Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příval štěstí, nebo smutku? - 6. kapitola

Justin Rain

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Příval štěstí, nebo smutku? - 6. kapitolaZačínají problémy s Ninou... Jenže větší než kdo čekal! Více v povídce! Hezké počteníčko!

09.08.2010 (20:45) • Bambulka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1365×

 

6. Kapitola - Potřebujeme Rosalii!
Bella:
„Proč se pořád hádáte?" ptal jsem se mě Edward, když zjistil, že válka mezi mnou a Ninou pokračuje.
„To neřeš. To je jen takový pošťuchování sestřenic!" řekla jsem. Jenže to nebyla pravda. „Prostě to neřeš! To je jen mezi mnou a Ninou!"
„Mám o tebe jen strach," ozval se Edward dotčeně a sklopil hlavu.
„Já vím. Ale já si poradím. Neboj se! Už mám i plán!" uklidňovala jsem ho vesele. Zvedl hlavu.
„Jaký?" zeptal se prostě.
„Seženu jí kluka," přiznala jsem. „Víc ti zatím neprozradím!" Už jsem to měla promyšlené. Nebude to jen tak ledajaký kluk. Bude to (nemůžu uvěřit, že to říkám) Jacob.
„Jacob?" vyjelo Edwardovi z pusy. Nechápavě jsem se na něj podívala. Jak tohle ví?
„Jak to víš?" vyjela jsem na něj.
„Asi jsem ti to neřekl... Jako upír čtu lidem, nebo upírům myšlenky," přiznal. Cože? On zná mé myšlenky. Cítila jsem jak se mu rudá žene do tváří.  Jestli znal mé myšlenky, věděl i o...
„O čem?" zeptal se Edward. Zaúpěla jsem. „Už se na nic neptám!" dodal. Vydechla jsem úlevou.
Edward:
Políbil jsem ji na rozloučenou a rozběhl se pryč. Nechápal jsem proč zrovna Jacob. Docela jsem ho litoval.
„Kde jsi byl, Edwarde? Máme tu důležitou poradu!" upozornila mě Alice.
„Omlouvám se. O co jsem přišel?" Vůbec mě nezajímalo co si tady povídali.
„O nic, protože všichni čekali na tebe!" zasyčela Rosalie.
„Ježíši musíš se hned rozčilovat? Přišel jen o deset minut později!" zaječela Alice. Super, už to zase začíná.
„Můžete toho nechat? Já vám musím něco říct! A je to důležitý!" řekl jsem klidně. Alice s Rosalií si sedli.
„Co je zase důležité? Že Bella to, Bella tamto? Je to jenom člověk! Buď ji přeměň, nebo se na ni vykašli! Prostě nemůžeš mít všechno!" vrčela Rosalie.
„Sklapni!" zasyčela Alice.
„O Bellu nejde," začal jsem. „Zdá se, že bude problém s Ninou."
„Co s ní zase je? Je to jen člověk! Tak o co jde?" Jasper zuřivě mával knihou o občanské válce. Byl nervózní, jako všichni. Chvíli jsem se soustředil na myšlenky ostatních.
„Stejně to souvisí s Bellou! Jinka by se o to tolik nezajímal!" myslela si Rosalie. Někdy jsem měl chuť utrhnout jí hlavu. Třeba teď, ale potřeboval jsem její pomoc. Pomoc všech.
„Problém s Ninou? Taková kočka musí mít problémy pořád! A nikdy pomoc upírů nepotřebovala!" myslel se Emmett, který zřejmě nevnímal, že mám možnost mu číst myšlenky.
„Jasně, že s Ninou budou problémy! Je to strašná mrcha! Já to tušil od začátku," zamyslel se Jasper.
„Edwarde?" tázala se mě v myšlenkách Alice. „Vím, že posloucháš. Takže... Já to věděla od začátku. Promiň, že jsem ti to neřekla! Já netušila, že budou problémy!" Ona to věděla?
„Takže... Já vám to řeknu," zamumlal jsem. „Jde o Ninu. Nina je upírka. Upírka z gardy Volturiových."
„Co? Ona nás tady špehuje? Edwarde, proč si nás nevaroval?" vřískala Rosalie. Proč jsou blondýny tak... nechápavé? Snad i moje matka by to pochopila! „Proč tady je?" pokračovala Rosalie.
„Rosalie, jak to mám vědět?" vyjel jsem na ni. „Omlouvám se, nevšiml jsem si toho dřív. Jenže to bylo kvůli strachu o Bellu!" omlouval jsem se.
„Já jsem to o Nině věděla. I to, že ji poslali Volturiovi. A vím proč," špitla Alice.
„Proč?" zeptal se Carlisle, který nás celou dobu poslouchal.
„Protože jsme nebezpeční. Ne nebezpeční, jen nejsme bezpeční," oznámila Alice. Rosalie vyprskla smíchy. Co jí na tom přijde vtipného?
„Hele, já vím, že spolu nevycházíme. Jenže teď budeme muset spolupracovat!" Bylo načase jim to říct. A řekl jsem to já, i když jsem se toho vcelku bál. Rosalie vyprskla vodu, které se napila.
„Cože? To nemyslíš vážně! Co si o sobě myslíš? Ty ses zbláznil! Já ti nebudu pomáhat! V žádném případě!" prskala.
„Rosalie! Nepřeháníš? Edward má pravdu! Můžeme mu pomoci, tak proč ne?" překvapil mě Emmett.
„Díky! Musím si jen něco promyslet!" uzavře jsem a odešel do pokoje. Nedoufal jsem, že by jsme se do toho mohli pustit všichni společně. Počítal jsem jen s Alice, Jasperem a samozřejmě s Carlislem a Esmé. Ale s Emmette? To mě nenapadlo! Ještě přemluvit Rosalii... Věděl jsem, že Emmett ji přemluví, takže jsem byl klidný. Celkem. Věděl jsem, že mít Rosalii by bylo skvělé řešení. Jenže Emmovi to může chívli trvat, než Rose přemluví. Budu muset doufat.
„Rosalie! Nebuď tak paličatá!" ozvalo se z pokoje Rose a Emmetta.
„Já nejsem paličatá! Já mu nebudu pomáhat! Po tom co mi udělal? Zbláznil ses?" ječela Rosalie.
„Tak si vzpomeň co jsi mu udělala ty!" oplatil jí to Emmett.
„Emmette, já nemůžu! Tak mě nenuť!" kňourala Rose.
„Rosalie!" začal Emmett výhružně.
„Dobře! Jsem pro. Ale kámošit se s ním nebudu," zavrčela Rosalie. Jo! Máme Rosalii! To je úžasný!

6. kapitola - Potřebujeme Rosalii!

 

Bella:

 

„Proč se pořád hádáte?" ptal se mě Edward, když zjistil, že válka mezi mnou a Ninou pokračuje.

„To neřeš. To je jen takový pošťuchování sestřenic!" řekla jsem. Jenže to nebyla pravda. „Prostě to neřeš! To je jen mezi mnou a Ninou!"

„Mám o tebe jen strach," ozval se Edward dotčeně a sklopil hlavu.

„Já vím. Ale já si poradím. Neboj se! Už mám i plán!" uklidňovala jsem ho vesele. Zvedl hlavu.

„Jaký?" zeptal se prostě.

„Seženu jí kluka," přiznala jsem. „Víc ti zatím neprozradím!" Už jsem to měla promyšlené. Nebude to jen tak ledajaký kluk. Bude to (nemůžu uvěřit, že to říkám) Jacob.

„Jacob?" vyjelo Edwardovi z pusy. Nechápavě jsem se na něj podívala. Jak tohle ví?

„Jak to víš?" vyjela jsem na něj.

„Asi jsem ti to neřekl... Jako upír čtu lidem nebo upírům myšlenky," přiznal. Cože? On zná mé myšlenky. Cítila jsem, jak se mu rudá žene do tváří.  Jestli znal mé myšlenky, věděl i o…

„O čem?" zeptal se Edward. Zaúpěla jsem. „Už se na nic neptám!" dodal. Vydechla jsem úlevou.

 

Edward:

Políbil jsem ji na rozloučenou a rozběhl se pryč. Nechápal jsem, proč zrovna Jacob. Docela jsem ho litoval.

„Kde jsi byl, Edwarde? Máme tu důležitou poradu!" upozornila mě Alice.

„Omlouvám se. O co jsem přišel?" Vůbec mě nezajímalo, co si tady povídali.

„O nic, protože všichni čekali na tebe!" zasyčela Rosalie.

„Ježíši, musíš se hned rozčilovat? Přišel jen o deset minut později!" zaječela Alice. Super, už to zase začíná.

„Můžete toho nechat? Já vám musím něco říct! A je to důležitý!" řekl jsem klidně. Alice s Rosalií si sedly.

„Co je zase důležité? Že Bella to, Bella tamto? Je to jenom člověk! Buď ji přeměň, nebo se na ni vykašli! Prostě nemůžeš mít všechno!" vrčela Rosalie.

„Sklapni!" zasyčela Alice.

„O Bellu nejde," začal jsem. „Zdá se, že bude problém s Ninou."

„Co s ní zase je? Je to jen člověk! Tak o co jde?" Jasper zuřivě mával knihou o občanské válce. Byl nervózní, jako všichni. Chvíli jsem se soustředil na myšlenky ostatních.

„Stejně to souvisí s Bellou! Jinak by se o to tolik nezajímal!" myslela si Rosalie. Někdy jsem měl chuť utrhnout jí hlavu. Třeba teď, ale potřeboval jsem její pomoc. Pomoc všech.

„Problém s Ninou? Taková kočka musí mít problémy pořád! A nikdy pomoc upírů nepotřebovala!" myslel se Emmett, který zřejmě nevnímal, že mám možnost mu číst myšlenky.

„Jasně, že s Ninou budou problémy! Je to strašná mrcha! Já to tušil od začátku," zamyslel se Jasper.

„Edwarde?" tázala se mě v myšlenkách Alice. „Vím, že posloucháš. Takže... Já to věděla od začátku. Promiň, že jsem ti to neřekla! Já netušila, že budou problémy!" Ona to věděla?

„Takže... Já vám to řeknu," zamumlal jsem. „Jde o Ninu. Nina je upírka. Upírka z gardy Volturiových."

„Co? Ona nás tady špehuje? Edwarde, proč si nás nevaroval?" vřískala Rosalie. Proč jsou blondýny tak... nechápavé? Snad i moje matka by to pochopila! „Proč tady je?" pokračovala Rosalie.

„Rosalie, jak to mám vědět?" vyjel jsem na ni. „Omlouvám se, nevšiml jsem si toho dřív. Jenže to bylo kvůli strachu o Bellu!" omlouval jsem se.

„Já jsem to o Nině věděla. I to, že ji poslali Volturiovi. A vím proč," špitla Alice.

„Proč?" zeptal se Carlisle, který nás celou dobu poslouchal.

„Protože jsme nebezpeční. Ne nebezpeční, jen nejsme bezpeční," oznámila Alice. Rosalie vyprskla smíchy. Co jí na tom přijde vtipného?

„Hele, já vím, že spolu nevycházíme. Jenže teď budeme muset spolupracovat!" Bylo načase jim to říct. A řekl jsem to já, i když jsem se toho vcelku bál. Rosalie vyprskla vodu, které se napila.

„Cože? To nemyslíš vážně! Co si o sobě myslíš? Ty ses zbláznil! Já ti nebudu pomáhat! V žádném případě!" prskala.

„Rosalie! Nepřeháníš? Edward má pravdu! Můžeme mu pomoci, tak proč ne?" překvapil mě Emmett.

„Díky! Musím si jen něco promyslet!" uzavřel jsem a odešel do pokoje. Nedoufal jsem, že bychom se do toho mohli pustit všichni společně. Počítal jsem jen s Alicí, Jasperem a samozřejmě s Carlislem a Esmé. Ale s Emmettem? To mě nenapadlo! Ještě přemluvit Rosalii... Věděl jsem, že Emmett ji přemluví, takže jsem byl klidný. Celkem. Věděl jsem, že mít Rosalii, by bylo skvělé řešení. Jenže Emmovi to může chvíli trvat, než Rose přemluví. Budu muset doufat.

„Rosalie! Nebuď tak paličatá!" ozvalo se z pokoje Rose a Emmetta.

„Já nejsem paličatá! Já mu nebudu pomáhat! Po tom co mi udělal? Zbláznil ses?" ječela Rosalie.

„Tak si vzpomeň, co jsi mu udělala ty!" oplatil jí to Emmett.

„Emmette, já nemůžu! Tak mě nenuť!" kňourala Rose.

„Rosalie!" začal Emmett výhružně.

„Dobře! Jsem pro. Ale kámošit se s ním nebudu," zavrčela Rosalie. Jo! Máme Rosalii! To je úžasný!

Autor: Bambulka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Příval štěstí, nebo smutku? - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře