Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prezidentova dcera 19. kapitola

30.01.2010 (12:00) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2180×

„Vidíš, já jsem to říkala!“ rejpla jsem si do Jane a ta na mě vrhla zuřivý pohled.

„Ona má, ale pravdu!“ souhlasila se mnou Heidy.

„Neprovokuj,“ řekla jí Jane s klidem. Já jsem se od nich oddělila a šla jsem k sobě do pokoje, kde jsem již měla oblečení.

„Je toho hodně,“ povzdechla jsem si a začala jsem to vyndavat. Po vysypání všech tašek jsem odhadla, že mám asi 300 kousků nového oblečení.

„Jdu pomoct!“ ozval se hlas Heidy a já se na ni s úsměvem podívala.

„Děkuju!“ řekla jsem úlevně a ona se zachichotala. Hned jsme se dali do úklidu. Docela jsme se při tom pobavili a za pár minut bylo uklizeno.

„Díky!“ řekla jsem a objala ji. Ona mi trošku obezřetněji obětí obětovala.

„Děvčata, Aro nás svolal do síně. Pojd´te!“ ozval se vedle mě hlas Jane a já úlekem nadskočila.

„Potichu mluvit asi neumíš, že?“ zeptala jsem se podrážděně, ale ona jen kroutila hlavou. Jen jsem si povzdechla a vyrazila jsem společně s holkama do síně. Byl tu snad celý hrad včetně Cullenů.

„Mám pro vás oznámení,“ začal Aro a já se zkoumavě podívala na Aleca a Jane.

„Já nic nevím,“ bránila se Jane a já jen kývla.

„Bude se konat ples, ode dneška za týden!“ dokončil Aro a já se zděšeně podívala na Heidy, která se usmívala.

„Tys to věděla?“ vyjela jsem na ni.

„Jenom tušila, myšlenky číst neumím,“ uklidnila mě a já jsen se na ni vyděšeně dívala.

„To znamená nákupy?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Naštěstí ne, ty už šaty máš a my ty svoje taky, takže jenom přípravy,“ uklidnila mě a já si hlasitě vydechla.

„Půjdeme?“ zeptala jsem se děvčat.

„Isabello, prosím, zůstaň zde ještě!“ přikázal mi Aro a já jen kývla a sledovala jsem, jak ostatní odchází. Zbyla jsem tu jenom já a Cullenovi.

„Edwarde, mohl bych tě o něco poprosit?“ zeptal se s nadějí v hlase Aro.

„O co jde?“ šel hned Edward k věci.

„Mohl bys doprovodit Isabellu na ples?“ zeptal se ho Aro a dlouze se na mě podíval.

„Nevidím v tom problém,“ ujistil ho Edward a Aro s úsměvem kývl.

„Ok, tak už jděte,“ poslal nás pryč Aro a já jen s kývnutím odešla.

„Čekala jsi to?“ zeptal se mě Edward, který se objevil vedle mě.

„Možná,“ připustila jsem a sledovala jeho pohled.

„Jsi nádherná,“ pronesl mi do ucha.

„To bych nevěděla,“ vrátila jsem mu s úsměvem. On se jen zasmál a políbil mě a přitom mě všude hladil.

„Edwarde, podvádíš!“ obvinila jsem ho během polibku.

„Já? Snad ty, ne? Podívej se na to, co máš na sobě!“ řekl mi a vyhrnul mi šaty.

„Já nechci prohrát!“ ujistila jsem ho a odtrhla jsem se od něj.

„Proč mi tohle děláš?“ zeptal se mě.

„A proč ty mě?“ zněla má otázka.

„Protože chci vyhrát,“ řekl mi s úsměvem a já jen kývla. Rychle jsem se upravila a vyběhla jsem k sobě do pokoje.

„Nerozmyslela sis to s nákupy?“ zeptala se mě Heidy, která na mě v pokoji.

„Ani ne, proč?“ zeptala jsem se.

„Edward,“ řekl jen a já s úsměvem kývla.

„Bez Jane, prosím!“ žádala jsem ji a ona kývla.

„Jane má stejně něco na práci,“ ujistila mě a já kývla. Zbytek noci jsme prohledávali různé katalogy s módou a perfektně jsme se u toho bavili. Z pokoje jsme vycházeli v 10 ráno a to jeno proto, abychom hned potom nasedli do limuzíny a vyjeli do města.

„Můžeme?“ zeptala se mě Heidy, když jsme zastavili u jednoho obchodu.

„Jasně,“ řekla jsem jen a vystoupila z auta. Jaké štěstí, že ještě dneska mělo být zataženo. Příští týden se má nést ve znamení sluníčka, což bude strašné! Spolu jsme šli do jednoho z butiků, kde prodávali šaty na plesy.

„Tyhle jsou dokonalé!“ vyjekla po chvíli Heidy a já za ní okamžitě vyrazila. Měla pravdu, ty šaty byly úžasné.

„Budu je moct mít na ples?“ zeptala jsem se jí a ona s úsměvem kývla. Dala mi je do ruky a já si je šla zkusit.

„Perfektní!“ řekla jen, když jsem se jí ukázala: šaty

„Ještě boty a jedeme zpátky,“ řekla mi a já kývla. V rychlosti jsem se šla převléknout do svého oblečení, potom jsme zaplatili a vyrazili jsme hledat obchod s botama. Nakonec se nám podařilo vybrat Tyhle

„Budeš okouzlující,“ pronelsa ke mně Heidy v limuzíně a já se jen usmála. Jakmiel jsme dojeli na hrad, v garáži na nás čekala Jane.

„Jak jste mohli jet na nákupy beze mě?“ vyjela na nás hned.

„Měla jsi na práci něco jiného a já jsem tě nechtěla rušit,“ řekla jí Heidy a Jane jen kývla.

„Co jste koupili?“ ptala se Jane.

„Pojd´ k Belle a my ti to tam ukážeme,“ pobídla ji Heidy a Jane nás s úsměvem následovala.

„Tak se ukažte,“ pronesla Jane s úsměvem na rtech. Já jen kývla a opatrně vyndala šaty a boty.

„Wau!“ vypadlo z Jane a hned is začala šaty prohlížet.

„Budeš nádherná!“ řekla mi a já se na ni s otázkami v očích podívala.

„To tuším, ne?“ řekla mi a položila šaty zpět.
„Co máte v plánu na dnešek?“ zeptala jsem se jich a ony se na sebe usmály.

„Bell, dnešek budeš muset zvládnout sama. My se budeme věnovat našim broučkům, nevadí, že?“ zeptala se mě Jane s otázkou v očích.

„V pohodě, klidně už běžte,“ pobídla jsem je a ony odešly. Já si šla sednout na postel a tupě jsem zírala do stropu.

„Můžu se přidat?“ ozval se ode dvěří hlas Edwarda.

„Moc záživné to není,“ obeznámila jsem ho, ale on si lehl ke mně.

„Proč tohle děláš?“ zeptal se zvědavě.

„Nudím se,“ řekla jsem mu a on se na mě usmál.

„A co kdybychom tě trošku roznudili?“ zeptal se mě a já se na něj nechápavě podívala.

„Bello, řekni, že prohráváš a zkrátíš své trápení. To moje taky,“ oznámil mi Edward.

„Já se nechci vzdát. Vzdej se ty!“ vyzvala jsem ho, ale on jen kroutil hlavou.

„Tahle hra se mi nelíbí!“ řekla jsem mu a on se jen usmál.

„Co dneska naši hru přerušit a pokračovat až zítra?“ navrhl a já se něj s otázkami v očích podívala.

„Jako, že dnešek bude přerušený?“ zeptala jsem se ho a on kývl.

„Jestli chceš, samozřejmě,“ pronesl a pohladil mě po tváři.

„Jenom pro dnešek?“ zeptala jsem se ho a on kývl.

„Beru!“ ujistila jsem ho a začala jsem mu trhat košili. On nebyl pozadu, takže můj top brzy skončil roztrhaný na cáry na zemi.

„To bylo moje oblíbené!“ namítla jsem, ale on se jen zasmál.

„Koupím ti jich tisíce,“ pronesl a políbil mě. Jen jsem kývla a oddávala jsem se jeho polibkům. Najednou mě zbavil kalhot a ty jeho následovaly o chvilku později. Po chvilce jsme byli oba bez oblečení.

„Bello, ještě mě můžeš zastavit,“ oznámil mi Edward.

„Proč bych to dělala?“ zeptala jsem se ho a políbila ho. Tohle Edward bral jako ano a najednou byl ve mně. Byl to neskutečný pocit, ale nádherný. Společně jsme po nějaké době dospěli na vrchol.

„Líbilo se ti to?“ zeptal se mě Edward, když jsme se mazlili.

„Ano, bylo to nádherné. Děkuji!“ pronesla jsem a on mě s úsměvem políbil.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Prezidentova dcera 19. kapitola: