Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravá láska je jen jedna - 6. kapitola

Cullen´s


Pravá láska je jen jedna - 6. kapitolaNa scéně se objevuje Tanya... která není taková, jaká se zpočátku zdá. Jsme přece ve sci-fi, tak ať pořádně. Víc prozrazovat nebudu. Doufám, že mi za to neutrhnete hlavu.
Vaše DyDy

„Edward, jsem ti k službám." zažertoval jsem. „Chceš doprovodit do kanceláře?“ nabídl jsem. Tanya se začervenala a přikývla.

„Takže ses přistěhovala?“ zeptal jsem se. Věděl jsem, že ano, uměl jsem číst myšlenky.
„Z Itálie.“
„Tam je ale docela teplo ne?“ konstatoval jsem. Její výraz byl pobavený, líbila se mi.
„Trochu, já nemám ráda teplo. Nic vařícího, vážně.“ Otočila se a podívala na Jacoba. Pousmála se, nechápal jsem proč, ale nechal jsem to být.
„To je Jacob Black, lamač dívčích srdcí.“ Podívala se na mě.
„Lamač?“optala se.
„Jak jsem řekl.“ Zasmál jsem se. Vzal jsem ji za ruku a přešel místnost. Pohledy všech holek mi říkaly, že bych se Belle mohl konečně líbit. Bellu jsem pořád neviděl.
„Ahoj Jacobe,“ zvolal jsem. Tanya se začala smát, neslyšel jsem v myšlenkách proč. Jacob se otočil a podíval se na Tanyu. Prolítlo mu hlavou hodně věcí, ve smyslu tu musím dostat.
„Čau,“ odpověděl. Podíval se na Tanyu.
„Kdo je ta krasavice vedle tebe?“ zeptal se. Tanya se začala zase smát.
„Tanya, ráda tě poznávám.“
„To já tebe taky.“ Jacob se snažil svůdně pousmát, vzniklo z toho to, že jsem se musel zasmát já.
„To je blb, všechno mi pokazí,“ myslel si.

Tanya:
Nechtěla jsem přiznat prohru, nikdy jsem neprohrála, až doteď. Věděla jsem, že jestli chci dostat Edwarda, že to budu muset udělat. Tak jsem to udělala a dostala se na střední ve Forks. Měla jsem plán a doufala, že tentokrát vyjde.

Probudila jsem se. Spát jsem mohla, byla jsem poloupír. Normální lidé ani upíři, to nepoznali. Provedla jsem ranní hygienu a odjela do školy plná očekávání.

Vystoupila jsem z auta a uviděla tu strašnou budovu – skvělý. Znovu na střední, rozklepala jsem se. To mi pomohlo. Tak Tanyo, děláš to pro Edwarda, vzpamatuj se! Šla jsem přímo a uviděla svůj cíl. Můj plán mohl začít. Najednou mi „upadly“ učebnice. Edward je samozřejmě zvedl. Spoléhala jsem na to.
„Děkuju,“ snažila jsem se, to co nejlíp zahrát.
„Není zač,“ mile odpověděl. Věděla jsem, že to zabralo.
„Jsem Tanya a jsem tu poprvé,“ řekla jsem. Podala jsem mu ruku. Podal mi svou ledovou, byl přece upír. Pod jeho dotekem jsem se zachvěla. Tak dlouho se mě nedotknul.
„Edward, jsem ti k službám.“
„Chceš doprovodit do kanceláře?“ zeptal se. Přikývla jsem a přidala trochu herectví.
„Takže ses přistěhovala?“ Věděla jsem, že poslouchá. Uměla jsem si před ním uchránit myšlenky. Podávala jsem mu jen ty, co jsem chtěla.
„Z Itálie,“ napadlo mě.
„Tam je ale docela teplo ne?“ zeptal se s jeho krásným úsměvem. Musela jsem se zasmát, vycházelo to. Nic mi v tom nezabrání a bude můj.
„Trochu, já nemám ráda teplo. Nic vařícího, vážně.“ Otočila jsem se na Blacka. Bylo to vážně znát, že ještě nezačala jeho přeměna. Zasmála jsem se mu.
„To je Jacob Black, lamač dívčích srdcí.“ Podívala jsem se na něj.
„Lamač?“optala jsem se. Kdyby tohle slyšela... No nic.
„Jak jsem řekl.“ Zasmál se. Vzal mě za ruku a přešel se mnou místnost. Co to ksakru dělá?
„Ahoj Jacobe,“ pozdravil ho. To psisko se na mě otočilo a čumělo. Myslela jsem, že smíchem vybouchnu.
„Čau,“ začal slintat, nechutný psisko. Vysmála jsem se mu.
„Kdo je ta krasavice vedle tebe?“ zeptal se. To už na mě bylo vážně moc.
„Tanya, ráda tě poznávám.“ Jsem dobrá lhářka, musela jsem si přiznat.
„To já tebe taky.“ Snažil se usmát - blb. Edward se začal smát.
„Musíme do tý ředitelny, Tanyo, za chvíli zazvoní,“ řekl Edward.
„Edwarde, já se o ní postarám, dojdu tam s ní,“ odpověděl Jacob. Bože všechno mi zkazí!
„Dobře... Tanyo, kdyby ti něco udělal, zavolej, já si to s ním vyřídím.“ Usmál se na Jacoba a odešel. Super, tak jsem tu teď zůstala sama se smradlavým vlkodlakem.

Edward:
Odešel jsem od Tanyi, byla to hodná holka. Nedokázal jsem si ji ale představit, jako víc než kamarádku. Celý den jsem čekal, až potkám Bellu. Toužil jsem po tom, neviděl jsem ji rok. Zajímalo mě, jak bude vypadat v těchto očích. Viděly to, co normální oči ne. Přemýšlel jsem nad lahodnou vůní, co jsem cítil ráno na parkovišti. Mohla to být Bellina? Doufal jsem, že ne. Nemohl bych se ovládat, a tak bych ji nemohl vídat. První hodina byla biologie, byla to hodina, kde jsem seděl s Bellou.

Vešel jsem do třídy, kde mě uhodila do nosu ta vůně, byla to Bella. Věděl jsem to. Seděla na našem místě a dívala se na mě. Myslel jsem si o ní, že je krásná? Viděl jsem ji upíříma očima. Byla víc než to, byla nádherná. Chtěl jsem slyšet její myšlenky, co si o mně myslí, ale nic jsem neslyšel, jako by tam nikdo neseděl. Šel jsem přímo k ní. Uslyšel jsem pár myšlenek holek, které mě obdivovaly. Musel jsem se usmát.
„Ahoj Bello,“ pozdravil jsem. Kdybych měl srdce, roztlouklo by se mi tak, jako právě Belle. Bála se mě?
„Edwarde!??“ vypustila z úst. Dívala se na mě a já nevěděl, co si myslí. Frustrovalo mě to. Snažil jsem se tu vábivou vůni ignorovat, ale moc to nešlo. 
„Co se s tebou stalo?“ zeptala se. Nevěděl jsem, co jí odpovědět. Chtěl jsem jí říct pravdu, ale to už bych ji nikdy neviděl. Měl jsem jí říct, že jsem monstrum. Nikdy!
„Co jako?“ bylo první, co mě napadlo. Zamračila se a nepřestala mě sledovat.
„Jsi na steroidech?“ řekla. Bylo to legrační, musel jsem se zasmát.


„A ty na prášcích?“ zažertoval jsem. Nevěděl jsem, co jí mám odpovědět. Její hnědé oči mě sledovaly. Cítil jsem se jako podnapilý.
„Hej... ty nosíš kontaktní čočky?“ zeptala se zaraženě. Chtěl jsem jí splnit přání, chtěl jsem je mít zelený, ale už nikdy nebudu. Celý den tu chodím a jen ona si všimla, že mají jinou barvu. Neodpověděl jsem, nechtěl jsem jí lhát.
„Pamatuješ si náš poslední rozhovor? Víš já to tak nemyslela,“ vysypala ze sebe. Co tím myslí? Zazvonilo a profesor vešel do třídy.
„Víš... já... já... nechtěla jsem ti ublížit. Lituju toho. Chtěla jsem jít za tebou a všechno vzít zpět, ale ty jsi zmizel.“ Sklopila oči. Chtěl jsem, aby se usmívala. Tohle mě zabíjelo. Zvedl jsem jí obličej, aby se na mě podívala. Náhle ke mně přivanula její vůně. Musel jsem rychle vypadnout.
„Ale ublížila jsi!“ dostal jsem ze sebe a doufal, že za mnou nepůjde.

Musel jsem jí něco říct, aby za mnou nešla. Její vůně ve mně vzbudila monstrum. Já si představoval, jak ji zabíjím. Dostal jsem se na parkoviště a dýchal. Poslouchal jsem třídu, Bella byla smutná a po tváři jí stékala slza a to jen kvůli mně. Nenáviděl jsem se za to.

Bella:
Sedla jsem si na místo a čekala, kdy přijde. Vešel do dveří a já ho poprvé viděla z blízka. Byl dokonalý. Dokonce dokonalý bylo slabé slovo. Šel přímo ke mně.
„Ahoj Bello,“ pozdravil mě. Byl tak krásný. Pod jeho úsměvem se moje srdce roztlouklo.
„Edwarde!??“ řekla jsem. Dívala jsem se na něj. Nebylo v něm nic z mého Edwarda. Byl to jiný člověk.
„Co se s tebou stalo?“ zeptala jsem se. Vypadalo to, jako by se zamyslel. Ale pak nahodil výraz, kterým by mě mohl probodávat.
„Co jako?“ vypískl ze sebe. Zamračila jsem se a musela ho sledovat. Byl tak jiný.
„Jsi na steroidech?“ napadlo mě. Zasmál se tomu.
„A ty na prášcích?“ optal se. Nespouštěla jsem z něj oči, tohle nebyl můj Edward. Podívala jsem se do jeho očí. Měl je tmavě hnědé, ale předtím zelené.
„Hej... ty nosíš kontaktní čočky?“ zeptala jsem se. Neodpověděl.

„Pamatuješ si náš poslední rozhovor? Víš já to tak nemyslela,“ vysypala jsem ze sebe. Zazvonilo a profesor dokulhal do třídy.
„Víš... já... já... nechtěla jsem ti ublížit. Lituju toho. Chtěla jsem jít za tebou a všechno vzít zpět, ale ty jsi zmizel.“ šeptla jsem. Sklopila jsem oči. Vzal můj obličej do dlaní. Měl je studené jako led. Jeho oči se na mě soustředěně dívaly. Najednou se ve třídě udělal průvan a vítr mi foukal na záda. Jeho výraz se změnil.
„Ale ublížila jsi!“ řekl a přímo vyběhl ze třídy. Celá třída se na mě otočila a já se neubránila slzám, které mi stékaly po tváři. Byla jsem hloupá, tak strašně hloupá!


předchozí 5.kapitola další 7.kapitola

Každý komentář mě potěší a popožene k další kapitole.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pravá láska je jen jedna - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!