Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přeměna - 1. část

Přeměna

Byla jsem hrozně nervózní. Už dlouho jsem na tento okamžik čekala a můžu říct, že jsem se na něj i těšila. Teprve teď, když se to má stát jsem si konečně uvědomila, do čeho jdu. Vlastně jsem si už ani nebyla jistá, jestli to pořád ještě chci. Jediné, co mě jakž takž uklidňovalo, byla představa, že celý zbytek života strávím s Edwardem. Seděla jsem na posteli a čekala jsem. Za chvíli přijde Edward z lovu. Poslední dny chodil na lov častěji než dříve a já jsem to chápala. Musel se přece psychicky připravit. Nechtěl nic riskovat, i když věděl, že já bych mnohem radši riskovala místo, aby mě tu tak často nechával samotnou. Alice a ostatní Cullenovi už byli ve Forks a očekávali nás. Právě ve Forks, v jejich domě - a po svatbě s Edwardem to byl i můj domov - mě promění v upírku. Konečně se tiše otevřely dveře a za nimi stál on. Edward Culen. Když jsem ho spatřila, dech se mi zatajil jako vždycky. Edward plynulým krokem přešel ke mně a něžně mě políbil na rty. ,, Jsi připravená Bello?" zašeptal mi do ucha. Ta otázka mě znovu přivedla do rozpaků. ,, Myslím, že ano," odpověděla jsem nejistě. Ušklíbl se. ,, Možná by jsme to přece jenom měli přeložit," navrhl. Také jsem se zašklebila. ,, Ne. To by nešlo. Dlužíš mi to," zamumlala jsem sotva zřetelně. ,, Já vím," povzdych si a zadíval se mi zpříma do očí. ,, Takže jedeme? Už za půl hodiny nám letí letadlo." ,, Jasně," přikývla jsem a zvedla jsem se. Přehodila jsem si kabelku přes rameno. Mohli jsme jít. Letiště bylo celkem blízko a letenky jsme měli zakoupené předem,takže jsme mohli jít mým pomalým tempem. Letadlo už tu stálo. Nastoupili jsme do něj. Po hodině letadlo konečně přistálo. Ruku v ruce jsme s Edwardem vyšli ven, kde už na nás čekali ostatní Cullenivi. Všichni včetně Rosalie se usmívali a nadšeně se s námi vítali. Společně jsme došli do našeho společného domu. Jakmile jsem překročila práh, začala mě provázet myšlenka, že už je to nesnesitelně blízko. Seděli jsme v kuchyni, když najednou se Carlisle zkoumavě zadíval na Edwarda. Ten jen přikývl a otočil se ke mně. ,, Cítíš se teď na svou přeměnu lásko?" Oči se mi rozšířily hrůzou, přesto jsem přikývla. ,, A ty?" Beze slov se zvedl a s ním i Carlisle. To mě překvapilo. Myslela jsem, že si to odbudeme s Edwardem sami. Všichni tři jsme zamířili do mého a Edwardova pokoje. Carlisle Edwardovi něco říkal ohledně mé přeměny a já jsem se snažila neposlouchat ho. Nechtěla jsem se děsit ještě víc než byla potřeba. ,,Tak jsme tady," řekla jsem a otevřela jsem dveře do místnosti. ,, Asi bude nejlepší, když si Bella lehne na postel," prohlásil zamyšleně Carlisle a já jsem bez řečí zamířila ke své posteli, kterou už brzy potřebovat nebudu. Opatrně jsem se na ni posadila a na Carlisleovo naléhání jsem si potom lehla. Edward mě jemně chytil ledovou paží za ruku. Usmál se na mě, a já viděla, že se do toho úsměvu musí nutit. ,,Jsi si opravdu jistá?" zeptal se naposledy a já jsem opět přikývla. Sklonil se nade mnou a dlouze mě políbil. Potom se jeho rty od mých oddělily a on mě pohladil po tváři. ,, Jdem na to," vzdychl a sklonil se k mé ruce k místu, kde jsem měla jizvu od Jamese. Chvílo zaváhal a pak mě kousl. Unikl mi chabý výkřik bolesti. Během chvíle jsem začínala pociťovat, jak se mi jed šíří tělem. Ta bolest byla ukrutná. Edward mě trpělivě konejšil, že všechno bude dobré. Brzy jsem ho přestala vnímat úplně. Soustředila jsem se jen na tu řezavou bolest. Ucítila jsem poslední tlukot mého srdce, potom se zastavilo. Uslyšela jsem něčí hlas: ,,Myslím, že přeměna je dokončena." Někdo se nade mnou sklonil. Nějaký obličej. Něco se mi vybavilo, ale nemohla jsem si vzpomenout co. Ten upír mi někoho připomínal a já nevěděla koho. Proto mě dost překvapilo, když mě políbil na čelo. ,,Jak ti je Bello?" ,,Bella,"opakovala jsem jsem. Ano, tak jsem se kdysi jmenovala. Isabella Swanová. ,,Myslím, že ztratila paměť,"řekl jiný, mě povědomý hlas.

,,Mám žízeň," hlesla jsem.

---

Pozn.: Nezamýšlím, že bych nějak pokračovala, ale jestli byste chtěli, nechte komentář, a já se podle toho zařídím...