Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravá láska je jen jedna - 5. kapitola

09.07.2010 (10:00) • DyDy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3281×

Byl  jsem pohlcený v temnotě. Docházela mi krev, věděl jsem to, umíral jsem. Za všechno mohla Bella, kvůli ní jsem tu teď ležel. Ale nelitoval jsem toho, znovu bych ji políbil. Věděl jsem, že už ji nikdy neuvidím.

„Bello, miluju tě,“ naposled jsem vypustil z úst. Naposled? Možná i poprvé, ale to je jedno, na tom už nezáleží. Když v tom se vedle mě objevila Alice.

„Taky tě miluju, brouku,“ snažila se mě rozptýlit. 

„Nejsem pro ni moc dobrý..," šeptal jsem stále dokola. Alice se zamračila a já zavřel oči.  

„Carlisle, ta krev!“ zakřičela. Pomalu jsem upadal do bezvědomí. Už jsem nemohl hýbat končetinami.

„Musíme to udělat, není jiná možnost!“ zařval Carlisle.

„Musí být jiná možnost!“ Esme zaprotestovala.

„Chceš ho ztratit?“ zvolal na Esme.

„Emmette, ...“

Už jsem nic neslyšel... Byl jsem nadobro pohlcený v temnotě. Když v tom jsem ucítil strašnou bolest, v těle se mi šířil oheň, chtěl jsem umřít... prosil jsem, abych mohl umřít. Temnota se mi ztrácela. Už jsem zase mohl hýbat prsty. Tělo se mi pod náplavem bolesti ohýbalo. Připadalo mi to, jako by to byla celá věčnost. Bolest neustupovala a já řval bolestí. Esmé na mě mluvila. Neslyšel jsem co, nebo jsem nevnímal. Pomalu mi to docházelo... stával se ze mě upír. Upír, který bude toužit po lidské krvi. Už nikdy nebudu moct vyjít na slunce. Nikdy nebudu mít svou rodinu. Na Bellu budu muset zapomenout. Už ji nikdy neuvidím. Upadla mi poslední slza a oheň ustoupil. Otevřel  jsem oči. Všechno bylo jiné. Viděl jsem všechno, prach na dveřích a barvy, které jsem nikdy neviděl. Pocítil jsem bolest v krku. Bylo to jako by mi tam někdo hodil nažhavený uhlík.Všichni Cullenovi stáli naproti v obraném postoji. Předkým? Aha přede mnou, uslyšel jsem. Slyšel jsem myšlenky? Vstyčil jsem se a promluvil.

„Proč?“ řekl jsem utrápeně.

„Tvoje zranění bylo moc velké,“ odpověděl Carlisle.  „Nemohl jsem nic dělat,“ smutně dodal. Pomalu se ke mě začal přibližovat.

„Pomůžeme ti se z toho dostat,“ řekla Esmé. Přišla ke mně a pohladila mě po vlasech.

„Konečně si můžeme dát zápas chlap na chlapa, brácho,“ vesele nadhodil Emmett.

„Aspoň už nevypadáš jako trdlo,“ vysmála se mi Rose.

Uviděl jsem se v Rosaliiné hlavě... Je to možný? Ten kterého jsem viděl, vypadal jako ten kluk z mého snu. Věděl jsem to, byl jsem to já. Najednou jsem uslyšel, jak skáču z okna a napadám prvního člověka, co jsem našel. Vidění Alice?

„Né, to né,“ vypískl jsem. Sedl jsem si zpátky na postel. Chytl se za hlavu a všichni na mě koukali jako na blázna.

Možná, že jsem udělal něco špatně... myslel si Carlisle.

Vypadá vážně sexy... myslela si Rose.

Možná by jsme s ním měli jít na lov...Esmé.

„Edwarde, ani nezkoušej vyskočit z okna!“ zakřičela na mě Alice. Všichni náhle změnili postoj a postavili se před okno. Jasper se na mě díval zmateně.

„Jaspere, co se děje?“ zeptal se Carlisle.

„On je zmatený,“ odpověděl Jasper.

„Slyším vaše myšlenky!“ rychle jsem jim řekl.

„Cože?“ vyhrkla Rose. Myslím, že by se červenala, kdyby mohla.

„Jo, i tvoje,“ zachychotal jsem se. Začalo mě pálit hrdlo.

„Měli bychom s ním jít na lov Carlisle,“ vytrhla ho ze zamyšlení Esmé.

„Ano, jdeme,“ vzali mě za ruku, a vedli do lesa.

Bella:

Bylo mi hrozně. Ublížila jsem člověku, kterého jsem milovala. Chtěla jsem umřít. Rozhodla jsem se, že ve škole Edwarda požádám o odpustění. Budu se plazit na kolenou, aby mě zase chtěl a je mi jedno, že je pakoň, protože ho miluju, tím jsem si byla teď už naprosto jistá. Hledala jsem ve skříni oblečení, žádné mi nevyhovovalo. Potřebovala jsem vypadat dobře, jako nikdy jindy. Oholila jsem si  nohy, nalíčila se a odhodlaná začít si něco víc s Edwardem. Vyrazila jsem do školy. Je mi jedno, co se o mně bude říkat. Stoupla jsem si vedle svého auta. Nahodila svůdnou pózu a čekala na svého vyvoleného.

„Ahoj.“ Uviděla jsem Tylera.

„Ahoj,“  z povinnosti jsem odpověděla. Vyhlížela jsem Edwarda. Pořád nikde nebyl.

„Víš, Tylere, to včera bylo jen proto, aby žárlil Edward,“ vyprskla jsem.

„Edward, to pako?“ zasmál se.

„Ano, Edward není žádný pako rozumíš!??“  Vykulil na mě oči a zůstal stát jak pecka.

„A teď vypadni!“ vyhodila jsem ho. Tyler se uraženě vzal a odešel. Edward tu stále nebyl. Ani Alice, ani jiný člen jejich početné rodiny. Čekala jsem do zvonění, ale Edward se nikde neukázal. Den, týden, měsíc, rok...

Edward:

Zakousnul jsem se do pumy, chutnala mi nejvíc, protože se její vůně podobala vůni lidské krve. Byla to úleva cítit, jak krev stéká po mém rozpáleném hrdle, tlumí moji bolest a hlavně touhu někoho zabít.

„Edwarde, jsi plný, brácho?“ zvolal na mě Emmett.

„Jo, už jsem,“ odpověděl jsem. S Emmettem na lovu byla docela i sranda. Vidět jako výraz, když vítězně zabije medvěda. Na nich si smlsával nejvíc. Oni mohli za jeho přeměnu v to, co teď jsme.

„Brácho, co říkáš na ten souboj, jak jsi mi slíbil?“ zeptal jsem se. Jeho výraz se změnil, byl to zase srandista Emm.

„Hm, klidně,“ odpověděl. Emmett se postavil přede mě a obhlížel situaci. Já jsem ho kopíroval. Pak jsme se rozběhli, narazili jsme do sebe a spadli na zadek. Postavili jsme se a Emm se po mně natáhl. Ustědřil mi pěknou ránu do břicha. Rozzuřil jsem se  a praštil jsem ho pěstí do obličeje, potom jsem ho ze srandy nakopl do zadku a Emm letěl 30 metrů daleko. Novorození mají větší sílu než „staří“ upíři. Byl jsem už stvořený rok a pár dnů. Do školy jsem pro jistotu nechodil, ani Alice. Naše krytí bylo jednoduché, byla to škola na Alijašce, kterou jsme údajně navštěvovali, jako předtím Rose a Jasper. Chyběla mi Bella. Ale ona teď po mně určitě ani neštěkne. Náš návrat na střední ve Forks se blíží. Byl jsem jiný než ostatní, uměl jsem se skvěle ovládat.

Bella:

Neobjevil se tu rok, už jsem přestala doufat, že ho znovu uvidím. Ve škole se toho hodně změnilo. Jessica začala chodit s Mikem. Angela se rozešla s Erikem. Jenom mně tu chyběla moje polovička.

„Čau,“ vytrhla mě ze zamyšlení Jessica.

„Ahoj.“ Přidala jsem úsměv. Nevím, jestli vypadal moc uměle.

„Musím ti říct, Mike je naprosto úžasný,“ vyhrkla na mě. Myslí si, že budu žárlit nebo co?

„No o tom pochybuju,“ zažertovala jsem. Ona se nafoukla, jak ropucha a odešla.

„Bello, kdy už toho konkurování necháte,“ zasmála se Angela. Já jsem se s ní nechtěla hádat. To jen Jess měla vždycky narážky.

„Nikdy,“ odpověděla jsem.

„To vím,“ znovu se zasmála. Otočila se a podívala ke škole.

„Vidíš tu novou?“ zeptala se. Dnes na škole nastupovala nová žákyně. Jmenovala se Tanya. Byla to špinavá blondýna. Vypadala dobře, vlasy měla volně spuštěné a sahaly jí až po pas. Pohledy kluků potvrdily moje tvrzení.Otočila jsem se zpátky na Angelu.

„Jo, vypadá dobře,“ odpověděla jsem.

„Ach můj bože,“ uslyšela jsem, jak Angela s údivem dostala z úst. Se zájmem jsem se otočila a uviděla toho nejkrásnějšího muže, co jsem kdy viděla. Byl to Edward, ale jako Edward nevypadal. Měl výraznější rysy a hlavně bledou kůži. Vlasy měl rozházené do všech stran, ne jako předtím učesané. Byl to nejkrásnější kluk na škole. Šel přímo do třídy. Viděla jsem, jak Tanye spadly učebnice přímo před Edwardem. Edward se ohnul a podal jí je zpět. Netušila jsem, že podání učebnic může být tak sexy. Tanya mu s úsměvem podala ruku. On jí ho oplácel a já stála na druhé straně parkoviště a bublala žárlivostí.

„Ahoj, Bello,“ poznala jsem známý hlas. Stála tam, byla úplně stejná jako před rokem.

„Alice!“ dostala jsem ze sebe. Objala jsem ji. „Ani nevíš, jak jsi mi chyběla,“ vyhrkla jsem. Myslela jsem na to, že když je tu ona, musí tu být i on... Usmála se a začala.
„Víš, Alijaška nemá s módou nic společného...“


Edward:

Vystoupil jsem z auta a čekal až ji uvidím. Změnila se? Vzpomene si na mě? Budu se jí teď líbit? Byl bych pro ni teď dostatečně dobrý? To bylo pár z kupy otázek. Šel jsem rovnou do třídy. Z druhé strany parkoviště jsem pocítil silnou vůni. Nechtěl jsem se tam podívat. Nechtěl jsem riskovat, měl jsem čistý rejstřík. Uviděl jsem, jak dívce přede mnou spadly učebnice. Sebral jsem jí je a podal. Až teď jsem si všiml, jak je ta dívenka půvabná. Měla blond vlasy, které sahaly až po pas. A právě teď růžové tváře.

„Děkuju,“ mile řekla.

„Není zač,“ galantně jsem odpověděl.

„Jsem Tanya a jsem tu poprvé,“ špytla. Podala mi ruku. Natáhl jsem k ní svou. Bál jsem se, že uhne. Měl jsem ji ledovou jako led, ale ona se jen zachvěla.

„Edward, jsem ti k službám." zažertoval jsem. „Chceš doprovodit do kanceláře?“ nabídl jsem. Tanya se začervenala a přikývla.

předchozí 4.kapitola další 6.kapitola

Autor: DyDy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pravá láska je jen jedna - 5. kapitola: