V první kapitole se dozvíte, jak se všichni přistěhovali...
25.12.2010 (07:45) • janic • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 916×
Edward
Stěhujeme se do nového domu, který Esmé nechala postavit ve Forks, daleko od lidí. Všechny naše domy jsou stejné. Esmé ví, co se nám líbí, a podle toho nám zařizuje pokoj. Já třeba poslouchám rád hudbu, takže mám jednu stěnu pokrytou policemi na CD. Alice a Rosalie milují oblečení, takže mají obří šatník a dokonce koupelnu. Já mam sice taky šatník veliký jako jeden další pokoj, ale jen kvůli Alici, která nám nakupuje oblečení.Protože hraji na klavír, Esmé vždy jeden pořídí do domu a vždy stojí na malém pódiu.
Ve škole jsme se zapsali jako Alice, Rosalie a Edward Vocnovi.
První den byl asi nejhorší, všichni nás sledovali, povídali si o nás a jejich myšlenky byly nechutné, třeba Mike Newton:
„Koukněte na ty kočky, s těma bych si rád něco začal. Když vypadají takhle sexy v oblečení, jak vypadají bez něj? Hmmm. Měl bych se někdy schovat v dívčích šatnách.“ Na takové prasárny myslel.
Ovšem z holek byla nejhorší Jessica:
„Páni, ten má ale prdelku. Ten si se mnou určitě začne, přece jen jsem nejhezčí holka na škole. Tedy teď až třetí, když jsou tu teď ty jeho sestřičky.“ Její myšlenky mě štvaly ze všech nejvíc.
Na angličtině mě začala otravovat, naštěstí se mi podařilo ji ignorovat. Na obědě za námi pořad někdo lezl a zval nás na rande, všechny jsme odmítli. Dali nám pokoj až na Mika a Jess. Řekl jsem Mikovi, ať dá mým sestrám pokoj, a potom jsem Jessice řekl, co si o ní myslím. Nechala nás na pokoji, konečně.
Po měsíci se roznesly školou řeči o nových studentech. Mají to být dva kluci a jedna holka. Alice viděla, že sem jedou, mají to být také upíři, naštěstí mají stejný jídelníček. V jednom z těch kluků poznala muže, o kterém má pořad vize.
Bella
Carlisleovi je už přes 400 let a je to už 100 let, co mě našel a proměnil. Potom, co jsem našla Emmetta, jsem zároveň našla i nejlepšího přítele a hlavně bratra. Je s ním strašná sranda, nejlíp se bavíme u televize, když dávají baseball, protože já začnu fandit jinému týmu, a tak se začneme pošťuchovat a prát. Ale když fandíme stejnému týmu, tak si vezmeme tu obrovskou rukavici s jedničkou, šálu, frkačky... A když dáme homerun, tak začneme křičet, poskakovat, tancovat a tak dál, takže je vlastně dobře, že máme dům hodně daleko od lidí v lese. A navíc máme večeři přímo pod oknem.
S Jasperem je taky sranda, obzvlášť díky jeho schopnosti, to si děláme srandu z Emma. Třeba pocit podřazenosti, dělá, co mu řekneme, ale pak si to pořádně odskáčeme.
Ale nejvíc nás stejně asi baví nákupy. Ne, že bychom byli blázni do nákupů, to vůbec, jen je sranda pozorovat lidi, jak na tebe nenápadně koukají. Když jdu do krámu, tak nakupuju chlapecké oblečení, takže mi Emm pomáhá. Mám sice stejné oblečení jako Emm, ale menší velikost. Nejvíc mě v obchodě naštvali, když se na mě kluci domluvili a Jazz použil svou schopnost a vyvolal ve mně pocit ženskosti, takže šli se mnou do holčičího oddělení a já na sebe navlékla šaty. Pak Jazz přestal a já byla tak strašně v šoku. Jazz s Emmem se smáli. Jo, byla jsem sice naštvaná, ale musela jsem se zasmát, bylo to vtipné.
Dnes se budeme stěhovat z Londýna do malého městečka, kde jsme dřív žili, do Forks. To je ideální místo, můžeme se pohybovat ve dne na slunci. Z pokojů si bereme pouze osobní věci. Já si beru laptop, knihy, časopisy o autech. Všichni z naší rodiny milují rychlost a nákupy. Oblečení si musím pořádně hlídat, protože si ho Emmett rád půjčuje a protože má větší postavu, tak mi ho vždycky roztrhá.
Cestou na letiště jsme závodili. Já mám svého miláčka, červené Ferrari s černýma Priama po stranách. Emm má svůj Jeep, ale je taky rychlý. Do školy jezdíme v jeho autě, není to tak nápadné. A Jazz má černý Mercedes. Samozřejmě jsem vyhrála, Emm byl druhý a Jazz bohužel prohrál. Auta si do Forks taky necháme dovézt. Do školy už nás Carlisle zapsal, teď nás čeká pouze přetrpět tu školu po padesáté.
Auta nám dovezli hned druhý den, takže jsme se oblékli do pánského oblečení. Emmett mi ho vybral, prý abych tu nedělala ostudu. Nasedli jsme do Jeepu a vyrazili. Když jsme přijeli na parkoviště, všichni na nás koukali potichu - na krásu mých bratrů - a se smíchem - na můj styl oblékání. Došli jsme si do kanceláře pro přijímací papíry, mapku a rozvrh hodin. Já s Emmem jsme šli do třeťáku a Jazz do čtvrťáku. S Emmem jsme měli všechny hodiny stejně, až na biologii. Šli jsme na hodinu angličtiny.
Když jsme vešli, všichni ztichli. Podle čichu jsme poznali, že nejsme jediní upíři, kteří do té třídy chodí. Seděl v předposlední lavici, byl krásný. Nejhezčí upír, kterého jsem kdy viděla. Zlaté oči, takže vegetarián, a krásné bronzové vlasy měl rozčepýřené. Dali jsme učiteli papíry a šli jsme si sednout do poslední lavice za toho kluka, který na mě frustrovaně koukal.
Autor: janic, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Pravá láska existuje - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- Abi Swanová kapitola 12
- Abi Swanová kapitola 11
- Abi Swanová kapitola 10
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola

Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!



