptal jsem se. Samozřejmě, mohl jsem jí přečíst myšlenky, ale chtěla jsem, aby to slyšeli i ostatní.
„Volturiovi! Přijdou sem, do Forks! Scarlett nás poslední dobou hodně sledovala. Všechno co o nás zjistila řekla Volturiovým. A ti se rozhodli nás navštívit," vřískala Alice.
„Alice, uklidni se. Nemají důvod nám ublížit." Esmé se zamyslela.
„Oni nemají v úmyslu nám ublížit. Chtějí Bellu. Přijde jim velice zajímavá," zašeptala Alice a já jsem vyskočil ze židle. Začal jsem kolem sebe mlátit.
„Edwarde! Uklidni se! Můžeme se třeba domluvit," uklidňoval mě Carlisle. Domluvit?
„Domluvit? Na čem? Že já budu Bellu u sebe v týdnu a v pátek jim ji pošlu? Ona není kufr!" upozornil jsem je. „Hlavně jí to neříkejte! Pokusím se ji přemluvit, aby jela k matce."
„Edwarde, ty víš jak to dopadne. Nemáš šanci ji ubránit. Chceš, aby zmasakrovali celé městečko?" promlouvala ke mě Alice v myšlenkách.
Bella:
Už jsem se nemohla dočkat až uvidím Edwarda. Ozvalo se zaklepání na dveře. Edward!
„Už jdu!" zakřičela jsem. Nedočkavě jsem otevřela dveře. Venku stála blonďatá dívka s blátivě hnědými duhovkami. Oblečená byla v dlouhém černém plášti. Na krku se jí houpalo velké V. Nemohlo jí být víc jak patnáct.
„Dobrý den," pozdravila dívka zdvořile. „Bydlí tu Swanovi?" Nedůvěřivě jsem přikývla.
„Co si přejete, slečno?" zeptala jsem se.
„Jste Isabella Swanová? Pokud ano, musíme vyrazit." Dívka mě zkoumala od hlavy až k patě. Nepochybně věděla, kdo jsem.
„Kam musíme vyrazit? A proč? Kdo jste?" Nemůžu odejít.
„Je váš otec Charlie Swan?" zeptala se dívka. Přikývla jsem. „Měl nehodu. Bylo to velmi vážné, proto ho převezli do Itálie. Já jsem Kate Marshallová. Půjdete se mnou?" Oči se mi zalily slzami. Co když táta nepřežije?
„Ano, půjdu," řekla jsem. V to mě něco napadlo. „A proč jste tady?"
Dívku to nevyvedlo z míry. „Jak už jsem říkala váš otec měl nehodu. Já jsem od policie a vzala jsem si vás na starost. Nevadí?"
Konečně jsme dorazili do Itálie. Zavolala jsem Edwardovi a vysvětlila mu oč jde.
„Kate? Do jakého města jedeme?" zeptala jsem se.
„Volterra." Kate si odhodila blonďatý pramen na záda.
Volterra:
„Proč jdeme do toho hradu?" zeptala jsem se nejistě. Měla jsem divný pocit a chtěla jsem utéct. Na mobilu mi svítila esemeska od Edwarda:
Bells,
kde přesně v Itálii jsi? S tvým otcem nic není - tohle je bouda! Volturiovi tě chtějí unést. Volturiovi jsou upírská rodina, která se živí krví lidí. Bello, za chvíli jsme tam. Jenom se nesnaž utéct a dělej, že jim tu jejich komedii baštíš. Miluju tě, Edward.
Cože? Tátovi nic není? To mi spadl kámen ze srdce.
„Pojď! Pan doktor tě očekává!" vyrušila mě Kate.
„Isabella Swanová?" otázal se mě vážně černovlasý muž v bílém plášti. „Já jsem Aro. Aro Clove. Je mi to líto, ale váš otec je mrtvý. Jeho zranění byla velmi vážná. Nebylo možné ho zachránit."
„Smím ho vidět?" zasadila jsem jim ránu pod pás. Aro Clove a Kate se na sebe podívali.
„Bohužel ne," začala Kate. „Byla nařízena pitva. Naši lékaři se do toho už pustili." Začala jsem se třást potlačovaným smíchem. Aro a Kate na mě zírali.
„Omlouvám se. Měla jsem otce velmi ráda," vzlykala jsem.

8. kapitola - Volterra

Edward:

„Alice! Co se stalo?" zeptal jsem se. Samozřejmě, mohl jsem jí přečíst myšlenky, ale chtěl jsem, aby to slyšeli i ostatní.

„Volturiovi! Přijdou sem, do Forks! Scarlett nás poslední dobou hodně sledovala. Všechno, co o nás zjistila, řekla Volturiovým. A ti se rozhodli nás navštívit," vřískala Alice.

„Alice, uklidni se. Nemají důvod nám ublížit." Esmé se zamyslela.

„Oni nemají v úmyslu nám ublížit. Chtějí Bellu. Přijde jim velice zajímavá," zašeptala Alice a já jsem vyskočil ze židle. Začal jsem kolem sebe mlátit.

„Edwarde! Uklidni se! Můžeme se třeba domluvit," uklidňoval mě Carlisle. Domluvit?

„Domluvit? Na čem? Že já budu mít Bellu u sebe v týdnu a v pátek jim ji pošlu? Ona není kufr!" upozornil jsem je. „Hlavně jí to neříkejte! Pokusím se ji přemluvit, aby jela k matce."

„Edwarde, ty víš jak to dopadne. Nemáš šanci ji ubránit. Chceš, aby zmasakrovali celé městečko?" promlouvala ke mně Alice v myšlenkách.

Bella:

Už jsem se nemohla dočkat, až uvidím Edwarda. Ozvalo se zaklepání na dveře. Edward!

„Už jdu!" zakřičela jsem. Nedočkavě jsem otevřela dveře. Venku stála blonďatá dívka s blátivě hnědými duhovkami. Oblečená byla v dlouhém černém plášti. Na krku se jí houpalo velké V. Nemohlo jí být víc jak patnáct.

„Dobrý den," pozdravila dívka zdvořile. „Bydlí tu Swanovi?" Nedůvěřivě jsem přikývla.

„Co si přejete, slečno?" zeptala jsem se.

„Jste Isabella Swanová? Pokud ano, musíme vyrazit." Dívka mě zkoumala od hlavy až k patě. Nepochybně věděla, kdo jsem.

„Kam musíme vyrazit? A proč? Kdo jste?" Nemůžu odejít.

„Je váš otec Charlie Swan?" zeptala se dívka. Přikývla jsem. „Měl nehodu. Bylo to velmi vážné, proto ho převezli do Itálie. Já jsem Kate Marshallová. Půjdete se mnou?" Oči se mi zalily slzami. Co když táta nepřežije?

„Ano, půjdu," řekla jsem. V to mě něco napadlo. „A proč jste tady?"

Dívku to nevyvedlo z míry. „Jak už jsem říkala, váš otec měl nehodu. Já jsem od policie a vzala jsem si vás na starost. Nevadí?"

Konečně jsme dorazily do Itálie. Zavolala jsem Edwardovi a vysvětlila mu oč jde.

„Kate? Do jakého města jedeme?" zeptala jsem se.

„Volterra." Kate si odhodila blonďatý pramen na záda.

Volterra:

„Proč jdeme do toho hradu?" zeptala jsem se nejistě. Měla jsem divný pocit a chtěla jsem utéct. Na mobilu mi svítila esemeska od Edwarda:

Bells,

kde přesně v Itálii jsi? S tvým otcem nic není - tohle je bouda! Volturiovi tě chtějí unést. Volturiovi jsou upírská rodina, která se živí krví lidí. Bello, za chvíli jsme tam. Jenom se nesnaž utéct a dělej, že jim tu jejich komedii baštíš. Miluju tě, Edward.

Cože? Tátovi nic není? To mi spadl kámen ze srdce.

„Pojď! Pan doktor tě očekává!" vyrušila mě Kate.

„Isabella Swanová?" otázal se mě vážně černovlasý muž v bílém plášti. „Já jsem Aro. Aro Clove. Je mi to líto, ale váš otec je mrtvý. Jeho zranění byla velmi vážná. Nebylo možné ho zachránit."

„Smím ho vidět?" zasadila jsem jim ránu pod pás. Aro Clove a Kate se na sebe podívali.

„Bohužel ne," začala Kate. „Byla nařízena pitva. Naši lékaři se do toho už pustili." Začala jsem se třást potlačovaným smíchem. Aro a Kate na mě zírali.

„Omlouvám se. Měla jsem otce velmi ráda," vzlykala jsem.

„Nebude vám vadit, když se tu zdržíte?" zeptal se vlídně Aro. „Jane! Chtěl jsem říct Kate. Kate! Připrav slečně Swanové pokoj."

„Pane Clove? Děkuji. Jsem si jistá, že jste pro mého otce udělali všechno," vymýšlela jsem si.

Pozdě večer. Pohled nikoho:

„Neboj se. Objeví se. Brzy," uklidňovala se blonďatá dívka, Jane.

„Jane, kde jsi?" ozval se hrubý hlas. Byl to snoubenec Jane.

„Chamuri? Přeješ si?" Jane se roztřásla. Ze svého snoubence měla strach.

„Ne, jen jsem tě chtěl vidět," zašeptal Chamuri a políbil Jane na plné rty.

„Dobře. Vidíš mě. Jsi spokojený?" zeptala se Jane vlídně. Chamuri zaklonil hlavu a rozesmál se. Jane sebou trhla.

„Ano, jsem. Měj se," rozloučil se Chamuri. Jane si oddychla. Chamuri se jí líbil, ale když měl špatnou náladu... Jane na to nechtěla ani pomyslet.

Bella:

Vzlykala jsem do polštáře. „Edwarde, kdy už přijdeš?" ptala jsem se lampičky.

„Už jsem tady," zašeptal medový hlas. Vrhla jsem se do tmy. Kdo to byl? Otočila jsem se a někdo mě objal. Zaječela jsem.

„Nech mě být! Já jsem nic neudělala! nech mě!" vřískala jsem.

„Bello! To jsem já, Edward," zašeptal. Edward? Rozsvítila jsem lampičku. Přede mnou stál vysoký chlapec s bronzovými vlasy a zlatými oči.

„Edwarde," vydechla jsem se vrhla se mu do náruče.


Tuto kapitolku chci věnovat Michaele. F. - Klanushce. Děkuju Čaborino!

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Příval štěstí, nebo smutku? - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!