Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prezidentova dcera 1.kapitola

ggggg


Prezidentova dcera 1.kapitolaMám tu 1.dílek nové povídky, která má název prezidentova dcera. Ze začátku to nebude nic moc, ale potom už tam něco bude. Prosím, aby jste zapomněli na informace co máte ze Stmívání. Budou všichni Edward i Cullenovi, ale to až za pár dílů. Dneska kapitola s název ODJEZD A PŘÍJEZD!! Prosím komenty

Ahoj, jmenuji se Isabella Swanová. Je mi 17 let a žiji se svými rodičemi a taky s agenty. Myslíte si, že tohle není normální?? Máte pravdu, já totiž žiji ve Washingtonu, v Bílém době. Vlastně on není bílý spíš zažloutlý. Můj život není vůbec normální a je to proto, že jsem dcera amerického prezidenta. Díky tomu jsem sledovaná a taky hlídaná. Nesmí se mi nic stát. Zrovna zítra nastupuji na soukromou vysokou školu na Aljašce. Můj odjezd bude zase pozorovaný. Nebaví me to, nesmím jít ven aniž by mě nikdo nesledoval. Nemám přátele, ale jo mám agenta Weise a agentku Moralesovou. Oni dva jsou mí tělesní strážci. Zrovna ted´ jsem s rodiči na jednom plese a konverzuju.

„Co si o tom myslíte, Isabello?“ zeptal se mě ministr zdravotnictví.

„Souhlasím. Tímhle by jsme mohli pomoci hodně dětem. Dejte mi vědět až to proběhne, chci u toho být. Máte můj souhlas.“ řekla sem mu s úsměvem. On pouze kývl a já šla dál. Nakonec sem našla klid venku na balkoně. Nevím, jak dlouho sem tam byla, ale najednou sem uslyšela kroky.

„Odjíždíme, Bello.“ oznámila mi Moralesová a Weis mi podal kabát. Společně jsme potom vyrazili do limuzíny. Jela sem pouze s nimi, rodiče už prý odjeli. Jakmile jsme byli doma, šla sem k sobě do pokoje a hned potom do sprchy. Jakmile se potom má hlava dotkla polštáře, usnula sem. Vzbudila sem se kolemdruhé ranní a tak sem šla do kuchyně. Po cestě sem potkala pár agentů a v kuchyni našla tátu, jak jín zmrzku.

„Nemůžeš spát?“ zeptal se a ja kývala, že ne.

„Můžu si dát taky?“ zeptala sem se a šla pro lžičku a nabrala si. Po asi dvaceti minutách jsme se rozloučili a šli spát. Probuzení přišlo dle mě moc brzy a to v podobě Jane Moralesové.

„Vstáváme, protože letadlo nepočká.“ řekla mi.

„Počká.“ zamumlala sem a otočila se.

„Isabello Marie Swanová at´ seš z té postele venku. Hned!“ ozval se hlas táty.

„Ano, pane.“ řekla sem a vyletěla z postele. Stoupla sem si do pozoru.

„Obléct, připravit.“řekl a odešel. Moralesová se jen usmála a já šla do koupelny. Kde sem měla připravené oblečení. Před odjezdem proběhne ještě tiskovka. V mém pokoji čekal už i Weis.

„Připravena?“ zeptal se a já kývla. Šli jsme před dům, kde bylo vše přichystáno. Tiskovka začala, jakmile sem stála u otce.

„Jak vnímáte odjezd dítěte na Aljašku?“ zeptala se jedna reportérka.

„No, chci prosadit, aby bylo hlavní město přesunuto do Anchorage.“ řekl táta a usmál se. Potom se ho ptali ještě na pár věcí z jeho programu a přišla sem na řadu já.

„Isabello, po čem se Ti bude nejvíc stýskat?“ zeptal se reportér.

„Páni. To je tvrdý oříšek. Bude se mi stýskat po rodičích, agentech a po všech co znám. Po domově. Přece jenom domov je jen jeden a ten můj je zde.“ řekla sem.

„Má to, že jdete až na Aljašku nějaký důvod?“ zeptal se zase.

„Ne, nemá. My jsme z Aljašky a já chci zpátky domů. Už mi to chybí.“ řekla sem.

„Takže je nám líto, ale prezident a jeho rodina už musí jít.“ řekl jeden z agentů a my šli za ním. Já jela s Weisem a Moralesovou. Matka a otec jeli za námi. Na letišti jsme byli za pár minut a než sem se nadála seděla sem v Air force 1. Upřímně nevím, co na tom lidé zbožňují, mě to přijde jako normální letadlo. Let trval nekonečných 7 hodin, to ale nebylo nic oproti tomu, co nás čekalo na letišti. Všude samý fotografové a na mě se hrnuly otázky ze všech stran. Ještě že tu byli Weis a Moralesová. Odháněli je ode mě. Rodiče už v autě čekali na mě a já byla furt u letadla. Nakonec jim pomohlo pár dalších agentů a já se konečně ocitla v autě.

„Zvládneš to tu?“ zeptala se mamka.

„Jo neboj se.“ uklidňovala sem ji.

„Můžš jít na univerzitu doma.“ řekl ma tat´ka s úsměvem.

„Chci být tady. Nebojte se zvládnu to.“ ujistila sem je a vystoupila ven, protože jsme byly u školy. Pohledy všech se ocitli na nás. No jo, asi tu nemají často dceru prezidenta. Už slyším t jak mi budou říkat. Prezidentova dcera.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prezidentova dcera 1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!